V pražské zoo se vylíhli tři samečci vzácné želvy Smithovy

ZprávyPražskýDEN.cz18. února 20212 minuty čtení

Želva Smithova je velmi vzácná. V Evropě je k vidění pouze ve třech institucích. V České republice pak pouze v Zoo Praha.

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha tiskové materiály

Pražská zoo odchovala v roce 2008 jako první na světě želvu Smithovu. Kurátor Petr Velenský se nedávno podílel na odhalení, jak je určeno pohlaví tohoto druhu. A nyní chovatelé vědeckých poznatků využili k tomu, aby namnožili pouze samečky. Před několika dny se vylíhli tři. Aktuálně měří 3,5 centimetru a váží zhruba deset gramů.

„Inkubace vajec této želvy předpokládá nastartování vývoje zárodků takzvanou diapauzou, tedy zpomalením životních pochodů organismu. U nás to řešíme umístěním vajec na měsíc až dva do vinotéky do teploty 14 °C,“ popisuje Petr Velenský a dodává: „Teprve po opětovném nasazení do teplé líhně se vejce začnou vyvíjet. Tím je způsobeno velké časové rozpětí mezi snesením vajec a líhnutím mláďat – u nás 108 až 194 dní. Nynější mláďata se vylíhla za 132 dní od snesení vajec, samotný vývoj v závěrečné teplé fázi trval 75 dní.“

Želva Smithova je malý býložravý druh vodní želvy ze severní Indie a Nepálu. Dlouho se o ní předpokládalo, že pohlaví mláďat je – na rozdíl od mnoha jiných druhů želv – určeno chromozomálně.

„Před dvěma lety se však kolega Velenský stal spoluautorem práce, která po desetiletích zmatků prokázala, že vše je jinak,“ říká ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek a doplňuje: „Tyto želvy pohlavní chromozomy nemají a pohlaví tedy musí být určeno teplotou při inkubaci. Tohoto poznatku nyní Petr Velenský se svým týmem využil k tomu, aby snížením teploty v líhni o 1,5 °C dosáhl líhnutí samečků, které potřebuje pro další chov. Je to opravdu fascinující spojení chovatelských dovedností s vědeckým myšlením.“

Poslední tři mláďata – samečci – želvy Smithovy jsou v pořadí 28. až 30. mládětem tohoto druhu v pražské zoo.

Nepřehlédněte

Letošní miliontá návštěvnice Zoo Praha dostala hezký dárek • Ředitel Zoologické zahrady hl. m. Prahy Miroslav Bobek dnes přivítal miliontého návštěvníka roku 2018. Stala se jím Jana Urbanová z Prahy. „Syn má rád zvířata, takže v pražské zoo jsme letos už potřetí. To, že jsme přišli jako miliontí, je obrovské překvapení,“ uvedla paní Urbanová při přebírání certifikátu. „Už se těším, až se pořádně podívám, co všechno jsme dostali, ale momentálně mám největší radost z rodinné permanentky.“ Celoroční rodinnou vstupenku paní Urbanová jistě využije, i dnes přišla do Zoo Praha nejen se synem, ale také s rodiči, babičkou, sestrou a jejími dětmi. Tentokrát byli ovšem nadšení nejen z nevšedních zážitků v zoo, ale i ze spousty dárků, kterým vévodil velký plyšový gepard. Nechyběly suvenýry ze Zoo Praha nebo dárkové tašky a koše od jejích partnerů. Celá rodina Urbanových si pochvalovala i další připravený bonus – noční prohlídku až pro 15 osob, díky níž budou moci nahlédnout do života zvířat po zavírací době. [related-post id="12093"] Paní Urbanová prozradila, že s rodinou navštěvuje Zoo Praha pravidelně ve všech ročních obdobích. Sama má nejradši lvy, malého syna Péťu fascinují sloni, hroši a plameňáci. Po dnešku si všichni nejspíše oblíbí i lachtany – součástí programu, který pro rodinu pražská zoo připravila, bylo totiž také speciální setkání s těmito hravými ploutvonožci. Miliontého návštěvníka Zoo Praha přivítala letos pouze o dva dny později než loni. Tropické letní teploty se tedy na návštěvnosti projevily mnohem méně, než se očekávalo.

Paní Jana Urbanová, která přišla do Zoo Praha letos jako miliontá v pořadí, přebírá se synem Péťou od ředitele Miroslava Bobka plyšového geparda a další dárky.

