Nepřehlédněte
Další nehoda v Ječné ulici. Tramvaj se střetla s motorkářem • Pražští hasiči v pondělí odpoledne zasahovali v Ječné ulici v Praze 2 u nehody motorky s tramvají. Hasiči zajistili místo proti vzniku požáru a zasypali uniklé provozní kapaliny na komunikaci. Zraněného motorkáře si vzali do péče záchranáři. Mezi zastávkami Štěpánská a I. P. Pavlova musela být na dočasně zcela přerušena tramvajová doprava. Případ jsme předali kolegům HZS @DPPOficialni a @PolicieCZ pic.twitter.com/75sbomBDau
Jak si úspěšně vypěstovat depresi, aby vám vydržela do konce života • Smutek je nedílnou součástí života. Funguje jako nutný ventil extrémních zátěžových podnětů, kterým jsme čas od času vystavováni. Bez smutku by navíc člověk ani nevěděl, co jsou pravé opaky – pocity radosti a štěstí. Když ale špatná nálada trvá příliš dlouho, může se jednat o závažné onemocnění zvané deprese. Část odborníků přitom zastává názor, že někteří lidé si mohou za vznik depresí sami.
Nádraží Praha-Bubny se promění. Vznikne zde Památník ticha • Nádraží Praha-Bubny čeká v budoucnu velká proměna. V rámci revitalizace zde vznikne Památník ticha. Připomínat bude vyhlazování židovského obyvatelstva nacisty. Právě z tohoto pražského nádraží totiž odjížděly transporty do ghett a koncentračních táborů. Hlavní město zahájilo přípravu výběrového řízení na zhotovitele celého záměru.
Praha zítra rozkope další ulici. Chystá se druhé Pražské povstání? • Už zítra začne na Žižkově oprava Koněvovy ulice. Až do 16. srpna bude uzavřen úsek Jana Želivského – Buchovcova ve směru z centra. Rekonstrukce Koněvovy ulice měla původně začít už v polovině července. Magistrát ale na poslední chvíli odsunul termín o 14 dní z obav před dopravním kolapsem, který by mohl nastat. Dopravu na Žižkově totiž už nyní komplikuje rekonstrukce Husitské ulice (potrvá až do listopadu). Úředníci z toho důvodu také rozhodli, že se Koněvova ulice bude opravovat pouze v jednom směru. [related-post id="11269"] Objízdná trasa pouze pro osobní automobily je následující: Jana Želivského – Jeseniova – Ambrožova – Biskupcova – Buchovcova – Koněvova. Nákladní automobily smí jet ulicemi Pod Krejcárkem – Novovysočanská – Spojovací. Uzavírky jsou i jinde Do další fáze se už zítra posune oprava vozovky na Jiráskově mostě a na komunikacích na smíchovské straně mostu. Kromě toho pokračují i práce na opravách dalších míst v Praze, včetně Vinohradské a Zenklovy ulice.
Praha se chystá vyměnit dva tisíce zastávek MHD • Praha hledá novou podobu zastávek městské hromadné dopravy. Tento krok navazuje na vyhlášení vítěze na novou podobu pražských laviček, odpadkových košů a stojanů na kola. Cílem města je vytvořit vlastní design, který vychází z prostředí Prahy. Zastávka by měla nejen chránit před nepříznivým počasím, ale i zjednodušit cestujícím orientaci a mít atraktivní design. Řízení zadává Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) spolu s Magistrátem hl. m. Prahy, zájemci mohou podat přihlášky do poloviny dubna. „Jsem ráda, že nezahálíme a pokračujeme v kultivaci veřejných prostranství v Praze a po lavičkách, odpadkových koších a stojanech na kola, vybereme nový vzhled i pro zastávky. Výhledově by mělo proměnou postupně projít až 2 000 zastřešených zastávek a já věřím, že se nám podaří najít takový design, který bude citlivý, moderní, ale přitom vkusný a nadčasový,“ říká primátorka Adriana Krnáčová. [related-post id="5087"] Nová zastávka by kromě základních funkcí, jako je ochrana před nepříznivým počasím, měl usnadňovat cestujícím orientaci na zastávce. Jednoduchá údržba, odolnost vůči vandalismu nebo universální a nadčasový design jsou další požadavky, které bude odborná komise hodnotit při výběru finalistů a vítěze. Výměna stávajících zastávkových přístřešků a zábradlí, bude obdobně jako u vítězného setu lavičky, odpadkového koše a stojanu na kola, postupná. [related-post id="6595"] „Přednost budou mít zastávky, které potřebují okamžitou výměnu, nebo kde dosud vůbec nejsou. Už dnes známe přes 350 takových míst,“ vysvětluje Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha. Jednací řízení s uveřejněním není na rozdíl od klasické architektonické soutěže anonymní. Výhodou tedy je, že komise, přizvaní odborníci a zadavatel mohou s účastníky při procesu komunikovat. Návrh zastávkového přístřešku a zábradlí je technicky náročnější, proto je k dosažení kvalitního návrhu nutná zpětná vazba, kterou řízení umožňuje.Ukončení zadávacího řízení se očekává v listopadu.
