sociální pohřeb

Praha 7 uspořádá speciální společný pohřeb osamělých zesnulých • Praha 7 pořádá již druhé důstojné rozloučení s těmi, kteří zemřeli na území městské části bez blízkých, kteří by se o ně postarali. V úterý 15. května se na hřbitově ve Strojnické ulici uskuteční uložení ostatků deseti zemřelých, kterým úřad městské části vypravil takzvaný sociální pohřeb. Obce mají ze zákona povinnost vypravovat zesnulým, jejichž příbuzné se nepodaří dohledat, takzvané sociální pohřby. Praha 7 jich v průměru zajišťuje 10 až 15 ročně a městské části je proplácí stát. „Zákon však již obcím nenařizuje mít hrob, kam by se ostatky ukládaly, či zajišťovat jakékoli obřady. Nevyzvednuté urny tak končí na anonymních loučkách u krematorií. Tuto praxi jsme v Praze 7 změnili. Každý si zaslouží důstojné místo posledního odpočinku, ne každý však zemře obklopen rodinou. V takovém případě by rodinu měla zastoupit obec,“ uvedl starosta Prahy 7 a kandidát na primátorka Jan Čižinský. Sedmá městská část si pronajala hrobové místo na hřbitově ve Strojnické ulici. V loňském roce zde uspořádala první uložení ostatků jedenácti zemřelých. V úterý 15. května ve 14 hodin proběhne uložení uren deseti zesnulých. Obřadu se zúčastní starosta Prahy 7 Jan Čižinský, farář Římskokatolické farnosti u kostela sv. Antonína P. Pavel Semela a další představitelé Prahy 7. Pohřeb bude zároveň otevřen i pro širší veřejnost.

Nepřehlédněte

Praha má plán důstojného umírání. Vznikne lůžkový hospic pro děti • Přestože devět z deseti lidí si podle výzkumů přeje zemřít doma, téměř dvě třetiny Pražanů umírají v nemocnicích. Radní Milena Johnová chce proto změnit podobu péče o lidi na konci života. Společně s odborníky z praxe připravila plán důstojného umírání pro příštích pět let. Hlavní město tak například začne zjišťovat přání umírajících, navýší kapacity služeb, aby se k paliativní péči dostala většina umírajících, podpoří neformální pečující nebo připraví zřízení lůžkového hospice pro děti.

Stará čistírna odpadních vod v Bubenči slaví. Zájemce nechá vylézt na komín • U příležitosti Světového dne vody přichystala Stará čistírna odpadních v Bubenči speciální sobotní program pro veřejnost. Těšit se můžete na komentovanou prohlídku areálu, výukovou hru nebo jištěný výstup na komín. Vstupné 200 Kč je jednotné pro děti i dospělé. V ceně je prohlídka areálu s plavbou na prámu a ukázkou parní strojovny, veškerý vnitřní doprovodný program a výuková hra. Co návštěvníky v sobotu čeká PROHLÍDKY AREÁLU - prohlídky budou probíhat po celý den každých 20 minut, rezervace je na čas prohlídky a slouží jako celodenní vstupenka do areálu; prohlídka historické budovy je vždy s průvodcem, jež názorně popisuje původní proces mechanického čištění. PARNÍ STROJOVNA A KOTELNA - jak je již zvykem, bude při akci pro každou prohlídku spuštěn parní stroj z roku 1903 dodnes dochovaný ve své původní funkční podobě; zároveň si pak návštěvníci mohou prohlédnout dochovanou funkční kotelnu s kotly z roku 1905. PŘEVOZNÍKŮV PRÁM - každá prohlídka je zakončena plavbou v podzemní usazovací nádrži na prámu a průchodem obtokovou stokou. JIŠTĚNÉ VÝSTUPY NA KOMÍN - výstupy budou probíhat po celou dobu trvání akce, na výstupy se nevztahuje rezervace a jejich organice včetně platby bude probíhat až na místě v den konání akce. VÝUKOVÁ HRA PRO DĚTI I DOSPĚLÉ - Obnova soužití s řekou je výuková hra na pozemku Staré čistírny, kde se účastník formou hry dozví informace o vlivu člověka na toky řek. CHEMICKÁ LABORATOŘ - pro děti i dospělé bude připravena chemická laboratoř, kde se budou provádět pokusy nejen z vody. VÝTVARNÁ DÍLNA - pro všechny zájemce bude připravená tématická výtvarná dílna s vedením zkušeného lektora. MALOVÁNÍ NA OBLIČEJ - rybky, víly, vodníky, raci a mořští koníci, nejen vodní živočichy si můžete nechat vymalovat od šikovných malířů.

