Medaile Lukáše Krpálka je dočasně vystavena pro veřejnost

Kam vyrazit v PrazeKristián Vích • 21. září 2021 • 1 minuta čtení

Foto: Národní muzeum

Letošní olympijský vítěz v judu Lukáš Krpálek dočasně zapůjčil Národnímu muzeu svou zlatou medaili. Návštěvníci si ji mohou prohlédnout na výstavě Olympijské Tokio. Příliš času ale nemají. Už 3. října se vrátí zpátky svému majiteli.

Národní muzeum v tiskové zprávě uvedlo, že výstavu připravilo u příležitosti letošních olympijských her společně s Českým olympijským výborem a Vojenským historickým ústavem. Zaměřuje se na trojici tokijských her: těch nekonaných v roce 1940, uskutečněných v roce 1964 i těch (poprvé v historii) posunutých Her XXXII. olympiády, které proběhly letos v létě.

Medaile Lukáše Krpálka není jediným cenným olympijským kovem, který je možné na výstavě vidět. Nachází se zde také hned tři unikáty z XVIII. letních olympijských her v Tokiu z roku 1964. Konkrétně bronzová medaile veslaře Pavla Hofmanna, stříbrná medaile atleta Ludvíka Daňka a zlatá medaile cyklisty Jiřího Dalera.

K vidění je také gymnastické nářadí z konce třicátých let i ze současnosti, dále originální osmiveslice z roku 1964, dobové sportovní oblečení i osobní předměty pamětníků her.

Muzeum rovněž vystavuje originální kimona, která Věře Čáslavské věnovali japonští fanoušci a jedno z nich dokonce císařská rodina. Nově byla do výstavy umístěna i letošní olympijská nástupová kolekce od návrhářky Zuzany Osako.

Zdroj: Tisková zpráva Národního muzea

Vstoupit do diskuze

historie Lukáš Krpálek Národní muzeum sport výstava

Nepřehlédněte

Tajuplné historky z pražské židovské čtvrti, ze kterých vás bude mrazit • Pražská židovská čtvrť je odpradávna opředena mnoha záhadami. Josefov býval tajemný a uzavřený svět, o kterém se po Praze šířily nejrůznější báchorky a povídačky. Tohle jsou čytři nejděsivější z nich. Děti, které vstávají z hrobůV Josefově jednoho času začalo umírat velké množství dětí. Všichni si mysleli, že je to Boží trest. Nikdo však netušil, za co Bůh pražské Židy trestá. Rabi Löw si proto zavolal svého žáka a poručil mu sebrat rubáš jednomu z mrtvých dětí, které o půlnoci vstávají z hrobů. Když se mu to povedlo, okradený duch dítětě nemohl bez svého rubáše ulehnout a musel rabimu prozradit, které čtyři osoby z Josefova žijí nemravným způsobem života. Duch pak dostal svůj rubáš zpátky a nemravní lidé z Josefova byli potrestáni. Od té doby mor dětí v Josefově přestal. Tančící ŽidovkaV Praze kdysi stával divoký nevěstinec „U desíti panen“. Sjížděli se do něj bohatí obchodníci z nejširšího okolí. Jednou na Velký pátek, kdy celý křesťanský svět truchlí a v modlitbách vzpomíná na svého Vykupitele, konala se v nevěstinci sodoma sodomská až hrůza. Nejvíce vyváděla jedna čarokrásná Židovka, když tu vstoupila do domu postava v kápi a posměvačnou Židovku vyhnala karabáčem na ulici. „Tancuj – bezbožnice – tancuj až do soudného dne!“ Těmito slovy proklela postava spanilou ženu a ta od té doby tančí v ulicích a jakmile jí nějaký švarný mládenec padne do náručí, utancuje ho k smrti. [related-post id="5764"] Nepovedený obchodJeden mnich z Emauzského kláštera velmi toužil po světském životě, ale potřeboval k tomu hodně peněz. Slíbil mu je Žid z Josefova výměnou za nejsvětější svátost oltářní, kterou chtěl použít na čáry a kejkle proti svým nepřátelům. Domluvili se, ale jejich tajnou schůzku vyslyšel jeden z mnichů kláštera. S dalšími řeholníky hanebného mnicha zajali a předali soudu. Ten byl velmi krátký, mnichovi usekli hlavu na klášterním nádvoří a Žid byl rozčtvrcen a upálen na hranici. Oba od té doby chodí a straší na starých schodech poblíž chrámu sv. Kosmy a Damiána. [related-post id="4708"] Bludný varhaníkŽid, který přijal katolickou víru a stal se kaplanem u sv. Víta, před smrtí zatoužil ulehnout na Starém židovském hřbitově a odpočívat tak vedle své někdejší milenky. Za svou náboženskou nestálost byl ale potrestán. Každou noc o jedenácté hodině musí vstát z hrobu, přispěchat na vltavský břeh, kde na něj již čeká kostlivec. Ten ho pak v loďce převeze na Malou Stranu. Zpronevěřilý kněz pak u sv. Víta hraje tklivé písně na varhany a kostlivec šlape měchy.

