Výstava na střeše se věnuje uchovávání genetických zdrojů v zemědělství

Kam vyrazit v PrazePražskýDEN.cz10. září 20192 minuty čtení

Foto: Národní zemědělské muzeum

Od 10. září až do 31. října mají návštěvníci Národního zemědělského muzea v Praze možnost zhlédnout výstavu Genetické zdroje: Klíč k zemědělské rozmanitosti. Jedná se o další z výstav, které muzeum pořádá na své střešní terase ve spolupráci s resortními organizacemi. Tentokrát je věnována problematice uchovávání genetických zdrojů v zemědělství.

S intenzifikací zemědělství mizí z polí a sadů krajové či místní odrůdy a upřednostňují se plodiny geneticky jednotné a výnosnější. Všestranná hospodářská plemena zvířat ustupují těm šlechtěným na výkon, tedy na více mléka, masa či vajec. „Každá rostlina i každý živočich nebo mikroorganismus jsou jedinečnou zásobárnou genů a vlastností. Ty mohou být klíčové při šlechtění nových odrůd a plemen, což je důležité zejména v souvislosti s měnícími se klimatickými podmínkami. Díky šlechtění totiž můžeme získat plodiny, které se těmto změnám přizpůsobí. Mezi genetickými zdroji jsou mikroorganismy, které se významně podílejí jak na vlastní zemědělské produkci, tak na její ochraně nebo přímo na jejím zpracování a využívání. A to je jeden ze základních prvků pro zajištění budoucí potravinové bezpečnosti,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Co lze dělat, abychom tyto cenné zdroje vlastností neztráceli, přiblíží 21 informačních panelů umístěných na střeše muzea. Výstava stručně představí téma zemědělské rozmanitosti, jejího významu pro lidstvo i způsoby, jak se genetické zdroje rostlin, živočichů a mikroorganismů uchovávají pro budoucí generace. „Přestože řada starých plemen a krajových odrůd ztratila dnes na ekonomickém významu, úzce souvisí se zemědělskou historií a milníky, kterými zemědělství prošlo zejména v posledním století. I když se mnoho z nich v současnosti nevyužívá, v budoucnu mohou jejich unikátní vlastnosti lidem opět posloužit,“ říká generální ředitel Národního zemědělského muzea Milan Jan Půček.

Výstavu připravilo Ministerstvo zemědělství společně s koordinátory Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů − Výzkumným ústavem rostlinné výroby, který spravuje genetické zdroje rostlin a mikroorganismů, Výzkumným ústavem živočišné výroby (genetické zdroje zvířat) a dalšími partnery.

Nepřehlédněte

Výstava Sluneční králové v Národním muzeu prodloužena až do konce září • Národnímu muzeu se povedlo vyjednat prodloužení zcela vyprodané výstavy světového formátu Sluneční králové o celé 4 měsíce, tedy až do 30. září tohoto roku. Výstavu, o kterou je ze strany návštěvníků nevídaný zájem, tak nyní bude moci obdivovat každý, kdo to doposud kvůli protiepidemickým opatřením a omezené kapacitě nestihl.

Výstava Sluneční králové

Výstavu o Miladě Horákové poničili neznámí vandalové • Zatím neznámí vandalové poničili v noci z neděle na pondělí venkovní výstavu v parku Kampa. Veřejně přístupné panely připomínaly osudy Milady Horákové a dalších obětí vykonstruovaného politického procesu z 50. let.

Jak vzniká výstava? Národopisné muzeum odhaluje své zákulisí • V sobotu 20. ledna Národní muzeum otevřelo novou výstavu v Národopisném muzeu s názvem Jak vzniká výstava. Tato menší výstava v Letohrádku Kinských vypráví o dějinách zdejších expozic ve 20. století i o práci, která se za nimi skrývá. Součástí je také prezentace díla česko-švédského výstavního architekta a scénografa Jana Poláška.

Pražská muzejní noc už dnes! Kam můžete zdarma vyrazit? • Dnes v 19 hodin odstartuje již 15. ročník Pražské muzejní noci. Vyrazit můžete zdarma celkem do padesáti pražských muzeí, galerií a dalších kulturních institucí v celkem 77 objektech.

Výstava na ruzyňském letišti připomíná osobnost Václava Havla • U příležitosti výročí 30 let od sametové revoluce byla na Letišti Václava Havla Praha otevřena fotografická výstava vyjadřující spojení Václava Havla, letiště a létání. Výstava vznikla ve spolupráci Letiště Praha a Knihovny Václava Havla a je volně přístupná pro všechny cestující a návštěvníky ve veřejné části pražského letiště.

