RUBRIKY
HLEDAT

záplavy

Lachtan Gaston marně bojoval s osudem. Jeho příběh dojal celý svět • Jeho osud s napětím sledovala celá země. Tehdy dvanáctiletý lachtan Gaston z pražské zoologické zahrady se stal v srpnu 2002 symbolem jedné největších přírodních katastrof v moderní české historii. Samec lachtana jihoafrického Gaston přichází do pražské zoo v roce 1991. Chycen byl ve volné přírodě v jižní Africe a zahrada ho jako roční mládě kupuje od obchodníka z Namibie. Zvíře projevuje smysl pro humor a rádo se předvádí před publikem v pravidelných představeních. Roky spokojeného života ovšem netrvají věčně. Tisíciletá voda Přichází osudný srpen roku 2002. Vytrvalé silné srážky nad Českem plní koryta řek a vodní živel se dává do pohybu. Tisíciletá voda dorazí i do Prahy a 12. srpna zaplavuje z velké části také zoologickou zahradu v Troji. Z některých pavilonů nekoukají ani špičky střech. Pracovníci zahrady za pomoci dobrovolníků začínají s evakuací asi tisícovky zvířat. Není ale možné přemístit do bezpečí úplně všechny. Utracen musí být pětitunový agresivní slon Kádir, kterému hrozí smrt utonutím, hrošice Lentilka, jeden lev a medvěd. Gaston i ostatní lachtani zatím zůstávají pospolu ve svém výběhu a krouží. Rozhání je až utržená divácká tribuna. Marně se snaží najít jeden druhého. Gaston se nejprve zdržuje v zaplaveném výběhu slonic, ale následující den ho proud vody táhne do rozbouřené Vltavy. [related-post id="12003"] Odchyt se nedaří Přestože je spatřen na mnohých místech, pokusy o odchyt selhávají. Zoologům ze zahrady v Ústí nad Labem se podaří ho alespoň nakrmit. Nezastavitelná voda Gastona vleče dál a dál. Jeho osud už v tuto chvíli s napětím sleduje snad celé Česko a informují o něm i zahraniční média BBC, CNN nebo Deutsche Welle. Zdánlivě dobrá zpráva přichází 19. srpna ze starobylého německého městečka Lutherstadt-Wittenberg. Gastonovi se po strastiplné 300kilometrové cestě konečně podařilo vystoupit na břeh. Ještě ten samý den pro něj vyráží český tým. Při následném převozu do Prahy ale slavný hrdina na následky obrovského stresu, únavy a vyčerpání umírá. [gallery size="full" columns="1" ids="12050"] Gastonův odkaz Gaston za sebou zanechal dvouměsíčního syna Melouna, který se stal pokračovatelem jeho rodu. Deset měsíců po povodni se narodila lachtaní samička Abeba, pohrobek, o němž nikdo neměl v době povodně ještě tušení. K uctění památky statečného lachtana vybudovali v pražské zoo pomník a pojmenovali po něm restauraci. [gallery size="full" columns="1" ids="12053"]

Mrazivé záběry. Tisíciletá voda v Praze spláchla všechno, co jí přišlo do cesty • Rozsahem, průtokem a důsledky to byla nejničivější povodeň v novodobé historii Česka. Přesně před 16 lety prožívali Pražané hotové peklo. Na léto roku 2002 zřejmě nikdo jen tak nezapomene. Dvě mimořádně vydatné vlny srážek zasáhly ve dnech 6. až 7. srpna a 11. až 12. srpna postupně celé území povodí Vltavy a výška hladiny vodních toků protékajících hlavním městem v řadě případů přesáhla povodňové značky nejvyšších zaznamenaných povodní v historii. Průtok Vltavy v Praze byl stonásobně vyšší, než je obvyklé. Ničivá povodeň trvala celkem 12 dní a zasáhla 5,8 procenta rozlohy města, navíc místa s nejhustší či důležitou městskou infrastrukturou i místa s největší hustotou obyvatel a s historickou zástavbou. Své domovy museli opustit lidé z Malé Strany, Libně, Karlína, Starého Města a Josefova. Celkem se narychlo stěhovalo ke známým či do tělocvičen necelých 50 tisíc lidí. [gallery size="full" columns="1" ids="12009"] Hrdina Gaston Voda zaplavila také celou spodní část zoologické zahrady. Její zaměstnanci narychlo evakuovali stovky zvířat. I přes veškerou snahu nakonec katastrofu nepřežilo 134 zvířat. Symbolem zatopené zoo se stal lachtan Gaston, který uplaval po Vltavě a Labi až do Německa. Tam byl nakonec chycen, ale následně uhynul vyčerpáním. [related-post id="12001"] Zatopené metro Povodeň ochromila i provoz metra. Voda nejdříve zatopila část trasy C skrz stanici Nádraží Holešovice, později i velkou část linky B. Celkem bylo zatopeno 18 stanic a skoro 20 kilometrů kolejí. Dopravní podnik tehdy vyčíslil škody v metru na téměř sedm miliard korun. Obnovit plný provoz celé podzemní sítě trvalo téměř půl roku. [gallery size="full" columns="1" ids="12008,12007"] Nikdo nepřišel o život Celková výše škod se vyšplhala téměř na 30 miliard korun, z toho 15 miliard na majetku města. Na území Prahy naštěstí nedošlo v přímé souvislosti s povodní ke ztrátám na životech.