Unikátní protiatomový kryt Folimanka se letos naposledy zdarma otevře pro veřejnost • Naposledy v tomto roce můžete vyrazit na exkurzi do jednoho z největších krytů civilní ochrany na území Prahy. Veřejná prohlídka proběhne v sobotu 14. prosince 2019 v době od 9 do 15 hodin.
Vyšehrad na týden ožije festivalem nového cirkusu a hudby • Už v pátek 17. května vypukne na pražském Vyšehradě první ročník Open Air festivalu, který pořádá známý soubor Losers Cirque Company. V průběhu sedmi večerů nabídne spojení novocirkusového umění s hudbou a dalšími disciplínami.
V Praze je nahlášeno přes 80 tisíc psů. Tohle jsou nejčastější jména a plemena • Pražané mají ve svých domovech přibližně 83 tisíc psů, za letošní první pololetí jich v evidenci Magistrátu hl. m. Prahy přibyly téměř tři tisícovky. Nejvíce se jich nachází v Praze 4. Podle magistrátních údajů mají lidé většinou pouze jednoho psa, nejčastěji jde o křížence a Yorkšírské teriéry. Mezi nejoblíbenější jména pak patří například Ben a Max, obvyklý je ale také Rocky nebo Rex. Asi čtvrtinu z celkových 83 tisíc psů v Praze tvoří kříženci. Oblíbení jsou také Yorkšírští teriéři, jezevčíci nebo labradoři, kterých mají Pražané v domovech dohromady skoro 17 tisíc. Vůbec nejvíce psů mají dlouhodobě obyvatelé Prahy 4, kde se nachází velké množství parků a lesů, celkem tu na procházky se psi chodí asi osm tisíc lidí. Po ní následuje Praha 6 a na třetím místě je Praha 10. Na opačném konci tabulky je pak Praha – Nedvězí, kde žije okolo 40 psů, i tak tu má ale pejska v průměru každý sedmý obyvatel této městské části. [related-post id="11319"] Nejčastější jména Nejčastějším jménem je dlouhodobě Ben, kterých je v metropoli okolo dvou tisíc, obecně mají ale lidé raději cizí jména, výjimkou není Jessie, Bella nebo Maggie. Mezi česká jména, o která je velký zájem, pak patří Bára, Sára či Míša, například Rozárek ale běhá po Praze hned několik stovek. Zajímavostí je, že v loňském roce byli z evidence s ohledem na věk dožití psa vyřazeni mazlíčci narození před rokem 1999. Jednalo se přibližně o 20 000 psů. Začátkem tohoto roku byla také projednávána celoměstská vyhláška o volném pohybu psů na veřejných prostranstvích. Po dlouhém jednání však bylo rozhodnuto, že jednotlivá místa, kde mohou lidé své mazlíčky venčit, budou řešit samy městské části. [related-post id="11185"] Miliony do městské pokladny Za loňský rok bylo od pražských majitelů psů vybráno na místním poplatku za psa 42 830 730 korun. Sedmdesát pět procent z této částky putuje do rozpočtu městských částí, které tyto poplatky vybírají. Výše poplatku za psa je stanovena na základě obecně závazné vyhlášky o místním poplatku ze psů. Finance nejsou účelově vázány a jsou součástí běžného rozpočtu. Městské části však tyto peníze běžně využívají například na úklid od psích exkrementů, na nákup sáčků na psí fekálie a podobně. Poplatek za jednoho psa v bytě je 1 500 korun, za druhého a každého dalšího 2 250 korun. Poplatek za rok za psy chované v rodinném domě v městských částech Praha 1 až Praha 15 a Praha 17 činí 600 korun za jednoho psa a 900 korun za druhého a každého dalšího psa. V ostatních městských částech je poplatek pro rodinný dům stanoven 300 korun za jednoho psa a 600 korun za druhého a každého dalšího psa. Povinností majitelů psů v Praze je přihlásit mazlíčka k poplatku na úřadě městské části v místě bydliště a také do evidence chovatelů psů na Magistrátu hl. m. Prahy. Každý pes musí být povinně trvale označen čipem, případně tetováním. [related-post id="11046"] Psů v útulcích ubývá Postupně se lepší situace v pražských útulcích. Zaběhnutých psů ubývá, naproti tomu se ale zvyšuje počet zvířat, která se díky povinnému čipování a evidenci psů vrátí původním majitelům. V loňském roce se zpět domů dostaly více než dvě třetiny psů, kteří se ztratili svým páníčkům.