Jak funguje DNA? Národní muzeum otevřelo výstavu Doba genová • Jak vlastně vypadá DNA a jakým způsobem se získává v laboratoři? A k čemu je její výzkum užitečný v muzejnictví? Nejen na tyto otázky se snaží odpovědět nová výstava s názvem Doba genová, která je k vidění od 19. července v Nové budově Národního muzea.

Zvířata z pražské zoo si pochutnala na dýních • Zoologická zahrada hl. m. Prahy je kvůli pandemii koronaviru již třetí týden uzavřena pro veřejnost. I přesto ale zdejší zvířata nepřišla o tradiční dýňové hody.

Pes, nebo kočka? Které zvíře je pro vás nejvhodnější? • Výběr domácího mazlíčka je radostný, ale zodpovědný úkol. Je lepší pořídit si psa, nebo kočku? Abychom vám usnadnili rozhodování, přinášíme přehled výhod a nevýhod, které soužití s těmito zvířaty přináší.

Kočky jsou méně náročné, ale oddanost od nich čekat nemůžete.

OBRAZEM: Pražská zoo má nový přírůstek. Narodilo se další mládě guarézy pláštíkové • Dnes ráno se oblíbené gueréze pláštíkové, zasloužilé matce Lucii, narodilo v pořadí již deváté mládě. Návštěvníci se na něj mohou přijít podívat do dolní části zoo, kde guerézy obývají jeden z Opičích ostrovů. Samice Lucie se i tentokrát projevila jako vzorná a zkušená matka. Podle hlavního chovatele primátů Davida Valy své mládě po porodu očistila; její potomek se zdá být v pořádku a byl u něj pozorován dobrý sací i úchopový reflex. „V dopoledních hodinách jsme již Lucii sledovali ve venkovním výběhu, kde své mládě půjčovala ostatním členům skupiny. Toto chování je pro guerézy typické. Samice půjčuje hned v den porodu své mládě těm, kteří se podílí na jeho výchově. Jediný, kdo si mládě nebere, je chovný samec Katanga, který dohlíží na bezpečí rodiny,“ vysvětlil Vala. [gallery columns="1" size="full" ids="8938,8939,8940,8941"]

Návštěvníci se na mládě mohou přijít podívat do dolní části zoo, kde guerézy obývají jeden z Opičích ostrovů.

Zoo Praha slavnostně rozsvítí vánoční stromek. Vstupné bude za 1 korunu • V neděli 1. prosince pražská zoo rozsvítí svůj vánoční strom. Akce se zúčastní herec Ivan Trojan a režisér Jiří Strach. I letos návštěvníci zahrady budou moci obdivovat živou, vzrostlou jedli kavkazskou, která bude tradičně nazdobená v „ladovském“ stylu. Součástí stromku opět bude i betlém Josefa Lady. Současně bude poblíž vánočního stromu otevřen prodejní stánek s oblíbenými vánočními štěstíčky a ozdobami. Ti, kdo přijdou do zoo po 15. hodině, navíc zaplatí za vstup pouhou jednu korunu.

Ohňostroje jsou projevem arogance a sobectví vůči zvířatům. Zakažme je, vyzývá ředitel zoo • Jakkoliv zatím není jasné, jak bude vypadat videmapping, kterým chtějí radní v hlavním městě nahradit tradiční ohňostroj na přelomu roku, je na místě říci zcela jednoznačně: zdravý rozum zvítězil nad sobectvím a arogancí. Řekněme si to na rovinu: novoroční ohňostroje přestávají být světelnou show nabízející svátečně naladěným divákům mimořádnou podívanou, svou hlučností se přibližují spíš válečnému konfliktu.