Hostivařská přehrada potřebuje 115 milionů korun, aby ochránila Pražany před povodní • Hostivařská přehrada, zprovozněná v roce 1963, je nejvýznamnějším vodním dílem na území Prahy. Dříve byla využívána převážně k rekreaci. Dnes však slouží i k vyrovnání průtoků pod přehradou, čímž výrazně přispívá k ochraně obyvatel města v případě povodňových událostí.

Radní Libor Hadrava navštívil Hostivařskou přehradu.

Nepřehlédněte

V pražské zoo byla pokřtěna dvojčata malajských tygrů • Skupina Laura a její tygři v neděli v Zoo Praha pokřtila dvouměsíční mláďata tygrů malajských. Sameček dostal jméno Bulan, které v malajštině znamená Měsíc, zatímco samička byla pokřtěna jako Wanita, tedy Žena. „Neperte se a množte se!“ popřáli jim členové kapely.

Mláďata tygra malajského - nahoře sameček.

I. P. Pavlova: Tramvaj srazila dva chodce, oba jsou mrtví • Na křižovatce ulic Ječná a Sokolská došlo v úterý dopoledne kolem desáté hodiny ke střetu tramvaje a dvou chodců. Událost má tragické následky. Dva přibližně šedesátiletí muži srážku s tramvají nepřežili. K nehodě vyjely všechny složky integrovaného záchranného systému, jeden z mužů totiž zůstal zaklíněn pod tramvají. Záchranáři dorazili na místo za 3 minuty po ohlášení. Oba muže se pokoušeli asi 45 minut resuscitovat. U obou zajistili dýchací cesty, napojili je na monitor a provedli veškeré život zachraňující úkony. Přes jejich snahu se ale bohužel ani jednoho z mužů zachránit nepodařilo. Doprava v místě neštěstí musela být částečně omezena, do normálu se vrátila přibližně po dvou hodinách. [gallery size="full" columns="1" ids="10470,10471,10472"]

Zoo ukáže poprvé veřejnosti vzácné mládě ježury australské • Pražská zoologická zahrada návštěvníkům poprvé od vylíhnutí ukáže své historicky první mládě ježury australské. Zvíře přišlo na svět letos v dubnu. Aktuálně váží 770 gramů, velmi dobře prospívá a matka ho pravidelně kojí.

