Nepřehlédněte
Pivem proti smogu. Kampaň magistrátu chce bojovat se znečištěním ovzduší • S netradiční formou ochrany životního prostředí přichází projekt Čistou stopou Prahou ve spolupráci s pivovarem Lobkowicz. Pivo Pražský chodec je prvním pivem, které bojuje proti znečištění ovzduší. Pražský chodec totiž vyzývá řidiče, aby nechali alespoň jedno odpoledne auto v garáži, zašli s kolegy po práci na pivo a domů jeli městskou dopravou. Získat plnou lednici tohoto unikátního piva může každá firma. Stačí se do 15. srpna přihlásit na www.pivoprazskychodec.cz. Kampaň startuje v těchto dnech. Soutěží se magistrát snaží co nejvíce zapojit cílovou skupinu a oslovit řidiče služebních vozů. Krom toho, bojovat proti smogu pivem je ryze české řešení. „Hledali jsme netradiční způsob, který by přitáhl k problematice znečištění ovzduší pozornost a pivo Pražský chodec je přesně takový nápad,” řekl koordinátor projektu Čistou stopou Prahou Lukáš Eršil. Firmy se mohou do 15. srpna zaregistrovat na stránkách www.pivoprazskychodec.cz. Stačí vytvořit tým a motivovat kolegy, aby i oni symbolicky odevzdali klíčky od služebních vozů, zůstali společně chvíli i po práci a domů jeli MHD. Deset firem, které vytvoří největší týmy, získá na jeden den plnou lednici piva Pražský chodec zcela zdarma. Po práci tak budou moci řidiči chvíli pobýt s kolegy a odjet domů nikoliv služebním autem, ale městskou dopravou. [related-post id="11543"] Pražský chodec je světlým ležákem od pivovaru Lobkowicz. „Moc se nám líbí ta myšlenka, že dobré pivo po práci není jen příjemná chvíle odpočinku, ale je to také příspěvek k ochraně ovzduší a snížení počtu aut v Praze. Takže jsme se zapojili moc rádi. Zdarma poskytnout pivo, které pomůže pražskému ovzduší, bylo to nejmenší, co jsme mohli udělat,” uvedl marketingový ředitel Pivovarů Lobkowicz Jan Novák. Kampaň bude vidět především na CLV plochách a také na sociálních sítích. Registrace a samotná soutěž se uskuteční do 15. srpna. Od 20. do 31. srpna pak Čistou stopou Prahou každý pracovní den doručí lednici piva Pražský chodec do jedné z vítězných firem. Praha a znečištění ovzduší Mezi nejproblematičtější složku znečištění pražského ovzduší patří prachové částice, které fungují jako nosiče karcinogenních látek do těla. Dalšími zplodinami jsou oxid uhelnatý, který blokuje přenos kyslíku v krvi, oxidy dusíku zvyšující pravděpodobnost onemocnění dýchacích cest, aldehydy zvyšující riziko rakoviny a především v létě také prekurzory přízemního ozónu, který je jedovatý a způsobuje dýchací komplikace hlavně dětem a starším lidem.
Oprava kolotoče na Letné pokračuje. Víme, kdy se znovu rozjede • Záchrana Letenského kolotoče se blíží k úspěšnému konci. Začíná rekonstrukce interiéru a figur koní, na kterou byla realizována veřejná sbírka. Tato unikátní chráněná technická památka by měla být znovu zprovozněna na podzim příštího roku.
Muzeum pražského vodárenství chystá den otevřených dveří • Muzeum pražského vodárenství opět otevře své brány široké veřejnosti. V sobotu 16. října se uskuteční populární den otevřených dveří.
Podzimní výstava bonsají v Botanické zahradě představí i stoleté exempláře • Bonsaje ze sbírky Botanické zahrady hl. m. Prahy i od dalších soukromých pěstitelů z Německa, Polska, Slovenska a České republiky budou k vidění od 2. do 11. října na unikátní výstavě s názvem „Bonsaje v srdci Evropy“.
