Zemědělství od neolitu po současnost. Národní zemědělské muzeum otevírá novou expozici

Kam vyrazit v PrazePetra Domašínská10. března 20182 minuty čtení

Foto: Národní zemědělské muzeum

U příležitosti stého výročí založení otevře Národní zemědělské muzeum v Praze ve čtvrtek 15. března 2018 novou expozici. Najdete na ní unikátní sbírkové předměty včetně mnoha preparátů domácích zvířat, poslechnete si příběhy našich předků, seznámíte se s historií zemědělství i koloběhem hospodářského roku.

První dominantou expozice je býk César, nejlepší plemeník z první české inseminační stanice. Na druhé straně sálu si můžete prohlédnout originální ruchadlo bratranců Veverkových, které v 19. století započalo éru nových technologií a inovací v zemědělství.

Od neolitu po současnost

V expozici nechybí ani symbolická cesta dějinami zemědělství formou časové osy, která přibližuje a shrnuje vývoj zemědělství od pravěku až do současnosti se všemi zvraty, propady i úspěchy. Zemědělství od neolitu představuje základ celé společnosti, umožnilo rozvoj dalších odvětví, vědy a techniky. Obděláváním půdy a chovem domácích zvířat se až do 19. století živila převážná část obyvatel.

Jaro, léto, zasít, sklidit…

Hospodářův rok byl závislý na střídání ročních období. Z tohoto důvodu jsme jako nosné téma expozice zvolili zobrazení zemědělských prací během jednoho roku – jednoho hospodářského cyklu, který se s železnou pravidelností opakuje každý rok.

[related-post id=“5916″]

Chlívek, sýpka i výroba másla

Nejmenší návštěvníci mohou vstoupit do obilné sýpky nebo chlívku s ovcí a kozou, čeká je tu i dvorek se zvířátky nebo světnička, kde si vyzkouší výrobu chleba a másla.

Nová expozice Zemědělství tvoří pomyslné jádro prezentačního konceptu muzejní budovy na Letné se základnou v expozicích tematicky zaměřených na přírodu a gradujících v expozicích věnujících se jídlu a životu.

Nepřehlédněte

Nástupiště ve stanici metra Muzeum A pro směr Depo Hostivař opět v provozu • Dopravní podnik hl. m. Prahy v úterý 12. prosince 2017 uvedl opět do provozu nástupiště ve stanici metra Muzeum A ve směru Depo Hostivař. Na nástupišti ve směru Nemocnice Motol začnou práce 3. ledna a potrvají necelých pět měsíců.

Stanice metra Muzeum.

Skafandr Vladimíra Remka nebo sako Jana Kubiše. Na Hradě můžete spatřit české dějiny zblízka • Už jen do konce října probíhá v Jízdárně Pražského hradu unikátní výstava Doteky státnosti. K vidění je přibližně tisícovka unikátních předmětů dokumentujících výjimečné okamžiky našich novodobých dějin – například sako, které měl na sobě Jan Kubiš při Atentátu na Reinharda Heydricha nebo skafandr, ve kterém Vladimír Remek cestoval do vesmíru.

Výstava ve Valdštejnské zahradě připomíná Karla Čapka • Světově proslulého spisovatele a někdejšího obyvatele Prahy 10 Karla Čapka, od jehož narození uplyne 130 let, připomíná nová panelová výstava ve Valdštejnské zahradě.

Národní muzeum představuje osobnost Milana Rastislava Štefánika • V Nové budově Národního muzea byla v úterý otevřena výstava s názvem „Milan Rastislav Štefánik: Generál-osvoboditel“. Návštěvníci se seznámí s touto výraznou osobností našich dějin a odhalí i méně známá fakta o Štefánikově životě.

