dějiny zemědělství

Zemědělství od neolitu po současnost. Národní zemědělské muzeum otevírá novou expozici • U příležitosti stého výročí založení otevře Národní zemědělské muzeum v Praze ve čtvrtek 15. března 2018 novou expozici. Najdete na ní unikátní sbírkové předměty včetně mnoha preparátů domácích zvířat, poslechnete si příběhy našich předků, seznámíte se s historií zemědělství i koloběhem hospodářského roku. První dominantou expozice je býk César, nejlepší plemeník z první české inseminační stanice. Na druhé straně sálu si můžete prohlédnout originální ruchadlo bratranců Veverkových, které v 19. století započalo éru nových technologií a inovací v zemědělství. Od neolitu po současnost V expozici nechybí ani symbolická cesta dějinami zemědělství formou časové osy, která přibližuje a shrnuje vývoj zemědělství od pravěku až do současnosti se všemi zvraty, propady i úspěchy. Zemědělství od neolitu představuje základ celé společnosti, umožnilo rozvoj dalších odvětví, vědy a techniky. Obděláváním půdy a chovem domácích zvířat se až do 19. století živila převážná část obyvatel. [gallery link="none" columns="1" size="full" ids="6730"] Jaro, léto, zasít, sklidit... Hospodářův rok byl závislý na střídání ročních období. Z tohoto důvodu jsme jako nosné téma expozice zvolili zobrazení zemědělských prací během jednoho roku – jednoho hospodářského cyklu, který se s železnou pravidelností opakuje každý rok. [related-post id="5916"] Chlívek, sýpka i výroba másla Nejmenší návštěvníci mohou vstoupit do obilné sýpky nebo chlívku s ovcí a kozou, čeká je tu i dvorek se zvířátky nebo světnička, kde si vyzkouší výrobu chleba a másla. [gallery link="none" columns="1" size="full" ids="6731"] Nová expozice Zemědělství tvoří pomyslné jádro prezentačního konceptu muzejní budovy na Letné se základnou v expozicích tematicky zaměřených na přírodu a gradujících v expozicích věnujících se jídlu a životu.

Nepřehlédněte

Bitvu na Bílé hoře připomíná nová výstava Národního muzea. K vidění je online • Ačkoliv je rok 1620 v naší společnosti neomylně spjat s bitvou na Bílé hoře, ne každý už zná všechny souvislosti, které k této historické události vedly. Národní muzeum i přes uzavření a koronavirová opatření nyní připravilo výstavu s názvem 1620. Cesta na Horu, která je uspořádána k 400. výročí této slavné bitvy. Například vůbec poprvé se návštěvníci zúčastní multimediální rekonstrukce bitvy nebo na vlastní kůži zažijí atmosféru staroměstského popraviště. Velkým tématem této výstavy je i druhý život Bílé hory a mýty kolem této události.

Výstava o TGM ukazuje, že to náš první prezident neměl občas vůbec lehké • Byla doba, kdy prezidentem naší země byl mimořádně vzdělaný člověk. Stanul v jejím čele přesto, že neváhal bořit národní mýty a stereotypy, bojovat proti pověrám, předsudkům a nesnášenlivosti. Výstavu o prvním československém prezidentovi pořádá MČ Praha 8 ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů v rámci oslav stého výročí založení Československa. Navštívit ji můžete zdarma do 8. června v Libeňském zámečku. Výjimečná osobnost Tomáš Garrigue Masaryk společnosti nastavoval kritické zrcadlo; byl přesvědčen, že každý národ musí obhájit své právo na existenci tím, co umí a dokáže. Přísné nároky kladl na každého jednotlivce. Odmítal malost a zápecnictví. Také proto kupříkladu na českou otázku nahlížel v kontextu mezinárodního dění a činil ji nedílnou součástí evropského vývoje. Byl českým vlastencem, a přitom Evropanem. Prezidentskému úřadu vtiskl neobyčejnou vážnost a důstojnost, ze které těží jeho následovníci dodnes. Kromě otázek souvisejících s postavením malého národa uprostřed Evropy mu ležel na srdci osud demokracie. O jejích podobách soustavně přemýšlel. A také o rizicích, které ji ohrožují. Nikoliv náhodou se pro mnohé občany stal inspirací a posilou v totalitních časech, které následovaly bezprostředně po jeho smrti. Zároveň ale platí, že pro nemalou část společnosti zůstával nepohodlným, což názorně dokládají i osudy Masarykových pomníků: s každou změnou režimu jsme svědky buď jejich odstraňování, nebo jejich znovuodhalování... Kdy a kde Výstava s názvem „TGM to nikdy nebude mít lehké” se koná od 3. května do 8. června 2018 v Libeňském zámku (Zenklova 1/35, Praha 8). Vstupné je pro všechny zdarma. Otevírací doba: PO a ST 8:00-18:00 hod. – ÚT a ČT 8:00-15:30 hod. – PÁ 8:00-15:00 hod.