Pražská zoo začala stavět nový domov pro tasmánské čerty • Pražská zoo spustila přípravné stavební práce na nové expozici australské fauny. Areál, který vyroste na jižní straně zoo, je inspirován Tasmánií a Darwinovým kráterem. Návštěvníky bude lákat především na ďábly medvědovité, známé také jako tasmánské čerty, nebo třeba na vombaty. Samotná stavba má trvat zhruba 12 měsíců. Další čas si vyžádá příprava expozice na umístění zvířat. Nová expozice nahradí stávající část tzv. staré bažantnice. Její obyvatelé se částečně přesunou do nového Rákosova pavilonu a částečně do chovatelského zázemí. Na jejím místě vznikne šest venkovních výběhů a dvě voliéry. Nově postavené budovy vytvoří jeden celek v podobě Darwinova kráteru, který se nachází na Tasmánii a vznikl dopadem meteoritu. Součástí expozice bude také vnitřní chovné zázemí pro zvířata, do něhož budou moct návštěvníci nahlížet. Velkorysé výběhy této expozice zaberou plochu celkem 0,35 ha. Největší z nich bude výběh pro klokany s návštěvnickou stezkou. Stavební realizaci zajišťuje firma VW WACHAL, která vyhrála ve výběrovém řízení. „Stavební práce v zoo budou probíhat tak, aby nenarušily její běžný provoz. Plánujeme proto navážet stavební materiál a těžkou techniku v době, kdy je zoo pro návštěvníky uzavřena,“ říká Ivan Valenta, vedoucí závodu 2 ze stavební firmy VW WACHAL. [gallery size="full" columns="1" ids="11217"] Společnost VW WACHAL už má s podobnou prací zkušenosti. Loni na podzim dokončila realizaci budovy, která dnes v pražské zoo slouží jako zázemí pro její pracovníky. V Ostravě postavila například pavilon hrochů nebo návštěvnické centrum, jehož součástí je středisko ekologické výchovy. Nedávno získala čestné uznání v soutěži Stavba roku Zlínského kraje za realizaci Obecního úřadu v Ostrožské Nové Vsi. Firmu za využití recyklovaného materiálu při výstavbě Depozitáře pro Východočeské muzeum ocenilo 3. místem v soutěži Přeměna odpadů na zdroje také Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Architektonický návrh australské části připomíná Tasmánii jako civilizací dlouho neobjevený svět. Nově postavené budovy vytvoří jeden celek v podobě přírodního útvaru kráteru, který byl inspirován dopadem meteoritu na Tasmánii. Stavební objekty budou soustředěné po obvodu kružnice, v jejímž středu najdou návštěvníci nejatraktivnější přírodní výběhy. Stavba naváže na stávající svah a při pohledu z horní části zoo bude splývat s terénem.

Tapířice z Francouzské Guyany se stala novou obyvatelkou Zoo Praha • Ve výběhu v dolní části pražské zoologické zahrady se od čtvrtka zabydluje samice tapíra jihoamerického Taluen, která vytvoří pár samcem Texem. Tapířice dorazila do Prahy z osm tisíc kilometrů vzdálené Francouzské Guyany. Narodila se 1. prosince 2017 v Zoo de Guyane, oba rodiče její matky pocházejí z přírody, otec je součástí Evropského záchovného programu (EEP).

Nově narozené žirafí mládě z pražské zoo už dostalo jméno • Zatím nejmladší člen stáda žiraf severních núbijských v Zoo Praha dostal jméno Matyáš. Dvouměsíčního samečka o víkendu pokřtili nejvyšší český herec Pavel Šimčík a mistr světa v rychlostní kanoistice, olympijský medailista Josef Dostál.

Žirafí sameček dostal jméno Matyáš.

V pražské zoo se vylíhli mimořádně vzácní varani. Je to světový úspěch • Na začátku října se v pražské zoologické zahradě vylíhlo hned šest mláďat varanovce bornejského. Poprvé na světě v prostředí zoo se tohoto mimořádně vzácného endemického plaza podařilo rozmnožit v roce 2014 v Japonsku. V Praze se to poprvé povedlo po dvou letech chovu v srpnu 2018 a chovatelé tak nyní na tento úspěch navázali.

Stěhování goril začalo. Nový pavilon představí zoo na podzim • Pražská zoologická zahrada na podzim otevře nový pavilon goril. Stavba byla dokončena již v dubnu a nyní se sem postupně stěhují nejrůznější zástupci primátů. Pro návštěvníky se v pořadí devatenáctý pavilon Zoo Praha otevře 28. září u příležitosti 91. narozenin.

Tučňáci Humboldtovi ze Zoo Praha rostou jako z vody • Už kolem 2,5 kilogramu váží dvě letošní mláďata tučňáků Humboldtových. Vylíhla se v únoru v Zoo Praha, jejich rodiči jsou samice Sněhurka a samec Kulička. Zatím zůstávají v hnízdě a chovatelé je vyndávají jen kvůli pravidelné prohlídce a vážení.

