legislativa

Nepřehlédněte

Praha zaostává v povolování bytů. Předčil ji Středočeský, Plzeňský i Jihomoravský kraj • Stavební úřady v loňském roce povolily v Praze 5 429 nových bytů v bytových domech. Meziročně tak povolení ke stavbě získalo o 2 742 bytů více a jedná se zároveň o nejlepší výsledek od roku 2008. Přesto celkový počet nových povolení za ideálním stavem zaostává. V Praze je kvůli deficitu z předchozích let potřeba ročně povolit kolem 10 000 jednotek. Při přepočtu na obyvatele zaostala metropole za posledních 5 let za Středočeským, Plzeňským i Jihomoravským krajem. Oproti okolním metropolím EU pak zaostává ještě mnohem výrazněji.

Průměrný počet zahájených nových bytů na 1000 obyvatel v krajích (2015-2019).

V Praze je přes 2400 prázdných obecních bytů, ukázala analýza. Bydlet se v nich ale zatím nebude • Hlavní město provedlo zmapování aktuální stavu obecního bytového fondu. Z analýzy vyplynulo, že magistrát má spolu s městskými částmi ve své správě přes 31 000 bytů, z nichž je aktuálně 7,7 % neobydlených. Analýza zároveň poukázala na to, že obecní bytový fond v Praze je v porovnání s ostatními městy nízký.

V Česku vyrostlo nejvíce nebytových budov za posledních 15 let • V roce 2020 se meziročně dokončilo o 4,2 % více nových nebytových budov než v roce předchozím. Největší budovy budou sloužit průmyslu a skladování, byly na ně vynaloženy i největší investiční náklady. Nejvíce budov se dokončilo v Jihomoravském kraji, největší budovy jsou v Praze. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Nové byty v Praze brzdí povolovací procesy. Vznikne proto centrální úřad • Zástupci developerů se na prvním setkání s vedením pražského magistrátu shodli na klíčovém problému bytové výstavby a dalších stavebních projektů v metropoli. Zřízení centrálního stavebního úřadu by mělo přinést zrychlení stavebních povolení a snížení celkové byrokracie kolem nových projektů v Praze.

Nové byty v Praze vznikají hlavně v bytových domech • Hlavní město sice přišlo o pozici lídra bytové výstavby, kterou už před časem převzal Středočeský kraj, přesto v jednom ukazateli stále s přehledem dominuje. V Praze se stále postaví nejvíce nových bytů v rámci bytových domů, všude jinde s výjimkou Plzeňského kraje se více staví rodinné domy. Je to logické, protože v hlavním městě jsou stavební pozemky s přehledem nejdražší. Tyto vyšší pořizovací náklady se v bytovém domě s více byty lépe rozloží mezi více kupujících. S větší rezidenční výstavbou také na mnoha místech hlavního města počítá i platný územní plán. Naopak v menších městech se bytové domy staví jen výjimečně.

Stavebnictví se v říjnu vrátilo k dvojcifernému propadu • Pomyslného Černého Petra si letos zdá se vytáhlo české stavebnictví, které drtivě zasáhla koronavirová krize. Už od jara se nemůže vymanit z problémů, když stavební produkce každý měsíc jen klesá. Aktuální data Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukazují, že propad pokračoval i v říjnu, kde se stavební produkce meziročně snížila o 10,5 procenta. A na lepší časy se jen tak neblýská. Stavební úřady totiž v říjnu vydaly o 7,6 procenta stavebních povolení méně a orientační hodnota těchto staveb se propadla dokonce o 35,9 procenta. Otázkou tak zůstává, jak hluboko české stavebnictví ještě klesne.

Nutit pronajímatele odložit nájem je špatný nápad. Doplatí na to všichni • Firmy nemohou prodávat své zboží a služby, tržby jim ze dne na den klesly na nulu. Ta samá vláda, která kvůli boji proti koronavirové nákaze nařídila podnikatelům okamžitě zavřít své provozovny, přichází s nápadem, jak jim výpadek příjmu vynahradit. Bohužel však na úkor další velké skupiny soukromníků, tentokrát majitelů nemovitostí. Jedním z léků pro firmy, jak přežít karanténu a zákaz prodeje, by mělo být odložení povinnosti platit nájem až o půl roku. To ale povede ke krachům spousty dalších firem, zavlečení infekce platební neschopnosti do dalšího podnikatelského sektoru a prohloubení krize celé ekonomiky.

