Milan Rastislav Štefánik. Spoluzakládal republiku, zemřel strašlivou smrtí

ZajímavostiTomáš Mitas12. října 20183 minuty čtení
Ze Štefánikova letadla zůstaly jen trosky.

Ze Štefánikova letadla zůstaly jen trosky.

Foto: Archiv

Patřil mezi skupinku mužů, bez nichž by samostatná Československá republika nevznikla. Jeho život ale předčasně ukončila letecká tragédie. Šlo o náhodu, nebo úmysl?

Milan Rastislav Štefánik (* 21. července 1880), rodák z vesnice Košariská na západním Slovensku. Astronom, vojenský letec a brigádní generál ozbrojených složek Francouzské republiky. Muž, bez něhož by samostatné Československo možná ani nevzniklo. Věděli jste, že i Štefánik působil v našem hlavním městě?

Když ke konci 19. století maturuje na sarvašském lyceu s vyznamenáním, je rozhodnutý pro studium v Praze na technické univerzitě, obor stavební inženýrství. Na školu je přijat a posléze začíná jeho působení v metropoli Českého království. Školu ale nedokončuje, jelikož ho zaujala astronomie. Ta se toho času vyučuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde jako řádný profesor působil Tomáš Garrigue Masaryk. Zde se nechává Štefánik zapsat a stává se stoupencem Masarykovy myšlenky.

Detvan a láska k národu

V Praze působí v době jeho studia slovenský spolek Detvan, který velkou měrou přispívá k rozvoji národního povědomí pražských slovenských studentů. Na začátku nového století je zvolen za předsedu tohoto spolku. Společně s Vavro Šrobárem a dalšími se snaží informovat českou společnost o Slovensku a pomaďaršťování slovenského etnika. Zde začíná Štefánik svou redaktorskou činnost, díky které myšlenka česko-slovenské vzájemnosti nadále nabírá na popularitě v české společnosti.

Astronom

Největším Štefánikovým snem je však Paříž a kariéra vědce v oboru astronomie. V roce 1904 proto odchází z Prahy a v Paříži se zařazuje jako vědecký pracovník. Ze začátku ho trápí existenční problémy, ale vše se díky pomoci přátel a vlastnímu úsilí brzy zlepšuje. V jeho nejúspěšnějším roce 1906 vydává hned 7 vědeckých prací a jeho renomé začíná stoupat.

Příchod války

Příchodem války je Štefánik nucen respektovat tento stav a nastoupit na frontu. Kvůli svému zdravotnímu stavu to však není možné hned. Nejprve tedy nastupuje na vojenskou leteckou školu, kde získává diplom pilota a hodnost desátníka. Poté je vyslán na západní frontu. Bojuje s nasazením pro věc, ví totiž, že tato válka může být příležitostí k osamostatnění Slováků a Čechů. Nějaký čas bojuje i na srbské frontě.

Organizátor Československé národní rady

Po návratu do Paříže v druhé polovině války se seznamuje s vícero vlivnými osobnostmi francouzské politiky a naprosto se ztotožňuje s myšlenkami Masaryka a Beneše. Díky konexím jim domlouvá schůzky s francouzskými politiky, kteří mohou pomoci uspíšit vznik samostatného států Čechů a Slováků. On sám se zasloužil především o vytvoření zárodků československého vojska a o působení československých odbojových organizací. Udržuje diplomatické styky napříč politickým spektrem tehdejší Evropy.

Atentát?

Po válce se má stát ministrem ozbrojených sil, avšak 4. května 1919 při svém návratu do již samostatného Československa umírá při tragické nehodě svého letadla v obci Ivanka pri Dunaji u Bratislavy. Dodnes se spekuluje, zda to nebyla ze strany československých elit záměrná likvidace. Podle jiných teorií se měl stát obětí střetu francouzských a italských geopolitických zájmů ve střední Evropě. Nepřímým důkazem atentátu má být údajně pitevní zpráva, průběh nehody i fakt, že svědecké výpovědi z místa tragédie byly vyšetřujícími orgány ignorovány.

Velmi pravděpodobným důvodem nehody byl nešťastný omyl obsluhy protiletadlové obrany. Tato verze popisuje sestřelení letadla vlastní protivzdušnou obranou, neboť Československo bylo tou dobou ve válečném stavu s Maďarskem a letadlo se Štefánikem na palubě bylo označeno italskou trikolórou, jež je identická s maďarskou.