VIDEO: Největší výstava plžů v republice probíhá v pražské zoo • Slavnostní vernisáží v Galerii Gočárovy domy začala jedinečná výstava s názvem Achatiny v Zoo Praha, která představuje fascinující svět plžů. Návštěvníci tam najdou největší výběr v ČR – šneky různých tvarů i barev, malé o velikosti pouhého centimetru až po dvaceticentimetrové obry. K vidění jsou druhy pozemní i stromové, býložravé i částečně masožravé, chovatelské novinky a druhy natolik unikátní, že je neuvidíte nikde jinde – například původem z Nigérie nebo Konga. Výstava představuje zejména zástupce šneků z čeledi Achatinidae - neboli oblovek - tropických suchozemských plžů dorůstajících velikosti až 30 cm. Ti se v posledních letech stali pro svůj atraktivní vzhled a nenáročnost oblíbenými domácími mazlíčky. Nechybí ovšem ani zástupci českých plžů, jako například hlemýždi, slimáci a plzáci. Každou neděli od 10 do 18 hodin až do konce výstavy 2. září se mohou návštěvníci těšit i na komentované prohlídky, mezi 14. a 15. hodinou se jim bude věnovat také chovatel Tomáš Protiva, který zodpoví otázky nebo poradí, jak šneky snadno chovat i doma.

Unikátní výstava barokních kostýmů začíná v Klementinu • Barokní architekturu můžeme v pražském Klementinu obdivovat denně, ale co se v té době nosilo? Jaké šaty na přelomu 17. a 18. století nejvíce zapůsobily na maškarních plesech, si budete moci prohlédnout v Galerii Klementinum, kde 3. července začíná výstava Alamonde aneb Jak udělat dojem. Na té budou moci návštěvnici obdivovat nejen kostýmy, ale i originální, ručně vyrobené masky a seznámí se se společenskou situací té doby, zjistí jak vypadal tehdejší ideál krásy či jak vznikly názvy různých oděvů. To, že šaty dělají člověka, bylo známo již v době baroka a tehdejší šlechta se tím rozhodně řídila. Věděli také, že krásnou garderobu je třeba doplnit vybraným chováním. Jako základní kniha etikety sloužila kniha „Il Cortegiano“, neboli „Dvořan“, kterou napsal italský spisovatel Baldassare Castiglione. Dílo to bylo velmi ceněné a přeložilo se mnoha jazyků. Knihu naleznete i v Národní knihovně ČR. V ní se mohou čtenáři dočíst, jaké chování společnost vyžadovala a co se naopak považovalo na faux-pas. Kniha „Il Cortegiano“ byla v té době bestsellerem, o čemž svědčí i to, že vznikla o něco pikantnější parodie nazvaná „La Cortegiana“, popisující, jak by se měla chovat kurtizána. Toto dílo určitě ocenili mladíci na prahu dospělosti, kteří jezdili na tzv. Kavalírské cesty, jimiž završovali své vzdělání. Mladí šlechtici tak získávali kontakty, učili se jazyky a zjišťovali, jak fungují cizí dvory. Během cestování často zavítali i do Benátek, které mimo jiné prosluly právě svými kurtizánami. Výstava rovněž prozradí například původy názvů oděvů. Například kravata – její hluboká historie sahá až do období začátku 17. století. Tehdy chorvatští žoldáci loučící se s dívkami dostávaly na důkaz lásky a věrnosti od svých dívek šátky, které si vázali kolem krku. Šátky byly většinou lněné a zdobené. Ve Francii v době třicetileté války vzbudil tento doplněk zájem. Pařížané šátek pojmenovali les Croates – Chorvaté. Postupně se toto slovo upravovalo až do dnešního pojmenování la cravate, což v překladu znamená kravata. Expozice znázorňuje skupinu tanečníků a návštěvník se tak přenese přímo do víru plesového veselí. Kurátorem výstavy je Mg.A. Rostislav Maria Müller, který zároveň výstavou osobně provází. Výklad se bude týkat nejen módy samotné, ale také životního stylu, hygieny a návštěvníkům přiblíží i souvislosti, které přesahují do současnosti. Datum konání výstavy: 3. 7. – 8. 9. 2018 Čas: úterý – neděle, 10:00 – 18:00 hodin Místo: Galerie Klementinum, Národní knihovna ČR, Mariánské náměstí 5, Praha 1 Vstupné: dospělí 100 Kč

Praha 7 pomáhá lidem v životní krizi dostat se z nejhoršího • Radnice Prahy 7 dává lidem v tíživé životní situaci šanci na návrat do běžného života. Sedmá městská část od roku 2017 kompletně sjednotila úklid městské části pod vlastní firmu, která dává práci dlouhodobě nezaměstnaným. S lidmi v krizových situacích Praha 7 zároveň dále pracuje v rámci řady sociálních programů. Aktuálně rozšiřuje nabídku poskytované pomoci o další služby, jako je sociální a dluhové poradenství, služby psychologa či podpora výchovy a vzdělávání dětí.