Růst cen nových bytů v Praze mírně zpomalil • Růst cen nových bytů v Praze neskončil, pouze mírně zpomalil. Průměrná cena za jeden metr čtvereční nového bytu v nabídkách developerů na konci prvního pololetí vzrostla na 97 838 korun, což představuje meziroční nárůst o 5,3 procenta. V porovnání se začátkem roku došlo pouze k nepatrnému nárůstu cen o 0,6 procenta. Za průměrný 55metrový byt zájemce nyní zaplatí 5,38 milionu korun, tedy o 270 tisíc korun více než před rokem. Průměrná cena prodaného bytu letos v prvním pololetí činila 94 275 korun. To jen potvrzuje, že z nabídky vždy jako první zmizí nejlevnější byty. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti EKOSPOL, která pražský rezidenční trh monitoruje už dvanáct let.

KOMENTÁŘ: Povinné dobíječky elektromobilů v novostavbách zdraží byty a zhorší jejich dostupnost • Zbytečný návrh, který jen dále zvýší už tak velmi vysoké ceny bytů. Tak hodnotím nejnovější návrh ministerstva pro místní rozvoj, které chce stavitelům nových bytů nařídit, aby v novostavbách povinně budovali dobíjecí stanice.

Zazimování chaty nebo chalupy není radno podceňovat. Ne vždy škodí jen zloději • Počasí se pomalu ale jistě chystá předat nadvládu zimě a mnoho chatařů se proto chystá svou druhou nemovitost připravit na zimní spánek. Několik měsíců tak bude jejich letní sídlo bez dohledu, což výrazně nahrává všem nepoctivcům. Policie každoročně eviduje několik tisíc vykradených rekreačních objektů, počet vloupání však bude nejspíš ještě o něco větší. Přestože odhodlaného zloděje neodradí sebelepší zabezpečení, některá opatření mohou nevítaného pobertu odradit. Například důkladné zabezpečení vstupních dveří a oken.

Pražané vydělávají na byt 17 let, mnohem déle než v Berlíně či Vídni • O přemrštěných cenách nových bytů v Praze se mluví už dlouho. Kvůli zastaralému územnímu plánu a zablokovanému povolovacímu procesu se totiž nové byty takřka nestaví a zájemci si tak nemají z čeho vybírat. Ceny žene vzhůru také výrazné zdražování stavebních prací. Situace došla tak daleko, že dostupnost nového bytu v českém hlavním městě je mnohem nižší než v metropolích okolních států. Podle portálu Numbeo.com musí Pražan na byt šetřit o několik let více, než lidé v Berlíně, Vídni či Bratislavě. Tento portál srovnává náklady na pořízení stejně velkého bytu ve vybraných městech ve vztahu k úrovni příjmů v daném místě. Zjednodušeně řečeno pracuje s kupní sílou místních lidí. Na webu lze porovnat mimo jiné poměr ceny stejně velkého bytu k příjmu domácnosti, čili kolik let na takový byt domácnost vydělává. Počítá se zde s mediánovou cenou za byt o ploše 90 metrů čtverečních, což je na západ od nás rozměr průměrného bytu. Je to rozdíl oproti některým českým studiím, které kalkulují s bytem o rozměru maximálně 70 metrů čtverečních. Za disponibilní měsíční příjem domácnosti Numbeo.com počítá 1,5násobek mediánového příjmu jednotlivce v daném místě. České hlavní město v tomto srovnání vychází velmi tristně. Zatímco v Praze vydělává domácnost se středním příjmem na 90metrový byt 17,09 let, v hlavních městech našich sousedních států je to o poznání méně: v Berlíně 10,56 let, ve Varšavě 11,94, v Bratislavě 12,83 a ve Vídni 13,30. Zablokovaná výstavba a nedostatek pozemků vhodných k výstavbě tak učinily bydlení v našem hlavním městě výrazně dražší a nedostupnější než v okolních metropolích. [related-post id="11612"] Podobná čísla jako Praha při porovnání na Numbeo vykazuje v regionu pouze německý Mnichov, domácnost zde na devadesátimetrový byt vydělává 16,44 let. To může být zarážející zejména ve srovnání s hodnotami Berlína (10,56 let). V Mnichově je však odlišná situace, než v německém hlavním městě, protože zde jsou nejdražší nemovitosti v celém Německu. Tamní opozice i odborníci to kladou za vinu hlavně vedení města. Argumentují tím, že pozemky pro nové bytové projekty se vedení města snažilo prodávat za co nejvyšší ceny (na rozdíl od jiných německých měst, která více brala ohled na sociální situaci a nešroubovala ceny pozemků za každou cenu nahoru). Vysoká cena pozemků se pak logicky promítá do cen bytů, které na nich stojí. Podíl na vysokých cenách bydlení je mnichovské radnici připisován také proto, že nové bytové stavby protlačila, často přes odpor místních, do nezastavěných oblastí uvnitř města. Takové plochy poblíž centra jsou samozřejmě výrazně dražší a i to vyhnalo ceny bytů v Mnichově vysoko. Toto by mělo být varováním pro hlavně Prahu, která pracuje ve svém připravovaném Metropolitním plánu s představou, že budou zastavovány jen nevyužité plochy uvnitř města. Situace Mnichova však jasně ukazuje, že soustředění výstavby pouze uvnitř města vede kvůli k vyšším cenám pozemků blíže centru k dalšímu zdražování bytů. Před tímto jsem již ve svých komentářích k návrhu Metropolitního plánu varoval a Praha by se měla takové situace vyvarovat. Proto se musí zároveň rozrůstat po svém okraji. Tyto oblasti jsou mezi zájemci o nové bydlení nejžádanější, jak kvůli svým nižším cenám, tak zároveň dobré dopravní dostupnosti i plné občanské vybavenosti. Cenový růst bytů v Praze pak může zastavit jen urychlené zahájení výstavby nejlépe několika konkurenčních rezidenčních projektů v různých oblastech Prahy. To je potřeba provést skutečně co nejrychleji. Čekat na nový Metropolitní plán, který by měl začít platit nejdříve od roku 2023, není možné. RNDr. Evžen Korec, CSc. Generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL a. s.