Milan Rastislav Štefánik. Spoluzakládal republiku, zemřel strašlivou smrtí • Patřil mezi skupinku mužů, bez nichž by samostatná Československá republika nevznikla. Jeho život ale předčasně ukončila letecká tragédie. Šlo o náhodu, nebo úmysl? Milan Rastislav Štefánik (* 21. července 1880), rodák z vesnice Košariská na západním Slovensku. Astronom, vojenský letec a brigádní generál ozbrojených složek Francouzské republiky. Muž, bez něhož by samostatné Československo možná ani nevzniklo. Věděli jste, že i Štefánik působil v našem hlavním městě? Když ke konci 19. století maturuje na sarvašském lyceu s vyznamenáním, je rozhodnutý pro studium v Praze na technické univerzitě, obor stavební inženýrství. Na školu je přijat a posléze začíná jeho působení v metropoli Českého království. Školu ale nedokončuje, jelikož ho zaujala astronomie. Ta se toho času vyučuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde jako řádný profesor působil Tomáš Garrigue Masaryk. Zde se nechává Štefánik zapsat a stává se stoupencem Masarykovy myšlenky. Detvan a láska k národu V Praze působí v době jeho studia slovenský spolek Detvan, který velkou měrou přispívá k rozvoji národního povědomí pražských slovenských studentů. Na začátku nového století je zvolen za předsedu tohoto spolku. Společně s Vavro Šrobárem a dalšími se snaží informovat českou společnost o Slovensku a pomaďaršťování slovenského etnika. Zde začíná Štefánik svou redaktorskou činnost, díky které myšlenka česko-slovenské vzájemnosti nadále nabírá na popularitě v české společnosti. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13567"] Astronom Největším Štefánikovým snem je však Paříž a kariéra vědce v oboru astronomie. V roce 1904 proto odchází z Prahy a v Paříži se zařazuje jako vědecký pracovník. Ze začátku ho trápí existenční problémy, ale vše se díky pomoci přátel a vlastnímu úsilí brzy zlepšuje. V jeho nejúspěšnějším roce 1906 vydává hned 7 vědeckých prací a jeho renomé začíná stoupat. Příchod války Příchodem války je Štefánik nucen respektovat tento stav a nastoupit na frontu. Kvůli svému zdravotnímu stavu to však není možné hned. Nejprve tedy nastupuje na vojenskou leteckou školu, kde získává diplom pilota a hodnost desátníka. Poté je vyslán na západní frontu. Bojuje s nasazením pro věc, ví totiž, že tato válka může být příležitostí k osamostatnění Slováků a Čechů. Nějaký čas bojuje i na srbské frontě. Organizátor Československé národní rady Po návratu do Paříže v druhé polovině války se seznamuje s vícero vlivnými osobnostmi francouzské politiky a naprosto se ztotožňuje s myšlenkami Masaryka a Beneše. Díky konexím jim domlouvá schůzky s francouzskými politiky, kteří mohou pomoci uspíšit vznik samostatného států Čechů a Slováků. On sám se zasloužil především o vytvoření zárodků československého vojska a o působení československých odbojových organizací. Udržuje diplomatické styky napříč politickým spektrem tehdejší Evropy. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13566"] Atentát? Po válce se má stát ministrem ozbrojených sil, avšak 4. května 1919 při svém návratu do již samostatného Československa umírá při tragické nehodě svého letadla v obci Ivanka pri Dunaji u Bratislavy. Dodnes se spekuluje, zda to nebyla ze strany československých elit záměrná likvidace. Podle jiných teorií se měl stát obětí střetu francouzských a italských geopolitických zájmů ve střední Evropě. Nepřímým důkazem atentátu má být údajně pitevní zpráva, průběh nehody i fakt, že svědecké výpovědi z místa tragédie byly vyšetřujícími orgány ignorovány. Velmi pravděpodobným důvodem nehody byl nešťastný omyl obsluhy protiletadlové obrany. Tato verze popisuje sestřelení letadla vlastní protivzdušnou obranou, neboť Československo bylo tou dobou ve válečném stavu s Maďarskem a letadlo se Štefánikem na palubě bylo označeno italskou trikolórou, jež je identická s maďarskou.

Ze Štefánikova letadla zůstaly jen trosky.

