Prala se s gestapáky, pak ji popravili gilotinou. Na statečnou odbojářku se skoro zapomnělo

16. srpna 2018, 13:05 Kristián Vích
Irena "Inka" Bernášková na dobové fotografii. Foto: MČ Praha 2

Historici ji označují za jednu z nejvýznamnějších protinacistických odbojářek. Životní příběh statečné Ireny Bernáškové, kterou nacisté popravili před 76 lety, přesto téměř nikdo nezná.

Irena Bernášková přichází na svět 7. února 1904 v Praze jako prostřední ze tří sester. Jejím otcem je uznávaný malíř Vojtěch Preissig, autor výtvarného doprovodu ke Karafiátovým Broučkům a Bezručovým Slezským písním. S manželkou Irenou vychovávají své děti na Královských Vinohradech v přízemním bytě na rohu ulic Chodská a Lužická.

Píše se rok 1910. Celá rodina se stěhuje do Spojených států. Vojtěch Preissig si v nové zemi získává velmi dobré postavení. Vyučuje na škole Art Students League, později na Kolumbijské univerzitě. Zároveň udržuje osobní kontakt s Masarykem, Benešem i Štefánikem a angažuje se při formování československých legií, pro které vytváří náborové plakáty.

Dospívající Inka svého otce nesmírně miluje, zároveň je velmi ctižádostivá. Ve škole patří mezi premianty. Hraje na citeru, housle a klavír, vede dívčí skautský oddíl.

Vzala si bratrance

Jako uvědomělý Čechoslovák posílá Vojtěch Preissig své dcery v roce 1921 zpátky do vlasti. Ireně, které ale už v té době všichni číkají Inka, je krásných 17 let.

Nadaná dívka v Praze studuje gymnázium, učí se francouzsky a sní o tom, že se stane aviatičkou, což bylo ve dvacátých letech u ženy dost neobvyklé. A také ráda a vášnivě tančí, téměř výhradně s bratrancem Eduardem Bernáškem, za kterého se později provdá proti vůli otce. Nějakou dobu se spolu kvůli tomu vůbec nebaví. Těhotenství Inky končí potratem, děti už mít nikdy nebude.

Mrazivé proroctví

Manželé Bernáškovi si užívají poklidná prvorepubliková léta. Na obzoru se ale zjevuje nacistická hrozba. Inka píše jako „prostý občan Československa“ článek do listu Manchester Guardian. Text je mrazivě prorocký: „Hitlerův cíl je znám. Potřebuje naši zemi, aby proklestil Německu cestu na východ. A urovnání tohoto konfliktu (…) nemůže mít pro Hitlera žádnou cenu. Byl by to jenom pláštík k přikrytí jeho dobyvatelských plánů k uchvácení celého světa.“

V boj!

Během mnichovské krize se Inka dobrovolně hlásí k Červenému kříži a ošetřuje uprchlíky z obsazeného pohraničí. Půl roku po podpisu Mnichovské dohody už ale Prahu okupují Němci. Jako první se aktivizují bývalí legionáři a příslušníci rozpuštěné Československé armády. Hitlerovské nebezpečí usmiřuje Inku s otcem. Teď musí jednat!

Společně se zapojují do skupiny vydávající ilegální protinacistický časopis V boj! Ten vychází nákladem tří tisíc výtisků a podle historiků byl nejdůležitějším periodikem nekomunistického odboje. Vojtěch Preissig je autorem kreseb na titulních stranách.

Nacisté jsou jim ale v patách. V říjnu 1939 část skupiny zatýká gestapo a Inka poté pokračuje ve vydávání a distribuci časopisu sama. Redakce a tiskárna sídlí v jejím domku na pražském Spořilově. Vypůjčený tiskařský stroj chce majitel vrátit zpátky, a tak musí Inka tisknout nová vydání pomocí válečku na nudle.

Ilegální práci obětuje veškerý svůj čas i soukromý život. „Byla odpovědným redaktorem, vydavatelem, tiskařem, administrátorem, expeditorem i kolportérem,“ vzpomíná novinář Arnošt Polavský, který do časopisu přispíval.

Statečná odbojářka si ale nepočíná příliš obezřetně. Po Praze chodí s rukama nápadně zbarvenýma tiskařskou černí, buduje ilegální přechody na Slovensko a sama převádí ty, kteří se dostali do hledáčku gestapa a potřebují se dostat pryč z protektorátu.

Zatčení

Nastává osudný den 21. září 1940. V pražské ulici Na Poříčí má Inka domluvenou ilegální schůzku. Gestapo jde najisto, dostalo totiž udání dvou konfidentů.