O pražském židovském ghettu se toho ledacos vyprávělo...

Spadne někdy Eiffelova věž? Naši předci nepočítali, že vydrží tak dlouho • Eiffelova věž patří mezi nejznámější symboly Paříže i celé Francie. Ve své době ji lidé považovali za malý zázrak. Jak ale dokládá článek z Národních listů ze srpna 1891, příliš se nepředpokládalo, že by mohla vydržet stát až do 21. století.

7. 3. 1868: Žena se pokusila o sebevraždu vypitím žíraviny • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Stavba chrámu sv. Víta Minulé neděle ohledala zvláštní komise nové stavby na a v chrámu svatovítském. Komise ta záležela z předsedy svatovítské jednoty hrab. Frant. Thuna, více členův téže jednoty, mezi nimiž též br. Clam-Martinic se nacházel. U příležitosti té zaručil se hrabě Clam-Martinic, že onu část chrámu svatovítského, kteráž zvána jest kaplí Clam-Martinickou, na vlastní náklad dá znovu zříditi a upraviti. – Národní listy, 7. 3. 1868 Pokus o sebevraždu Zavraždit se chtěla včera ráno v jedné ulici vdova po jednom diurnistovi, která už delší dobu churavěla. Vypila tedy lahvičku žíraviny a když tu neúčinkovala, pořezala si žíly na levé ruce. Bolestí křičíc přivolala svou posluhovačku, která ji na zemi ležící nalezla. Nešťastnice byla v truhle odnešena do nemocnice, kdež ji lékaři myslí při živobytí zachovali. – Pražský denník, 7. 3. 1868 [related-post id="6481"] Z českého divadla V pondělí dne 9. března má p. Bittner, jeden z nejnadanějších mladších členů našeho divadla, svůj příjem. Zvolil si Shakespearovu tragedii „Romeo a Julie“, po delší čas již nedávanou, a bude hráti poprvé úlohu Romea. Volba sama již svědčí o pravé umělecké snaze pana beneficienta. – Pražský denník, 7. 3. 1868

Žena vypila žíravinu a doufala, že z tohoto světa odejde.

Bude to druhé Národní, pronesl ředitel Vinohradského divadla při slavnostním otevření • Nádherná secesní budova Vinohradského divadla stojí na svém místě už více než 112 let. Na její kráse se sice trochu podepsal zub času (zejména v interiéru), ale to by měla v příštích letech vyřešit kompletní rekonstrukce. Poté snad bude tato stavba stejně krásná, jako při slavnostním otevření dne 24. listopadu 1907. Jak se můžeme dočíst v dobovém tisku, tehdejší společnost neskrývala nadšení z nového kulturního svatostánku

22. 10. 1868: Od daleké cesty za americkým snem neodrazuje ani nastávající zima • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Národní zemědělské muzeum na Letné bude mít v sobotu otevřeno zdarma • V sobotu 18. května 2019 se u příležitosti Mezinárodního dne muzeí a galerií koná Letenský muzejní den. V Národním zemědělském muzeu v Praze bude vstup do všech expozic a na výstavy zdarma. Na návštěvníky čekají také komentované prohlídky expozic, divadélko pro děti a speciální prohlídky krytu civilní obrany, který se nachází pod muzeem.

