hroch Slávek

Nepřehlédněte

Pražská zoo oslaví Mezinárodní den tygrů. Připraven je bohatý program • Máte rády kočkovité šelmy? V sobotu 25. července mezi od 10 do 16 hodin proběhne v Zoo Praha oslava Mezinárodního dne tygrů. Bohatý program přiblíží všechny tři poddruhy tygra chované v pražské zoo a dojde i na předání dárků.

Oslava sloních narozenin. Nechyběl třípatrový dort z ovoce • Pražská zoologická zahrada je již několik měsíců uzavřená pro návštěvníky. Život v ní se ale nezastavil. O víkendu proběhly oslavy prvních narozenin sloní samičky Lakuny.

Orangutaní samice Mawar z pražské zoo musela k zubaři na náročnou operaci • Samice orangutana sumaterského Mawar z pražské zoologické zahrady má za sebou složitý výkon v ústní dutině kvůli patrným obtížím se zuby a podezření na paradentózu. Lékaři jí v anestézii zkontrolovali celkový stav chrupu, problémové zuby odstranili a zvolili odpovídající léčbu. Teď se samice zotavuje v zázemí. Mawar v poslední době vypadlo několik zubů, chovatelé u ní cítili silný zápach z dutiny ústní a rovněž zaznamenali problémy samice se žvýkáním tužší potravy. Výkon byl tudíž nevyhnutelný. I přesto, že orangutani jsou schopni v rámci tréninku ukazovat chovatelům dutinu ústní, Mawar v tomto nespolupracuje; jako jediné možné řešení tak přicházela v úvahu celková anestézie. „Protože má orangutan jisté podobnosti s člověkem, provedli jsme výkon ve spolupráci s humánními kolegy. Inhalační anestézii tak vedl anesteziolog, chrup ošetřily stomatoložka a stomatochiruržka,“ vysvětlil veterinář Zoo Praha Roman Vodička a doplnil, že celý výkon trval zhruba 2,5 hodiny. „U Mawar byly patrné značné nánosy zubního kamene, pokročilá paradentóza a viklavost zubů. Ty problémové jsme proto vytrhli.“ Momentálně je samice izolovaná v zázemí, kde se zotavuje pod bedlivým dozorem chovatelů. Společnost jí dělá pětiletá dcera Diri. „Po složitém výkonu je Mawar samozřejmě ještě unavená, ale její chuť k jídlu roste. Předpokládáme, že pokud nedojde ke komplikacím, v horizontu několika dnů už bude celá skupina orangutanů opět pohromadě,“ poznamenal kurátor primátů Vít Lukáš.

U Mawar byly patrné značné nánosy zubního kamene, pokročilá paradentóza a viklavost zubů.

Pražská zoo zahájila novou sezónu. Nově k vidění je vzácný kagu chocholatý • Zoo Praha v sobotu vstoupila do nové hlavní sezóny. Návštěvníkům byl během zahajovací slavnosti představen nově chovaný ptačí druh, kagu chocholatý, a došlo na „křtiny“ hned dvou mláďat primátů. Gueréza pláštíková dostala jméno Lopi, gibon stříbrný se jmenuje Abu-abu. Pražská zoo také otevřela velkokapacitní toalety s originální expozicí koprolitů a odlitků trusu.

Slavnosti k zahájení 88. hlavní sezóny Zoo Praha se zúčastnila celá řada významných hostů – náměstek primátora hl. města Prahy Petr Hlubuček, rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, herec Ondřej Sokol či úspěšní účastníci taneční soutěže StarDance – herci Jitka Schneiderová a Jiří Dvořák.

Zoo Praha oslaví Mezinárodní den goril speciálním programem • Zoologická zahrada hl. m. Prahy oslaví tuto sobotu Mezinárodní den goril. Pro návštěvníky bude přichystán zajímavý program.

Lachtan Meloun zahájí olympiádu. Možná dostane i medaili • Na nadcházející víkend si Zoo Praha připravila zajímavý program pro návštěvníky všech věkových kategorií. V pátek, kdy mají školáci pololetní prázdniny, proběhnou mimořádná komentovaná krmení a setkání u mnoha druhů zvířat. V sobotu lachtan Meloun zahájí olympiádu speciálním vystoupením a slavit se budou 5. narozeniny orangutaní slečny Diri. Na neděli se pak mohou těšit všichni milovníci želv.

Lachtan Meloun zahájí olympiádu v Zoo Praha speciálním vystoupením.

