Prala se s gestapáky, pak ji popravili gilotinou. Na statečnou odbojářku se skoro zapomnělo

PRAHA 16. srpna 2018, 13:05 – Kristián Vích

Irena "Inka" Bernášková na dobové fotografii. Foto: MČ Praha 2

Historici ji označují za jednu z nejvýznamnějších protinacistických odbojářek. Životní příběh statečné Ireny Bernáškové, kterou nacisté popravili před 76 lety, přesto téměř nikdo nezná.

Irena Bernášková přichází na svět 7. února 1904 v Praze jako prostřední ze tří sester. Jejím otcem je uznávaný malíř Vojtěch Preissig, autor výtvarného doprovodu ke Karafiátovým Broučkům a Bezručovým Slezským písním. S manželkou Irenou vychovávají své děti na Královských Vinohradech v přízemním bytě na rohu ulic Chodská a Lužická.

Píše se rok 1910. Celá rodina se stěhuje do Spojených států. Vojtěch Preissig si v nové zemi získává velmi dobré postavení. Vyučuje na škole Art Students League, později na Kolumbijské univerzitě. Zároveň udržuje osobní kontakt s Masarykem, Benešem i Štefánikem a angažuje se při formování československých legií, pro které vytváří náborové plakáty.

Dospívající Inka svého otce nesmírně miluje, zároveň je velmi ctižádostivá. Ve škole patří mezi premianty. Hraje na citeru, housle a klavír, vede dívčí skautský oddíl.

Vzala si bratrance

Jako uvědomělý Čechoslovák posílá Vojtěch Preissig své dcery v roce 1921 zpátky do vlasti. Ireně, které ale už v té době všichni číkají Inka, je krásných 17 let.

Nadaná dívka v Praze studuje gymnázium, učí se francouzsky a sní o tom, že se stane aviatičkou, což bylo ve dvacátých letech u ženy dost neobvyklé. A také ráda a vášnivě tančí, téměř výhradně s bratrancem Eduardem Bernáškem, za kterého se později provdá proti vůli otce. Nějakou dobu se spolu kvůli tomu vůbec nebaví. Těhotenství Inky končí potratem, děti už mít nikdy nebude.

Mrazivé proroctví

Manželé Bernáškovi si užívají poklidná prvorepubliková léta. Na obzoru se ale zjevuje nacistická hrozba. Inka píše jako „prostý občan Československa“ článek do listu Manchester Guardian. Text je mrazivě prorocký: „Hitlerův cíl je znám. Potřebuje naši zemi, aby proklestil Německu cestu na východ. A urovnání tohoto konfliktu (…) nemůže mít pro Hitlera žádnou cenu. Byl by to jenom pláštík k přikrytí jeho dobyvatelských plánů k uchvácení celého světa.“

V boj!

Během mnichovské krize se Inka dobrovolně hlásí k Červenému kříži a ošetřuje uprchlíky z obsazeného pohraničí. Půl roku po podpisu Mnichovské dohody už ale Prahu okupují Němci. Jako první se aktivizují bývalí legionáři a příslušníci rozpuštěné Československé armády. Hitlerovské nebezpečí usmiřuje Inku s otcem. Teď musí jednat!

Společně se zapojují do skupiny vydávající ilegální protinacistický časopis V boj! Ten vychází nákladem tří tisíc výtisků a podle historiků byl nejdůležitějším periodikem nekomunistického odboje. Vojtěch Preissig je autorem kreseb na titulních stranách.

Nacisté jsou jim ale v patách. V říjnu 1939 část skupiny zatýká gestapo a Inka poté pokračuje ve vydávání a distribuci časopisu sama. Redakce a tiskárna sídlí v jejím domku na pražském Spořilově. Vypůjčený tiskařský stroj chce majitel vrátit zpátky, a tak musí Inka tisknout nová vydání pomocí válečku na nudle.

Ilegální práci obětuje veškerý svůj čas i soukromý život. „Byla odpovědným redaktorem, vydavatelem, tiskařem, administrátorem, expeditorem i kolportérem,“ vzpomíná novinář Arnošt Polavský, který do časopisu přispíval.

Statečná odbojářka si ale nepočíná příliš obezřetně. Po Praze chodí s rukama nápadně zbarvenýma tiskařskou černí, buduje ilegální přechody na Slovensko a sama převádí ty, kteří se dostali do hledáčku gestapa a potřebují se dostat pryč z protektorátu.