Ani ne čtyřicetiletou ženu obestupují muži v kožených kabátech a vyzývají ji k předložení legitimace. Inka naprosto v klidu tajným policistům předává doklady se jménem Vlasta Nováková. Chová se tak věrohodně, že i gestapáci jsou zaskočeni. Pamětníci uvádí, že při zatýkání se Inka s policisty pustila do fyzické potyčky.

Ve vězení se pokouší otrávit jedem, který má ukrytý v oblečení. Látka ale neúčinkuje. Ve stejný den je zatčen Vojtěch Preissig a Eduard Bernášek, se kterým se Inka nechala formálně rozvést už na začátku roku.

Tatínek je v tom nevinně

Při výslechu bere veškerou odpovědnost za ilegální práci na sebe. „Tatínek to ze začátku, třeba nesouhlasil, četl, zkritizoval, nejčastěji ztrhal. Pak to vůbec odmítal s poukazem na to, že nemá čas. Pozorovala jsem, že vlastně nemá zájem, poněvadž se zabýval některými technickými pokusy ve svém oboru,“ prohlašuje.

Svou ilegální činnost nepopírá: „Vzhledem k mé obhajobě chci uvést, že k mé činnosti mě přiměla obava a tehdejší zdání, že převratem 15. 3. 1939 ztratím svou vlast, že je ohrožen život mého národa. Bojovala jsem tím ovšem proti Německu, protože obsadili naši domovinu vojáci němečtí. Ale podnikla bych bývala totéž například proti Anglii, kdyby to byli bývali Angličané,“ napsala česky německému státnímu návladnímu.

Jak se všichni máte?

5. března 1942 je Inka Bernášková německým lidovým soudním dvorem v Berlíně shledána vinnou a odsouzena k nejvyššímu trestu, jako první Češka. Svému právnímu zástupci výslovně zakazuje žádat Němce o milost. V těžko uvěřitelném ironickém dopise píše svým příbuzným: „Jak se máte všichni? Sedíte pevně? Odhodlávám se vám totiž konečně oznámit, co jsem se minule odvážila sotva nadhodit: jsem zasnoubená od 5. 3. se smrtí. Sice nedobrovolně, ale když jsem s ní tolik koketovala při své činnosti venku, není divu, dělá-li si na mne nárok, že? Konečně neshledávám to nic strašného očekávati o něco dříve tuto ‚svatbu‘, která přece nakonec žádného nemine – stejně poraženého i vítěze.“

Popravena je provedena gilotinou 26. srpna 1942 v Berlíně-Plotzenseem. Její otec umírá o dva roky později v koncentračním táboře Dachau, manžel Eduard v koncentračním táboře Buchenwald.

Osud jedné z nejstatečnějších Češek je veřejnosti málo znám. V roce 1998 jí prezident Václav Havel udělil in memoriam medailí Za hrdinství. V loňském roce o jejím životě vyšla kniha Jany Vzrzalové Zasnoubena se smrtí.

Památník letců z 2. světové války na ruzyňském letišti dostal novou podobu

Pomník obětem druhé světové války v Ruzyni se dočkal po více jak 43 letech rekonstrukce. Za své náklady jej nechalo opravit Letiště Praha. Nový památník vytesaný z české Vahlovické žuly upomíná na významné hrdiny letectví. Ti se v bojích druhé světové války nejen zasloužili o vítězství Spojenců nad nacistickým Německem, ale i na vybudování civilního letectví u nás. Památník je umístěn v areálu JIH Letiště Praha naproti Úřadu civilního letectví. […]

Vítězný návrh Památníku Jana Palacha.

Rodný dům Jana Palacha se mění na památník. Slavnostní otevření se blíží

V roce 2015 zakoupilo Národní muzeum chátrající objekt ve Všetatech a zahájilo práce na jeho přeměnu na důstojný Památník Jana Palacha. Na jeho novou podobu byla vypsána úspěšná architektonická soutěž. Součástí památníku má být expozice, která ukáže čin Jana Palacha v kontextu dějin 20. století. Slavnostní otevření je plánováno na konec září. Málokterý čin v českých dějinách 20. století vyvolal tak vášnivou a rozporuplnou odezvu jako smrt Jana Palacha. Akt, který provokuje, rozděluje společnost a […]

Hrdiny Royal Air Force připomíná nová výstava v Národním muzeu

Národní muzeum ve spolupráci s Muzeem českého, slovenského a rusínského exilu v Brně otevírá novou výstavu s názvem Rytíři nebes, která připomíná letce Royal Air Force. Od 7. června mají návštěvníci možnost vidět v Historické budově Národního muzea zcela unikátní předměty, které patřily těmto válečným hrdinům. Na více než 300m²  je k vidění například řada kompletních vojenských uniforem, osobních dokumentů nebo deníků důležitých československých osobností RAF. Mezi nejzajímavější exponáty ve výstavě patří zejména textilní předměty generálů. […]

