válka v Praze

Nepřehlédněte

V Grébovce platí noční zákaz alkoholu. Vandalové opakovaně ničili stromy • Nový návštěvní řád oblíbeného pražského parku Havlíčkovy sady, známého také jako Grébovka, zakazuje konzumaci alkoholu po 22. hodině s výjimkou provozoven, jejich předzahrádek a akcí povolených MČ Praha 2.

Den, kdy komunisté zbavili funkce prezidenta Svobodu. Měl v tom prsty kariérista Husák? • „Nemůže-li president Československé socialistické republiky vykonávat svůj úřad delší dobu než 1 rok, Federální shromáždění může zvolit nového presidenta Československé socialistické republiky na nové funkční období.“ Takhle zní ústavní zákon č. 50/1975 Sb., který dne 28. května 1975 přijali českoslovenští zákonodárci. Tzv. „Lex Svoboda” v praxi znamenal, že těžce nemocný armádní generál Ludvík Svoboda může být okamžitě zbaven funkce prezidenta. Na jeho místo o den později nastoupil Gustáv Husák.

Dva rivalové. Generál Ludvík Svoboda a kariérista Gustáv Husák.

Protiatomový kryt Folimanka bude tuto sobotu opět zpřístupněn veřejnosti • Zájemcům o historii hlavního města se v sobotu 16. února 2019 opět naskytne možnost navštívit jeden z největších krytů civilní ochrany na území Prahy. Unikátní prostory si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

TOP 09 chce hlavu primátorky Krnáčové za pád lávky v Troji • Město jako správce majetku v případě lávky v Troji vážně selhalo v otázce bezpečnosti, tvrdí pražští zastupitelé za TOP 09. Na dnešním jednání zastupitelstva navrhli, aby primátorka Adriana Krnáčová (ANO) odvolala gesčně zodpovědného náměstka Petra Dolínka (ČSSD) nebo sama rezignovala.

V Praze roste zájem lidí o třídění bioodpadu • Pražské služby v loňském kalendářním roce svezly rekordních osm tisíc tun biologicky rozložitelného odpadu. Kompostejner neboli popelnici na bioodpad od Pražských služeb má už téměř dvanáct tisíc zákazníků. Separaci biologicky rozložitelného odpadu podporuje i pražský magistrát, který ve vybraných městských částech testuje projekt na svoz bioodpadu v bytových domech. Pražské služby umožňují celoroční nebo sezonní pronájem nádoby na bioodpad. Celoroční pronájem využívají domácnosti a provozovny, které mají zájem třídit biologicky rozložitelný odpad bez ohledu na roční období. „Alternativou k celoročnímu svozu biologicky rozložitelného odpadu je sezónní pronájem v délce osmi měsíců, a to od dubna do konce listopadu. Právě s příchodem jara zaznamenáváme zvýšený zájem o tuto formu služby. Obracejí se na nás zejména majitelé rodinných domů a zahrad,“ vysvětlujte tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana. Třídění bioodpadu má svá pravidla Za biologicky rozložitelný odpad vhodný pro výrobu kvalitního kompostu je považován odpad, který podléhá aerobnímu či anaerobnímu rozkladu. Nejčastěji se jedná o listí a posekanou trávu ze zahrad, zbytky ovoce a zeleniny, čajové sáčky, kávovou sedlinu, zbytky pečiva nebo například zvadlé rostliny. „V domácnostech tento druh odpadu vzniká nejčastěji v kuchyních, nicméně bioodpad nelze zaměňovat za gastro odpad. Do našich nádob nepatří živočišné tuky a oleje, maso, masové omáčky, vývary, exkrementy masožravých zvířat, obalové materiály nebo uhynulá zvířata. Takto kontaminovaný odpad nelze zkompostovat,“ varuje mluvčí společnosti. Magistrát třídění bioodpadu podporuje Přestože objem svezeného bioodpadu od roku 2012 stoupá, analýza svozové společnosti odhalila značné rezervy Pražanů v třídění. „Zjistili jsme, že téměř pětinu pražského komunálního odpadu tvoří biologicky rozložitelný odpad, který by mohl být kompostován,“ shrnul závěry zpracované analýzy tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana. Třídění bioodpadu aktivně podporuje i pražský magistrát. Ten ve spolupráci s Pražskými službami testuje svoz bioodpadu z činžovních domů. „Třídění bioodpadu v bytových domech je cestou, jak snížit množství kompostovatelného odpadu v klasických popelnicích,“ dodal závěrem Mana. Službu sběru a svozu bioodpadu si zájemci mohou objednat elektronicky na www.psas.cz/bio a také na nejbližším zákaznickém centru společnosti Pražských služeb.

