zdravotnictví

Praha zmodernizovala protialkoholní záchytnou stanici • Svůj provoz obnovila pražská Protialkoholní záchytná stanice v Praze 8. Během necelého roku, kdy byla kompletně rekonstruována, fungovala v omezeném režimu se šesti lůžky. Rekonstrukcí a modernizací zajistí město zaměstnancům lepší pracovní podmínky pro personál a důstojnější prostředí pro klienty.

Praha schválila vlastní strategii očkování proti koronaviru • Pražští radní dnes schválili vlastní očkovací strategii. Ta má pomoci aplikovat celostátní metodiku na specifickou situaci v Praze, ale také umožnit hlavnímu městu lépe zvládat nejistoty a změny, které kolem očkování panují.

Lékaři v Motole poprvé využili 3D mikroskop při operaci vestibulárního schwannonu • Sedmdesátiletou pacientku operovali lékaři na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN Motol. Jednalo se o náročnou operaci vestibulárního schwannonu, pro niž lékaři poprvé v České republice využili digitální mikroskop s trojrozměrným zobrazením.

Pražská záchranka bude mít dvě nová výjezdní stanoviště • Síť výjezdových stanovišť Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy (ZZS HMP) se rozroste. Zástupci Prahy se dohodli s vedením pražské záchranky a řediteli Nemocnice sv. Alžběty Na Slupi a Nemocnice Na Františku na zřízení dvou výjezdových stanovišť v prostorách těchto nemocnic.

Motolská nemocnice modernizovala intenzivní péči pro novorozence • Celkem 7 špičkově vybavených pokojů bude ve FN Motol od tohoto týdne využívat tým specialistů ošetřující nejmenší pacienty, kteří vyžadují intenzivní zdravotní péči. Maximální kapacita oddělení je 20 lůžek. Naprosto unikátní v tuzemských poměrech jsou 2 boxy určené pro individualizovanou péči o extrémně nezralé novorozence. Ty umožňují spolu s miminkem hospitalizovat i jeho maminku nebo další rodinné příslušníky. A to přesto, že se jedná o superspecializované pracoviště, tzv. jednotku intenzivní a resuscitační péče.

Praha koupila plicní ventilátory. Sloužit budou v Nemocnici Na Františku • Hlavní město Praha zakoupilo tři kusy plicních ventilátorů v hodnotě přes jeden milion korun. Zapůjčilo je Nemocnici Na Františku, která přístroje využije při péči o pacienty ve vážném zdravotním stavu.

Duchennovu svalovou dystrofii je důležité podchytit včas. Lékařskou péči pomáhají zlepšit databáze pacientů • Postupné ochabování svalů, upoutání na vozík a problémy s dýcháním, které nakonec vedou k úmrtí. Takové jsou projevy spinální svalové atrofie, o které se řada lidí poprvé doslechla v souvislosti se sbírkami pro Olivera, Maxe a Adama. Existují ovšem i další neméně závažná neuromuskulární onemocnění, jako jsou například Duchennova či Beckerova svalová dystrofie. Zkvalitnit, ale i posunout kupředu léčbu podobně nemocných pacientů mají pomoci neuromuskulární registry. Díky nim získají nemocnice podněty pro zkvalitnění péče.

Zdraví stojí Čechy stále více. Výdaje za léky stouply meziročně o 8 procent • Výdaje na zdravotní péči v Česku rostou a tento růst už třetí rok v řadě nabírá stále větší obrátky. V roce 2018 dosáhly úrovně 430,9 mld. Kč a meziročně se tak zvýšily o 11 %. Největší podíl na nárůstu mají výdaje zdravotních pojišťoven a výdaje ze státního rozpočtu. Údaje zveřejnil Český statistický úřad.

Pozitronová tomografie slaví výročí. Unikátní metodu provedli lékaři v Česku poprvé před 20 lety • Přesně před 20 lety, 25. srpna 1999, provedli lékaři v pražské Nemocnici Na Homolce první vyšetření pacienta pomocí PET neboli pozitronové emisní tomografie. Jednalo se o vůbec první využití této metody nukleární medicíny v postkomunistické Evropě. PET centrum Praha, které Homolka vybudovala ve druhé polovině devadesátých let ve spolupráci s Ústavem jaderného výzkumu Řež, bylo unikátní tím, že šlo o modelový projekt podporovaný Mezinárodní agenturou pro atomovou energii. Tím, že se osvědčilo v klinické praxi, otevřelo cestu pro další rozšiřování PET technologie do zdravotnických zařízení u nás i v zahraničí.