Nádraží Praha-Bubny se promění. Vznikne zde Památník ticha

Nádraží Praha-Bubny čeká v budoucnu velká proměna. V rámci revitalizace zde vznikne Památník ticha. Připomínat bude vyhlazování židovského obyvatelstva nacisty. Právě z tohoto pražského nádraží totiž odjížděly transporty do ghett a koncentračních táborů. Hlavní město zahájilo přípravu výběrového řízení na zhotovitele celého záměru. „Nádraží Bubny se stalo dějištěm jedné z nejhrůzostrašnějších kapitol naší novodobé historie. Zamýšlený památník si proto klade za cíl připomínat našim současníkům osudy lidí, kteří odsud byli ve čtyřicátých […]

Karl Hermann Frank ve vězení.

Poprava K. H. Franka. Tisíce Pražanů vyprovodily nacistickou zrůdu do pekla

Svého času byl nejmocnějším mužem v protektorátu. Ty dny jsou už ale dávno pryč. Je středa 22. května 1946 ráno a Karl Hermann Frank má být už za několik málo hodin popraven na dvoře pražské pankrácké věznice. Není snad nikdo, komu by ho bylo líto. Narodil se v Karlových Varech v roce 1898. Od dětství je svým otcem učen nenávidět Čechy a Židy. Po neúspěšném studiu práv se živí jako knihkupec. […]

Ničivé bombardování navždycky Prahu poznamenalo.

Bombardování Prahy nepřežily stovky lidí. Byla to chyba Spojenců, nebo záměr?

Před 74 lety se Praze rozezněly sirény. Krátce po poledni se na nebi objevilo několik desítek bombardérů B-17 americké osmé letecké armády. Nikdo na zemi v tu chvíli ještě netušil, jaká zkáza všechny brzy postihne. Byla popeleční středa 14. února 1945. Do konce války zbývaly už jen týdny. Hlášení blížícího se nebezpečí bylo v Praze v té době na denním pořádku, většinou šlo ale o planý poplach, a tak ani […]

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

Protiatomový kryt Folimanka bude tuto sobotu opět zpřístupněn veřejnosti

Zájemcům o historii hlavního města se v sobotu 16. února 2019 opět naskytne možnost navštívit jeden z největších krytů civilní ochrany na území Prahy. Unikátní prostory si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin. Kryt Folimanka je v současné době největší podzemní stavbou na území městské části Praha 2. Prostor o rozloze 1332 m² může v případě potřeby pojmout až 1300 osob. Kryt je udržovaný, osvětlený, vytápěný a v případě […]

Lítačka funguje v Praze od roku 2016.

Poloviční vstupné do pražských muzeí a galerií pro držitele Lítačky

Praha chce podpořit kulturní instituce a přilákat do nich nové návštěvníky. Držitelé karty Lítačka tak mohou v červenci a srpnu navštívit vybraná pražská muzea a galerie s 50% slevou na vstupném. Instituce z oblasti výstavnictví a muzejnictví čelí z důvodu vládních opatření proti koronaviru velkým propadům v tržbách. Hlavní město ve spolupráci s Prague City Tourism proto spustilo projekt na podporu kulturních institucí. Návštěvníci při předložení karty Lítačka dostanou během […]

Nebezpečná hračka může dětem způsobit průjem, nevolnost a vyrážku

Na českém trhu se objevila dětská hračka s nadlimitním obsahem boru. Při nadměrném příjmu této látky dochází k jejímu ukládání v těle. Ve velkých koncentracích může bor způsobit závažné zdravotní problémy. Česká obchodní inspekce (ČOI) již nařídila stáhnout výrobek z prodeje. Oranžový sliz „JUN TAO“ o hmotnosti 500 gramů se prodával v průhledném plastovém kelímku. Na víčku měl nalepenou barevnou etiketu s názvem a informací, že hračka je vhodná pro děti od tří […]

Obratlovci měli zuby dříve, než se myslelo. Dokazují to pražské zkameněliny

Moderní technologie a nový výzkum zkamenělin z jihozápadního okolí Prahy, které jsou součástí sbírek Národního muzea, zásadně mění pohled na evoluci zubů. Vědci totiž objevili zuby u zkamenělin dávných čelistnatých obratlovců (akantotoracidů) starých 409 milionů let. Až doposud se zuby u těchto živočichů nikdy dříve nenašly a předpokládalo se tedy proto, že je vůbec neměli. V současnosti se už jen málokdy stává, že se zásadně změní pohled na některou z […]