Zoo Praha chová jednoho z nejohroženějších ptáků. Místo matky slouží umělý maňásek • Kraska krátkoocasá jávská patří k nejvzácnějším a nejohroženějším ptákům světa. Zoo Praha se pyšní nejen její nejpočetnější zdokumentovanou snůškou na světě, ale v posledních letech tohoto pěvce také pravidelně odchovává. Nyní jedno z mláďat krasky krátkoocasé jávské odchovává uměle, za pomoci „maňáska“. „U krkavcovitých ptáků, mezi které patří i krasky, dochází k tzv. vtištění. Při umělém odchovu by se mláděti vtisknul člověk a pro další chov by tak bylo ztraceno,“ říká kurátor chovu ptáků Zoo Praha Antonín Vaidl. „Při použití maňáska imitujícího dospělou krasku k tomuto chybnému vtištění nedochází a může se tak podařit odchovat mládě se správnými návyky.“ Maňásek přitom nemusí být věrnou kopií dospělé krasky, ale nesmí mu chybět signální znaky, na které mláďata reagují, zejména výrazný červený zobák a černé okolí očí na jasně zeleném podkladu. Počty krasek krátkoocasých jávských, nejkrásnějších „strak“ světa, dramaticky klesají. Aktuálně jde o jednoho z nejohroženějších ptáků. Podle posledních odhadů žije ve volné přírodě méně než 50 jedinců, zhruba stejný počet je evidován v lidské péči. „Z toho důvodu také patří k šesti vlajkovým druhům kampaně Silent Forest zaměřené na ohrožené pěvce jihovýchodní Asie,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Při jejich ochraně sehrává Zoo Praha významnou roli nejen díky svým úspěchům v chovu krasek či sojkovců, ale také díky organizační práci a podpoře ochranářských projektů přímo v Asii.“

Zoo Praha nyní odchovává jedno z mláďat vzácné krasky krátkoocasé jávské za pomoci „maňáska“.

Pražská zoo začala stavět nový domov pro tasmánské čerty • Pražská zoo spustila přípravné stavební práce na nové expozici australské fauny. Areál, který vyroste na jižní straně zoo, je inspirován Tasmánií a Darwinovým kráterem. Návštěvníky bude lákat především na ďábly medvědovité, známé také jako tasmánské čerty, nebo třeba na vombaty. Samotná stavba má trvat zhruba 12 měsíců. Další čas si vyžádá příprava expozice na umístění zvířat. Nová expozice nahradí stávající část tzv. staré bažantnice. Její obyvatelé se částečně přesunou do nového Rákosova pavilonu a částečně do chovatelského zázemí. Na jejím místě vznikne šest venkovních výběhů a dvě voliéry. Nově postavené budovy vytvoří jeden celek v podobě Darwinova kráteru, který se nachází na Tasmánii a vznikl dopadem meteoritu. Součástí expozice bude také vnitřní chovné zázemí pro zvířata, do něhož budou moct návštěvníci nahlížet. Velkorysé výběhy této expozice zaberou plochu celkem 0,35 ha. Největší z nich bude výběh pro klokany s návštěvnickou stezkou. Stavební realizaci zajišťuje firma VW WACHAL, která vyhrála ve výběrovém řízení. „Stavební práce v zoo budou probíhat tak, aby nenarušily její běžný provoz. Plánujeme proto navážet stavební materiál a těžkou techniku v době, kdy je zoo pro návštěvníky uzavřena,“ říká Ivan Valenta, vedoucí závodu 2 ze stavební firmy VW WACHAL. [gallery size="full" columns="1" ids="11217"] Společnost VW WACHAL už má s podobnou prací zkušenosti. Loni na podzim dokončila realizaci budovy, která dnes v pražské zoo slouží jako zázemí pro její pracovníky. V Ostravě postavila například pavilon hrochů nebo návštěvnické centrum, jehož součástí je středisko ekologické výchovy. Nedávno získala čestné uznání v soutěži Stavba roku Zlínského kraje za realizaci Obecního úřadu v Ostrožské Nové Vsi. Firmu za využití recyklovaného materiálu při výstavbě Depozitáře pro Východočeské muzeum ocenilo 3. místem v soutěži Přeměna odpadů na zdroje také Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Architektonický návrh australské části připomíná Tasmánii jako civilizací dlouho neobjevený svět. Nově postavené budovy vytvoří jeden celek v podobě přírodního útvaru kráteru, který byl inspirován dopadem meteoritu na Tasmánii. Stavební objekty budou soustředěné po obvodu kružnice, v jejímž středu najdou návštěvníci nejatraktivnější přírodní výběhy. Stavba naváže na stávající svah a při pohledu z horní části zoo bude splývat s terénem.