Řidička náklaďáku nepřežila nehodu na Pražském okruhu • Náraz dvou nákladních vozů na Pražském okruhu u Lochovského tunelu nepřežila řidička jednoho z nich. Okruh byl několik desítek minut uzavřen. V pondělí přibližně ve čtvrt na dvanáct došlo tři sta metrů za Lochkovským tunelem ve směru na Plzeň ke střetu dvou nákladních automobilů. Po nárazu zůstala v jednou z nich zaklíněna čtyřicetiletá řidička. Ženu ze zdemolované kabiny vyprostili hasiči a předali ji do péče záchranářů. Na místo dorazil i záchranářský vrtulník. I přes resuscitaci, která trvala několik desítek minut, se ženu zachránit nepodařilo. Při DN v Lochkovském tunelu utrpěla velmi vážná zranění žena (cca 40 let) v nákladním vozidle. Po vyproštění od @HasiciPraha na místě poskytovala neodkladnou péči včetně 35min resuscitace posádka RZP a letecká záchranná služba. Žena bohužel zraněním přes veškerou snahu podlehla.

U Suchdola vyroste nová čtvrť. Zastupitelstvo o ní bude hlasovat ve čtvrtek • V souvislosti s novou tramvajovou tratí, kterou vedení Prahy plánuje vybudovat z Podbaby do Suchdola, bude pražské zastupitelstvo hlasovat o dvou změnách územního plánu. Přijetí změn je potřebné pro vznik nové čtvrti místo dnešního brownfieldu v Sedlci a pro záchytné parkoviště P+R na budoucí konečné zastávce tramvaje. Obě změny zastupitelstvu doporučila ke schválení rada města na jednání minulý týden. Zastupitelé tak budou o obou změnách rozhodovat na zasedání tento čtvrtek. Bydlení pro 5 tisíc lidí První změna, označená jako Z 3000, řeší dnešní brownfield v Sedlci. Zde pojede v budoucnu tramvaj do kopce mírnou serpentinou a právě podél její dráhy by měla vyrůst nová čtvrť. Architektonické studio D3A, které pro město zpracovává podkladovou studii pro změny územního plánu, dává důraz na dodržení místního krajinného rázu a uměřenou výstavbu vesměs obytného typu. Předpoklad je, že by zde mohlo najít domov cca 5 000 lidí. Zde město ještě čeká jednání s desítkami vlastníků pozemků. [related-post id="5985"] „Tramvaj je důležitá pro univerzitu i pro obyvatele Suchdola. Proto chceme co nejdříve dosáhnout změn, které umožní tramvaj vyprojektovat. Kolem tramvajové trati logicky vznikají místa pro zástavbu, tramvaj by neměla projíždět zemí nikoho. Výstavba ale musí být v souladu s místním krajinným rázem. Studie předpokládá  že bude vesměs čtyřpatrová,“ uvedla Petra Kolínská, náměstkyně primátorky a radní hl. m. Prahy pro územní rozvoj. Nové parkoviště Druhá změna s číslem Z 2976 se týká území budoucí tramvajové smyčky na Výhledech. Zde by mělo vyrůst záchytné parkoviště, které umožní řidičům přijíždějícím ze severozápadu zaparkovat a jet dále do města tramvají. Studie zde navrhuje v zájmu menšího záboru zemědělské půdy nízký parkovací dům. Parkovací kapacita má být přibližně 375 míst. Obě změny byly doporučeny jak Komisí pro změny územního plánu, tak Výborem pro územní rozvoj a územní plán. [related-post id="5136"] Účelem výstavby tramvajové trati do Suchdola je podle magistrátu především zvýšení kapacity místní veřejné dopravy. Současné přeplněné autobusy často v dopravních špičkách stojí v kolonách společně s auty a jízdní doba se neúměrně prodlužuje. Jde o jeden z asi třiceti záměrů na rozšíření stávající tramvajové sítě po celém městě. Dle aktuálních průzkumů využívá autobusy z Prahy 6 do Suchdola cca 23 000 lidí denně. Dopravní predikce říkají, že tramvaj by mohlo využívat cca 30 000 cestujících. „Kromě úbytku automobilového tranzitu skrze Suchdol by se tak místní mohli těšit i na přímé tramvajové propojení do centra města bez nutnosti přestupu,” dodává k tomu Petra Kolínská.