Chystá se největší hromadná koulovačka v dějinách Prahy • Staňte se součástí největší pražské koulovačky všech dob a užijte si parádní sněhovou akci, která v Praze nemá obdoby! Vraťme se do dětských let a užijme si zimu jako za mlada!

OBRAZEM: Vodárenská věž na Letné opravena. Uvnitř to vypadá úžasně • Praha 7 dokončila rekonstrukci vodárenské věže v ulici Na Výšinách. Kompletní obnovy se dočkal celý památkově chráněný objekt z roku 1888, včetně vnitřních prostor, přístavby a přilehlého areálu. Slavnostní otevření věže se uskuteční ve středu 30. května od 17 hodin a bude pokračovat doprovodným programem během prvních tří týdnu měsíce června. Od září se do vodárenské věže vrátí Dům dětí a mládeže s přidruženými spolky a otevře se také nová třída mateřské školy. „Jsem rád, že se nám podařilo vodárenské věži k jejímu 130. výročí darovat kompletně renovovanou podobu. Těším se, až ji vrátíme do užívání dětem a budou v ní moci vyrůstat další generace,“ uvedl starosta Prahy 7 Jan Čižinský. [gallery columns="1" size="full" ids="10630,10631"] Sloužit bude mládeži Komplex bývalé letenské vodárny prošel od svého vzniku v roce 1888 několika přestavbami. Ve své původní podobně se dochovala pouze vodárenská věž, která je od roku 1992 památkově chráněná. V padesátých letech byla na pozemku postavena typizovaná přízemní budova školky. V posledních desetiletích sloužil areál jako centrum mládeže a tuto funkci si ponechá i po své obnově. V přístavbě vznikne nová třída při MŠ Na Výšinách, přiléhající prostory se sálem a objekt věže bude užívat Dům dětí a mládeže Prahy 7. „Po desetiletích nejrůznějšího provozu již vodárenská věž nebyla v dobrém stavu. Naším cílem bylo provést citlivou rekonstrukci, která respektuje charakter památky, specifické prvky původní architektury, požadavky na provoz zařízení pro děti a mládež. Kromě věže a přístavby byl upraven také okolní areál, kde mimo jiné došlo k rekonstrukci původní historické pumpy,“ doplnil místostarosta Prahy 7 Pavel Vyhnánek. [gallery columns="1" size="full" ids="10632,10633"] Opravy trvaly rok a půl Rekonstrukce vodárenské věže podle návrhu ateliéru Petr Hájek architekti začala v listopadu roku 2016. V nejvyšším místě v prostoru, ve kterém se původně nacházela hlavní vodní nádrž, vznikl společenský sál s výsuvnou podlahou a výstavním systémem se světly. Je odsud také přístupný ochoz věže a pozorovací kabina, kde bude umístěn periskop, který nabídne unikátní rozhled po okolí. Periskop je aktuálně ve výrobě a bude osazen v nejbližší době. V úrovni pod sálem, v bytě „prvního topiče“ parního stroje, je zřízena knihovna. Ve zbývajících úrovních věže jsou navrženy prostory kluboven. „Při úpravách byly zachovány všechny vrstvy historie od založení až do současnosti. Nerozlišujeme ani nekategorizujeme jednotlivé části architektury, ale zachováváme je bez rozdílu. Výsledkem je stavba, která společně prezentuje kvalitu uměleckého řemesla a detailů různých období. Naleznete zde vedle sebe fládrované okno z 19. století, dveře z 50., 60., 70. let 20. století. Hliníková okna 21. století, bakelitové, mosazné, ocelové kování. Vše v prostorové koláži architektury tak, jak jí vytvořil čas,“ uvedl autor projektu architekt Petr Hájek. [gallery columns="1" size="full" ids="10634,10635,10636"] Přístavba věže je využita pro potřeby domu dětí a mládeže a mateřské školy. Do každého prostoru je samostatný vstup. Ploché střechy jsou upraveny do podoby terasy a zahrady. Mateřská škola má svou oddělenou zahradu v úrovni přízemí. Součástí této části objektu je  i prostorný multifunkční sál. Stavební úpravy vodárenské věže, přístavby a okolního areálu vyšly přibližně na 62 milionů korun, včetně DPH, z toho 38 milionů korun pokryly dotace EU a Hlavního města Prahy.

