V Praze se loni začalo stavět 5 tisíc bytů. Magistrát chce výstavbu ještě více podpořit

Pražské zajímavostiKristián Vích15. ledna 20203 minuty čtení

Foto: Archiv

Z výsledků stavebnictví za jedenáct měsíců roku 2019, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), vyplývá, že v tomto období byla v Praze zahájena výstavba celkem 4 969 bytů v nových bytových domech. Celkově by tak za minulý rok mělo být zahájeno více jak 5 000 bytů. To je dvojnásobek oproti roku 2018 a současně je to nejvyšší počet zahájených bytů v Praze od roku 2008. I přesto, že se jedná o zlepšení, do budoucna by hlavní město chtělo, aby ročně vznikalo minimálně 6 000 bytů.

Vedení města loni podniklo opatření, od kterých si slibuje, že se počet nově zahájených bytů bude i nadále zvyšovat. Konkrétně se jedná o lepší koordinaci a zrychlení administrativních procesů a dodržování lhůt. Více nových bytů v Praze přibyde i proto, že se do stupně povolování teprve dostanou projekty, pro které bylo třeba změnit územní plán. V oblasti agendy změn územního plánu přitom došlo v roce 2019 k značnému zpřehlednění a zrychlení.

„Objektivně se podařilo v tomto základním klíčovém parametru situaci zlepšit. Snad je to známka toho, že se nám daří vysvětlovat, že cesta k dostupnějšímu bydlení vede přes spolupráci v konkrétních územích všech aktérů ve městě – investorů, městských částí či vedení města a daří se postupně měnit atmosféru v metropoli ve vztahu k rozvoji a výstavbě,“ říká náměstek primátora hl. m. Prahy pro územní rozvoj Petr Hlaváček.

Ne všude se staví

Z podrobnějších údajů o povolování projektů z 22 pražských stavebních úřadů vyplývá určitá nerovnoměrnost v rozložení zahajovaných bytů v bytových domech, kdy se nová výstavba soustřeďuje především do území v severovýchodní části Prahy. V správních obvodech Praha 3, Praha 8, Praha 9, Praha 10, Praha 14 a Praha 15 bylo zahájeno celkem 3 500 bytů, což je 70 % z celkového počtu, přitom v těchto městských částech bydlí jen 28 % obyvatel Prahy.

[related-post id=“23288″]

Na druhé straně – v součtu za Prahu 4, Prahu 11 a Prahu 12, bylo zahájeno jen celkem 620 bytů, přestože v těchto třech správních obvodech bydlí přes 300 000 obyvatel. Takové rozdíly mají jistě vliv na poptávku a ceny, protože ve větší části území Prahy k nové výstavbě nedochází a zájemci o bydlení nenajdou nové bydlení v místě, které by preferovali.

Podle zástupců vedení města by k rovnoměrnému povolování nové výstavby v Praze mohlo přispět jednotné metodické rozhodování o větších stavbách na úrovni magistrátu. Novelu Statutu hl. m. Prahy, která by takovou změnu umožňovala, však odmítly téměř všechny městské části, na kterých se stavební úřady nacházejí.

„Politické reprezentace většiny městských částí se poměrně otevřeně vyjádřily, že se nechtějí vzdát určitého nepřímého vlivu na rozhodování stavebních úřadů, které mají sídlo v jejich radnicích, přestože vykonávají působnost státní správy. Koncepční změně v této oblasti se však v budoucnu hlavní město, domnívám se, nemůže vyhnout,“ říká radní hl. m. Prahy pro oblast legislativy Hana Kordová Marvanová.

Vznikne „městský developer“

Poprvé od roku 2015 byl z hlediska celkového počtu bytů zahájen v Praze téměř stejný počet jednotek jako ve Středočeském kraji (včetně rodinných domů). Celkově však bylo od roku 2010 ve Středočeském kraji zahájeno o 16 000 bytových jednotek více než ve stejném období na území Prahy.

[related-post id=“25300″]

Vedení města věří, že k bytové výstavbě v příštích letech také přispějí bytové projekty připravené městem. „Jedním z nutných a klíčových kroků pro iniciaci městské bytové výstavby je založení profesionální městské organizace, takzvaného městského developera, která se bude přípravou bytových projektů zabývat. To je jedním z našich hlavních úkolů pro letošní rok,“ doplňuje Petr Hlaváček. 

Některé takto připravené projekty lze v budoucnu realizovat formou družstevního bydlení. „V nejbližších měsících bychom pro přípravu družstevního projektů měli mít připraveny všechny organizační a administrativní podmínky,“ dodává Hana Kordová Marvanová.