Světová zdravotnická organizace varuje před vlivem obrazovek na děti • Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala doporučení týkající se denního režimu u dětí mladších pěti let. Jde o vůbec první takové doporučení, které WHO oficiálně publikovala. Doporučení obsahují například radu, aby v prvních dvou letech života dítě nevysedávalo před televizní obrazovkou či nehrálo počítačové hry, v dalších třech letech by dle názoru WHO takové aktivity neměly zabírat více než hodinu denně. WHO naopak vyzdvihuje význam pohybu a kvalitního spánku pro zdravý vývoj těch nejmladších.

Nemocnice Na Františku přejde pod správu pražského magistrátu • Hlavní město převezme od MČ Prahy 1 provoz Nemocnice Na Františku. Radnici městské části zůstane budova a pozemek. Podle starosty Prahy 1 Pavla Čižinského změna zřizovatele umožní rozvoj zdravotní péče v Praze. Dohoda navazuje na rozhodnutí pražských zastupitelů z ledna 2018.

Nemocnice Na Homolce si připisuje světové prvenství v počtu operací provedených gama nožem • Lékaři z oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie pražské Nemocnice Na Homolce provedli již dvacet tisíc zákroků gama nožem. Toto číslo nikde jinde na světě žádný tým lékařů pracujících jen s jedním gama nožem zatím nepřekonal. Český gama nůž je tak jednoznačně nejvytíženějším zařízením svého druhu v globálním měřítku.

Češi zaplatí za léky průměrně 2,5 tisíce korun ročně • Výdaje na zdravotní péči v roce 2017 dosáhly v České republice 387,4 miliardy korun. Oproti roku 2016 došlo k nárůstu výdajů o 7,1 %, tedy o 25,8 miliard korun. Jen za léky bylo vydáno 82,9 miliard korun, 21,4 % veškerých výdajů na zdravotní péči. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.

Za problémy s dýcháním může i stres. Odhalte příznaky dřív, než bude pozdě • Poruchy dýchacího ústrojí mohou mít nejrůznější příčiny. Mezi nejčastější a někdy podmíněné určitou genetickou predispozicí patří poruchy z vystavení se velkému množství prachu, alergenů a konzumace některých potravin, nápojů nebo léčiv. Příliš se ale nemluví o tom, že za těmito obtížemi může stát také stres. Opakované vystavování vypjatým situacím například v zaměstnání může vyústit dokonce ve vážné dýchací problémy.