Vzácný varan molucký se opět vylíhnul v pražské zoo • V pražské zoologické zahradě mají radost z dalšího úspěchu. Chovatelům se opět podařilo rozmnožit vzácné varany molucké – v úterý a ve čtvrtek se po šestiměsíční inkubační době vylíhla dvě zdravá mláďata. Poprvé byl tento druh v Zoo Praha odchován v roce 2014, od té doby se to zatím nepodařilo žádné jiné z devíti evropských institucí, které tyto náročné a choulostivé plazy v současnosti chovají. Varan molucký byl vědecky popsán teprve v roce 1997, kdy byl rozpoznán jako samostatný druh od varana mangrovového. Obývá tropické lesy a mokřady Moluk na jihovýchodě Asie a svým výrazným žluto-černým zbarvením je bohužel atraktivní pro pašeráky. Ostatně první jedinci, které pražská zoo získala v roce 2007, pocházeli z konfiskátů. Metodiku chovu měla pražská zoo tehdy už úspěšně vyzkoušenou na geneticky blízce příbuzných a chovatelsky méně náročných varanech mangrovových (v letech 1992–2010 se tu vylíhlo 101 mláďat tohoto druhu). Cenné poznatky přinesla i spolupráce s kolegy ze zoologické zahrady v Kolíně nad Rýnem, kteří v té době také zakládali chov. Bylo ovšem nutné přihlédnout k tomu, že varani molučtí jsou velice choulostiví chovanci ve všech aspektech. „Jsou to velmi citlivá, plachá a obtížně chovatelná zvířata. Problém je i to, že samci jsou výrazně větší než samice, mohou být vůči nim agresivní a utlačovat je,“ vysvětluje kurátor chovu plazů Petr Velenský a dodává: „Proto jsme také mimo jiné vyvinuli speciální systém úkrytů, které používáme, abychom obě pohlaví oddělili při krmení a zamezili vzájemným potyčkám.“ [gallery size="full" columns="1" ids="11303"] Po sedmi letech chovu se v roce 2014 podařilo varany molucké v Zoo Praha poprvé úspěšně rozmnožit. Žádné z devíti evropských institucí, které nyní chovají celkem 26 jedinců, se od té doby nepovedlo tento úspěch zopakovat – až letos opět v Praze. „Druhá generace je vždy cennější a spoléhali jsme na ni. Půjde-li vše, jak má, můžeme v budoucnu očekávat další snůšky,“ říká kurátor Petr Velenský. Ve snůšce bývá obvykle 2–6 vajec, letos byla vejce čtyři, z toho dvě neoplozená. Ze zbylých dvou se po šesti měsících inkubace v úterý a ve čtvrtek vylíhla zdravá mláďata, která budou nyní odchovávána v zázemí. Dva dospělé páry první pražské generace jsou k vidění v teráriu u Rezervace Bororo.

Varan molucký.

Orangutaní samice Mawar z pražské zoo musela k zubaři na náročnou operaci • Samice orangutana sumaterského Mawar z pražské zoologické zahrady má za sebou složitý výkon v ústní dutině kvůli patrným obtížím se zuby a podezření na paradentózu. Lékaři jí v anestézii zkontrolovali celkový stav chrupu, problémové zuby odstranili a zvolili odpovídající léčbu. Teď se samice zotavuje v zázemí. Mawar v poslední době vypadlo několik zubů, chovatelé u ní cítili silný zápach z dutiny ústní a rovněž zaznamenali problémy samice se žvýkáním tužší potravy. Výkon byl tudíž nevyhnutelný. I přesto, že orangutani jsou schopni v rámci tréninku ukazovat chovatelům dutinu ústní, Mawar v tomto nespolupracuje; jako jediné možné řešení tak přicházela v úvahu celková anestézie. „Protože má orangutan jisté podobnosti s člověkem, provedli jsme výkon ve spolupráci s humánními kolegy. Inhalační anestézii tak vedl anesteziolog, chrup ošetřily stomatoložka a stomatochiruržka,“ vysvětlil veterinář Zoo Praha Roman Vodička a doplnil, že celý výkon trval zhruba 2,5 hodiny. „U Mawar byly patrné značné nánosy zubního kamene, pokročilá paradentóza a viklavost zubů. Ty problémové jsme proto vytrhli.“ Momentálně je samice izolovaná v zázemí, kde se zotavuje pod bedlivým dozorem chovatelů. Společnost jí dělá pětiletá dcera Diri. „Po složitém výkonu je Mawar samozřejmě ještě unavená, ale její chuť k jídlu roste. Předpokládáme, že pokud nedojde ke komplikacím, v horizontu několika dnů už bude celá skupina orangutanů opět pohromadě,“ poznamenal kurátor primátů Vít Lukáš.