Nepřehlédněte

Evžen Korec: Centrální stavební úřad prospěje městským částem • Jeden úřad místo současných 22. To je plán, o kterém se stále častěji v hlavním městě mluví. Jde o zřízení centralizovaného stavebního úřadu, který by rozhodoval o velkých a složitějších stavbách. Například by pod něj spadaly všechny stavby s více než 60 byty. Zbylé místní stavební úřady by získaly více prostoru řešit menší stavby významné hlavně z lokálního hlediska. Vznik nového úřadu je jedním z nejrychlejších způsobů, jak odblokovat zaseknuté povolování staveb, kvůli kterému mimo jiné výrazně zdražují nové byty.

Praha drží v rámci bytové výstavby jedno prvenství • Střední Čechy v posledních letech převzaly post lídra bytové výstavby, když předstihly dříve nedosažitelnou Prahu. Hlavní město však trpí extrémně pomalým povolováním nových staveb a kvůli zastaralému územnímu plánu také nedostatkem pozemků vhodných k rezidenční výstavbě. Proto o svou první příčku přišlo. V jednom ohledu však Praha stále dominuje – zdaleka nejvíce nových bytů zde vzniká v rámci větších bytových domů. Naopak v ostatních krajích dominuje výstavba rodinných domů.

Evžen Korec: České stavebnictví roste, o bytové výstavbě v Praze se příliš mluvit nedá • České stavebnictví pokračuje v mírném růstu, stavební produkce v červnu podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně vzrostla o 2,4 procenta. Roste i bytová výstavba, v rámci celé České republiky se v šestém měsíci začalo stavět celkem 2850 bytů, což představuje meziroční nárůst o 8,3 procenta. Bytovou výstavbu však táhnou hlavně regiony, v hlavním městě se o rozvoji bytového fondu mluvit nedá. V červnu se v Praze začalo v bytových domech stavět jen 206 bytů. To je hluboce pod poptávkou i zdravým růstem města.

KOMENTÁŘ: Schválení stavebního zákona je správný krok, nové byty mohou výrazně zlevnit • Stovky tisíc korun mohou v budoucnu ušetřit lidé kupující nový byt díky novému stavebnímu zákonu, který ve středu schválili poslanci. Přesun stavebních úřadů pod stát vyřeší dlouhá léta přehlížený problém takzvané systémové podjatosti a zároveň urychlí zablokované povolování nových staveb. Získat všechna potřebná povolení pro středně velký bytový projekt trvá průměrně pět let. Složitý byrokratický proces a neúměrné průtahy přitom prodražují nové byty o deset procent, což u bytu za šest milionů korun představuje 600 tisíc korun.

KOMENTÁŘ: Daň z nabytí nemovitosti je nemorální a měla by se zrušit • Daň z nabytí nemovitosti je nemorální, tvrdí část senátorů. Senát proto dolní komoře českého parlamentu navrhl, aby tuto daň zcela zrušila. Jsem jednoznačně pro, protože tato zbytečná čtyřprocentní daň zásadním způsobem zvyšuje náklady na pořízení vlastního bydlení. Stejně jako každoročně placená daň z nemovitosti by měla z českého daňového systému zcela zmizet.

Evžen Korec: Stavba rodinného domu se prodraží o stovky tisíc korun • Posledních pár měsíců na zahájení stavby rodinného domu mají ti, kteří chtějí ušetřit. Od nového roku je totiž výstavba vyjde o stovky tisíc korun dráž. Může za to evropská směrnice o energetická náročnosti budov, která se od příštího roku bude týkat všech novostaveb bez výjimky. Stavební povolení od 1. ledna 2020 získají jen takové stavby, které jsou energeticky nulové. U rodinného domu s průměrnou cenou 3,5 milionu korun bude muset stavitel připlatit 350 až 525 tisíc korun.

Věžáky v Kamýku stát nebudou. Rozhodnutí už je definitivní • Pomyslnou tečku za projektem komplexu dvou obytných věžáků v pražském Kamýku udělala ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Nevyhověla totiž podnětu společnosti Trigema proti dřívějšímu zamítavému rozhodnutí ministerstva.

Praha podepíše smlouvu o spolupráci s Vídní. Řešit se bude bydlení i životní prostředí • Pražští radní v pondělí odsouhlasili smlouvu o vzájemné spolupráci s hlavním městem Rakouska. Obě metropole chtějí společně pracovat na řešení problémů, se kterými se potýkají.

Primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib.

Ceny nájmů prudce rostou, Praha patří mezi 20 nejdražších měst Evropy • Praha se zařadila mezi dvacítku měst Evropy s nejdražším nájemným. V celoevropském žebříčku poskočilo naše hlavní město meziročně o rekordních 13 příček.

Hypoteční trh v polovině prázdnin nepatrně ožil, objem hypoték byl nejvyšší za rok • Letošní léto je z hlediska hypotečního trhu poměrně netradiční. Zatímco v jiných letech si lidé raději užívají dovolených a hypoteční trh hibernuje, letos to úplně neplatí.