Stanice metra Muzeum na lince A bude opět úplně uzavřena • Kvůli probíhající rekonstrukci bude od soboty 12. května 2018 (od zahájení provozu) do neděle 13. května 2018 (do ukončení provozu) obousměrně uzavřena stanice metra Muzeum na lince A. Vlaky budou stanicí pouze projíždět. Pro výstup do oblasti Václavského náměstí doporučuje Dopravní podnik využít stanici Můstek. Pro přestup z linky A na linku C můžete vystoupit ve stanici Můstek a dále využít linku B do přestupní stanice Florenc. Pro přestup z linky C na linku A se doporučuje vystoupit ve stanici Florenc a dále využít linku B do přestupní stanice Můstek. A kdo není líný, udělá si pro přestup malou procházku po Václavském náměstí. Stanice Muzeum na lince C bude v provozu. [related-post id="9847"] Informační kampaň Dopravní podnik v souvislosti s uzavírkou vydal informační letáky. Od 10. května 2018 je pro cestující připraveno upozornění formou hlášení ve staničním rozhlase, na lince A pak v době výluky i ve vozech prostřednictvím vlakového rozhlasu. Informace jsou rovněž informační tabule se schématickým nákresem a základními informacemi. V oblasti uzavřené stanice budou cestujícím k dispozici také informátoři v reflexních vestách. [gallery size="full" columns="1" ids="10077"]

Stanice metra Muzeum na lince A prochází rekonstrukcí.

Výstava Sluneční králové v Národním muzeu prodloužena až do konce září • Národnímu muzeu se povedlo vyjednat prodloužení zcela vyprodané výstavy světového formátu Sluneční králové o celé 4 měsíce, tedy až do 30. září tohoto roku. Výstavu, o kterou je ze strany návštěvníků nevídaný zájem, tak nyní bude moci obdivovat každý, kdo to doposud kvůli protiepidemickým opatřením a omezené kapacitě nestihl.

Výstava Sluneční králové

Národní muzeum na měsíc uzavře nově opravenou Historickou budovu • Z důvodu údržby a provozních zkoušek veškerých technologií bude od 1. do 28. února 2019 pro veřejnost zcela uzavřena Historická budova Národního muzea. Již od března však opět přivítá své návštěvníky a nabídne jim mimo jiné i pohled do nových prostor.

Historická budova národního muzea se po rekonstrukci otevřela návštěvníkům v říjnu loňského roku.

Pražská muzejní noc v Národním zemědělskému muzeu na Letné • V sobotu 8. června si můžete již pošestnácté vychutnat atmosféru nočního Národního zemědělského muzea v Praze na Letné. I letos zde účastníky muzejní noci čeká doprovodný program – promítání filmů, koncert a občerstvení na muzejním dvorku, workshopy pro děti či výhled ze střechy na noční Prahu.

V Praze vznikla prvorepubliková zahrada s historickým kolotočem • Neobvyklým výsledkem vědeckého projektu je nová zahrada s prvorepublikovou úpravou na nádvoří Národního zemědělského muzea v Praze na Letné. Od poloviny července tam čeká na děti historický kolotoč a na dospělé návštěvníky prvorepublikové druhy zahradních květin, ukázka dobové zahradní architektury i panelová výstava. Národní zemědělské muzeum, které jako naše republika slaví sté výročí vzniku, připravilo na svém dvoře v Praze na Letné stylizovanou prvorepublikovou zahradu. Návštěvníci se seznámí s atmosférou tehdejší doby, s květinovými záhony, zahradními altánky, pergolami a lavicemi typickými pro předválečnou architekturu. Na nejmenší návštěvníky čeká uprostřed květinové zahrady historický kolotoč se zvířecími motivy a houpačka. Inspirací pro zahradu bylo kromě prvorepublikové architektury i téma „pouť ve městě“. [gallery size="full" columns="1" ids="11473"] Expozice pokračuje také na střeše muzea, kde je jedinečný pohled na Prahu. Jsou zde vysazeny květinové záhony se slunečními hodinami. „Souznění člověka s přírodou a rozvoj národního přírodního bohatství je společným zájmem nás všech. Zahradní umění a tvorba krajiny z životního prostředí nejen čerpá, ale snaží se ho i zkrášlovat a kultivovat. Výstava Zahrada první republiky je tak u příležitosti stého výročí vzniku republiky připomínkou této snahy a zároveň ukázkou zahradnického umu našich předků,“ říká ministr zemědělství Miroslav Toman. „Posláním muzea je nejenom služba návštěvníkům, ale také dlouhodobá vědecká činnost. Ta může mít různé výstupy, ať odborné publikace, přednášky, výstavy a někdy také třeba novou expozici v podobě zahrady,“ dodává generální ředitel Národního zemědělského muzea Milan Jan Půček. [related-post id="11331"] Na muzejním dvoře na novou zahradu navazuje expozice Malý selský dvorek s drobnými hospodářskými zvířaty a také zahradní restaurace a nově položený trávníkový koberec. Zahradní architekti první republiky našli uplatnění ve všech oblastech výstavby, a to od úprav zahrad Pražského hradu pro prezidenta republiky přes řadu nově zakládaných sportovních areálů, unikátní projekt brněnského výstaviště vybudovaného k 10. výročí vzniku republiky až po řadu soukromých vilových zahrad, jež jsou fenoménem 20. století. Tvorba tehdejších zahradních architektů proto představuje významnou součást národního kulturního dědictví.