29. 3. 1868: Požár na Staroměstském námětí byl povolen od magistrátu • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Požár - od slavného magistrátu povolený. Včera o deváté hodině ranní hustý valil se dým po velkém staroměstském náměstí, deštěm dosti výdatným k zemi tlačen. Na pokřik a zmatek z toho povstalý přispíšila staroměstská stráž hasičská se stříkačkou, by vyhledala místo požáru. Po delším pátrání shledáno, že dým ten valí se ze střechy domu č. p. 973-I. v svatodušní ulicí. Hasičové ihned chtěli vraziti do domu; leč tu vstoupí jim u vchodu vstříc majitel domu israelita a uzenář p. V., drže v ruce jakýsi „certifikát“ a prose hasiče i obecenstvo po česku i po německu: „Prosím Vás lidičky rozejdčte se: ten oheň je od slavného magistrátu povolen!“ - Homérický smích rozlehl se v poděšeném ještě před chvílí obecenstvu, když p. V. na důkaz pravdy výroku svého prokázal se v ukazovsné „paletě“ skutečným písemným povolením magistrátu pražského, že smí vypalováním vyčistiti v domě svém zanešený - komín uzenářský. Po takto prokázané „oprávněnosti ohně“ přesvědčila se přece ještě hasičská stráž o bezpečnosti „povoleného požáru", načež teprv i se stříkačkou odjela. Obecenstvo ale navzdor dešti ještě hezky dlouho těšila se z povoleného dýmu. – Národní listy, 29. 3. 1868 Národní divadlo Ve včerejší schůzi výboru pro zbudování národního divadla byl k návrhu slavnostního výboru a k návrhu jednotlivých členů slavnostní program vzhledem k zastoupení při klepaní na základní kámen rozšířen. Výboru slavnostnímu uloženo, aby sestavil pořádek, jenž pří klepaní ma býti zachován i aby jej předložil výboru k schválení, načež rozšířený program veřejně se ohlásí. K návrhu pana Václavíka odevzdáno na nejvýhodnější ofertu dovážení písku panu Randovi. Stran základního kamene uloženo slavnostnímu výboru, aby dorozuměl se s panem prof. Zítkem a učinil potřebná opatření. – Národní listy, 29. 3. 1868 [related-post id="8093"] Problémy při nabírání vody Na svatojanském náměstí na Františku je přístup k vodě velmi nesnadný; a přece z celého okolí musí lid choditi do řeky pro vodu, poněvadž není kašny na blízku. Jediný k vodě přístup usnadňuje prkno s vysokého břehu do vody vystrčené a pro koželuhy určené. Na toto prkno staví lid své nádoby a nabírá s něho vodu. Však že manipulace ta není hrubě bezpečna, okázalo se tyto dny, kde jedna děvečka i s putnou spadla s prkna toho do vody a byla by snad utonula, kdyby nebyla jí přišla pomoc v čas. Vyhovujem jen žádostem občanstva tamního, upozorňujeme-li příslušné úřady, aby v těch místech dali zřídit nějaké lávky aneb vůbec zjednali pomoc potřebnou. – Národní listy, 29. 3. 1868
Osudy dánských Židů v Terezíně přiblíží přednáška v Národním muzeu • V českém povědomí ne příliš známé téma dějin dánských Židů deportovaných a vězněných v terezínském ghettu v letech 1943-45 a osvobozených díky stálému tlaku dánských úřadů přiblíží přednáška odborníka na dějiny nacismu a holokaustu prof. Therkela Strædeho. Veřejnosti zdarma přístupná přednáška se uskuteční v Historické budově Národního muzea ve čtvrtek 3. října od 15 hodin.