Výstava exotických motýlů v pražské botanické zahradě • Tradiční výstavu exotických motýlů opět připravuje Botanická zahrada hl. m. Prahy. V pořadí již 18. ročník se tentokrát zaměří na jedovaté druhy.
Hvězdy z divadel a filmů září na nové výstavě Národního muzea • Národní muzeum otevřelo ve své Nové budově výstavu s názvem Když hvězdy září, která připomíná známé a slavné, ale také třeba dnes již téměř zapomenuté hvězdy českého divadelního umění posledních dvou století. Návštěvníci tak budou obdivovat osobní předměty nejrůznějších hvězd své doby. Výstava bude k vidění až do konce září příštího roku.
Bedřich Smetana jako nejkrásnější dárek domů. Nová výstava Národního muzea • Národní muzeum otevřelo ve svém Muzeu Bedřicha Smetany zcela novou výstavu s názvem Hudba Bedřicha Smetany – nejkrásnější dárek domů. Jedná se o ukázku toho, jaký vliv na věhlas skladatele může mít i fenomén hudebních nosičů. Výstava bude k vidění do konce října příštího roku.
Na Hradě budou v polovině ledna vystaveny korunovační klenoty • U příležitosti 25. výročí vzniku České republiky a na počátku jubilejního roku 2018, ve kterém si připomínáme 100. výročí založení Československa, budou ve Vladislavském sále Pražského hradu od 16. do 23. ledna 2018 mimořádně vystaveny české korunovační klenoty.
Medaile Lukáše Krpálka je dočasně vystavena pro veřejnost • Letošní olympijský vítěz v judu Lukáš Krpálek dočasně zapůjčil Národnímu muzeu svou zlatou medaili. Návštěvníci si ji mohou prohlédnout na výstavě Olympijské Tokio. Příliš času ale nemají. Už 3. října se vrátí zpátky svému majiteli.
Z původních Strašnic nezbylo skoro nic. Historii pražské čtvrti přiblíží nová výstava • Muzeum hl. m. Prahy pořádá od 25. 4. 2018 do 4. 11. 2018 v hlavní budově muzea výstavu Strašnice …zahrada Prahy, brána armád… Výstava je již osmým dílem mnohaletého projektu o pražských čtvrtích. Představuje oblast, která se stala součástí Velké Prahy až v roce 1922. Do té doby náležely Strašnice k pražskému předpolí, které bylo zasaženo prakticky každým obléháním, každou válkou či bitvou o Prahu. Vystavena budou fotografická, mapová, plánová a další vyobrazení, ale i další materiál, například předměty dokumentující činnost strašnického Sokola či stavbu strašnického kostela, archeologický materiál připomene nejstarší obyvatele strašnického prostoru, další předměty život ve Strašnicích před sto a více lety. S otevřením výstavy je již tradičně vydána stejnojmenná publikace. Zároveň jsou připraveny i doprovodné programy pro veřejnost i pro školy. Historie Strašnic v kostce Až do 19. století tvořily Strašnice součást zemědělského zázemí Prahy, od 14. do počátku 17. století se tu kromě polí rozkládaly rozsáhlé vinice a chmelnice, v pozdější době bylo pro tuto oblast charakteristické pěstování zelí. Původní nevelká ves ležící na důležitých obchodních cestách o několika málo číslech popisných se v 18. a 19. století postupně rozrůstala a na konci 18. století vznikly samostatné Nové Strašnice. Stavební boom zaznamenáváme od přelomu 19. a 20. století a během první poloviny 20. století se Strašnice staly důležitou rezidenční oblastí pražských středních vrstev. Na počátku 20. století získaly Strašnice tramvajové spojení s Prahou i železniční zastávku na důležité trati Praha–Benešov. Velkou proměnu zaznamenaly Strašnice v druhé polovině 20. století, kdy byla zastavěna již většina plochy strašnického katastru. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let tu vzniklo sídliště Solidarita, poté vyrostla nová, z velké části panelová, výstavba i v dalších strašnických lokalitách – v Průběžné, Rybníčkách i jinde. V šedesátých až osmdesátých letech došlo ke zboření staré zástavby, z níž do dnešních dob zůstalo zachováno jen několik málo budov. Na počátku devadesátých let 20. století byl postaven a vysvěcen po šedesátiletém úsilí místních farníků ve Strašnicích kostel Neposkvrněného početí Panny Marie.