Nová tramvajová linka od června propojí Libeň, Vršovice a Pankrác • Začátkem června se do pražských ulic vrátí tramvajová linka číslo 19. Jezdit začne, jakmile dělníci dokončí rekonstrukci tratě v ulicích Táborská, Vladimírova a Na Pankráci.

Stavba terminálu na Smíchově začne v roce 2024. Město vybralo projektanta • Pražští radní schválili výběr generálního projektanta dopravního terminálu Smíchov. Vítězné sdružení firem SUDOP PRAHA, SUDOP EU, Metroprojekt a A69 – architekti vypracuje kompletní projekt budoucího moderního dopravního hubu. Pokud vše půjde bez problémů, samotná stavba začne v roce 2024 po získání územního rozhodnutí a pravomocného stavebního povolení na základě dokumentací, které zajistí schválený generální projektant.

Kam vyhodit starý bordel v Praze? Poradíme vám! • Koberce, nábytek, umyvadla, WC mísy, lyže nebo jízdní kola jsou klasickými příklady objemného odpadu, který nejčastěji končí mimo velkoobjemové kontejnery a sběrné dvory. Optikou magistrátu jde o černé skládky, jejichž zakládání lze trestat až padesátitisícovou pokutou. „Jedním z nejrozšířenějších mýtů je přesvědčení, že popeláři mají povinnost odvézt odpad pohozený u všech nádob na komunální odpady. V případě výskytu odpadu mimo sběrné nádoby se o odstranění postará posádka tzv. úklidového vozidla. Jedná se o nadstandardní službu hrazenou z rozpočtu hl. m. Prahy,“ vysvětluje tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana. Pražské služby a další svozové a úklidové společnosti ve spolupráci s hlavním městem neustále investují nemalé finanční prostředky do rozvoje systému odpadového hospodářství. Ve všech městských částech jsou pravidelně rozmisťovány velkoobjemové kontejnery. Nábytek ano, pneumatiky a ledničky ne! Do těch je možné odkládat objemný domovní odpad jako například podlahové krytiny, nábytek, kovové odpady, sanitární keramiku, staré sportovní náčiní a podobně. “Do kontejnerů nepatří bílé spotřebiče jako ledničky a mrazáky a další domácí elektrospotřebiče. Stejně tak neuspějete s vysloužilými pneumatikami, stavební sutí a odpadem pocházejícím z podnikatelské činnosti,” upřesňuje podmínky využívání velkoobjemových kontejnerů Mana. Objemné složky domácích odpadů lze předávat také ve sběrných dvorech. Tato služba je pro občany s trvalým pobytem na území města bezplatná. Více informací o sběrných dvorech najdete v infoboxu. Harmonogramy pro přistavení velkoobjemových kontejnerů na území hlavního města vyhotovují jednotlivé úřady městských částí ve spolupráci s Pražskými službami. „Harmonogram je následně schválen pražským magistrátem. Termíny a místa přistavení bývají obvykle zveřejňovány v informačních kanálech městských částí. Svoz velkoobjemových kontejnerů si může objednat každý Pražan nebo právnický subjekt i jako komerční službu. Pražské služby nabízí jednorázový i periodický svoz. Podrobnosti o této službě najdete na webových stránkách Pražských služeb,“ dodává závěrem tiskový mluvčí společnosti. Sběrné dvory Pražských služeb Pod Šancemi 444/1, Praha 9 - Vysočany Proboštská 1, Praha 6 - Dejvice Za zastávkou 3, Praha 15 Bečovská, Praha 22 - Uhříněves Zakrytá, Praha 4 - Záběhlice Jilemnická, Praha 19 - Kbely Puchmajerova, Praha 5 - Jinonice Sběrné dvory mají otevřeno od pondělí do pátku od 8:30 do 18:00 hod. (v zimním čase pouze do 17:00). V sobotu je pak otevřeno od 8:30 do 15:00 hod.