Olgu Hepnarovou museli k popravě dovléct násilím. Před 46 lety zabíjela náklaďákem na tramvajové zastávce • Připadala si jako otloukánek, jemuž okolí nerozumí a páchá na něm příkoří. Přesně před 46 lety, 10. července 1973, si Olga Hepnarová (†23) půjčila nákladní auto a na jedné z pražských ulic najela do davu lidí čekajících na tramvaj. Výsledkem hrůzného činu bylo 8 mrtvých a 12 zraněných. Za masovou vraždu soud Hepnarové uložil nejvyšší trest. V březnu 1975 byla jako poslední žena v Československu popravena.

Prostor před Šlechtovou restaurací dostal původní historickou podobu • V rámci rekonstrukce bývalého rybníka ve Stromovce se uskutečnila také oprava parteru s květinovými záhony před Šlechtovou restaurací.

Další výzkum potvrdil, že káva ovlivňuje délku života • Pokud patříte mezi milovníky kávy, pak rozhodně musíte vědět o nejnovější studii vědců, jejíž závěry zveřejnil odborný časopis The Annals of Internal Medicine. Zkoumalo se, jaký vliv má pravidelné pití kávy na riziko předčasného úmrtí. A potvrdil se poznatek, který přinesly podobné vědecké práce již v minulosti.

Praha 7 spouští antigenní testovaní v mateřských školách • Sedmá městská část v následujícím týdnu zahájí testování v mateřských školách pomocí antigenních testů na covid-19. Využít ho budou moci jak děti a jejich rodiče, tak i zaměstnanci mateřinek. Samotné odběry, rezervace a logistiku zajistí radnice ve spolupráci s testovacím místem v Pražské tržnici. Testování bude dobrovolné a bezplatné.

Májové trhy na dvoře Národního zemědělského muzea • Pro všechny milovníky jara, květin, zahrad a rozkvetlých balkonů pořádá Národní zemědělské muzeum na Letné Májové trhy.

Krampus čerti budou řádit na Výstavišti v Holešovicích • Pokud se rádi bojíte, přijďte v sobotu 7. prosince v 16 hodin na Výstaviště Praha. Sjedou se sem totiž ti nejděsivější démoni ze všech koutů České republiky. Před Průmyslovým palácem se bude prohánět více než 70 Krampus čertů. Vstup na vlastní nebezpečí!