Kryt Folimanka se opět otevře pro veřejnost už tuto sobotu • Jeden z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města Prahy se v sobotu 14. dubna 2018 opět otevře pro veřejnost. Unikátní prostory si zájemci budou moci prohlédnout od 9 do 15 hodin. Nekomentované veřejné prohlídky probíhají vždy jednu sobotu v měsíci a vstupné je pro všechny zdarma. Na případné dotazy ohledně krytu a jeho historie vám rádi odpoví pracovníci městské části, které najdete u hlavního vchodu, nebo dobrovolníci rozmístění přímo v krytu (česky, anglicky a rusky). Chcete-li si kryt v klidu prohlédnout, je vhodné přijít alespoň hodinu před zavírací dobou. V 15 hodin se kryt uzavírá. Pokud prohlídku krytu Folimanka tentokrát nestihnete, nemusíte být smutní. Další příležitost budete mít v sobotu 19. května 2018.
Změny parkovacích zón na Praze 2. Radní chtějí více míst pro rezidenty • Rada městské části Praha 2 na svém pondělním jednání odsouhlasila návrh změn v zónách placeného stání. Rozhodnutí zohlednilo četné žádosti a připomínky občanů Prahy 2.
V Praze roste zájem lidí o třídění bioodpadu • Pražské služby v loňském kalendářním roce svezly rekordních osm tisíc tun biologicky rozložitelného odpadu. Kompostejner neboli popelnici na bioodpad od Pražských služeb má už téměř dvanáct tisíc zákazníků. Separaci biologicky rozložitelného odpadu podporuje i pražský magistrát, který ve vybraných městských částech testuje projekt na svoz bioodpadu v bytových domech. Pražské služby umožňují celoroční nebo sezonní pronájem nádoby na bioodpad. Celoroční pronájem využívají domácnosti a provozovny, které mají zájem třídit biologicky rozložitelný odpad bez ohledu na roční období. „Alternativou k celoročnímu svozu biologicky rozložitelného odpadu je sezónní pronájem v délce osmi měsíců, a to od dubna do konce listopadu. Právě s příchodem jara zaznamenáváme zvýšený zájem o tuto formu služby. Obracejí se na nás zejména majitelé rodinných domů a zahrad,“ vysvětlujte tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana. Třídění bioodpadu má svá pravidla Za biologicky rozložitelný odpad vhodný pro výrobu kvalitního kompostu je považován odpad, který podléhá aerobnímu či anaerobnímu rozkladu. Nejčastěji se jedná o listí a posekanou trávu ze zahrad, zbytky ovoce a zeleniny, čajové sáčky, kávovou sedlinu, zbytky pečiva nebo například zvadlé rostliny. „V domácnostech tento druh odpadu vzniká nejčastěji v kuchyních, nicméně bioodpad nelze zaměňovat za gastro odpad. Do našich nádob nepatří živočišné tuky a oleje, maso, masové omáčky, vývary, exkrementy masožravých zvířat, obalové materiály nebo uhynulá zvířata. Takto kontaminovaný odpad nelze zkompostovat,“ varuje mluvčí společnosti. Magistrát třídění bioodpadu podporuje Přestože objem svezeného bioodpadu od roku 2012 stoupá, analýza svozové společnosti odhalila značné rezervy Pražanů v třídění. „Zjistili jsme, že téměř pětinu pražského komunálního odpadu tvoří biologicky rozložitelný odpad, který by mohl být kompostován,“ shrnul závěry zpracované analýzy tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana. Třídění bioodpadu aktivně podporuje i pražský magistrát. Ten ve spolupráci s Pražskými službami testuje svoz bioodpadu z činžovních domů. „Třídění bioodpadu v bytových domech je cestou, jak snížit množství kompostovatelného odpadu v klasických popelnicích,“ dodal závěrem Mana. Službu sběru a svozu bioodpadu si zájemci mohou objednat elektronicky na www.psas.cz/bio a také na nejbližším zákaznickém centru společnosti Pražských služeb.