Výstava o TGM ukazuje, že to náš první prezident neměl občas vůbec lehké • Byla doba, kdy prezidentem naší země byl mimořádně vzdělaný člověk. Stanul v jejím čele přesto, že neváhal bořit národní mýty a stereotypy, bojovat proti pověrám, předsudkům a nesnášenlivosti. Výstavu o prvním československém prezidentovi pořádá MČ Praha 8 ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů v rámci oslav stého výročí založení Československa. Navštívit ji můžete zdarma do 8. června v Libeňském zámečku. Výjimečná osobnost Tomáš Garrigue Masaryk společnosti nastavoval kritické zrcadlo; byl přesvědčen, že každý národ musí obhájit své právo na existenci tím, co umí a dokáže. Přísné nároky kladl na každého jednotlivce. Odmítal malost a zápecnictví. Také proto kupříkladu na českou otázku nahlížel v kontextu mezinárodního dění a činil ji nedílnou součástí evropského vývoje. Byl českým vlastencem, a přitom Evropanem. Prezidentskému úřadu vtiskl neobyčejnou vážnost a důstojnost, ze které těží jeho následovníci dodnes. Kromě otázek souvisejících s postavením malého národa uprostřed Evropy mu ležel na srdci osud demokracie. O jejích podobách soustavně přemýšlel. A také o rizicích, které ji ohrožují. Nikoliv náhodou se pro mnohé občany stal inspirací a posilou v totalitních časech, které následovaly bezprostředně po jeho smrti. Zároveň ale platí, že pro nemalou část společnosti zůstával nepohodlným, což názorně dokládají i osudy Masarykových pomníků: s každou změnou režimu jsme svědky buď jejich odstraňování, nebo jejich znovuodhalování... Kdy a kde Výstava s názvem „TGM to nikdy nebude mít lehké” se koná od 3. května do 8. června 2018 v Libeňském zámku (Zenklova 1/35, Praha 8). Vstupné je pro všechny zdarma. Otevírací doba: PO a ST 8:00-18:00 hod. – ÚT a ČT 8:00-15:30 hod. – PÁ 8:00-15:00 hod.

Pokochejte se jedinečným výhledem na večerní Prahu ze střechy muzea • Vychutnat si unikátní pohled na večerní Prahu můžete od června až do konce září každý čtvrtek na střeše Národního zemědělského muzea na Letné.

Medaile Lukáše Krpálka je dočasně vystavena pro veřejnost • Letošní olympijský vítěz v judu Lukáš Krpálek dočasně zapůjčil Národnímu muzeu svou zlatou medaili. Návštěvníci si ji mohou prohlédnout na výstavě Olympijské Tokio. Příliš času ale nemají. Už 3. října se vrátí zpátky svému majiteli.

Památník Karla Čapka přichystal novou stálou expozici. Zaměří se i na Ferdinanda Peroutku • Středočeské muzeum věnované životu a dílu spisovatele Karla Čapka a jeho ženy, herečky Olgy Scheinpflugové, se připravuje na novou sezónu. Odstartovat má akcí věnovanou výročí Rádia Svobodná Evropa. Nabídne ale i několik dalších novinek.

Májové trhy na dvoře Národního zemědělského muzea • Pro všechny milovníky jara, květin, zahrad a rozkvetlých balkonů pořádá Národní zemědělské muzeum na Letné Májové trhy.

Krásné prvorepublikové filmové plakáty vystavuje Muzeum hl. m. Prahy • Až do 11. března můžete v hlavní budově Muezea hl. m. Prahy navštívit výstavu s názvem Český filmový plakát 1931-1948.

Unikátní výstava potrvá do 11. března 2018.

Národní muzeum představuje osobnost Milana Rastislava Štefánika • V Nové budově Národního muzea byla v úterý otevřena výstava s názvem „Milan Rastislav Štefánik: Generál-osvoboditel“. Návštěvníci se seznámí s touto výraznou osobností našich dějin a odhalí i méně známá fakta o Štefánikově životě.

Osobnost novináře Julia Fučíka přibližuje nová výstava ReporTvář • Národní muzeum otevírá ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů novou výstavu s názvem ReporTvář Julia Fučíka, která bude k vidění od 21. srpna do 31. října 2020 v Národním památníku na Vítkově. Slovní hříčka v názvu výstavy odkazuje na její dvě hlavní linie: Reportáž, psanou na oprátce a vizuální prezentaci Julia Fučíka ve veřejném prostoru.