Výstava Sluneční králové prodloužena až do června • Národní muzeum vyjednalo prodloužení světové výstavy Sluneční králové. Jakmile to epidemická situace dovolí, budou moci návštěvníci obdivovat artefakty nevyčíslitelné hodnoty až do začátku června 2021. Jedinečnost výstavy, jejíž pojistná hodnota je 1 miliarda Kč, podtrhuje fakt, že ještě nikdy nebylo z Egypta do zahraničí zapůjčeno takové množství významných artefaktů.
Zemědělství od neolitu po současnost. Národní zemědělské muzeum otevírá novou expozici • U příležitosti stého výročí založení otevře Národní zemědělské muzeum v Praze ve čtvrtek 15. března 2018 novou expozici. Najdete na ní unikátní sbírkové předměty včetně mnoha preparátů domácích zvířat, poslechnete si příběhy našich předků, seznámíte se s historií zemědělství i koloběhem hospodářského roku. První dominantou expozice je býk César, nejlepší plemeník z první české inseminační stanice. Na druhé straně sálu si můžete prohlédnout originální ruchadlo bratranců Veverkových, které v 19. století započalo éru nových technologií a inovací v zemědělství. Od neolitu po současnost V expozici nechybí ani symbolická cesta dějinami zemědělství formou časové osy, která přibližuje a shrnuje vývoj zemědělství od pravěku až do současnosti se všemi zvraty, propady i úspěchy. Zemědělství od neolitu představuje základ celé společnosti, umožnilo rozvoj dalších odvětví, vědy a techniky. Obděláváním půdy a chovem domácích zvířat se až do 19. století živila převážná část obyvatel. [gallery link="none" columns="1" size="full" ids="6730"] Jaro, léto, zasít, sklidit... Hospodářův rok byl závislý na střídání ročních období. Z tohoto důvodu jsme jako nosné téma expozice zvolili zobrazení zemědělských prací během jednoho roku – jednoho hospodářského cyklu, který se s železnou pravidelností opakuje každý rok. [related-post id="5916"] Chlívek, sýpka i výroba másla Nejmenší návštěvníci mohou vstoupit do obilné sýpky nebo chlívku s ovcí a kozou, čeká je tu i dvorek se zvířátky nebo světnička, kde si vyzkouší výrobu chleba a másla. [gallery link="none" columns="1" size="full" ids="6731"] Nová expozice Zemědělství tvoří pomyslné jádro prezentačního konceptu muzejní budovy na Letné se základnou v expozicích tematicky zaměřených na přírodu a gradujících v expozicích věnujících se jídlu a životu.