V pražské zoo se vyklubal na svět tenhle roztomilý pišišvor. Podívejte se, jaké velké zvíře z něj nakonec vyroste • Jen od konce ledna se v Zoo Praha vyklubala řada zajímavých a vzácných ptáčat, například mládě pelikána skvrnozobého, emu hnědého nebo hned dvě mláďata marabu afrického. A další ptačí přírůstky na sebe jistě nenechají dlouho čekat. Marabu africký (čáp marabu) Marabuové afričtí Vilda s Emou mají za sebou už několik úspěšných odchovů. Další dvě ptáčata se jim vylíhla letos, 30. ledna a 2. února. První týden je sice ještě chovatelé dokrmovali, momentálně už jsou ale mláďata plně v péči svých rodičů, kteří se jim řádně věnují. [gallery link="none" columns="1" size="full" ids="6169"] „Zatím zůstávají v zázemí, ale na jaře by celá čapí rodinka měla být k vidění ve Vodním světě v dolní části zoo,“ uvedl chovatel ptáků Zoo Praha Pavel Kovařík a dodal, že každé další mládě marabu afrického znamená úspěch, protože sestavit chovný pár tak, aby si vyhovoval, není vůbec snadné. V České republice se zatím podařily odchovy čápů marabu pouze v Zoo Praha a v Zoo Dvůr Králové. [related-post id="6067"] Pelikán skvrnozobý Mládě pelikána skvrnozobého se vylíhlo 17. února a také v tomto případě má Zoo Praha pořádný důvod k radosti. Tento druh patří k nejvzácnějším druhům pelikánů, který se dnes vyskytuje jen na zlomku původního území. Odchov v lidské péči je navíc náročný a rodiče z pražské zoo ne příliš zkušení. [gallery link="none" columns="1" size="full" ids="6170"] „První pokus o přirozený odchov v loňském roce nedopadl dobře, proto jsme se i vzhledem k významu každého pelikána skvrnozobého rozhodli pro umělý odchov, který má výrazně vyšší šanci na úspěch, a navíc přináší důležité poznatky využitelné při přirozených odchovech,“ vysvětluje ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. [related-post id="6077"] Emu hnědý Ptáče emu hnědého se vyklubalo 18. února, jako jediné mládě ze šesti vajec nasazených v líhni. [gallery link="none" columns="1" size="full" ids="6171"] „Toto poslední, úspěšné vejce bylo sneseno 23. prosince, takže bylo tak trochu vejcem vánočním. Ještě týž den jsme ho nasadili do líhně. Samec na vejcích totiž odmítal sedět, a jelikož je hnízdo na venkovním dvorku, v dřevěné boudě, hrozilo, že by vejce promrzla. Na další vejce již samec zasedl sám a nyní zahřívá šestikusovou snůšku, přičemž na první mláďata se můžeme těšit zhruba příští víkend,“ doplňuje zoologický náměstek Jaroslav Šimek.

Odchovat mládě pelikána skvrnozobého, jednoho z nejvzácnějších druhů pelikánů, je velice náročné.

Spí kočka s vámi? Jen z lásky to nedělá • Kočky jsou svým způsobem velice tajuplní domácí mazlíčci. Některé jejich chování bývá pro mnohé lidi často záhadou. Malé šelmičky se například uvelebí na hrudníku svého majitele a spokojeně si tam hoví. Ale proč to vlastně dělají?

I sloni chodí na pedikúru. V pražské zoo ji podstupují pravidelně • Nohy slůňat, která se narodila v roce 2016 v Zoo Praha v roce 2016, už mají co nést – starší Max aktuálně váží 938 kg a mladší Rudi 676 kg. Oba si ale stále rádi hrají a jsou velice aktivní; jejich kopyta – tenčí než u dospělých slonů – jsou tudíž náchylná k prasklinám. I oni proto musejí pravidelně absolvovat pedikúru.

K úpravě chodidel slonů používají chovatelé speciální kopytní sadu.

Nenápadná zpráva ze světa vědy, která ale ovlivní podobu jídelníčku nás všech • Aktuální boj s pandemií a ekonomické dopady drastických omezení zcela zastínily velmi důležitou zprávu posledních dnů, která ovlivní budoucnost lidstva na dlouhá desetiletí dopředu. Ptáte se, cože je tou důležitější zprávou? Není jí nic jiného než to, jak si lidstvo zajistí potřebné zdroje potravin.

Starší objev vědců by mohl zpomalit další pandemii koronaviru • Svět má za sebou první vlnu pandemie způsobené novým typem koronaviru. Všichni se nyní obávají, že by se nemoc covid-19 mohla na podzim znovu vrátit ve velkém, případně že virus zmutuje a bude mnohem více nebezpečný. Ochránit nás může vakcína (zatím ale neexistuje), připravenost celé společnosti, ale i starší vědecké poznatky o chování a schopnostech virů.

Pražskému pícháčkovi už rostou bodliny. Úplně vyhráno ještě nemá • V pražské zoo přišlo letos v dubnu na svět historicky první mládě ježury australské. Chovatelé mu proto věnují mimořádnou péči. Využívají k tomu dokonce kamerový systém.

Úspěch světové úrovně. Pražští botanici vypěstovali vzácnou masožravku • Kurátorům a zahradníkům Botanické zahrady hl. m. Prahy se povedl evropský unikát. Pomocí ručního opylování vypěstovali semena vzácné masožravky láčkovky uťaté (Nepenthes truncata). Po devíti měsících se nyní zahrada může pochlubit četným potomstvem.