Prala se s gestapáky, pak ji popravili gilotinou. Na statečnou odbojářku se skoro zapomnělo • Historici ji označují za jednu z nejvýznamnějších protinacistických odbojářek. Životní příběh statečné Ireny Bernáškové, kterou nacisté popravili před 76 lety, přesto téměř nikdo nezná. Irena Bernášková přichází na svět 7. února 1904 v Praze jako prostřední ze tří sester. Jejím otcem je uznávaný malíř Vojtěch Preissig, autor výtvarného doprovodu ke Karafiátovým Broučkům a Bezručovým Slezským písním. S manželkou Irenou vychovávají své děti na Královských Vinohradech v přízemním bytě na rohu ulic Chodská a Lužická. Píše se rok 1910. Celá rodina se stěhuje do Spojených států. Vojtěch Preissig si v nové zemi získává velmi dobré postavení. Vyučuje na škole Art Students League, později na Kolumbijské univerzitě. Zároveň udržuje osobní kontakt s Masarykem, Benešem i Štefánikem a angažuje se při formování československých legií, pro které vytváří náborové plakáty. Dospívající Inka svého otce nesmírně miluje, zároveň je velmi ctižádostivá. Ve škole patří mezi premianty. Hraje na citeru, housle a klavír, vede dívčí skautský oddíl. [gallery size="full" columns="1" ids="12080"] Vzala si bratrance Jako uvědomělý Čechoslovák posílá Vojtěch Preissig své dcery v roce 1921 zpátky do vlasti. Ireně, které ale už v té době všichni číkají Inka, je krásných 17 let. Nadaná dívka v Praze studuje gymnázium, učí se francouzsky a sní o tom, že se stane aviatičkou, což bylo ve dvacátých letech u ženy dost neobvyklé. A také ráda a vášnivě tančí, téměř výhradně s bratrancem Eduardem Bernáškem, za kterého se později provdá proti vůli otce. Nějakou dobu se spolu kvůli tomu vůbec nebaví. Těhotenství Inky končí potratem, děti už mít nikdy nebude. [gallery size="full" columns="1" ids="12074"] Mrazivé proroctví Manželé Bernáškovi si užívají poklidná prvorepubliková léta. Na obzoru se ale zjevuje nacistická hrozba. Inka píše jako "prostý občan Československa" článek do listu Manchester Guardian. Text je mrazivě prorocký: "Hitlerův cíl je znám. Potřebuje naši zemi, aby proklestil Německu cestu na východ. A urovnání tohoto konfliktu (…) nemůže mít pro Hitlera žádnou cenu. Byl by to jenom pláštík k přikrytí jeho dobyvatelských plánů k uchvácení celého světa." V boj! Během mnichovské krize se Inka dobrovolně hlásí k Červenému kříži a ošetřuje uprchlíky z obsazeného pohraničí. Půl roku po podpisu Mnichovské dohody už ale Prahu okupují Němci. Jako první se aktivizují bývalí legionáři a příslušníci rozpuštěné Československé armády. Hitlerovské nebezpečí usmiřuje Inku s otcem. Teď musí jednat! Společně se zapojují do skupiny vydávající ilegální protinacistický časopis V boj! Ten vychází nákladem tří tisíc výtisků a podle historiků byl nejdůležitějším periodikem nekomunistického odboje. Vojtěch Preissig je autorem kreseb na titulních stranách. [gallery size="full" columns="1" ids="12076"] Nacisté jsou jim ale v patách. V říjnu 1939 část skupiny zatýká gestapo a Inka poté pokračuje ve vydávání a distribuci časopisu sama. Redakce a tiskárna sídlí v jejím domku na pražském Spořilově. Vypůjčený tiskařský stroj chce majitel vrátit zpátky, a tak musí Inka