Jak bude vypadat nové Malostranské náměstí? Detaily přibližuje venkovní výstava • Až do 26. srpna mohou Pražané ve spodní části Malostranského náměstí zhlédnout zdarma venkovní výstavu, která je věnována minulosti i budoucnosti Malostranského náměstí. Výstava přibližuje historii náměstí, které bylo centrem levobřežního osídlení Vltavy již od raného středověku, včetně dostupné obrazové dokumentace a starých fotografií. Zájemci zde naleznou také vyčerpávající informace o nejnovějších archeologických nálezech pod horní částí náměstí. V neposlední řadě se zde několik panelů věnuje právě připravované revitalizaci náměstí, která má za cíl především, aby se zdejšímu prostoru navrátila funkce náměstí. „Považuji za obrovskou výhru občanské společnosti, že se z jednoho z nejkrásnějších náměstí v celé zemi podařilo vymístit desítky většinou nazdařbůh parkujících automobilů na návštěvnických stáních. Krůček po krůčku veřejný prostor v Praze začíná vypadat k světu. Pokračujeme projekty na Klárově a na Újezdě - díky nim se bude dařit postupně omezit automobilový tranzit přes Malou Stranu,” říká Petra Kolínská, radní pro územní rozvoj hl. m. Prahy. [related-post id="5328"] Výstava zdůrazňuje též fakt, že projekt vznikl na základě vyhrané mezinárodní soutěže z roku 2014. Cílem Revitalizace je celé náměstí více zpřístupnit pěším obyvatelům a návštěvníkům Prahy. Proto dojde k vymístění parkoviště z horní části náměstí, zúžení jízdních pruhů a rozšíření chodníků. Budou zachovány historicky doložené dlažby, obnovena ruční pumpa, instalována nová kašna, doplněny plynové lampy, které provázejí celou Královskou cestu, budou vysazeny další stromy na horní části náměstí a doplněn nový mobiliář – lavičky, odpadové koše, stojany na kola. Revitalizace Malostranského náměstí by měla být hotova v roce 2019 a odhadované náklady jsou cca 120 mil. Kč. V současnosti je spojené řízení o územním rozhodnutí a stavebním povolení na úřadu Prahy 1 do konce srpna přerušeno.
Národní muzeum ukrývá vzácné keltské poklady. Vidět je můžete na nové výstavě • Zajímá vás život Keltů a vše, co s ním souvisí? Pak se přijďte podívat na právě otevřenou výstavu s názvem Keltové do Nové budovy Národního muzea. Seznámíte se zde nejen s duchovním i každodenním životem keltských kmenů ale také s bohatým a proměnlivým světem doby železné ve střední Evropě. Národní muzeum vlastní jednu z nejrozsáhlejších archeologických sbírek v Evropě, spojenou svojí podstatnou částí právě s tématem mladší doby železné, konkrétně laténské kultury. A je to právě výstava Keltové, která si klade za úkol ukázat návštěvníkům její rozmanitost. „Jsem si jist, že keltské téma je v současnosti pro naše návštěvníky velice atraktivní a díky pojetí výstavy a především díky unikátnosti vystavovaných předmětů jistě nebudou zklamáni. Některé z předvedených nálezů jsou dokonce vystavovány zcela poprvé a představují nejzajímavější výsledky terénních výzkumů z posledních let,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. [gallery size="full" columns="1" ids="10641"] Na výstavě Keltové samozřejmě nemůže chybět ani jeden z nejvzácnějších předmětů ze sbírek Národního muzea, a sice opuková hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic. Příchozí se ale mohou těšit i na množství dalších unikátních předmětů. Ať už jde o bohatě malovanou keramiku, bronzové šperky, zbraně nebo keltské mince. Výstava je navíc doplněna o množství audiovizuálních prvků. Do běžného života Keltů pak návštěvníky vtáhnou například kopie keltských obydlí. Civilizace vrcholného období pravěkého vývoje naší země byla podobně jako v ostatních evropských oblastech od Polska po Itálii, od britských ostrovů po Ukrajinu, vytvářena nositeli tzv. laténské kultury, pojmenované podle lokality La Tène ve Švýcarsku. Laténská kultura je archeologický termín pro civilizaci mladší doby železné, jejíž nositelé osídlili rozsáhlé prostory evropského kontinentu v 2. polovině 1. tisíciletí př. Kr. Tato kultura je spojena se jménem historicky známých Keltů. Jejich civilizace se rozvíjela v období od 5. století do 1. století př. Kr. na takové úrovni, že vytvořila základy evropské kultury historického období. [gallery columns="1" size="full" ids="10640"] Výstava Keltové nabízí svým návštěvníkům pohled na roli Čech v tomto vývoji, a to nejen na kulturu vládnoucí elity, její honosné pohřby a sídla, ale i na i venkovské osady, využívání krajiny a nerostných zdrojů a s tím související výrobní aktivity a obchodu. V Nové budově Národního muzea otevřena od 25. května 2018 do 24. února 2019.