Kam se starými pneumatikami? Pražané jich loni vytřídili rekordní množství • Pražané v loňském roce do sběrných dvorů odevzdali rekordních 292 tun starých pneumatik. Další přísun vysloužilého automobilového obutí očekávají pracovníci Pražských služeb s koncem března, kdy oficiálně končí zimní sezona a s tím i povinnost mít vůz osazen zimní výbavou. Z pneumatiky se po konci životnosti stává odpad, na který se vztahuje povinnost zpětného odběru. „To znamená, že výrobci, distributoři i prodejci musí od koncových zákazníků staré pneumatiky převzít k ekologické likvidaci,“ vysvětluje tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana. Odložení pneumatik v jednom z pražských sběrných dvorů je pro řidiče alternativním způsobem. „Odložení jedné pneumatiky z osobního automobilu v našem sběrném dvoře přijde na třicet korun,“ doplňuje Mana. Vydělat můžete desítky korun Ceny ve sběrných dvorech, které neprovozují Pražské služby se mohou lišit. Podle informací pražského magistrátu se částky pohybují v rozmezí 25 až 100 korun za kus. Recyklace a ekologická likvidace pneumatik je úkolem specializované firmy. Pražské služby proto neevidují typy jednotlivých pneumatik. „Obecně lze říci, že převažuje obutí osobních a užitkových aut s maximální hmotností do 3500 kilogramů,“ dodal závěrem Radim Mana. Dle sdělení provozovatelů sběrných dvorů jsou pneumatiky z převážné většiny materiálově využity ve stavebnictví nebo jako technické zabezpečení skládek odpadů. Množství odevzdaných pneumatik ve sběrných dvorech Pražských služeb (v tunách) 2013 2014 2015 2016 2017 88 82 98 96 119,1 Sběrné dvory hlavního města Prahy 2013 2014 2015 2016 2017 198,7 196,7 176,7 164,2 172,91 Adresy sběrných dvorů Pražských služeb Pod Šancemi 444/1, Praha 9 - Vysočany Proboštská 1, Praha 6 - Dejvice Za zastávkou 3, Praha 15 Bečovská, Praha 22 - Uhříněves Zakrytá, Praha 4 - Záběhlice Jilemnická, Praha 19 - Kbely Puchmajerova, Praha 5 - Jinonice

Vytoužený chodník z Vinohrad k hlavnímu nádraží byl dokončen • Po více než desetiletém úsilí se obyvatelé Prahy i turisté dočkali bezpečného zpřístupnění hlavního nádraží. Nově vybudovaný chodník dnes slavnostně otevřeli místostarosta Prahy 2 Jan Korseska a náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr.

Bude pražský Sherwood konečně bezpečnější? Magistrát zřídil speciální hlídky • Ulice U Bulhara a Bolzanova a Vrchlického sady a jejich nejbližší okolí jsou dlouhodobě vnímány jako oblast s vysokým výskytem lidí bez přístřeší. Hlavní město Praha a městská část Praha 1 si proto nechaly v roce 2017 zpracovat detailní monitoring aktivit problémových osob a způsobených škod. Od ledna 2018 pak zahájily koordinovaný projekt, který komplexně řeší pořádkovou a bezpečnostní situaci v této oblasti. Od 15. března také ve Vrchlického sadech a jejich okolí působí speciální bezpečnostně-informační tým Be-in. „Rozhodli jsme se vytvořit speciální dvoučlenné bezpečnostní týmy Be-in, které denně navštěvují oblast hlavního nádraží, kde přímo na místě koordinují vzniklé situace. Na projektu spolupracujeme s městskou částí Praha 1 a dalšími organizacemi, abychom společně vytvořili podmínky pro efektivní fungování těchto týmů, jejichž výsledkem by mělo být zlepšení situace v této oblasti,“ popisuje iniciátor projektu radní pro sociální oblast Daniel Hodek. S tím, že přestože jsou bezpečnostní týmy Be-in jsou v terénu teprve měsíc, už se jim ale podařilo výrazně pomoci při záchraně života nalezené osoby, v pátrání po hledané osobě a zadržení pachatele při pokusu o znásilnění. [related-post id="9426"] Koordinátorem projektu je Centrum sociálních služeb Praha, které zde pracuje v součinnosti s 16 dalšími subjekty (Odbor životního prostředí ÚMČ Praha 1, sociální odbor MHMP, úklidové služby CDV a Mira experts, Městská policie Praha, Policie ČR, Správa železniční dopravní cesty, Technická správa komunikací hl. m. Prahy, Dopravní podnik hl. m. Prahy, neziskové organizace Naděje, Sananim, Progressive a Drop in, obchodní společnosti Indigo, BM security, Stop graffiti). Komplexní řešení pořádkové situace v této oblasti je zaměřeno nejen na úklidovou problematiku, ale také na problematiku osob bez domova a drogově závislých, které se zde vyskytují. [related-post id="9195"] Oblast hlavního nádraží je spojována s výskytem osob bez domova a drogově závislých. Návštěvníci Vrchlického sadů si dlouhodobě stěžují na odhozené injekční jehly, polehávající a pospávající osoby a znečišťování okolí, které je používáno jako toalety. V celém parku by měl platit nový návštěvní řád, který mimo jiné specifikuje zákaz nocování a pospávání. Dohlížet na jeho dodržování by měla ve vyšší míře Městská policie i Policie ČR. „Snížili jsme také počet vydávaných jídel v areálu neziskové organizace Naděje. Dříve se zde vydávalo 300 jídel denně, nyní to chceme postupně snížit pouze na 100. Zbytek jsme nechali rozložit do ostatních pražských městských částí tak, aby se jen kvůli jídlu v okolí hlavního nádraží nekoncentrovaly osoby bez domova a osoby drogově závislé. Jídla teď nabízí také několik mobilních výdejen, které zajišťují, že se osoby bez domova nesoustředí pouze na jednom místě,“ dodává radní Hodek.