Nezaměstnaní pomáhají například s úklidem veřejného prostranství.

Průmyslový palác se po letech dočká obnovy. Praha už hledá stavební firmu • Hlavní město vypsalo veřejnou zakázku na stavební firmu, která zrekonstruuje a dostaví Průmyslový palác. Památkově chráněná budova v areálu Výstaviště Praha se dočká celkové rekonstrukce pravého křídla a střední haly. Levé křídlo, které před dvanácti lety kompletně zničil požár, bude obnoveno v původní podobě.

Přepište dějiny! Nagano 98 připomíná výstava Národního muzea • U příležitosti 20. výročí zimních olympijských her v Naganu, které byly pro české sportovce velmi úspěšné, připravilo Národní muzeum speciální výstavu v Národním památníku na Vítkově.

Od olympijských her v Naganu uplynulo 20 let.

Památník Karla Čapka přichystal novou stálou expozici. Zaměří se i na Ferdinanda Peroutku • Středočeské muzeum věnované životu a dílu spisovatele Karla Čapka a jeho ženy, herečky Olgy Scheinpflugové, se připravuje na novou sezónu. Odstartovat má akcí věnovanou výročí Rádia Svobodná Evropa. Nabídne ale i několik dalších novinek.

Výstavu o Miladě Horákové poničili neznámí vandalové • Zatím neznámí vandalové poničili v noci z neděle na pondělí venkovní výstavu v parku Kampa. Veřejně přístupné panely připomínaly osudy Milady Horákové a dalších obětí vykonstruovaného politického procesu z 50. let.

Praha konečně vytvoří stálé místo pro Muchovu Slovanskou epopej • Pražští radní v odsouhlasili záměr na rekonstrukci a dostavbu Lapidária na holešovickém Výstavišti. V nově postavené budově bude stálá expozice Slovanské epopeje Alfonse Muchy. Holešovické Výstaviště v současné době prochází rozsáhlou proměnou a dalším krokem je i kompletní rekonstrukce Lapidária. Společně s rekonstrukcí bude dostavěna nová moderní budova, která splní veškeré požadavky na umístění celé expozice Slovanské epopeje. „Vnímám to jako letitý dluh města, který vůči Alfonsi Muchovi máme. Slovanská epopej je velkolepé dílo a to by mělo mít vlastní a důstojný domov,“ řekla primátorka hl. m. Prahy Adriana Krnáčová. [gallery size="full" columns="1" ids="10966"] Již v minulém roce vytipoval Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy vhodné lokality pro trvalé umístění Slovanské epopeje a jako nejvhodnější označil lokalitu Těšnova, kde by však byla nutná změna územního plánu. Jako druhé a třetí nejvhodnější místo bylo vyhodnoceno právě holešovické Výstaviště. „Výhodou tohoto řešení je, že za dva a půl roku by už Slovanská epopej mohla mít domov, jaký si po celou dobu zaslouží, a my tím navíc podpoříme rozvoj Výstaviště, protože epopej na to místo jistě přiláká velké množství lidí,“ uvedla primátorka. Předpokládaná výše investice je 580 milionů, přičemž v zakázce je zahrnuta jak kompletní rekonstrukce stávající historické budovy, tak stavba nová, která musí splňovat náročné technické požadavky. [gallery size="full" columns="1" ids="10967"] Nový stavební objekt reflektuje svým půdorysným tvarem i hmotou právě zrcadlově umístěnou hmotu objektu akademie výtvarných umění. Novostavba je z urbanistického hlediska doplněním nyní scházející kompoziční hmoty, která kromě doplnění objemového jednoznačně doplňuje i okolní komunikační trasy. Celý záměr ještě musí schválit zastupitelstvo. [gallery size="full" columns="1" ids="10968,10969,10970"] Slovanská epopej je cyklus dvaceti velkoformátových obrazů, kterým malíř Alfons Mucha shrnul dějiny slovanských národů. Vznikal v letech 1912–1926 v ateliéru na zámku Zbiroh. Mucha jednotlivě dokončované obrazy v průběhu let postupně podmínečně předával městu Praze. Požadoval, aby Praha dílo vystavila na vlastní náklady v budově výslovně vystavěné k tomuto účelu.