Nepřehlédněte

2. 2. 1868: Jak se žilo ve vězení za císaře pána? Trestanci museli tvrdě makat! • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

1. 7. 1890: Varování před tulákem, rozruch na náměstí a pokousaní lidé • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

4. 11. 1868: V Praze řádí zlodějka, která okrádá malé děti • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

19. 9. 1868: Mladík vrazil sokovi v lásce kudlu do ramene • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Soud se strážníkem Pro pokus vraždy souzen byl včera u zemského soudu obecní strážník z Číčovic, jenž povadiv se dne 3. května v hospodě s jakýmsi nádenníkem Južkem, počíhal si v noci na Južka a střelil po něm. U soudu řekl, ze mu nevědomky ručnice spustila. Svědkové ale dokázali, že mířil a tak jej soud, poněvadž poškozenému jen jeden brok do ramena vrazil, odsoudil pro zločin těžkého poškození na těle na dva měsíce těžkého žaláře, postem zostřeného. Státní zástupce viděl v tom pokus vraždy a navrhoval pět let těžkého žaláře. – Pražský denník, 19. 9. 1868 Můstek přes Vltavu Prostřední pilíř, přes nějž drátěný můstek přes Vltavu pnouti se bude, počne se v těchto dnech stavěti. Po desítidenním pumpování byla voda ze srubu odstraněna jakož i písek v hloupce 12 stop vykopán, tak že ve čtvrtek bylo již možno na pevnou půdu základy z betonu činiti, na kteréž teprv pískovcové balvany klásti se budou. Ve vykopané půdě dobylo se též mnoho velkých kamenů, jenž při stavbě pilíře se upotřebí. Stavivo k pilíři bude se břehu zvláštním strojem ke srubu dopravováno. Na vyrovnání a rozšíření břehu se strany staroměstské se stále pracuje a část jeho byla již vydlážděna. – Pražský denník, 19. 9. 1868 [related-post id="12633"] Pomsta žárlivého milovníka Předvčírem v noci vyšel z jedné hospody na malém náměstí staroměstském jistý myslivec s mladým děvčetem, s kterým si nedávno byl známost učinil. Ale sotva že pár kroků odešli, vrhl se tu jiný ošumělý mladík na myslivce a vrazil mu nůž do levého ramene. Myslivec vzdor těžké ráně ale ničemu přece chytil a odevzdal jej hlídce policejní. Ukázalo se, to to byl dřívější milovník oné dívky, které se ovšem myslivec více líbil než otrhaný ničema. – Pražský denník, 19. 9. 1868 Pominulý pes Řezník v Bubnech pan Bláha odevzdal předvčírem malostranskému pohodnému svého psa, poněvadž se na něm jevily známky pominulosti. C. k. policie pražská učinila hned v Bubnech potřebná opatření a dala pohodnému odevzdati ještě jiné tři psy, s nimiž byl onen pes toho dne běhal. Pan Bláha, jenž byl od něho do ruky škrábnut, dal se ihned lékařsky ošetřovati. – Pražský denník, 19. 9. 1868

15. 11. 1889: Krádež příborů a požár v bytě bankovního úředníka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

11. 7. 1890: Žena okradla pětileté dítě. Už sedí ve vyšetřovací vazbě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

25. 1. 1889: Zapomenutá pražská zoologická zahrada a případ krkavčí matky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Odkud přišel Halloween? Původně keltská tradice ovládla celý svět • Blíží se Halloween. V posledních letech se tento anglosaský svátek stále více prosazuje i u nás. Víte ale, proč se vlastně slaví a jaká je jeho historie? Vydejte se s námi to zjistit!