Výstava ve Valdštejnské zahradě připomíná Karla Čapka • Světově proslulého spisovatele a někdejšího obyvatele Prahy 10 Karla Čapka, od jehož narození uplyne 130 let, připomíná nová panelová výstava ve Valdštejnské zahradě.

29. 10. 1889: Buršácká maškarní slavnost a dopadení zloděje • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

19. 7. 1890: Nové stavby na Vinohradech, zmlácená prodavačka a smrt při koupání • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

25. 3. 1890: Nový vynález, umělecká výstava a popálený hnanec • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

1. 11. 1889: Zoufalá životní situace dohnala muže ke krádeži koberce • Život bez finančních prostředků není zrovna příjemný. Stejně jako dnes to platilo i na konci 19. století. A zoufalí lidé dělají zoufalé činy. Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

27. 11. 1868: Řádění podvodníků v Praze a zneuctění kostela • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

4. 6. 1890: Podezřelý nález a nové schody u Emauzského kláštera • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

8. 5. 1889: Zahájení Světové výstavy v Paříži a dva mrtví lidé ve Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Zapomeňte, co vás učili. V polovině století bude jaro začínat už 19. března • Dnes večer přesně ve 22:58 nastane astronomické jaro. Slunce se v tento okamžik ocitne přesně v rovině zemského rovníku a jeho paprsky budou dopadat kolmo k zemské ose. Na severní polokouli nastane jarní rovnodennost a dny se začnou prodlužovat na úkor noci.