Požár balkonu na Žižkově způsobil škodu za desítky tisíc korun • Ve čtvrtek krátce před půlnocí zasahovaly jednotky pražských hasičů z centrální, holešovické a strašnické stanice u požáru na balkóně bytu obytného domu v ulici Roháčova v Praze 3. První jednotka byla na místě ve 23:49, tedy 6 minut od ohlášení požáru. Hasiči zasahovali v dýchací technice a pomocí 1 C proudu vnitřkem budovy, na kontrolu patra nad místem požáru použili výškovou techniku. Ohněm vzplál odpad na balkóně jednoho z bytů ve vyšším patře domu, sálavé teplo částečně proniklo do kuchyně. Během požáru, který způsobil škodu 100 tisíc korun, nebyl nikdo zraněn. Příčina je v šetření hasičských vyšetřovatelů.

Hasiči dorazili na místo požáru ve čtvrtek krátce před půlnocí.

DP uzavřel jižní vestibul stanice metra Budějovická. Praha 4 hlasitě protestuje • Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) je nucen z důvodu havarijního stavu zastřešení veřejné pasáže mezi objekty České spořitelny a obchodního domu DBK, která není ve správě DPP, od 19. ledna 2018 až do odvolání uzavřít jižní vestibul stanice metra C Budějovická.

První socha skateboardisty na světě se vrátí na Folimanku zřejmě příští rok • Radní Prahy 2 odsouhlasili záměr vrátit do parku Folimanka opravenou sochu Skateboardisty již loni v červnu. Realizovat se měl u příležitosti letních olympijských her v Tokiu. Pandemie ale plány posunula.

Unikátní bunkr Folimanka bude i letos zpřístupněn veřejnosti • I v letošním roce můžete zdarma navštívit unikátní bunkr Folimanka. MČ Praha 2 ho zpřístupní jako obvykle každý měsíc vždy v sobotu od 9:00 do 15:00 hodin. První prohlídka je naplánována na 20. ledna.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