Zoo Praha oslaví 90. výročí swingem, křtem knihy a bohatým doprovodným programem • Praha má již 90 let svou vlastní zoologickou zahradu. Její brány se poprvé otevřely 28. září 1931 a od té doby vyrostla v mimořádně oceňovanou instituci. Výročí si zoo připomene bohatým program.

Jaro už je blízko. Pražský svišť se probudil ze zimního spánku • Zdá se, že jaro už je skutečně za dveřmi. V pražské zoologické zahradě se z hlubokého zimního spánku probudil samec sviště lesního.

Pražská zoo začala stavět nový domov pro tasmánské čerty • Pražská zoo spustila přípravné stavební práce na nové expozici australské fauny. Areál, který vyroste na jižní straně zoo, je inspirován Tasmánií a Darwinovým kráterem. Návštěvníky bude lákat především na ďábly medvědovité, známé také jako tasmánské čerty, nebo třeba na vombaty. Samotná stavba má trvat zhruba 12 měsíců. Další čas si vyžádá příprava expozice na umístění zvířat. Nová expozice nahradí stávající část tzv. staré bažantnice. Její obyvatelé se částečně přesunou do nového Rákosova pavilonu a částečně do chovatelského zázemí. Na jejím místě vznikne šest venkovních výběhů a dvě voliéry. Nově postavené budovy vytvoří jeden celek v podobě Darwinova kráteru, který se nachází na Tasmánii a vznikl dopadem meteoritu. Součástí expozice bude také vnitřní chovné zázemí pro zvířata, do něhož budou moct návštěvníci nahlížet. Velkorysé výběhy této expozice zaberou plochu celkem 0,35 ha. Největší z nich bude výběh pro klokany s návštěvnickou stezkou. Stavební realizaci zajišťuje firma VW WACHAL, která vyhrála ve výběrovém řízení. „Stavební práce v zoo budou probíhat tak, aby nenarušily její běžný provoz. Plánujeme proto navážet stavební materiál a těžkou techniku v době, kdy je zoo pro návštěvníky uzavřena,“ říká Ivan Valenta, vedoucí závodu 2 ze stavební firmy VW WACHAL. [gallery size="full" columns="1" ids="11217"] Společnost VW WACHAL už má s podobnou prací zkušenosti. Loni na podzim dokončila realizaci budovy, která dnes v pražské zoo slouží jako zázemí pro její pracovníky. V Ostravě postavila například pavilon hrochů nebo návštěvnické centrum, jehož součástí je středisko ekologické výchovy. Nedávno získala čestné uznání v soutěži Stavba roku Zlínského kraje za realizaci Obecního úřadu v Ostrožské Nové Vsi. Firmu za využití recyklovaného materiálu při výstavbě Depozitáře pro Východočeské muzeum ocenilo 3. místem v soutěži Přeměna odpadů na zdroje také Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Architektonický návrh australské části připomíná Tasmánii jako civilizací dlouho neobjevený svět. Nově postavené budovy vytvoří jeden celek v podobě přírodního útvaru kráteru, který byl inspirován dopadem meteoritu na Tasmánii. Stavební objekty budou soustředěné po obvodu kružnice, v jejímž středu najdou návštěvníci nejatraktivnější přírodní výběhy. Stavba naváže na stávající svah a při pohledu z horní části zoo bude splývat s terénem.

Vědci vymýšlejí záložní plán pro případ globální katastrofy • Celý svět nyní sužuje koronavirová pandemie. Existují přitom i mnohem větší hrozby, které by v budoucnu mohly zcela zničit život na Zemi.

Zmije na člověka sama od sebe nezaútočí. Přesto je nutná obezřetnost • Již třetí generaci jediného jedovatého hada žijícího na našem území – zmije obecné – odchovává v těchto dnech Zoo Praha. Její chovatelé se v zázemí starají o dvoutýdenní, zhruba dvaceticentimetrová mláďata, která se narodila ve venkovní expozici na Zakázance.

Zdřímnutí po obědě prospívá, ale musí být přiměřeně dlouhé • Dobrá zpráva pro všechny vyznavače poobědového šlofíčka. Nová studie čínských vědců říká, že krátké zdřímnutí má velmi pozitivní vliv na náš mozek. Důležité je ale dodržovat pravidelnost a přiměřenou délku.