Vzácný kormorán černobílý byl poprvé odchován v pražské zoo • Zoo Praha si připsala na své konto další úspěch. Jako první z českých a slovenských zoologických zahrad se jí podařilo odchovat kormorána černobílého. Tři mláďata vylíhnutá v polovině června opustila na konci minulého týdne hnízdo a přesídlila do venkovní voliéry v Ptačích mokřadech. V Evropě chová kormorány černobílé pouze sedm zoo a ptačích parků, žádná z těchto institucí zatím letos nehlásila odchov. Pražská zoo aktuálně chová největší hejno kormoránů černobílých v Evropě, které čítá 14 dospělých jedinců a tři mláďata, což je téměř polovina celé evropské populace. „Naše hejno jsme získali složením ptáků ze dvou nizozemských zoologických zahrad – Burgers' Zoo v Arnhemu a Zoo Veldhoven, kde v obou případech již ukončili chov,“ uvedl kurátor chovu ptáků Antonín Vaidl a doplnil: „Matka mláďat se v roce 2004 vylíhla dokonce ještě v zemi původu – v Healesville Sanctuary v Austrálii. Otec pochází z odchovu v Parc du Oiseaux ve Villars les Dombes.“ Tři mláďata se vylíhla v polovině června, na konci minulého týdne opustila hnízdo ve vnitřní ubikaci a vyletěla do expozice Ptačí mokřady. Ve venkovní voliéře tam malé kormorány stále krmí jejich rodiče. Dospělí ptáci získávají kořist pod vodou, přičemž se pohybují hlavně pomocí nohou s plovacími blánami, které zastávají roli vesel. Ve vodě se kormorán černobílý rychle promáčí; nemá totiž vyvinuté mazové žlázy, jejichž výměškem by si mastil peří. Často proto bývá k zastižení, jak se s roztaženými křídly vystavuje slunečním paprskům a suší se.

Mláďata kormoránů jsou ve venkovní voliéře Ptačích mokřadů krmena rodiči.

Vzácný varan molucký se opět vylíhnul v pražské zoo • V pražské zoologické zahradě mají radost z dalšího úspěchu. Chovatelům se opět podařilo rozmnožit vzácné varany molucké – v úterý a ve čtvrtek se po šestiměsíční inkubační době vylíhla dvě zdravá mláďata. Poprvé byl tento druh v Zoo Praha odchován v roce 2014, od té doby se to zatím nepodařilo žádné jiné z devíti evropských institucí, které tyto náročné a choulostivé plazy v současnosti chovají. Varan molucký byl vědecky popsán teprve v roce 1997, kdy byl rozpoznán jako samostatný druh od varana mangrovového. Obývá tropické lesy a mokřady Moluk na jihovýchodě Asie a svým výrazným žluto-černým zbarvením je bohužel atraktivní pro pašeráky. Ostatně první jedinci, které pražská zoo získala v roce 2007, pocházeli z konfiskátů. Metodiku chovu měla pražská zoo tehdy už úspěšně vyzkoušenou na geneticky blízce příbuzných a chovatelsky méně náročných varanech mangrovových (v letech 1992–2010 se tu vylíhlo 101 mláďat tohoto druhu). Cenné poznatky přinesla i spolupráce s kolegy ze zoologické zahrady v Kolíně nad Rýnem, kteří v té době také zakládali chov. Bylo ovšem nutné přihlédnout k tomu, že varani molučtí jsou velice choulostiví chovanci ve všech aspektech. „Jsou to velmi citlivá, plachá a obtížně chovatelná zvířata. Problém je i to, že samci jsou výrazně větší než samice, mohou být vůči nim agresivní a utlačovat je,“ vysvětluje kurátor chovu plazů Petr Velenský a dodává: „Proto jsme také mimo jiné vyvinuli speciální systém úkrytů, které používáme, abychom obě pohlaví oddělili při krmení a zamezili vzájemným potyčkám.“ [gallery size="full" columns="1" ids="11303"] Po sedmi letech chovu se v roce 2014 podařilo varany molucké v Zoo Praha poprvé úspěšně rozmnožit. Žádné z devíti evropských institucí, které nyní chovají celkem 26 jedinců, se od té doby nepovedlo tento úspěch zopakovat – až letos opět v Praze. „Druhá generace je vždy cennější a spoléhali jsme na ni. Půjde-li vše, jak má, můžeme v budoucnu očekávat další snůšky,“ říká kurátor Petr Velenský. Ve snůšce bývá obvykle 2–6 vajec, letos byla vejce čtyři, z toho dvě neoplozená. Ze zbylých dvou se po šesti měsících inkubace v úterý a ve čtvrtek vylíhla zdravá mláďata, která budou nyní odchovávána v zázemí. Dva dospělé páry první pražské generace jsou k vidění v teráriu u Rezervace Bororo.

Varan molucký.