Ulice Františka Křížka projde revitalizací. Praha 7 vybrala vítězný návrh • Praha 7 vyhlásila v listopadu loňského roku architektonickou soutěž na revitalizaci ulice Františka Křížka. Ve středu se na úřadě městské části konalo slavnostní vyhlášení výsledků spojené s vernisáží výstavy soutěžních návrhů. První místo získal návrh architekta Josefa Hlavatého. Do architektonické soutěže bylo přihlášeno celkem 9 anonymizovaných návrhů. Odborná porota, které předsedala vídeňská architektka Gabu Heindl, návrhy hodnotila z pohledu čtyř hlavních kritérií: architektonicko-urbanistického řešení, kvality veřejného prostoru, výše stavebně-investičních a provozních nákladů a dopravně-technického řešení. Podle názoru poroty zadání nejlépe splnil návrh architekta Josefa Hlavatého. Druhé místo obsadil návrh Tomáše Kopeckého a Jana Hájka, třetí místo získala spol. Unhary s.r.o. Hany Sýkorové, Jana Linharta a Jana Procházya. Zvláštní ocenění poroty obdržel projekt MONNOM STUDIO za přínosné podněty především s ohledem na řešení dopravy. [related-post id="5087"] „Naším záměrem revitalizace ulice Františka Křížka je vytvoření příjemného funkčního veřejného prostoru, který bude dobře sloužit jak rezidentům, tak ostatním návštěvníkům. Celou ulici vybavujeme pravidelně vysázenými stromy, které poskytnou stín v horkých letních dnech, zútulní řešený prostor a umožní umístění předzahrádek přilehlých restaurací a kaváren. Předprostor tří nejdůležitějších institucí (Bio Oko, ZŠ Františky Plamínkové a ZŠ Letohradská) rozšiřujeme a akcentujeme skupinami stromů odlišného druhu. Tyto předprostory budou vybaveny lavičkami, cyklostojany a odpadkovými koši. Průběh celé ulice je navržen jako jednosměrný. Díky tomu dosáhneme jednotného uličního profilu po celé délce řešené ulice. Po obou stranách jednosměrné komunikace umisťujeme podélná parkovací stání,“ okomentoval vítězný návrh jeho autor Josef Hlavatý. [related-post id="5985"] V nejbližších týdnech povede radnice jednání s autory prvních tří oceněných návrhů, při kterém bude vybrán zhotovitel projektové dokumentace. Zahájení rekonstrukce je naplánováno nejdříve v roce 2020.  Investiční náklady stavby by neměly překročit 20 mil. Kč, bez DPH.

Vítězný návrh na revitalizaci ulice Františka Křižíka od architekta Josefa Hlavatého.

Muzeum Dopravního podniku má nově otevřeno i v zimních měsících • Dopravní podnik hl. m. Prahy pro velký zájem návštěvníků otevírá Muzeum MHD pro veřejnost i v zimních měsících. Zavítat do něj můžete každý víkend od 5. ledna do 31. března, a to vždy od 9 do 17 hodin. Čeká na vás více než čtyřicet historických vozidel a mnoho dalších exponátů – modelů, fotografií, historických dokumentů, jízdenek, plánků.

Nákladové nádraží Žižkov poskytne domov pro 23 tisíc lidí. Budoucnost čtvrti ukazuje výstava • Návštěvníci výstavy Žižkovské nádraží: druhý život? mají příležitost nahlédnout do budoucnosti i bohaté minulosti 60 hektarového území. Výstava představuje aktuální informace o území bývalého nákladového nádraží na Žižkově a přilehlého okolí, kde se v současnosti plánuje nebo už probíhá realizace velkých veřejných i soukromých investic.