tisknout nová vydání pomocí válečku na nudle. Ilegální práci obětuje veškerý svůj čas i soukromý život. „Byla odpovědným redaktorem, vydavatelem, tiskařem, administrátorem, expeditorem i kolportérem,“ vzpomíná novinář Arnošt Polavský, který do časopisu přispíval. Statečná odbojářka si ale nepočíná příliš obezřetně. Po Praze chodí s rukama nápadně zbarvenýma tiskařskou černí, buduje ilegální přechody na Slovensko a sama převádí ty, kteří se dostali do hledáčku gestapa a potřebují se dostat pryč z protektorátu. Zatčení Nastává osudný den 21. září 1940. V pražské ulici Na Poříčí má Inka domluvenou ilegální schůzku. Gestapo jde najisto, dostalo totiž udání dvou konfidentů. Ani ne čtyřicetiletou ženu obestupují muži v kožených kabátech a vyzývají ji k předložení legitimace. Inka naprosto v klidu tajným policistům předává doklady se jménem Vlasta Nováková. Chová se tak věrohodně, že i gestapáci jsou zaskočeni. Pamětníci uvádí, že při zatýkání se Inka s policisty pustila do fyzické potyčky. Ve vězení se pokouší otrávit jedem, který má ukrytý v oblečení. Látka ale neúčinkuje. Ve stejný den je zatčen Vojtěch Preissig a Eduard Bernášek, se kterým se Inka nechala formálně rozvést už na začátku roku. [gallery size="full" columns="1" ids="12072"] Tatínek je v tom nevinně Při výslechu bere veškerou odpovědnost za ilegální práci na sebe. „Tatínek to ze začátku, třeba nesouhlasil, četl, zkritizoval, nejčastěji ztrhal. Pak to vůbec odmítal s poukazem na to, že nemá čas. Pozorovala jsem, že vlastně nemá zájem, poněvadž se zabýval některými technickými pokusy ve svém oboru,“ prohlašuje. Svou ilegální činnost nepopírá: „Vzhledem k mé obhajobě chci uvést, že k mé činnosti mě přiměla obava a tehdejší zdání, že převratem 15. 3. 1939 ztratím svou vlast, že je ohrožen život mého národa. Bojovala jsem tím ovšem proti Německu, protože obsadili naši domovinu vojáci němečtí. Ale podnikla bych bývala totéž například proti Anglii, kdyby to byli bývali Angličané,“ napsala česky německému státnímu návladnímu. Jak se všichni máte? 5. března 1942 je Inka Bernášková německým lidovým soudním dvorem v Berlíně shledána vinnou a odsouzena k nejvyššímu trestu, jako první Češka. Svému právnímu zástupci výslovně zakazuje žádat Němce o milost. V těžko uvěřitelném ironickém dopise píše svým příbuzným: „Jak se máte všichni? Sedíte pevně? Odhodlávám se vám totiž konečně oznámit, co jsem se minule odvážila sotva nadhodit: jsem zasnoubená od 5. 3. se smrtí. Sice nedobrovolně, ale když jsem s ní tolik koketovala při své činnosti venku, není divu, dělá-li si na mne nárok, že? Konečně neshledávám to nic strašného očekávati o něco dříve tuto ‚svatbu‘, která přece nakonec žádného nemine – stejně poraženého i vítěze.“ Popravena je provedena gilotinou 26. srpna 1942 v Berlíně-Plotzenseem. Její otec umírá o dva roky později v koncentračním táboře Dachau, manžel Eduard v koncentračním táboře Buchenwald. [gallery size="full" columns="1" ids="12079"] Osud jedné z nejstatečnějších Češek je veřejnosti málo znám. V roce 1998 jí prezident Václav Havel udělil in memoriam medailí Za hrdinství. V loňském roce o jejím životě vyšla kniha Jany Vzrzalové Zasnoubena se smrtí.