Zatčení

Nastává osudný den 21. září 1940. V pražské ulici Na Poříčí má Inka domluvenou ilegální schůzku. Gestapo jde najisto, dostalo totiž udání dvou konfidentů.

Ani ne čtyřicetiletou ženu obestupují muži v kožených kabátech a vyzývají ji k předložení legitimace. Inka naprosto v klidu tajným policistům předává doklady se jménem Vlasta Nováková. Chová se tak věrohodně, že i gestapáci jsou zaskočeni. Pamětníci uvádí, že při zatýkání se Inka s policisty pustila do fyzické potyčky.

Ve vězení se pokouší otrávit jedem, který má ukrytý v oblečení. Látka ale neúčinkuje. Ve stejný den je zatčen Vojtěch Preissig a Eduard Bernášek, se kterým se Inka nechala formálně rozvést už na začátku roku.

Tatínek je v tom nevinně

Při výslechu bere veškerou odpovědnost za ilegální práci na sebe. „Tatínek to ze začátku, třeba nesouhlasil, četl, zkritizoval, nejčastěji ztrhal. Pak to vůbec odmítal s poukazem na to, že nemá čas. Pozorovala jsem, že vlastně nemá zájem, poněvadž se zabýval některými technickými pokusy ve svém oboru,“ prohlašuje.

Svou ilegální činnost nepopírá: „Vzhledem k mé obhajobě chci uvést, že k mé činnosti mě přiměla obava a tehdejší zdání, že převratem 15. 3. 1939 ztratím svou vlast, že je ohrožen život mého národa. Bojovala jsem tím ovšem proti Německu, protože obsadili naši domovinu vojáci němečtí. Ale podnikla bych bývala totéž například proti Anglii, kdyby to byli bývali Angličané,“ napsala česky německému státnímu návladnímu.

Jak se všichni máte?

5. března 1942 je Inka Bernášková německým lidovým soudním dvorem v Berlíně shledána vinnou a odsouzena k nejvyššímu trestu, jako první Češka. Svému právnímu zástupci výslovně zakazuje žádat Němce o milost. V těžko uvěřitelném ironickém dopise píše svým příbuzným: „Jak se máte všichni? Sedíte pevně? Odhodlávám se vám totiž konečně oznámit, co jsem se minule odvážila sotva nadhodit: jsem zasnoubená od 5. 3. se smrtí. Sice nedobrovolně, ale když jsem s ní tolik koketovala při své činnosti venku, není divu, dělá-li si na mne nárok, že? Konečně neshledávám to nic strašného očekávati o něco dříve tuto ‚svatbu‘, která přece nakonec žádného nemine – stejně poraženého i vítěze.“

Popravena je provedena gilotinou 26. srpna 1942 v Berlíně-Plotzenseem. Její otec umírá o dva roky později v koncentračním táboře Dachau, manžel Eduard v koncentračním táboře Buchenwald.

Osud jedné z nejstatečnějších Češek je veřejnosti málo znám. V roce 1998 jí prezident Václav Havel udělil in memoriam medailí Za hrdinství. V loňském roce o jejím životě vyšla kniha Jany Vzrzalové Zasnoubena se smrtí.

Před lety

20. 1. 1889: Trest pro násilníka, sněhová nadílka a počet domů v Praze

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety. Obviněn z vraždy Jak jsme ve včerejším odpoledním čísle našeho listu oznámili, zatčen byl dne 17. t. m. majitel obuvnického závodu Fr. Vondrovec v Praze pro podezření před léty spáchaného zločinu vraždy a to na udání svých nejbližších příbuzných, s nimiž vede spor […]

Před lety

19. 1. 1889: Příbuzní obvinili muže z dávné vraždy. Případ bude řešit soud

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety. Z městské rady Ve včerejší schůzi bylo zadáno zhotovení medaile obce pražské pro průmyslové výstavy p. Stránskému, rytci v Turnově a vysázení stromů na náměstí na Pohořelci kus po 5 zl. p. Stuchlíkovi, zahradníku na Hradčanech. – Delší rozprava rozpředla se o kontrole […]

Zajímavosti

Báječná léta pod psa: Nejdřív propadák, dnes kultovní film. Jaký byl představitel Kvida ve skutečnosti?