Evžen Korec: Pražskou bytovou krizi může zmírnit spojení územního a stavebního řízení • Pět i více let trvá v Praze příprava většího rezidenčního projektu. I kvůli tomu nyní hlavní město prožívá největší bytovou krizi za poslední desetiletí. Ministerstvo pro místní rozvoj sice připravuje nový stavební zákon, který by zaseknutý povolovací proces odblokoval, nicméně jeho účinnost je zatím v nedohlednu. Přesto od loňského roku existuje možnost, jak povolování urychlit. Jde o takzvané spojené územní a stavební řízení, které slučuje dva kroky do jednoho.

Pražané vydělávají na byt 17 let, mnohem déle než v Berlíně či Vídni • O přemrštěných cenách nových bytů v Praze se mluví už dlouho. Kvůli zastaralému územnímu plánu a zablokovanému povolovacímu procesu se totiž nové byty takřka nestaví a zájemci si tak nemají z čeho vybírat. Ceny žene vzhůru také výrazné zdražování stavebních prací. Situace došla tak daleko, že dostupnost nového bytu v českém hlavním městě je mnohem nižší než v metropolích okolních států. Podle portálu Numbeo.com musí Pražan na byt šetřit o několik let více, než lidé v Berlíně, Vídni či Bratislavě. Tento portál srovnává náklady na pořízení stejně velkého bytu ve vybraných městech ve vztahu k úrovni příjmů v daném místě. Zjednodušeně řečeno pracuje s kupní sílou místních lidí. Na webu lze porovnat mimo jiné poměr ceny stejně velkého bytu k příjmu domácnosti, čili kolik let na takový byt domácnost vydělává. Počítá se zde s mediánovou cenou za byt o ploše 90 metrů čtverečních, což je na západ od nás rozměr průměrného bytu. Je to rozdíl oproti některým českým studiím, které kalkulují s bytem o rozměru maximálně 70 metrů čtverečních. Za disponibilní měsíční příjem domácnosti Numbeo.com počítá 1,5násobek mediánového příjmu jednotlivce v daném místě. České hlavní město v tomto srovnání vychází velmi tristně. Zatímco v Praze vydělává domácnost se středním příjmem na 90metrový byt 17,09 let, v hlavních městech našich sousedních států je to o poznání méně: v Berlíně 10,56 let, ve Varšavě 11,94, v Bratislavě 12,83 a ve Vídni 13,30. Zablokovaná výstavba a nedostatek pozemků vhodných k výstavbě tak učinily bydlení v našem hlavním městě výrazně dražší a nedostupnější než v okolních metropolích. [related-post id="11612"] Podobná čísla jako Praha při porovnání na Numbeo vykazuje v regionu pouze německý Mnichov, domácnost zde na devadesátimetrový byt vydělává 16,44 let. To může být zarážející zejména ve srovnání s hodnotami Berlína (10,56 let). V Mnichově je však odlišná situace, než v německém hlavním městě, protože zde jsou nejdražší nemovitosti v celém Německu. Tamní opozice i odborníci to kladou za vinu hlavně vedení města. Argumentují tím, že pozemky pro nové bytové projekty se vedení města snažilo prodávat za co nejvyšší ceny (na rozdíl od jiných německých měst, která více brala ohled na sociální situaci a nešroubovala ceny pozemků za každou cenu nahoru). Vysoká cena pozemků se pak logicky promítá do cen bytů, které na nich stojí. Podíl na vysokých cenách bydlení je mnichovské radnici připisován také proto, že nové bytové stavby protlačila, často přes odpor místních, do nezastavěných oblastí uvnitř města. Takové plochy poblíž centra jsou samozřejmě výrazně dražší a i to vyhnalo ceny bytů v Mnichově vysoko. Toto by mělo být varováním pro hlavně Prahu, která pracuje ve svém připravovaném Metropolitním plánu s představou, že budou zastavovány jen nevyužité plochy uvnitř města. Situace Mnichova však jasně ukazuje, že soustředění výstavby pouze uvnitř města vede kvůli k vyšším cenám pozemků blíže centru k dalšímu zdražování bytů. Před tímto jsem již ve svých komentářích k návrhu Metropolitního plánu varoval a Praha by se měla takové situace vyvarovat. Proto se musí zároveň rozrůstat po svém okraji. Tyto oblasti jsou mezi zájemci o nové bydlení nejžádanější, jak kvůli svým nižším cenám, tak zároveň dobré dopravní dostupnosti i plné občanské vybavenosti. Cenový růst bytů v Praze pak může zastavit jen urychlené zahájení výstavby nejlépe několika konkurenčních rezidenčních projektů v různých oblastech Prahy. To je potřeba provést skutečně co nejrychleji. Čekat na nový Metropolitní plán, který by měl začít platit nejdříve od roku 2023, není možné. RNDr. Evžen Korec, CSc. Generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL a. s.