Pražská Vinohradská synagoga byla krásná a honosná. Nevydržela ale bombardování • V Sázavské ulici na pražských Vinohradech kdysi stávala jedna z největších a nejkrásnějších synagog na světě. Na konci 2. světové války ji však zničily nálety spojeneckých bombardérů. Dnes je na jejím místě škola. Královské Vinohrady byly na přelomu 19. a 20. století moderní a rychle se rozvíjející město. Do nově postavených činžáků se stěhovali zejména bohatí lidé, včetně mnoha židovských rodin. V roce 1881 byl ustanoven Spolek pro vybudování israelského Chrámu, který více než 10 let shromažďoval potřebné finanční prostředky. V roce 1894 si spolek objednal návrh nové synagogy u vyhlášeného vídeňského architekta Wilhelma Stiassnyho. Ten později navrhl například i Jeruzalémsku synagogu, která stojí dodnes v Jeruzalémské ulici na Novém Městě. Stavba začala o rok později a slavnostní otevření za účasti mnoha významných osobností proběhlo v září 1896 u příležitosti vysokých židovských svátků. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13721"] Reprezentativní stavba v orientálně neorenesančním plášti pro dva tisíce lidí se stala chloubou Královských Vinohrad. Ve své době se jednalo o největší pražskou synagogu a zároveň jednu z největších na světě. Nad hlavním průčelím do Sázavské ulice, jemuž vévodilo mohutné růžicové okno s Davidovou hvězdou uprostřed, desky Desatera na vršku tympanonu a falešný portikus, se tyčily dvě vysoké, osmiboké věže zakončené cibulovitými báněmi s lucernami. Skutečný vstup do synagogy ale vedl dvěma průjezdy v postranních budovách – v jedné byl příbytek rabína a kanceláře obce (zde byl zřízen i Izraelitský matriční úřad na Královských Vinohradech), ve druhé škola a později chlapecký sirotčinec. Interiér byl vybaven různobarevným mramorem, barevnými vitrážemi se starozákonními motivy a dřevěnými vyřezávanými sedadly. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13722"] Vinohradská synagoga fungovala jako svatostánek a komunitní centrum přes čtyřicet let. Během 2. světové války si z ní nacisté udělali skladiště majetku, který zůstal v bytech Židů deportovaných do koncentračních táborů. Osudnou se jí ale nakonec nestalo nacistické běsnění, nýbrž bombardování Prahy spojeneckými letouny 14. února 1945. [related-post id="5683"] Bomby zasáhly nejen Vinohradskou synagogu, ale i mnoho obytných čtvrtí. Popelem ten den lehl například emauzský klášter či Faustův dům na Karlově náměstí. Okupační orgány vydaly hasičům rozkaz, aby hasili pouze sousední budovy. Z výstavní synagogy tak nakonec zbyly jen obvodové zdi.  Ty byly strženy v roce 1951, na zasypaných základech vyrostla o deset let později budova základní školy. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13725,13730"]

Vinohradská synagoga kolem roku 1910.

Praha 2 chce dát miliony korun na opravy chodníků a výsadbu stromů • Radní Prahy 2 na svém pondělním zasedání doporučili zastupitelstvu městské části schválit poskytnutí 20 milionů korun na obnovu chodníků. Peníze z rozpočtu městské části mají být použity na rekonstrukci chodníků, které jsou ve velmi špatném nebo havarijním stavu.

V Kobylisích vznikne rodinné a komunitní centrum. K čemu bude dobré? • MČ Praha 8 otevře příští rok nové rodinné a komunitní centrum na Ládví, v pražských Kobylisích. Výstavba centra, které zkušenostmi a programem naváže na Rodinné centrum Osmička v Čimicích, začne v březnu 2018. Nové rodinné a komunitní centrum v Kobylisích bude provozovat Osmička pro rodinu. „Smysluplné trávení volného času i setkávání se s našimi sousedy je velice důležité nejen pro naše děti, ale i pro nás samé. Jsem proto opravdu rád, že se příští rok otevře nové rodinné a komunitní centrum v Kobylisích a rozšíří se tak možnost společné zábavy i vzdělávání v Praze 8,“ říká místostarosta Prahy 8 Radomír Nepil. Centrum bude umístěno v nevyužívaném objektu ve vnitrobloku mezi ulicemi Taussigova a Za Střelnicí. „Jsem vděčný magistrátu, který na rekonstrukci budovy, která potrvá asi rok, uvolnil formou dotace 20 milionů korun,“ informuje místostarosta Nepil. [gallery link="none" columns="1" size="full" ids="6821"] „Naším cílem je vytvoření příznivých podmínek a příjemného místa pro rodiny. Místa vhodného pro mezigenerační setkávání, kde mohou naplňovat a realizovat své zájmy, potřeby a rodičovské i partnerské role všechny generace,“ uvádí ředitelka Osmičky pro rodinu Kateřina Halfarová. [related-post id="6595"] Centrum bude usilovat o podporu a rozvoj místního komunitního společenství. „Na základě našich zkušeností budeme v centru nabízet aktivity volnočasové, vzdělávací, poradenské i preventivní. V centru se rádi potkáme s dětmi a mládeží, ale také rodiči a seniory. Skutečně důležité pro nás bude mezigenerační setkávání,“ dodává Halfarová. [related-post id="6443"] A na co konkrétně se mohou v Kobylisích těšit? V Rodinném a komunitním centru Kobylisy bude fungovat otevřený klub pro děti a mládež, i pro seniory, otevřená herna pro nejmenší, pro dospělé zase coworkingové centrum. „Pamatujeme na rodiče s malými dětmi, kteří si rádi zajdou na workshop, kurz, cvičení nebo přednášku. Proto bude v centru pro vybrané akce zajištěno hlídání dětí,“ těší se na nové centrum Nepil.

Vizualizace nového komunitního centra.