Přibývá dětí s cukrovkou. Za posledních 20 let se jejich počet ztrojnásobil • Stále více dětí onemocní diabetem 1. typu, jehož léčba je možná za pomocí inzulínu. Jen ve FN Motol byla od začátku roku cukrovka zjištěna u 30 pacientů. Příčiny tohoto trendu, se kterým se potýká i mnoho dalších zemí v Evropě, se dosud nepodařilo uspokojivě objasnit. Podle jedné z možných hypotéz (tzv. hygienická hypotéza) se tak děje z toho důvodu, že v kojeneckém a batolecím věku se dítě nedostává do styku s běžnými patogeny, které se přirozeně vyskytují v jeho okolí. V současné době existují nepřímé důkazy, že pokud se imunitní systém v raném věku nesetkává s běžnými infekty, může selhat ve své hlavní roli rozpoznávání mezi vlastním a cizím a způsobit následně některé z autoimunitních onemocnění, jako je například diabetes 1. typu. „Čistota za každou cenu a neúměrný strach, aby se dítě něčím nenakazilo, pak pro něj mohou mít zcela opačný efekt,“ říká prof. MUDr. Zdeněk Šumník, Ph.D., vedoucí lékař Diabetologického centra Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol. Diabetes neboli cukrovka v současné době postihuje přibližně každé pětisté české dítě. Nejčastějším typem je diabetes 1. typu, což je autoimunitní, na obezitě nezávislé onemocnění, které vyžaduje celoživotní léčbu inzulínem. To, že se cukrovka objevuje již v raném věku, představuje pro malého pacienta do budoucna opravdu závažný problém. Přibývá totiž těch, kteří prožijí prakticky celý život s diabetem, neobejdou se bez pravidelné aplikace inzulínu a je u nich větší pravděpodobnost pozdních komplikací, z nichž nejobávanější je postižení ledvin, očí a nervů. [related-post id="11244"] Zamezit rozvoji těchto závažných komplikací lze prostřednictvím dlouhodobého udržování hladiny krevního cukru v takové výši, aby co nejpřesněji kopírovala hodnoty zdravého člověka. To je však v praxi extrémně složité, protože diabetes 1. typu je u dětí velmi labilní. „Dochází k tomu, že krevní cukr často kolísá bez zjevných příčin a rodiče dětí musí reagovat na okamžitou situaci přidáním dávky inzulínu v případě vzestupu, nebo naopak dodáním rychlých cukrů při rychlém poklesu glykémie. Proto byli někteří rodiče nuceni měřit svým dětem krevní cukr glukometrem i 15x denně, což pro celou rodinu představovalo významnou zátěž organizační i psychickou,“ říká profesor Šumník. Tuto situaci se lékařům daří postupně účinně zlepšovat. Díky technologickému pokroku i částečné úhradě zdravotních pojišťoven se stále více v léčbě diabetu 1. typu uplatňují tzv. kontinuální monitory glykémie. Jde o malé přístroje, které měří koncentraci glukózy v těle pomocí senzoru zavedeného podkožně, a které pravidelně informují své nositele o aktuálních hodnotách. Údaje je možné přenést přes mobilní telefon k rodičům, kteří jsou informováni o aktuálním vývoji a mohou v případě potřeby včas zasáhnout. Systém má v sobě také zabudované alarmy, které dítě s diabetem upozorní, že se jeho krevní cukr dostává mimo doporučené rozmezí. Pokud je senzor navíc spojen s inzulínovou pumpou, může do určité míry automaticky ovládat dávkování inzulínu. [related-post id="11202"] Přesná klíčová data o léčbě českých diabetických dětí poskytuje národní registr dětského diabetu ČENDA, který byl spuštěn v roce 2013. Z jeho dat vyplývá, že za posledních 5 let se zlepšila kontrola diabetu u dětí natolik, že riziko vzniku pozdních komplikací pokleslo o více než 30 %. Klíčové parametry získané z registru ČENDA ukazují vynikající kvalitu péče a kontrolu diabetu zcela srovnatelnou s nejlepšími světovými centry. Nikoli náhodou bylo absolutně nejlepšího výsledku dosaženo v roce 2017, kdy se do praxe začaly zavádět kontinuální monitory glykémie. Na základě analýz je tak nezpochybnitelné, že tato nová technologie má na zlepšujícím se trendu významný podíl. Přestože zkušenost s touto technologií mělo dosud pouze 40 % českých dětí s diabetem 1. typu, z nichž přibližně 15 % ji využívá trvale, zlepšení u nich bylo zcela zásadní, skokové. To ukazuje na velký potenciál této metody při dalším zlepšování prognózy dětí s diabetem 1. typu.