PŘEHLED: Kam v Praze o víkendu? Začíná Matějská pouť a do zoo bude vstup jen za 1 Kč • Premýšlíte, jak strávit nadcházející víkend? Přinášíme vám přehled toho nejlepšího, co v Praze v sobotu a neděli můžete zažít. Mezinárodní den ledních medvědů Zoo Praha oslaví v sobotu 24. únoru Mezinárodní den ledních medvědů plyšákovým průvodem. Všichni návštěvníci, kteří dorazí k pokladnám s plyšovým ledním medvědem, budou mít navíc vstup za symbolickou 1 Kč. Přichystány budou veselé hry a spousta informací u stánku přímo u expozice těchto polárních šelem. Medvědi Tom, Berta a Bora se již také těší na enrichmentový dárek, který jim bude předán za speciálního komentovaného setkání. [related-post id="5888"] Matějská pouť V areálu Výstaviště Praha v sobotu začíná tradiční Matějská pouť. Pro návštěvníky jsou připraveny tradiční i nové zahraniční atrakce. Pobavíte se na horské dráze, centrifuze, ve strašidelném zámku, domě smíchu, u střelnic, na kolotočích, houpačkách, skákacích hradech, houpacích lodích nebo na lochnesce. [related-post id="5938"] Hra se světlem v Národním muzeu Národní muzeum zve rodiny s dětmi do Nové budovy Národního muzea, kde se v sobotu 24. února 2018 od 13 do 17 hodin uskuteční další akce z cyklu Aspoň na víkend. Výstava Světlo a život představuje sluneční záření jako zdroj životadárné energie v přírodě, avšak návštěvníci se na něj tentokrát podívají také jako na prostředek k zajímavým hrám a pokusům. [related-post id="5894"] Jak vypadalo školství před 100 lety? Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského připomíná 100. výročí vzniku Československa výstavami „Nová škola v nové republice“ a „Tady nová republika“. Výstavy jsou pro veřejnost přístupné od 1. února do 31. prosince 2018. [related-post id="5127"] Josef Lada v Tančícím domě Až do 1. dubna 2018 můžete v Tančícím domě navštívit výstavu s názvem Sedmičky Josefa Lady, která přináší obsáhlý vhled do malířovy tvorby i osobního života. [related-post id="3892"] Zlaté časy českého hokeje Dát gól Dominiku Haškovi, vyfotit se s Jaromírem Jágrem přímo v akci, prohlédnout si unikátní sbírku fotografií našich reprezentačních hokejových týmů od roku 1909 nebo si zahrát stolní hokej – to nyní mohou návštěvníci Muzea Grévin Praha. [related-post id="4627"] David Gaberle: Na Prahu! V pražském Centru architektury a městského plánování (CAMP) je k vidění výstava mladého fotografa Davida Gaberleho. Návštěvníci budou svědky jeho vnímání světla, Prahy a lidí v ní. [related-post id="5216"]

Tipy na víkendové akce v Praze.

Masopust na Letné nabídne průvod masek i tradiční zabijačkové hody • Národní zemědělské muzeum na Letné nabídne v sobotu 25. ledna 2020 hned dvě zajímavé akce pro veřejnost. Tradiční Letenské prase oživí letos nově průvod masek Letenského masopustu. Od 10 do 17 hodin se můžete těšit na ukázky bourání prasete, zabijačkové speciality, divadelní představení, lidové tance či kuchařské a výtvarné workshopy.

Jak vypadá dvouzrnka, len nebo bér vlašský? Polní plodiny si můžete prohlédnout na střeše muzea • Přes dvě desítky zemědělských plodin vyseli na střeše Národního zemědělského muzea v Praze na Letné vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Návštěvníci tak mají možnost seznámit se i s méně známými rostlinami českých polí. Políčko bude využíváno i pro lektorské programy. Pěstování zkomplikovali kromě výkyvů počasí i ptáci, kteří vyzobávali semínka.

Zemědělské plodiny na střeše muzea.

Staré věci na skládce neskončí. V Holešovicích vznikne Re-Use centrum • Hala č. 23 v Pražské tržnici byla rozhodnutím Rady hl. m. Prahy vybrána jako místo, kde bude vybudováno pražské Re-Use centrum. Hala není v současné době využívána, disponuje dostatečným prostorem i parkovištěm a je dobře dopravně dostupná. Před umístěním Re-Use centra bude kompletně rekonstruována.

I staré věci mohou stále přinášet užitek.

Nasaďte masky a vyrazte na Letenský masopust! O zábavu bude postaráno • V sobotu 3. února od 13 do 17 hodin probíhá v Národním zemědělském muzeu v Praze masopustní program, který je součástí akce Letenský masopust. Kromě reje masek a výstav o jejich historii návštěvníky čekají také divadla, ukázky folklórních tanců a gastronomické speciality „tetiček z Kobylí“.