Lidé si letos na hypotéky půjčili už tolik peněz, jako za celý rok 2019 • Pět měsíců letošního roku stačilo k tomu, aby lidé na hypotečních úvěrech získali celkem 179 miliard korun. To je stejně jako za celý rok 2019. Přispěl k tomu i velmi úspěšný květen, kdy komerční banky sjednaly 12 984 hypotečních úvěrů v celkovém objemu 40,555 miliardy korun. Objem poskytnutých hypoték sice vzrostl oproti dubnu o 1,375 miliardy korun, za rekordním březnem ale zaostal o více než čtyři miliardy korun, vyplývá z aktuálních dat ukazatele Fincentrum Hypoindex.

Praha pronajme své byty vybraným profesím a lidem v nouzi • Pražští radní odsouhlasili způsob využívání bytového fondu v roce 2020. Díky zvyšujícímu se tempu oprav bude letos možné dohromady obsadit až 470 bytů. Město chce pronájmem městských bytů za dostupnou cenu pomoci podporovaným profesím, rodinám a jednotlivcům v bytové nouzi a lidem s duševním onemocněním, kteří dokážou žít samostatně nebo s podporou ze strany odborníků.

Komentář: Praha není připravena na nové obyvatele • České hlavní město potvrdilo svou pozici nejlepšího města světa. V prestižním žebříčku renomovaného magazínu Time Out hodnotícího nejlepší města světa obsadila Praha dobrou sedmou příčku. Magazín na českém hlavním městě oceňuje hlavně množství zeleně a výbornou pěší dostupnost.

Praha se pouští do stavby městských bytů. První vyrostou ve Vršovicích i na Palmovce • Několik prvních projektů městské bytové výstavby vstupuje do další fáze investiční přípravy. Schválili to pražští radní. Zhruba 300 bytových jednotek včetně menšího podílu ploch pro služby či administrativu postaví městská organizace Pražská developerská společnost (PDS).

V Holešovicích vyrůstá luxusní rezidence pro vysokoškoláky. Bydlet v ní budou hlavně cizinci • Developerská společnost Karlín Group zahájila v Holešovicích výstavbu největší novodobé studentské rezidence. Projekt prémiového bydlení pro studenty počítá s pěti stovkami pokojů a špičkovým zázemím. První obyvatelé se začnou stěhovat za dva roky.

Karlín Group a International Campus postaví v Holešovicích největší projekt studentského bydlení.

V Praze se nejvíce prodávají dvoupokojvové byty. Zájem je i o garsonky • Na pražském rezidenčním trhu jsou nejžádanějším zbožím malé dvoupokojové byty 2+kk. Jen ve druhém čtvrtletí letošního roku jich developeři prodali celkem 506, což představuje takřka 40procentní podíl na celkových prodejích. Na druhém místě v zájmu následují jednopokojové garsonky. Těch se za tři měsíce prodalo 327, tedy jedna čtvrtina prodejů. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti EKOSPOL, která pražský rezidenční trh monitoruje už jedenáct let.