Příběh boje za volební právo žen připomíná nová výstava na Vítkově • V letošním roce si připomínáme 100 let od přijetí ústavy první Československé republiky, která uzákonila volební právo žen. Národní muzeum, Masarykův ústav a Archiv AV ČR a Filozofická fakulta UHK u této příležitosti pořádají výstavu „Za volební právo žen!“ v prostorách Národního památníku na Vítkově. Pro návštěvníky bude otevřena od 28. února 2020 až do konce ledna 2021.

Unikátní interaktivní výstava na motivy pohádkové knihy Jiřího Trnky potrvá do září • Interaktivní výstava vycházející z pohádkové knihy Jiřího Trnky Zahrada uvede návštěvníky Muzea hl. m. Prahy do zapomenuté zahrady z jiných časů plné tajemných zákoutí a neobvyklých rekvizit. Instalace je rozprostřena do šesti místností, které akcentují výrazné postavy a dějové linie knihy. Každá z výstavních místností má vlastní atmosféru, důraz je kladen na interaktivitu, akci s množstvím animací a audiovizuálních efektů. Hrací prvky jsou instalovány i v exteriéru. Autoři výstavy respektují autora knihy, ale zároveň domýšlejí a pomocí moderních technologií rozvíjejí příběh hlavních aktérů. Návštěvníci se potkají se Štěkafonem, unikátním hudebním nástrojem, díky kterému může parta psů vyštěkat oblíbenou melodii. Na Kočkodromu si zase můžeme s nevrlým kocourem zahrát na babu - na tříkolkách! A potom je tu i Prstochod, Velrybárium, Slonograf, Trpaskop, houpací psi a venkovní proléžačka. Až budou na konci výstavy návštěvníci unavení, můžou si pohodlně lehnout do trávy pod Nebehledem a pozorovat rozkvetlé stromy, hmyz, ptáky, pouťový balónek či poletujícího draka. [related-post id="9006"] Originální kybernetoskop, jak také autoři výstavu nazývají, je tvořen několika scénami a kombinuje samotné vystavované artefakty s netradiční formou projekcí. Jejich základem jsou animace, které rozpohybují původní kresby z díla „Zahrada“ Jiřího Trnky. „Na konceptu jsme spolupracovali s tvůrčím týmem, máme sound designéra, animátory, techniky a programátory, se kterými jsme vytvořili jednotlivé instalace tak, aby byly skutečně interaktivní. Například jsme vymysleli čidla, která reagují na konkrétní činnost diváka. Naším cílem je to, aby se každý návštěvník výstavy ocitl skutečně uvnitř knihy a prožil si její příběh na vlastní kůži,“ vysvětluje výtvarník a animátor Matyáš Trnka. Promítá se na stěny, na strop, na zem, ve skříni i v hlavě trpaslíka. Kdy a kde? Výstava Trnkova zahrada 2 se koná v Zámeckém areálu Ctěnice (Bohdanečská 259/1, Praha 9–Vinoř). Výstava ve výstavních sálech v přízemí zámku trvá od 15. dubna do 2. září 2018.

Bitvu na Bílé hoře připomíná nová výstava Národního muzea. K vidění je online • Ačkoliv je rok 1620 v naší společnosti neomylně spjat s bitvou na Bílé hoře, ne každý už zná všechny souvislosti, které k této historické události vedly. Národní muzeum i přes uzavření a koronavirová opatření nyní připravilo výstavu s názvem 1620. Cesta na Horu, která je uspořádána k 400. výročí této slavné bitvy. Například vůbec poprvé se návštěvníci zúčastní multimediální rekonstrukce bitvy nebo na vlastní kůži zažijí atmosféru staroměstského popraviště. Velkým tématem této výstavy je i druhý život Bílé hory a mýty kolem této události.

Zapomenutá řemesla si můžete připomenout na zámku Kačina • Kočovný dráteník, brusič nožů, hrnčíř, semínkář, kartářka a mnozí další zástupci téměř nebo zcela zapomenutých profesí se představí na zámku Kačina u Kutné Hory. Akce proběhne v sobotu 29. července a je nutné zakoupit vstupenky na webu Národního zemědělského muzea.

Výstava v Národním muzeu připomíná historii a význam tištěných novin a časopisů • V Historické budově Národního muzea probíhá v těchto týdnech výstava s názvem Labyrint informací a ráj tisku. Na její přípravě spolupracovali pracovníci muzea s Unií vydavatelů, profesní organizací vydavatelů periodického tisku v České republice. Záměrem je připomenout význam i dlouhou tradici vydávání novin a časopisů u nás.