U Mawar byly patrné značné nánosy zubního kamene, pokročilá paradentóza a viklavost zubů.

Bombardování Prahy nepřežily stovky lidí. Byla to chyba Spojenců, nebo záměr? • Před 74 lety se Praze rozezněly sirény. Krátce po poledni se na nebi objevilo několik desítek bombardérů B-17 americké osmé letecké armády. Nikdo na zemi v tu chvíli ještě netušil, jaká zkáza všechny brzy postihne. Bombardování Prahy právě začalo.

Ničivé bombardování navždycky Prahu poznamenalo.

Nově narozené mládě lachtana z pražské zoo dostalo jméno • Mládě lachtana jihoafrického z pražské zoologické zahrady, které přišlo na svět letos 31. května, od neděle nosí jméno Eda. Slavnostního křtu se zúčastnili významní sportovci, kteří mají k vodě blízko – sportovní ředitel Českého olympijského výboru, rychlostní kanoista a dvojnásobný olympijský vítěz Martin Doktor, vodní slalomářka a dvojnásobná olympijská vítězka Štěpánka Hilgertová a plavkyně a olympionička Barbora Seemanová.

Obrovská radost v pražské zoo. Narodilo se další mládě vzácné guarézy pláštíkové • Ve středu 3. dubna ráno přibyl do skupiny gueréz pláštíkových v Zoo Praha další přírůstek, tentokrát jubilejní. Zkušené matce Lucii se narodilo v pořadí již desáté mládě. Shodou náhod ho navíc přivedla na svět přesně rok od porodu svého předchozího potomka.

Mládě guerézy pláštíkové, které v sobotu na zahájení 88. sezóny Zoo Praha dostalo jméno Lopi, už není ve skupině nejmladší. Jeho místo zaujal tento benjamínek, který přišel na svět ve středu ráno.

Pražská zoo připravila bohatou vánoční nadílku pro zvířata i návštěvníky • V Zoo Praha již tradičně proběhnou vánoční svátky ve znamení bohaté nadílky pro zvířata i pro návštěvníky.

Na Štědrý den uvidí návštěvníci v 12:00 v Amfiteátru Rezervace Bororo „zlaté“ prasátko.

Pražská zoo se raduje z narození sloního mláděte • V pátek nad ránem se v Zoo Praha narodilo mládě slona indického. Jedná se o samičku a váží 92 kilogramů. Ona i její matka Tamara jsou v pořádku. Otcem slůněte je samec Ankhor. Pražská zoo očekává narození ještě druhého mláděte, březí je i samice Janita.

Nově narozené mládě slona indického.

Zoo Praha už zná pohlaví nově narozené pandy červené • Malá panda, narozená v Zoo Praha letos v červenci samici Wilmě a samci Patovi, bude nosit „klučičí“ jméno. Jaké, to se návštěvníci dozvědí na slavnostním křtu, který je naplánován na 2. prosince. Ten den se v zoo také rozsvítí vánoční strom.

Veterinární prohlídka mláděte pandy červené.

Pražská zoo se raduje z nového přírůstku. Na svět přišel makak vepří • V pražské zoo se minulý týden narodil makak vepří. Jeho matkou je samička Hope, která sem přijela v roce 2004 z rakouského Gänserndorfu a odchovala zde již tři mláďata. Celou skupinu makaků, jež ze všech zoo v České republice chová pouze ta pražská, si mohou návštěvníci prohlédnout v pavilonu Indonéská džungle.

V Zoo Praha se narodilo další mládě makaka vepřího. Celou skupinu těchto primátů, mohou návštěvníci pozorovat v pavilonu Indonéská džungle.

Už nebude Pražanda. Zubří samice se musí odstěhovat do Ázerbajdžánu • V pražské zoo se chystá smutná rozlučka. Samice zubra Prťka, která se narodila v roce 2017, bude v rámci repatriačního projektu v nejbližších týdnech transportována do Ázerbajdžánu. Tuto neděli se s Prťkou přijdou rozloučit její kmotři, herci Veronika Freimanová a Václav Kopta.

Prťka (na snímku vlevo) se narodila 1. září 2017. Jejími rodiči jsou samice Boženka (na snímku vpravo) a samec Tipito.
Zprávy Krimi Zajímavosti Kam vyrazit Magazín Počasí Horoskop Bizár