OBRAZEM: Oprava Šlechtovy restaurace pokračuje. Otevírat bude za rok • Po mnoha letech si v červnu minulého roku převzala Šlechtovu restauraci stavební firma, která jí má navrátit původní slávu. Šlechtovce nyní zbývá poslední rok rekonstrukce, která se dotkne nejen samotné budovy, ale také jejího okolí. Celkově budou stát opravy přibližně 100 milionů korun. Všechny záměry na záchranu stavby nebyly z různých důvodů uskutečněny celých 15 let. „Od povodní v roce 2002 se nenašel nikdo, kdo by učinil potřebné kroky k záchraně Šlechtovky. Velmi mě proto těší, že si naše vedení města vzalo obnovu Šlechtovy restaurace skutečně za svou a první výsledky můžete vidět již nyní,“ uvedla primátorka hl. m. Prahy Adriana Krnáčová. S hotovým dílem počítá hlavní město Praha v létě 2019. „Několik generací čekalo na obnovu této významné historické památky a konečně je rekonstrukce skutečností. Pevně věřím, že příští rok bude Šlechtova restaurace slavnostně znovuotevřena a naváže na svou někdejší slávu,“ doplnil radní pro kulturu Jan Wolf. Předpokládané finanční náklady na rekonstrukci jsou 100 milionů korun. Předmětem rekonstrukce je historické jádro budovy, dále přistavovaný zadní trakt hlavní budovy a součástí projektu jsou také opravy původních sklepů, opěrné zdi, altánu a zpevnění ploch. Historie Šlechtovky Historie Šlechtovy restaurace se začala psát na konci sedmnáctého století. V tehdejší Královské lovecké oboře, dnes známé spíše jako Stromovka, byl v letech 1689 až 1692 tento objekt postaven hrabětem Kryštofem Františkem Vratislavem z Mitrovic pro rakouského císaře Leopolda I. jako lovecký letohrádek. V dalších staletích však sloužil mnoha různým účelům. Když se obora v první polovině 18. století stala vojenským ležením, škody utrpěl i letohrádek. Později byl již poničený objekt dokonce využíván jako sklad obilí a sena. Přestavba v polovině 19. století mu dala podobu, jakou přibližně známe dnes. V roce 1883 zde otevřel restauraci Václav Šlechta a jeho rodina ji provozovala až do začátku 2. světové války. Po válce byla restaurace ještě částečně v provozu, ale objekt chátral a nakonec byl uzavřen. Poté ho poničily dva požáry a v roce 2002 povodeň. [gallery columns="1" size="full" ids="11431,11430,11433,11432,11435"]
Piráti budou rozdávat guláš zdarma. O akci u Hlavního nádraží je velký zájem • Pirátská strana na neděli chystá další akci s gulášem zdarma. Piráti se pravidelně dvakrát v měsíci setkávají u Hlavního nádraží v Praze, vaří guláš, nabízejí čaj a baví se živou muzikou. Jídlo zdarma rozdávají s pomocí potravinových bank a díky příspěvku pirátských poslanců. Ti tímto způsobem vrací odměny za výkon funkce zastupitelů na pražském magistrátu, úřad totiž vrácení odměn zamítl. Sponzorem této dobročinné neděle je poslanec za Piráty Ondřej Profant. „Zájem o akci roste, a to i mezi místními pražskými sdruženími Pirátů, která chtějí pořádat vlastní akce. Nyní vaříme masový i veganský guláš ze surovin z potravinové banky. Té jsme zaplatili paušální poplatek 3 tisíce korun na rok. Využíváme maso, zeleninu, a pokud je k dispozici, tak i pečivo. Vedle toho z vlastních zdrojů pokrýváme náklady na plastové nádobí, případně to, co zrovna není k dispozici,“ popisuje hlavní organizátor dobročinných nedělní