Pražská muzejní noc se blíží. Vstupné do muzeí a galerií bude opět zdarma • Druhá červnová sobota v Praze patří již tradičně muzeím a galeriím. V sobotu 9. června se uskuteční 15. ročník populární Pražské muzejní noci. Letošní Pražská muzejní noc nabídne 50 muzeí, galerií a dalších kulturních institucí. V celkem 77 objektech tak bude na návštěvníky čekat zajímavý program a jedinečná atmosféra. Zájemci o Pražskou muzejní noc nemusí mít strach, že by do některých objektů netrefili nebo nevěděli, který z programů si vybrat. Informační stany budou pro návštěvníky akce připraveny na tradičních místech – v pátek od 12. do 19. hodiny před Historickou budovou Národního muzea a v den konání akce, v sobotu 9. června, od 10.00 do 24.00 hodin na témže místě a na náměstí Jana Palacha. Pracovníci informačních stanů ochotně poradí s výběrem muzeí, doprovodného programu a dopravou k objektům. K dispozici budou také mapy dopravy s přehledem zapojených muzeí. Ani se způsobem dopravy si zájemci o Pražskou muzejní noc nemusí dělat starosti. Dopravu mezi jednotlivými objekty opět zajišťuje Dopravní podnik hlavního města Prahy prostřednictvím 10 speciálních muzejních autobusových linek. Vstup do všech objektů je zdarma, s výjimkou NKP Vyšehrad, kde se platí symbolické vstupné 1 Kč. Pražskou muzejní noc pořádají Národní muzeum, Dopravní podnik hlavního města Prahy a Asociace muzeí a galerií ČR ve spolupráci s dalšími institucemi. Podrobný program najdete na webu www.prazskamuzejninoc.cz

Národní muzeum ukrývá vzácné keltské poklady. Vidět je můžete na nové výstavě • Zajímá vás život Keltů a vše, co s ním souvisí? Pak se přijďte podívat na právě otevřenou výstavu s názvem Keltové do Nové budovy Národního muzea. Seznámíte se zde nejen s duchovním i každodenním životem keltských kmenů ale také s bohatým a proměnlivým světem doby železné ve střední Evropě. Národní muzeum vlastní jednu z nejrozsáhlejších archeologických sbírek v Evropě, spojenou svojí podstatnou částí právě s tématem mladší doby železné, konkrétně laténské kultury. A je to právě výstava Keltové, která si klade za úkol ukázat návštěvníkům její rozmanitost. „Jsem si jist, že keltské téma je v současnosti pro naše návštěvníky velice atraktivní a díky pojetí výstavy a především díky unikátnosti vystavovaných předmětů jistě nebudou zklamáni. Některé z předvedených nálezů jsou dokonce vystavovány zcela poprvé a představují nejzajímavější výsledky terénních výzkumů z posledních let,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. [gallery size="full" columns="1" ids="10641"] Na výstavě Keltové samozřejmě nemůže chybět ani jeden z nejvzácnějších předmětů ze sbírek Národního muzea, a sice opuková hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic. Příchozí se ale mohou těšit i na množství dalších unikátních předmětů. Ať už jde o bohatě malovanou keramiku, bronzové šperky, zbraně nebo keltské mince. Výstava je navíc doplněna o množství audiovizuálních prvků. Do běžného života Keltů pak návštěvníky vtáhnou například kopie keltských obydlí. Civilizace vrcholného období pravěkého vývoje naší země byla podobně jako v ostatních evropských oblastech od Polska po Itálii, od britských ostrovů po Ukrajinu, vytvářena nositeli tzv. laténské kultury, pojmenované podle lokality La Tène ve Švýcarsku. Laténská kultura je archeologický termín pro civilizaci mladší doby železné, jejíž nositelé osídlili rozsáhlé prostory evropského kontinentu v 2. polovině 1. tisíciletí př. Kr. Tato kultura je spojena se jménem historicky známých Keltů. Jejich civilizace se rozvíjela v období od 5. století do 1. století př. Kr. na takové úrovni, že vytvořila základy evropské kultury historického období. [gallery columns="1" size="full" ids="10640"] Výstava Keltové nabízí svým návštěvníkům pohled na roli Čech v tomto vývoji, a to nejen na kulturu vládnoucí elity, její honosné pohřby a sídla, ale i na i venkovské osady, využívání krajiny a nerostných zdrojů a s tím související výrobní aktivity a obchodu. V Nové budově Národního muzea otevřena od 25. května 2018 do 24. února 2019.