200 let Národního muzea připomíná unikátní poštovní známka a stříbrná pamětní mince • Národní muzeum letos slaví 200 let od založení. Kulaté jubileum je doprovázeno řadou výjimečných událostí a jednou z nich je vydání pamětní stříbrné mince a příležitostné poštovní známky. „Tento rok je pro Národní muzeum přelomovým. Slaví přesně dvě století své existence, navíc bude po dlouhé rekonstrukci 28. října částečně otevřena Historická budova. Jsem rád, že ve spolupráci s Českou národní bankou, Českou mincovnou a Českou poštou vydáním mince a známky připomeneme význam Národního muzea, které již 200 let sbírá, uchovává, vystavuje a vzdělává,“ řekl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Pamětní mince s plejtvákem i denárem Pamětní stříbrná mince, vydaná Českou národní bankou a ražená Českou mincovnou, má nominální hodnotu 200 korun a jejím autorem je medailér Petr Horák. Na lícní straně mince jsou vyobrazeny dvě vitríny, v nichž se nachází několik předmětů příznačných pro Národní muzeum. Je mezi nimi zkamenělina trilobita, opuková hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic, denár knížete Boleslava II., kostra plejtváka myšoka a dva vyhynulí živočichové – vakovlk a ještěr velescink kapverdský. Rubová strana zachycuje Historickou budovu a Novou budovu Národního muzea s letopočty 1818 a 2018. „Je symbolické, že Národní muzeum vzniklo téměř přesně 100 let před tím, než byla založena Československá republika, jejíž 100. narozeniny oslavíme na konci tohoto měsíce. Tím však významná výročí nekončí – příští rok bude ve znamení oslav 100 let od vzniku samostatné československé koruny, které zaštítí Česká národní banka,“ uvedl ředitel sekce peněžní a platebního styku ČNB Josef Ducháček. „Veřejnost se tak může těšit na mnoho zvláštních emisí, včetně historicky první pamětní bankovky nebo oběžné dvacetikoruny s portréty tvůrců státu a měny,“ dodal. Mince s motivem Národního muzea je v pořadí jedenáctou pamětní stříbrnou dvousetkorunou v rámci současného emisního plánu České národní banky na léta 2016–2020. „Za prvotní myšlenku zřízení Národního muzea vděčíme české šlechtě, která také přispěla velkou měrou soukromými sbírkami. Tato nejvýznamnější česká muzejní instituce nashromáždila milióny artefaktů po dobu své existence z rozmanitého spektra oborů, včetně numismatiky, proto si zaslouží speciální emisi ve zlatě a stříbře,“ vysvětlil Jaroslav Černý z České mincovny. Pamětní mince ražená letošního roku není prvním upomínkovým předmětem, který vznikl k oslavě významných výročí Národního muzea. V letošním roce byla vyražena i zlatá medaile s vyobrazenou Historickou budovou. Již před padesáti lety vznikly dvě pamětní medaile k 150. jubileu vybrané na základě umělecké soutěže. První medaile, jejímž autorem byl Milan Knobloch, byla ražena v bronzu i stříbře a jejímu líci vévodí celkový pohled z výšky na Historickou budovu Národního muzea. Návrh na druhou medaili vytvořil zasloužilý umělec Bedřich Stefan, který na lícní straně zobrazil pouze kopuli Historické budovy s vavřínovými ratolestmi. Pamětní medaile byla vydána také v roce 1991 ke stému výročí otevření Historické budovy. Jejím autorem je medailér Michal Vitanovský, který je například také autorem současné podoby nejvyššího státního vyznamenání Bílého lva. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13677"] Známka nese číslo 1000 Pro příležitostnou poštovní známku, která vychází 10. října, se stala námětem taktéž Historická budova Národního muzea, před kterou je umístěna socha Čechie z fontány před budovou muzea. Autorem výtvarného návrhu známky je Jan Kavan, o rytinu se postaral Martin Srb. Známka vydaná speciálně ke 200. výročí založení Národního muzea o rozměrech 23 x 40 mm byla vydána v nákladu 750 tisíc kusů a má katalogové číslo 1000, je tedy 1000. známkou vydanou po rozdělení Československa. Byla tisknuta plnobarevným ofsetem s liniovou kresbou a její nominální hodnota činí 19 korun, což odpovídá hodnotě běžné listovní zásilky do 50 g v rámci České republiky. „Známka vydaná ke 200. výročí Národního muzea je zároveň tisící známkou vydanou v historii České pošty. V tomto roce si však připomeneme ještě jedno významné výročí – letos 18. prosince uplyne sto let od vydání první československé poštovní známky s motivem Hradčan od Alfonse Muchy. Nejen filatelisté, ale všichni bez výjimky mohou být hrdí na to, že po celé staletí si Československé a posléze České známky udržely status těch nejkrásnějších a v mezinárodních soutěžích se pravidelně umisťují na předních příčkách,“ uvedl Ondřej Veselský, ředitel sekce mezinárodní a vnitrostátní vztahy České pošty. Letošní vydání pamětní mince a poštovní známky je jednou z událostí oslav 200. výročí založení Národního muzea, které završí částečné otevření Historické budovy. Ta je pro veřejnost uzavřena od roku 2011. V neděli 28. října bude Historická budova částečně zpřístupněna svým návštěvníkům prostřednictvím dvou výstav. První z nich bude Česko-slovenská / Slovensko-česká výstava, otevřená k 100. výročí Československa a přibližující dějiny společného státu Čechů a Slováků. Druhou výstavou je 2 × 100, jež představí 200 nejvýznamnějších a nejzajímavějších z více než 20 milionů sbírkových předmětů Národního muzea.

Bitvu na Bílé hoře připomíná nová výstava Národního muzea. K vidění je online • Ačkoliv je rok 1620 v naší společnosti neomylně spjat s bitvou na Bílé hoře, ne každý už zná všechny souvislosti, které k této historické události vedly. Národní muzeum i přes uzavření a koronavirová opatření nyní připravilo výstavu s názvem 1620. Cesta na Horu, která je uspořádána k 400. výročí této slavné bitvy. Například vůbec poprvé se návštěvníci zúčastní multimediální rekonstrukce bitvy nebo na vlastní kůži zažijí atmosféru staroměstského popraviště. Velkým tématem této výstavy je i druhý život Bílé hory a mýty kolem této události.

2. 6. 1890: Opilá stařena nemravně obtěžovala mladé muže • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

27. 5. 1890: Nová restaurace v Královské oboře a těžké zranění dělníků • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

30. 5. 1890: Matka, která zabila osmiletého syna, je stále nezvěstná • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.