OBRAZEM: Želvy z pražské zoo po zimě už opět vylezly ven • Želvy sloní a želvy obrovské po více než půl roce stráveném ve vnitřní expozici opět pobývají i venku. Bude-li tak o víkendu přát počasí, návštěvníci si jistě užijí pohled na tyto tropické želvy ve výběhu stejně, jako si ony užívají vyhřívání na sluníčku a pastvu na čerstvé trávě. „Naše želvy pobyt venku vyloženě těší; jedním z hlavních důvodů je samozřejmě slunce, které jim také dodává UVB paprsky, a ty napomáhají správnému vývoji krunýře,“ vysvětlila vrchní chovatelka velkých želv Zoo Praha Nataša Velenská. Tím nejpodstatnějším podnětem je ovšem podle kurátora plazů Petra Velenského pro želvy pastva: „Možnost čerstvé pastvy na krásném, zavlažovaném trávníku je největší benefit toho výběhu, ale poskytuje želvám i zábavu. Aldaberské želvy jsou přátelské, takže když vyjde ven jedna želva, vyjde i druhá, často se po trávníku pohybují celý den synchronně vedle sebe a mají radost ze vzájemné přítomnosti.“ [gallery size="full" columns="1" ids="10534,10532,10533"]

Největším benefitem výběhu je pro želvy možnost pastvy na zavlažovaném trávníku.

Pražská zoologická zahrada oslavuje příchod prvních letošních mláďat • Zima je roční období, které rození mláďat přeje nejméně. Zoo Praha se však již teď může pochlubit řadou zajímavých přírůstků – například hned dvěma mláďaty sitatungy západoafrické, jedné z nejbarevnějších antilop vůbec. Chovatelé hlásí také narození několika mar slaništních, vodušky červené či vylíhnutí lori horského.

Jedním z prvních letošních přírůstků v Zoo Praha je toto mládě sitatungy západoafrické, jedné z nejbarevnějších antilop.

V pražské zoo se narodilo další mládě vzácného lemura • V Zoo Praha se narodilo již druhé letošní mládě lemura kata. Na svět přišlo v sobotu v dopoledních hodinách. Matkou je sedmiletá samice Móni.

Sedmiletá samice lemura kata Móni s mládětem několik hodin po porodu.

Radost v Zoo Praha. Narodila se dvě mláďata lemura kata • Zoologická zahrada hl. m. Prahy má důvod k radosti. Samice lemura kata Móni přivedla na svět dvojčata. Narodila se v pátek 13. března. Podle Červené knihy IUCN patří lemur kata mezi ohrožené druhy. Ve volné přírodě se vyskytuje pouze na ostrově Madagaskar.

Zoo Praha odmění rodiny zdravotníků, hasičů a policistů symbolickým vstupným • Pražská zoo se rozhodla poděkovat zdravotníkům a příslušníkům Integrovaného záchranného systému za jejich nasazení, s nímž v první linii čelili epidemii koronaviru.

Pražská zoo odevzdá ze vstupného více peněz na podporu ohrožených zvířat • Hlavní město Praha je prostřednictvím zoologické zahrady zapojeno už více než deset let do mezinárodního systému podpory projektů na záchranu ohrožených druhů ve volné přírodě. Dosud pražská zoo věnovala na tyto projekty dvě koruny z každého vstupu. Za letošní rok to už budou koruny tři, jak v úterý schválila nová městská rada. Návštěvnost zoo se letos dostala přes 1 400 000 vstupů.

V pražské zoo se narodilo 18 hroznýšků pestrých • V teráriích pražské zoologické zahrady je pořádně živo. Nyní zde přišlo na svět 18 hroznýšků pestrých. Odchovy těchto hadů z afrických polopouští se daří. Jen letos se v Zoo Praha narodilo celkem padesát mláďat.

Jaro už je blízko. Pražský svišť se probudil ze zimního spánku • Zdá se, že jaro už je skutečně za dveřmi. V pražské zoologické zahradě se z hlubokého zimního spánku probudil samec sviště lesního.

Pražská zoo počítá škody. Znovu se otevře až na konci května • Již pátým týdnem je Zoo Praha uzavřená pro veřejnost. Ztráty v příjmech ze vstupného, parkovného, prodeje suvenýrů, pronájmu restaurací a podobně se začínají přibližovat 20 milionům korun. Na základě množících se dotazů veřejnosti, jak je možné pomoci, vybízí Zoo Praha zejména k adopcím a sponzoringu zvířat.

Sobota v Zoo Praha bude patřit zvířatům Jižní Ameriky • V sobotu 15. září se v Zoo Praha uskuteční Den Jižní Ameriky. Program bude probíhat v Rezervaci Bororo od 11 do 16 hodin. Návštěvníci se mohou těšit na indiánský facepaiting, výrobu papírových masek, soutěž s využitím papírových foukaček, výrobu šperků a lapačů snů. V 11:00 a ve 14:30 proběhnou také ukázky výcviku lamy alpaky a nosála červeného v Amfiteátru Rezervace Bororo. Dále k vidění bude komentované krmení tapírů jihoamerických (10:30), tayr (11:00) a psů pralesních (15:00).

Tayra z pražské zoo.