Praha vyzkouší telemedicínu. Lékaři budou monitorovat životní funkce pacientů na dálku • Přivolání pomoci skrze SOS tlačítko, dálkový monitoring tělesných funkcí a zejména nastavení komunikace mezi pacienty, dispečinkem a lékaři. To umožní nový systém komplexní komunitní podpory asistovaného života eHealth, který bude Praha rok testovat na skupině vybraných klientů. Projekt zajišťuje pro hlavní město Operátor ICT v rámci koncepce Smart Prague, která zavádí technologické inovace do metropole. „Vidíme pozitivní výsledky komerčních služeb na trhu s tísňovou péčí, které využívají možnosti pokročilých technologií, jež dokážou zachraňovat životy v krizových situacích, kdy je senior doma sám. Nicméně tyto služby jsou stále v začátcích a mají jen stovky či jednotky tisíců klientů, přičemž Praha má rychle stárnoucí obyvatelstvo. Naším projektem chceme zkusit propojit existující poskytovatele s možnostmi integrovaného záchranného systému, umožnit jim využít maximální technické možnosti tísňové péče pro zlepšení jejich služeb a spolu s lékaři a univerzitami dát městu metodické podklady pro rozhodnutí, jakou roli by mohlo město v tomto systému hrát tak, aby Pražané v budoucnu mohli využít služby vzdálené péče s garancí města,“ uvedla primátorka hlavního města Prahy Adriana Krnáčová. Jak to funguje? SOS tlačítko umožní klientům v krizové situaci, aby si v případě nutnosti přivolali díky propojení na dispečink tísňové péče pomoc. Projekt počítá také s využitím technologie telemedicíny, díky které budou vzdáleně monitorovány životní funkce klientů. Bude možné monitorovat například hladinu cukru v krvi, tlak a další tělesné funkce. „Kromě samotných seniorů a osob se zdravotními problémy bude projekt užitečný i pro další cílové skupiny. Rodinní příslušníci se nebudou muset strachovat, protože budou vědět, že jejich příbuzný je pod neustálým dohledem. Například když dlouho nikdo SOS tlačítko nepřemístí, bude dispečink kontrolovat, zda je pacient v pořádku. Další důležitou skupinou zapojenou do projektu jsou doktoři, kteří díky tomuto systému budou mít k dispozici nové informace o stavu pacienta,“ vysvětluje Vladimír Zadina, ředitel divize Smart Prague Operátora ICT. [related-post id="9081"] Projekt poběží ve dvou fázích Nejprve bude nutné za konzultace s lékaři vybrat více než sto vhodných klientů, dále bude navázána spolupráce s dvěma dispečinky agentur tísňové péče a vybuduje se integrační platforma, kde se budou data o pacientech analyzovat a sdílet s nemocnicemi. Od září 2018 pak bude projekt spuštěn v pilotním režimu pro vybranou skupinu klientů. Po roce dojde k jeho vyhodnocení. Na projektu spolupracuje řada odborníků. Technické řešení informační platformy bylo konzultováno s experty z UCEEB Českého vysokého učení technického, na studii proveditelnosti spolupracovala 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy. Se samotným nastavením celého systému radí lékaři. Spolupracuje také Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy, který sdílí zkušenosti z projektu Triangulum, na nějž projekt eHealth navazuje. V rámci pilotního projektu vznikne také expertní skupina, ve které zasednou všechny zainteresované strany, aby vyhodnotily fungování projektu.

Ambulantní lékaři v Praze údajně nedodržují ordinační dobu • V hlavním městě se stále častěji vyskytují problémy s dodržováním ordinační doby lékařů v ambulantní sféře. Proto bylo dohodnuto, že v období kolem velikonočních svátků udělá Všeobecná zdravotní pojišťovna vše pro zajištění maximalizace dostupnosti ambulantních služeb ve svých smluvních zařízeních. Ty budou zajišťovat akutní ambulantní služby v době řádné ordinační doby. Lékaři, kteří budou chtít čerpat v tomto období dovolenou, budou pacienty informovat, na kterou blízkou ambulantní ordinaci se mohou obrátit, a nebudou odkazovat pacienty do nejbližších nemocnic. „Spolu s VZP předpokládáme, že tato opatření zlepší situaci v dodržování ordinačních hodin ambulantních lékařů na území hlavního města, přispějí ke zlepšení provozních podmínek pražských lůžkových zařízení a povedou k větší spokojenosti pražských občanů ve vztahu k dostupnosti zdravotní péče,” uvedl předkladatel návrhu, radní hl. m. Prahy pro oblast zdravotnictví a bydlení Radek Lacko. [related-post id="7583"] K nedodržování ordinančních hodin dochází častěji v období kolem svátků a v pátečních odpoledních hodinách, kdy ambulantní lékaři nejsou v ordinacích a pouze informují pacienty o možnosti využít lékařské pohotovostní služby nebo je nasměrují do nejbližší nemocnice, aniž by nemocnici předem informovali. [related-post id="4255"] V lůžkových zařízeních se pak kvůli tomu hromadí pacienti s banálními zdravotními problémy, musejí na ošetření neúměrně dlouho čekat a zdravotníci v lůžkových zařízeních jsou neadekvátně zatěžováni ošetřováním pacientů, kteří by správně měli být ošetřeni v ambulancích.

Počet nakažených virózou a chřipkou v Praze roste, o epidemii ale ještě nejde • V Praze postupně narůstá počet nemocných akutními respiračními infekcemi (ARI). Nemocnost se zvyšovala i v průběhu druhého kalendářního týdne roku 2018, tj. v období od 8. do 14. ledna. Tento vývoj však byl Hygienickou stanicí hlavního města Prahy očekáván.

Lékaři v Motole provedli unikátní operaci srdce, poprvé v Česku • Lepší dlouhodobá prognóza, menší lékové zatížení, větší léčebný efekt. To vše s sebou přináší nový chirurgický postup, který byl poprvé provedený u pacienta se srdeční vadou na Klinice kardiovaskulární chirurgie 2. LF UK a FN Motol.