Smíchov, Letňany, Vysočany. Tady Pražané nejvíce kupují nové byty • Zájemci o nové bydlení v hlavním městě stále preferují dvě městské části – Prahu 9 a 5. Právě zde se dlouhodobě prodává nejvíce nových bytů a nejinak tomu je i letos. Třetí místo s odstupem drží Praha 10. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti EKOSPOL, která pražský rezidenční trh monitoruje. Z pražských lokalit jsou nejvyhledávanější Smíchov, Letňany či Vysočany. V Praze se během prvního čtvrtletí letošního roku prodalo celkem 1160 nových bytů. „Z toho se 301 bytů nacházelo na území Prahy 9 a 257 bytů bylo v Praze 5. Tyto dvě městské části tak obhájily své pozice s minulého čtvrtletí. Na třetím místě s odstupem zůstala Praha 10 se 186 prodanými byty. Největší zájem je letos o stále atraktivnější Smíchov, kde si zájemci během prvních třech měsíců letošního roku pořídili 138 nových bytů,“ přibližuje prodejní statistiky analytik společnosti EKOSPOL Matyáš Hančl. Mimo hlavní zájem kupujících zůstávají centrální části Praha 1 a 2, kde se celkem prodalo 30 nových bytů. Jde o úplně stejné číslo, jako v posledním čtvrtletí loňského roku. „Statistiky prodaných bytů nejlépe ukazují, o jaké lokality je mezi kupujícími největší zájem. Lidé dlouhodobě upřednostňují místa s dostatkem zeleně, plnou občanskou vybaveností a skvělou dopravní dostupností. To všechno jim mohou nabídnout pouze projekty v širším centru a okrajovějších částech Prahy. Naopak nejužší centrum některé z těchto benefitů většinou nenabízí. Pokud k tomu přidáme výrazně vyšší cenu bytů v centru, je důvod nezájmu o tyto lokality jasný,“ podotýká Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva dlouhodobého lídra developerské výstavby v ČR EKOSPOLU. [related-post id="5620"] Podle něj by proto měl z reálné poptávky po nových bytech vycházet také připravovaný Metropolitní plán, který v představené podobě jde spíše opačným směrem. „Rekultivace opuštěných a zanedbaných brownfieldů je správným krokem, horší už je to s deklarovaným zahušťováním už tak přetíženého centra města. Prodejní statistiky jasně dokazují, že lidé centrum nevyhledávají a raději bydlí o něco dále, avšak uprostřed či blízko zeleně. Metropolitní plán by to měl vzít v potaz a připravit dostatek vhodných pozemků v lokalitách, kde lidé opravdu chtějí bydlet,“ apeluje Korec. Data dostupných bytů doplňují prodejní statistiky, které EKOSPOL zveřejnil v minulých týdnech. Podle nich se v prvním čtvrtletí letošního roku prodalo v hlavním městě celkem 1160 nových bytů, což bylo meziročně o čtvrtinu méně. Šlo o druhé nejhorší čtvrtletí za posledních pět let. Počet dostupných bytů se už šesté čtvrtletí v řadě pohyboval kolem kritické třítisícové hranice. [related-post id="9027"]

Povolování staveb v Česku vázne čím dál víc. Jsme mezi Kamerunem a Hondurasem • Česká republika se v letošním hodnocení Světové banky opět propadla v žebříčku délky povolování nových staveb. Zatímco loni se umístila na nelichotivé 156. pozici, letos klesla o další stupínek na 157. místo ze 190 zemí celého světa. Ještě v roce 2015 přitom byla naše země na 127. pozici žebříčku Doing Business, který každoročně Světová banka vydává. Potvrzuje se tím, že konkurenceschopnost země výrazně ztrácí právě z pohledu povolování nové výstavby, jejímž následkem je mimo jiné i stále se prohlubující krize v dostupnosti bydlení.

KOMENTÁŘ: Stavebnictví má za sebou špatný rok, produkce klesla o 7,7 % • Loňský koronavirem poznamenaný rok výrazně ovlivnil i české stavebnictví, jehož produkce podle dat Českého statistického úřadu meziročně poklesla o 7,7 procenta. Útlum zaznamenala všechna odvětví stavebnictví, nedařilo se ani bytové výstavbě. Počet zahájených bytů v celém Česku loni ve srovnání s předchozím rokem klesl o 8,9 procenta. V bytových domech firmy začaly stavět dokonce o čtvrtinu bytů méně než v roce 2019. Také dokončených bytů ubylo.