Evžen Korec: Přínosy nového stavebního zákona budou zjevné až za několik let • Dlouho očekávaný a vyhlížený stavební zákon dnes vstupuje do mezirezortního připomínkového řízení, kde se k tomuto dílu ministerstva pro místní rozvoj budou moci oficiálně vyjádřit ostatní resorty a příslušné úřady. Očekávaný ostrý boj o jednotlivé paragrafy a odstavce nové stavební legislativy by ale neměl přehlušit hlavní přínos připraveného zákona – snahu o podstatné zkrácení povolovacího procesu. Naopak problémem zůstává, že první výsledky pocítíme až za dlouhé roky. Do té doby bude stavebnictví stagnovat a například cenově dostupných bytů se jen tak nedočkáme.

Architektonicky odvážný dům v Praze 8 podepřou sochy Davida Černého. Recepční bude robot • V hlavním městě po letech konečně opět vyroste odvážná a zajímavá budova. Projekt Nová Invalidovna v Praze 8 v sobě propojí osobitou invenci umělce Davida Černého a architektů Davida Wittasska a Jiřího Řezáka. Výsledkem bude skloubení odvážné architektury s moderními technologiemi. Projektové a architektonické práce zajišťuje studio Qarta architektura. Investorem a developerem projektu Nová Invalidovna je společnost Trigema.

Počet obyvatel Prahy nadále roste. Bydlení bude ještě větší problém, myslí si Evžen Korec • České hlavní město zůstává i nadále nejatraktivnější adresou pro bydlení. Jen loni se Praha podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) rozrostla o 15 645 lidí, z toho 12 890 tvoří přírůstek stěhováním z ciziny a jiných regionů.

Evžen Korec: Stavebnictví loni rostlo. Dařilo se i bytové výstavbě • České stavebnictví má za sebou úspěšný rok 2019, byť na jeho konci trochu zpomalilo. Celkem ale stavební produkce v loňském roce meziročně vzrostla o 2,3 procenta. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). O jedno procento stoupl počet zaměstnanců v oboru a jejich plat se zvýšil o 6,1 procenta. Počet stavebních zakázek uzavřených velkými firmami klesl o 5,2 procenta na 60 763, jejich hodnota však vzrostla o 5,3 procenta na 248,5 miliardy korun. Dalších 19,4 tisíce zakázek za celkem 168,4 miliardy korun měly firmy uzavřeny ke konci roku 2019.

Evžen Korec: Hypoteční trh se pomalu zotavuje z tvrdého knockoutu od ČNB, stále však zůstává dole • Český hypoteční trh letos připomíná boxera, který se po tvrdém háku na bradu potácí po ringu a marně hledá dřívější stabilitu. Tím protivníkem, který hypotékám zasadil drtivý úder, je Česká národní banka (ČNB), která výrazně zpřísnila poskytování hypoték.

KOMENTÁŘ: Stavebnictví má za sebou špatný rok, produkce klesla o 7,7 % • Loňský koronavirem poznamenaný rok výrazně ovlivnil i české stavebnictví, jehož produkce podle dat Českého statistického úřadu meziročně poklesla o 7,7 procenta. Útlum zaznamenala všechna odvětví stavebnictví, nedařilo se ani bytové výstavbě. Počet zahájených bytů v celém Česku loni ve srovnání s předchozím rokem klesl o 8,9 procenta. V bytových domech firmy začaly stavět dokonce o čtvrtinu bytů méně než v roce 2019. Také dokončených bytů ubylo.

Komentář Evžena Korce: Stavebnictví se v květnu dál propadalo. Co je příčinou? • Propad českého stavebnictví zrychluje, stavební produkce v květnu podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně klesla o 7,6 procenta. V dubnu přitom stavebnictví kleslo meziročně o 4,6 procenta. Výrazně se na tom podepsalo pozemní stavitelství, které letos v květnu ve srovnání se stejným měsícem loňského roku propadlo o 11 procent.

Evžen Korec: Hypoteční trh byl loni ve stínu centrální banky • Zmar a zkáza. Tak se dá hodnotit loňský rok z pohledu hypotečního trhu. Kvůli nesmyslným regulacím České národní banky (ČNB) z konce předminulého roku se počet uzavřených hypoték propadl o více než pětinu na 77 407 uzavřených smluv. Předloni přitom hypotéku získalo 99 477 zájemců. Vyplývá to z aktuálních dat ukazatele Fincentrum Hypoindex. Přes 22 tisíc (22 070) domácností tak kvůli ČNB přišlo o možnost splnit si sny o vlastním bydlení.