Do Havlíčkových sadů se vrátil nezvaný host • Radnice Prahy 2 musí nechat pokácet dva jehličnany v Havlíčkových sadech. Usychaly od loňského podzimu. Nyní se potvrdilo napadení kůrovcem. Stromy i dřevní hmota tak budou odstraněny, aby se kůrovec nešířil dál.
Novoroční ohňostroj v Praze nejspíš opět bude, navzdory rozhodnutí magistrátu • Vypadá to, že ani letos Pražané nepřijdou o novoroční ohňostroj. Vedení magistrátu sice v polovině roku avizovalo, že chce letitou tradici nahradit videomappingem, ale zastánci klasického ohňostroje se s tímto krokem nechtějí smířit. Pomocnou ruku jim teď podala i městská část Praha 2.
Protiatomový kryt Folimanka bude tuto sobotu opět zpřístupněn veřejnosti • Zájemcům o historii hlavního města se v sobotu 16. února 2019 opět naskytne možnost navštívit jeden z největších krytů civilní ochrany na území Prahy. Unikátní prostory si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin.
Smíchovská náplavka bude hostit festival středomořské kuchyně • V sobotu 15. srpna 2020 budete moci ochutnat speciality z několika oblíbených středozemních destinací na jednom místě.
Při požáru v pražském hotelu zemřeli čtyři lidé, hasiči zachránili 34 osob • Sobotní požár v pražském hotelu Eurostars David má už čtyři oběti. Dva mladí cizinci zemřeli na místě, další dvě ženy podlehly těžkým zraněním ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze.
Mrazivé záběry. Tisíciletá voda v Praze spláchla všechno, co jí přišlo do cesty • Rozsahem, průtokem a důsledky to byla nejničivější povodeň v novodobé historii Česka. Přesně před 16 lety prožívali Pražané hotové peklo. Na léto roku 2002 zřejmě nikdo jen tak nezapomene. Dvě mimořádně vydatné vlny srážek zasáhly ve dnech 6. až 7. srpna a 11. až 12. srpna postupně celé území povodí Vltavy a výška hladiny vodních toků protékajících hlavním městem v řadě případů přesáhla povodňové značky nejvyšších zaznamenaných povodní v historii. Průtok Vltavy v Praze byl stonásobně vyšší, než je obvyklé. Ničivá povodeň trvala celkem 12 dní a zasáhla 5,8 procenta rozlohy města, navíc místa s nejhustší či důležitou městskou infrastrukturou i místa s největší hustotou obyvatel a s historickou zástavbou. Své domovy museli opustit lidé z Malé Strany, Libně, Karlína, Starého Města a Josefova. Celkem se narychlo stěhovalo ke známým či do tělocvičen necelých 50 tisíc lidí. [gallery size="full" columns="1" ids="12009"] Hrdina Gaston Voda zaplavila také celou spodní část zoologické zahrady. Její zaměstnanci narychlo evakuovali stovky zvířat. I přes veškerou snahu nakonec katastrofu nepřežilo 134 zvířat. Symbolem zatopené zoo se stal lachtan Gaston, který uplaval po Vltavě a Labi až do Německa. Tam byl nakonec chycen, ale následně uhynul vyčerpáním. [related-post id="12001"] Zatopené metro Povodeň ochromila i provoz metra. Voda nejdříve zatopila část trasy C skrz stanici Nádraží Holešovice, později i velkou část linky B. Celkem bylo zatopeno 18 stanic a skoro 20 kilometrů kolejí. Dopravní podnik tehdy vyčíslil škody v metru na téměř sedm miliard korun. Obnovit plný provoz celé podzemní sítě trvalo téměř půl roku. [gallery size="full" columns="1" ids="12008,12007"] Nikdo nepřišel o život Celková výše škod se vyšplhala téměř na 30 miliard korun, z toho 15 miliard na majetku města. Na území Prahy naštěstí nedošlo v přímé souvislosti s povodní ke ztrátám na životech.