Milan Rastislav Štefánik. Spoluzakládal republiku, zemřel strašlivou smrtí • Patřil mezi skupinku mužů, bez nichž by samostatná Československá republika nevznikla. Jeho život ale předčasně ukončila letecká tragédie. Šlo o náhodu, nebo úmysl? Milan Rastislav Štefánik (* 21. července 1880), rodák z vesnice Košariská na západním Slovensku. Astronom, vojenský letec a brigádní generál ozbrojených složek Francouzské republiky. Muž, bez něhož by samostatné Československo možná ani nevzniklo. Věděli jste, že i Štefánik působil v našem hlavním městě? Když ke konci 19. století maturuje na sarvašském lyceu s vyznamenáním, je rozhodnutý pro studium v Praze na technické univerzitě, obor stavební inženýrství. Na školu je přijat a posléze začíná jeho působení v metropoli Českého království. Školu ale nedokončuje, jelikož ho zaujala astronomie. Ta se toho času vyučuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde jako řádný profesor působil Tomáš Garrigue Masaryk. Zde se nechává Štefánik zapsat a stává se stoupencem Masarykovy myšlenky. Detvan a láska k národu V Praze působí v době jeho studia slovenský spolek Detvan, který velkou měrou přispívá k rozvoji národního povědomí pražských slovenských studentů. Na začátku nového století je zvolen za předsedu tohoto spolku. Společně s Vavro Šrobárem a dalšími se snaží informovat českou společnost o Slovensku a pomaďaršťování slovenského etnika. Zde začíná Štefánik svou redaktorskou činnost, díky které myšlenka česko-slovenské vzájemnosti nadále nabírá na popularitě v české společnosti. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13567"] Astronom Největším Štefánikovým snem je však Paříž a kariéra vědce v oboru astronomie. V roce 1904 proto odchází z Prahy a v Paříži se zařazuje jako vědecký pracovník. Ze začátku ho trápí existenční problémy, ale vše se díky pomoci přátel a vlastnímu úsilí brzy zlepšuje. V jeho nejúspěšnějším roce 1906 vydává hned 7 vědeckých prací a jeho renomé začíná stoupat. Příchod války Příchodem války je Štefánik nucen respektovat tento stav a nastoupit na frontu. Kvůli svému zdravotnímu stavu to však není možné hned. Nejprve tedy nastupuje na vojenskou leteckou školu, kde získává diplom pilota a hodnost desátníka. Poté je vyslán na západní frontu. Bojuje s nasazením pro věc, ví totiž, že tato válka může být příležitostí k osamostatnění Slováků a Čechů. Nějaký čas bojuje i na srbské frontě. Organizátor Československé národní rady Po návratu do Paříže v druhé polovině války se seznamuje s vícero vlivnými osobnostmi francouzské politiky a naprosto se ztotožňuje s myšlenkami Masaryka a Beneše. Díky konexím jim domlouvá schůzky s francouzskými politiky, kteří mohou pomoci uspíšit vznik samostatného států Čechů a Slováků. On sám se zasloužil především o vytvoření zárodků československého vojska a o působení československých odbojových organizací. Udržuje diplomatické styky napříč politickým spektrem tehdejší Evropy. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13566"] Atentát? Po válce se má stát ministrem ozbrojených sil, avšak 4. května 1919 při svém návratu do již samostatného Československa umírá při tragické nehodě svého letadla v obci Ivanka pri Dunaji u Bratislavy. Dodnes se spekuluje, zda to nebyla ze strany československých elit záměrná likvidace. Podle jiných teorií se měl stát obětí střetu francouzských a italských geopolitických zájmů ve střední Evropě. Nepřímým důkazem atentátu má být údajně pitevní zpráva, průběh nehody i fakt, že svědecké výpovědi z místa tragédie byly vyšetřujícími orgány ignorovány. Velmi pravděpodobným důvodem nehody byl nešťastný omyl obsluhy protiletadlové obrany. Tato verze popisuje sestřelení letadla vlastní protivzdušnou obranou, neboť Československo bylo tou dobou ve válečném stavu s Maďarskem a letadlo se Štefánikem na palubě bylo označeno italskou trikolórou, jež je identická s maďarskou.

Ze Štefánikova letadla zůstaly jen trosky.

Národní zemědělské muzeum zve na biojarmark, poznávací hru a herní festival • Biojarmark, poznávací hra Za tajemstvím potravin aneb Víš, co jíš? i Agátin hravý festival – hned tři akce čekají o víkendu 18. – 20. října od 9 do 17 hodin na návštěvníky Národního zemědělského muzea v Praze na Letné. Víkend plný ochutnávek, přednášek a zábavy je určen nejen rodinám s dětmi. V sobotu je navíc vstupné do muzea zdarma.