Svět jehličnanů přibližuje letní výstava v Botanické zahradě

Jehličnany obývají naši planetu už od prvohor a od té doby se dokázaly vyrovnat s řadou změn a překážek. Dodnes jsou neodmyslitelnou součástí světové flóry. Jaká tajemství skrývá tato fascinující skupina dřevin? To prozradí letošní letní výstava v Botanické zahradě hl. m. Prahy. Výstava nabízí řadu zajímavostí i překvapivých skutečností a představuje řadu známých i neobvyklých druhů. Doprovází ji oblíbená čtveřice Čtyřlístek, která tyto stromy přibližuje také těm nejmladším návštěvníkům. […]

Náměstí Jiřího z Lobkovic se promění. Praha 3 vypsala soutěž

Vedení Prahy 3 vyhlásilo soutěž na návrh revitalizace náměstí Jiřího z Lobkovic. Cílem je najít tým s nejvhodnějším přístupem k jeho obnově ve všech architektonických, krajinářských, dopravních a technických souvislostech a zároveň navrhnout takové řešení, které umožní jeho každodenní praktické užívání obyvateli ze širšího okolí. „Podněty lidí z okolí na nevyhovující podobu náměstí a parku dostává Praha 3 už dlouho. Zejména chceme, aby místo více odpovídalo nárokům místních obyvateli dětí, […]

Zásadní objev českých vědců může pomoci s léčbou spánkových a duševních poruch

Čeští vědci mají na svém kontě další úspěch. Výzkumníci z Fyziologického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) v Praze pod vedením profesora Jaromíra Myslivečka popsali, které oblasti mozku jsou u myší zodpovědné za řízení biorytmů pohybové aktivity. Přispěli tak k poznání, na které struktury v mozku pro ovlivnění těchto biorytmů působit. Biorytmy, nejčastěji cirkadiánní (24hodinové) rytmy jsou savcům včetně lidí vrozené a probíhají i ve zcela neperiodickém […]

Prostor před Šlechtovou restaurací dostal původní historickou podobu

V rámci rekonstrukce bývalého rybníka ve Stromovce se uskutečnila také oprava parteru s květinovými záhony před Šlechtovou restaurací. Projekt za zhruba 25 milionů korun a zahrnuje obnovu záhonů a intenzivně udržovaného trávníku, stavbu nového automatického závlahového systému, rekonstrukci zpevněných mlatových a asfaltových ploch a nové odvodnění. Přibyl i nový mobiliář a veřejné osvětlení. „Oválný květinový záhon před průčelím Šlechtovy restaurace je navržen dle historické podoby záhonu z období první republiky. […]

Zdravotně postižení lidé ze Svojšic se mohou vrátit do Prahy

Pražští radní schválili vyčlenění jedenácti městských bytů pro organizaci Domov Svojšice, která pomáhá Pražanům se zdravotním postižením. „Naší dlouhodobou snahou je umožnit návrat Pražanů se zdravotním postižením, kteří byli v minulých letech umísťování do zařízení sociální péče daleko od Prahy, a tedy od svých rodin a přátel,“ říká radní pro oblast sociální politiky a zdravotnictví Milena Johnová. V jedenácti městských bytech, které se nacházejí v různých městských částech, zřídí městská […]

„Ajťáci“ si za loňský rok polepšili. Nejvíc vydělávají v Praze

Průměrná hrubá měsíční mzda odborníků informačních a komunikačních technologií v Česku v loňském roce vzrostla meziročně o 8,5 % a překonala hranici 58 tisíc korun. Průměrná mzda ostatních zaměstnanců přitom byla o 22 tisíc nižší. Nejvíce si odborníci v této profesi vydělají v Praze. Data zveřejnil Český statistický úřad. V současné době pracuje v Česku jako ICT odborník již více než 200 tisíc lidí a jejich podíl na zaměstnané populaci […]

Startuje nová linka přívozu přes Vltavu. Propojí dvě pražské náplavky

Rašínovo a Hořejší nábřeží propojí staronový pravidelný přívoz Vyšehrad. Pražané i turisté tak budou moci cestovat mezi dvěma oblíbenými náplavkami po vodě rychleji. „Hořejší nábřeží ožilo primárně otevřením kobek. Každá má svůj osobitý charakter a přívozem se cesta k prozkoumání této krásné náplavky ještě zjednoduší,“ říká kurátor pražských náplavek Petr Hozman. Loď s názvem Šemík, kterou bude provozovat známý pražský převozník Zdeněk Bergman prostřednictvím firmy Pražské Benátky, se poprvé odrazí […]

X Zavřít