24. 3. 1890: Nezdařený podvod, smrt staršího muže a opilý truhlář • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

24. 5. 1889: Pokus o otravu a letní dobročinné divadlo na Vinohradech • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

29. 7. 1890: Zkrácení pracovní doby ve Francii a světová výstava v Chicagu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

26. 1. 1868: Mladá matka krátce po porodu vyhodila své dítě do záchodu • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

28. 10. 1889: Sebevražda v hotelu, pokus o otravu a svěcení nové budovy • Na konci 19. století nebyl život zrovna jednoduchý a mnoho lidí se proto uchylovalo k dobrovolnému odchodu ze světa. Dokládají to i dobové novinové články. Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Každý druhý člověk v Česku umírá na rakovinu nebo onemocnění srdce • V minulém roce zemřelo 112 920 obyvatel Česka. Více než polovina z nich zemřela v důsledku onemocnění srdce (32 %) nebo zhoubného nádoru (25 %). Trojici nejčastějších příčin úmrtí uzavírají cévní nemoci mozku s podílem 7 % na všech úmrtích. Nejnovější data zveřejnil Český statistický úřad.

Bedřich Smetana jako nejkrásnější dárek domů. Nová výstava Národního muzea • Národní muzeum otevřelo ve svém Muzeu Bedřicha Smetany zcela novou výstavu s názvem Hudba Bedřicha Smetany – nejkrásnější dárek domů. Jedná se o ukázku toho, jaký vliv na věhlas skladatele může mít i fenomén hudebních nosičů. Výstava bude k vidění do konce října příštího roku.

11. 2. 1890: Nadace pro dlužníky, dopadení zloděje a incident v Poštovské ulici • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Národní muzeum chystá nové výstavy. Zaměří se hlavně na historii • Národní muzeum (NM) si v těchto dnech připomíná 202 let od svého založení. Při této příležitosti otevírá na svých webových stránkách výstavu Národní muzeum v éře Československa, která návštěvníka provede nejen historií této instituce ve 20. století, ale též významnými událostmi, které se v tomto období kolem něj odehrávaly. Muzeum se rovněž připravuje na to, až své výročí bude moci oslavit s návštěvníky ve svých otevřených objektech.

Historická budova národního muzea se po rekonstrukci otevřela návštěvníkům v říjnu loňského roku.

13. 2. 1868: Silný vítr znepříjeňuje Pražanům život, přibývá nemocných • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

3. 6. 1868: Sebevražda ženě opět nevyšla. Zkusí to příště znovu? • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Déšť Vydatný déšť, který po celý předešlý měsíc se nedostavil, následkem čehož velké sucho povstalo, se konečně předevčírem večer při bouřce spustil, čímž nemálo veškeré rostlinstvo se občerstvilo. Ač byl déšť tento valný, byla po jeho ukončení v krátce dlažba v Praze opět suchá, důkaz to, jak země již vyprahlá byla. Toužebně očekávaný tento déšť nebyl však po chuti některým výletníkům, kteří v tento den v okolí pražském se nalezali, a jím přepadení byli. Skrz na skrz promoklí dorazili do Prahy. – Pražský denník, 3. 6. 1868 Pokus sebevraždy Choť jistého bývalého důstojníka, paní Kateřina P., jež na Ječné ulici bydlí, přeřezala si v neděli svatodušní k večeru žíly na rukou, chtějíc se usmrtiti. Byla ale ještě v čas postižena, další řezání jí zabráněno a když jí lékař rány zavázal, dovežena jest do nemocnice. Tatáž paní už před některým časem napila se vitriolu, chtějíc si smrt udělati; ale i tu jí bylo ještě pomožíno. – Pražský denník, 3. 6. 1868 [related-post id="10717"] V opilosti zemřel Mladý jeden nádenník, Josef K., v Praze, pil nesmírně mnoho kořalky a to jej stálo konečně život. V sobotu šel úplně opilý na lešení jednoho domu, který se na Karlovu náměstí staví a spadl po hlavě dolů; a však šťastně ještě padl, an si nic neudělal; za nedlouho ale nalezen jest v jednom koutě na staveništi naprosto opilý, tak že jej museli donest do nemocnice; zde vypustil brzy ducha; zemřev na otrávení líhovinami. – Pražský denník, 3. 6. 1868

Státní symboly, jak je možná neznáte. Startuje nová výstava v Národním muzeu • Státní symboly reprezentují naši republiku, vycházejí z jejích tradic, historie a kultury. Národní muzeum připravilo jako první výstavu po ukončení nouzového stavu výstavu Symboly. Ta se věnuje všem státním symbolům České republiky, ukazuje jejich původ, zajímavosti jejich vzniku a zejména pak jejich proměnu od roku 1918 po současnost.