Šest nalezených mrtvol za dva dny. Praha má za sebou víkend smrti • Praha má za sebou tragický víkend. Na různých místech metropole bylo krátce po sobě objeveno hned několik bezvládně ležících těl bez známek život. Policisté všechny případy vyšetřují, dosavadní výsledky naznačují, že mezi zemřelými jsou s největší pravděpodobností čtyři osoby bez přístřeší.

Smutná víkendová bilance. Na různých místech v Praze bylo objeveno šest mrtvol.

Zemřela Gabriela Vránová. Ikona Vinohradského divadla prohrála boj s nemocí • Po těžké nemoci zemřela v sobotu ráno herečka Gabriela Vránová. Dlouholeté člence Divadla na Vinohradech bylo 78 let. Hrála i v mnoha televizních seriálech a inscenacích. Vránová podle zpráv z médií dlouho bojovala s rakovinou tlustého střeva. V loňském roce prodělala operaci, při níž jí lékaři odstranili nádor. Od té doby se snažila znovu nabrat sílu, ale práci odmítala. Gabrielu Vránovou díky jejímu specifickému hlasu znali posluchači zejména z rozhlasových her a pohádek. Neopomenutelná je rovněž její práce v dabingu, za který obdržela Cenu Františka Filipovského. Jejím hlasem mluvily ve filmech třeba Marylin Monroe, Catherine Deneuve, Jeanne Moreau nebo Elizabeth Taylorová. Narodila se na Slovensku do učitelské rodiny. Dětství prožila v Brně, kde v roce 1960 absolvovala JAMU. Jejím prvním působištěm bylo Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě, odkud po dvou sezonách v roce 1962 přešla do pražského Divadla na Vinohradech. Zde působila až do roku 2016 (s přestávkou mezi roky 2004-2012). Hrála v televizních seriálech F. L. Věk, Sňatky z rozumu nebo Chalupáři. Nezapomenutelnou televizní rolí je psychicky labilní učitelka Hedvika Hajská v seriálu My všichni školou povinní. Objevila se ale i ve filmech Hledá se táta, Poklad byzantského kupce či Jak vytrhnout velrybě stoličku. [youtube]ZskZUteu7-I[/youtube]

Bleší trhy na Ortenově náměstí se budou konat jednou za měsíc • Po úspěchu bleších trhů na Řezáčově náměstí ožije tradiční sousedskou burzou také náměstí Ortenovo. Bleší trhy se zde budou konat od 5. května jednu sobotu v měsíci. „Bleší trhy na Řezáčově náměstí začaly v roce 2016 a od loňska se zde střídají s trhy farmářskými. Řada lidí si sem zvykla chodit nejen za nákupy, ale vnímá to jako příležitost pro přátelské setkávání se svými sousedy i navazování nových kontaktů. Náměstí se nám díky tomu podařilo hezky oživit sousedským ruchem. Další inciativu z dolních Holešovic vítáme právě proto, že pochází přímo od občanů, a proto, že i Ortenovo náměstí si zaslouží býti místem pro setkávání sousedů a lidí z okolí,“ uvedla radní Prahy 7 Hana Třeštíková. Základem dohody mezi radnicí a pořadateli je, aby si oba bleší trhy nekonkurovaly, naopak se doplňovaly a vhodně rozšiřovaly nabídku sousedských a komunitních aktivit na území Prahy 7. Bleší trhy na Ortenově náměstí budou zahájeny v sobotu 5. května, nejprve se budou konat každou první sobotu v měsíci a od července dále každou druhou sobotu v měsíci. Konkrétně pak v následující dny: 5. 5., 2. 6., 14. 7., 11. 8., 8. 9., 13. 10., 10. 11., v případě příznivého počasí i 08. 12., mezi 8 – 16 hod. Bleší trhy na Řezáčově náměstí se konají každou poslední sobotu v měsíci od března do října, mezi 9 – 14 hod. V prosinci se zde koná tradiční Sousedský vánoční bazar. Zbylé soboty v průběhu celého roku mohou občané na Řezáčově náměstí navštívit populární farmářské trhy, které fungují bez sáčků a igelitek jako částečně bezobalové – lidé nakupují do vlastních nádob, látkových tašek či košíků. Farmářské trhy jsou otevřené od 9 do 15 hodin, resp. od 10 do 14 hod. v zimním období.