OBRAZEM: Dívka se propadla do šachty pod letenským kyvadlem • Letenské kyvadlo, oblíbené setkávací místo nejen mladých, se stalo osudným devatenáctileté dívce. Díky další spolupráci strážníků, hasičů a záchranářů se jí podařilo zachránit.

Nová výstava v Grévinu připomíná zlaté časy českého hokeje • Dát gól Dominiku Haškovi, vyfotit se s Jaromírem Jágrem přímo v akci, prohlédnout si unikátní sbírku fotografií našich reprezentačních hokejových týmů od roku 1909 nebo si zahrát stolní hokej – to nyní mohou návštěvníci Muzea Grévin Praha, ve kterém byla zahájena výstava „Zlaté časy českého hokeje“. A proč letos? I když se to nezdá, od naganského úspěchu uplynulo dlouhých a kulatých dvacet let.

Výstava o TGM ukazuje, že to náš první prezident neměl občas vůbec lehké • Byla doba, kdy prezidentem naší země byl mimořádně vzdělaný člověk. Stanul v jejím čele přesto, že neváhal bořit národní mýty a stereotypy, bojovat proti pověrám, předsudkům a nesnášenlivosti. Výstavu o prvním československém prezidentovi pořádá MČ Praha 8 ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů v rámci oslav stého výročí založení Československa. Navštívit ji můžete zdarma do 8. června v Libeňském zámečku. Výjimečná osobnost Tomáš Garrigue Masaryk společnosti nastavoval kritické zrcadlo; byl přesvědčen, že každý národ musí obhájit své právo na existenci tím, co umí a dokáže. Přísné nároky kladl na každého jednotlivce. Odmítal malost a zápecnictví. Také proto kupříkladu na českou otázku nahlížel v kontextu mezinárodního dění a činil ji nedílnou součástí evropského vývoje. Byl českým vlastencem, a přitom Evropanem. Prezidentskému úřadu vtiskl neobyčejnou vážnost a důstojnost, ze které těží jeho následovníci dodnes. Kromě otázek souvisejících s postavením malého národa uprostřed Evropy mu ležel na srdci osud demokracie. O jejích podobách soustavně přemýšlel. A také o rizicích, které ji ohrožují. Nikoliv náhodou se pro mnohé občany stal inspirací a posilou v totalitních časech, které následovaly bezprostředně po jeho smrti. Zároveň ale platí, že pro nemalou část společnosti zůstával nepohodlným, což názorně dokládají i osudy Masarykových pomníků: s každou změnou režimu jsme svědky buď jejich odstraňování, nebo jejich znovuodhalování... Kdy a kde Výstava s názvem „TGM to nikdy nebude mít lehké” se koná od 3. května do 8. června 2018 v Libeňském zámku (Zenklova 1/35, Praha 8). Vstupné je pro všechny zdarma. Otevírací doba: PO a ST 8:00-18:00 hod. – ÚT a ČT 8:00-15:30 hod. – PÁ 8:00-15:00 hod.

Zlaté české ručičky. Nová výstava přibližuje fenomén kutilství • Národní muzeum ve spolupráci se Sociologickým ústavem AV ČR nově otevřelo výstavu s názvem Kutilství: Od udělej si sám po DIY. Jak už sám název napovídá, výstava představuje různé druhy tvorby, při kterých svépomocí vznikají jak předměty praktické, tak i esteticky zajímavé.

Jak se cestovalo před 100 lety? Dozvíte se to v Národním muzeu • Národní muzeum zve rodiny s dětmi do Nové budovy Národního muzea, kde se v sobotu 20. ledna 2018 od 13.00 do 17.00 hodin uskuteční další akce z cyklu Aspoň na víkend. Návštěvníci se dozvědí, jak se cestovalo před více než sto lety. Doprovodný program k výstavě Fenomén Masaryk nabízí i možnost vyzkoušet si cestovat po světě tak, jak cestoval náš první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.