„Váš otec si staví rakev!“ To je jedna z mnoha dnes již kultovních hlášek z filmu Báječná léta pod psa, který měl premiéru před necelými dvaadvaceti lety – 3. dubna 1997. Dílo debutujícího režiséra Petra Nikolaeva zaujalo diváky zejména excelentními hereckými výkony Libuše Šafránkové a Ondřeje Vetchého, kteří se představili v rolích rodičů malého Kvida. […]

Před lety

18. 1. 1889: Policie přistihla dvě kuplířky. Zatknout se ale podařilo jen jednu

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety. Novověké otroctví V kavárně v Hybernské ulici přistihl ve středu tajný zřízenec policejní dvě ženy, známou kuplířku Matyldu Kreibigovou a majitelku »hostince« v Terezíně Marii Černou, když poslednější chtěla s dvěma venkovskými dívkami odjeti do Terezína a zašantročiti je do rozkřičeného domu. Dívky […]

Kam vyrazit

Když obyčejné věci ještě měly velkou cenu, bez dráteníků se lidé neobešli

Historie drátu sahá až do pravěku, kdy se používal k výrobě šperků, spon, záušnic, zdobily se jím zbraně či heftovala rozbitá keramika. Ve středověku zase chránily rytíře drátěné košile. Nově otevřená výstava „Dráteník na vsi“ v pražském Národním zemědělském muzeu představuje historii drátenického řemesla i jeho současnou podobu a připomíná dobu, kdy věci měly svou […]

Jedním z prvních letošních přírůstků v Zoo Praha je toto mládě sitatungy západoafrické, jedné z nejbarevnějších antilop. Zprávy

Pražská zoologická zahrada oslavuje příchod prvních letošních mláďat

Zima je roční období, které rození mláďat přeje nejméně. Zoo Praha se však již teď může pochlubit řadou zajímavých přírůstků – například hned dvěma mláďaty sitatungy západoafrické, jedné z nejbarevnějších antilop vůbec. Chovatelé hlásí také narození několika mar slaništních, vodušky červené či vylíhnutí lori horského. Letošní první sitatunga západoafrická se narodila 9. ledna, další přišla […]

Zprávy

Developeři v Praze prodali loni nejméně bytů za posledních šest let

Prodej nových bytů v Praze loni meziročně klesl o 16 procent, developeři během dvanácti měsíců prodali jen 4530 bytů. Jedná se o nejhorší výsledek od roku 2012, kdy se prodalo 4014 nových bytů. Poprvé po šesti letech klesl počet prodaných nových bytů pod pětitisícovou hranici. Zlepšení nepřineslo ani poslední loňské čtvrtletí, kdy majitele změnilo 1043 bytů, […]

Botanická zahrada hl. m. Prahy. Zprávy

Botanická zahrada slaví kulaté narozeniny a pro návštěvníky chystá řadu novinek

Trojská botanická zahrada letos slaví padesáté výročí svého vzniku. Pro své návštěvníky připravuje mnoho novinek. Jednou z nich je i pokračující proměna skleníku Fata Morgana. Novou tvář v příštích týdnech získá expozice věnovaná rostlinám z tropických vysokohorských oblastí. Vzniknou zde speciální epifytní kmeny a u vstupu také mohutný skalní masiv s vitrínou určenou k prezentaci vzácných orchidejí. Zároveň […]

Kam vyrazit

Procházku nočním pralesem si můžete užít i v Praze. Čeká na vás nevšední podívaná

Dříme ve vás srdce romantického dobrodruha? Vydejte se na odvážnou procházku nočním pralesem v doprovodu tajemných zvuků zvířat a omamné vůně exotických rostlin. Trojská botanická zahrada vás zve na speciální komentované prohlídky setmělého skleníku Fata Morgana. Na procházku do setmělého pralesa se vypraví opravdu jen ti nejodvážnější. Vy se ale nástrah noční džungle bát nemusíte. […]

Před lety

16. 1. 1869: Otevření sladovnické školy a případ staré vraždy

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Slavnostní otevření Pražská sladovnická škola byla včera večer v místnostech p. J. M. Šaryho slavnostně otevřena. Mezi přítomnými byl p. purkmistr dr. Klaudy, náměstek Huleš, med. rada dr. Škoda, místodr. rada Klinger, p. Klenka z Vlastimilů, dr. Palacký, dr. Rieger a j. Kanovník […]

X Zavřít