a evangelický pastor Martin Arden. Ten nejen financuje některé položky, ale akcí se účastní s týmem dobrovolníků. Problematikou potravinových bank se zabývá pirátská poslankyně Olga Richterová. Na základě novely, která je platná od 1. ledna 2018, musejí velkoobchody dodávat potravinovým bankám potraviny s končící lhůtou spotřeby. Bankám však nebyl navýšen rozpočet, a to jim komplikuje provoz. Richterová upozorňuje na to, že banky musí platit nejenom za prostory k uskladnění a energie, ale i za distribuci, která znamená další náklady na personál, ale třeba i pohonné hmoty: „Novela zákona chce realizovat záslužnou myšlenku. Bohužel, bez dostatku financí ztrácí smysl. Zaměstnanci bank i dobrovolníci se vlastními prostředky a silami snaží o to, aby potraviny nemusely končit v odpadu. To mimo jiné obnáší i neohodnocenou práci v přesčasech. Situaci proto chceme řešit i se zástupci potravinových bank.“ Piráti uvažují o zřízení účtu, kam by lidé mohli posílat peníze na podporu potravinových bank. Stále více dobrovolníků i sponzorů má zájem přispět k jejich činnosti i podílet se na dobrovolnické akci Pirátů. „Zveme každého, aby přišel v neděli k pražskému Hlavnímu nádraží, dal si guláš a přesvědčil se, že tato pravidelná pomoc má smysl,“ uzavírá poslankyně Richterová.
MS v hokeji: Praha zřídí projekci zápasů na Staromáku, pokud postoupíme do semifinále • Česká republika v posledních dnech žije hokejovým mistrovstvím světa. Pokud Český národní hokejový tým postoupí do semifinále a finálových utkání, zřídí pražský magistrát na Staroměstském náměstí velkoplošnou projekci těchto zápasů. Ta bude podobná jako v minulých letech. Pokud by se pak český tým dočkal zlaté medaile, uskuteční se i slavnostní uvítání týmu v centru Prahy. „Pražští fanoušci české hokejové reprezentace jsou zvyklí v případě postupu našeho týmu do závěrečných bojů společně fandit na Staromáku. Ani letos je o tento zážitek nechceme ochudit,“ uvedl k plánu náměstek primátorky Petr Dolínek. Staroměstské náměstí je tradiční volbou místa pro oslavy případného vítězství. Už v minulých letech se město rozhodlo organizovat projekci pro fanoušky na tomto historickém náměstí, kam se vejde až 15 tisíc lidí. „I letos patří naše reprezentace mezi favority na účast v závěrečných bojích turnaje. Držme palce ve čtvrtečním čtvrtfinále, aby se poté o víkendu mohlo společně fandit na Staroměstském náměstí v bojích o medaile,“ dodal náměstek primátorky Dolínek.
Světově unikátní výstava zavede návštěvníky do starověkého Egypta • Starověký Egypt již stovky let přitahuje archeology z celého světa k odhalování jeho tajemství. Více jak tři tisíce let trvající a rozvíjející se civilizace nás neustále fascinuje svou vyspělostí, uměním, kulturou, filozofií a životním stylem.
Unikátní výstava představuje osobnost malíře Josefa Lady • Až do 1. dubna 2018 můžete v Tančícím domě navštívit výstavu s názvem Sedmičky Josefa Lady, která přináší obsáhlý vhled do malířovy tvorby i osobního života.
Nejstarší státní symbol představuje nová výstava Národního muzea • Národní muzeum se připravuje na možné znovuotevření. Pro návštěvníky přichystalo v Historické budově zcela novou výstavu s názvem Lvem mě nazývají. Ta podrobně představuje náš nejstarší státní symbol.