Průmyslový palác se dočká obnovy. Praha získala stavební povolení • Po deseti letech od zničujícího požáru získalo hlavní město pravomocné stavební povolení na obnovu levého křídla Průmyslového paláce a kompletní rekonstrukci pravého křídla a střední haly. Náměstek primátora Pavel Vyhnánek chce ještě letos vyhlásit výběrové řízení na zhotovitele stavby a v průběhu příštího roku začít se stavbou. V dolní části Výstaviště se do té doby dokončí hlavní část obnovy tak, aby měl areál Pražanům co nabídnout i po celou dobu rekonstrukce paláce.

OBRAZEM: Oprava Šlechtovy restaurace pokračuje. Otevírat bude za rok • Po mnoha letech si v červnu minulého roku převzala Šlechtovu restauraci stavební firma, která jí má navrátit původní slávu. Šlechtovce nyní zbývá poslední rok rekonstrukce, která se dotkne nejen samotné budovy, ale také jejího okolí. Celkově budou stát opravy přibližně 100 milionů korun. Všechny záměry na záchranu stavby nebyly z různých důvodů uskutečněny celých 15 let. „Od povodní v roce 2002 se nenašel nikdo, kdo by učinil potřebné kroky k záchraně Šlechtovky. Velmi mě proto těší, že si naše vedení města vzalo obnovu Šlechtovy restaurace skutečně za svou a první výsledky můžete vidět již nyní,“ uvedla primátorka hl. m. Prahy Adriana Krnáčová. S hotovým dílem počítá hlavní město Praha v létě 2019. „Několik generací čekalo na obnovu této významné historické památky a konečně je rekonstrukce skutečností. Pevně věřím, že příští rok bude Šlechtova restaurace slavnostně znovuotevřena a naváže na svou někdejší slávu,“ doplnil radní pro kulturu Jan Wolf. Předpokládané finanční náklady na rekonstrukci jsou 100 milionů korun. Předmětem rekonstrukce je historické jádro budovy, dále přistavovaný zadní trakt hlavní budovy a součástí projektu jsou také opravy původních sklepů, opěrné zdi, altánu a zpevnění ploch. Historie Šlechtovky Historie Šlechtovy restaurace se začala psát na konci sedmnáctého století. V tehdejší Královské lovecké oboře, dnes známé spíše jako Stromovka, byl v letech 1689 až 1692 tento objekt postaven hrabětem Kryštofem Františkem Vratislavem z Mitrovic pro rakouského císaře Leopolda I. jako lovecký letohrádek. V dalších staletích však sloužil mnoha různým účelům. Když se obora v první polovině 18. století stala vojenským ležením, škody utrpěl i letohrádek. Později byl již poničený objekt dokonce využíván jako sklad obilí a sena. Přestavba v polovině 19. století mu dala podobu, jakou přibližně známe dnes. V roce 1883 zde otevřel restauraci Václav Šlechta a jeho rodina ji provozovala až do začátku 2. světové války. Po válce byla restaurace ještě částečně v provozu, ale objekt chátral a nakonec byl uzavřen. Poté ho poničily dva požáry a v roce 2002 povodeň. [gallery columns="1" size="full" ids="11431,11430,11433,11432,11435"]

Archa Noemova a Světlo a život v Národním muzeu už jen do konce února • Neděle 3. března bude posledním dnem, kdy můžete navštívit dvě přírodovědecké výstavy v Nové budově Národního muzea – Archu Noemovu a Světlo a život. Obě tyto výstavy byly velice úspěšné a oblíbené zejména u rodin s dětmi. Od doby jejich otevření do nich zavítalo dohromady téměř 900 000 návštěvníků.

Archa Noemova.

Knihobudky zavádí i Praha 7. Unikátní design navrhl student UMPRUM • V říjnu loňského roku umístila Praha 7 do veřejného prostoru první knihobudku. „Červený parazit“, podle návrhu studenta Vysoké školy uměleckoprůmyslové Matyáš Kočnara, se zabydlel na Strossamyerově náměstí. V průběhu května radnice pořídila tři další přírůstky. „Aby knihobudka fungovala, musí se o ni někdo starat. Proto vždy hledáme patrona – dobrovolného správce, který na knihobudku dohlíží. Patronem první knihobudky se stalo Antonínovo pekařství. Červený parazit se zabydlel před jeho provozovnou na Strossmayerově náměstí a funguje to dobře. Na knihobudku máme pozitivní ohlasy, pekařství o ni pečuje a lidé pak u nich nechávají knihy, když je budka plná,“ uvedl starosta Prahy 7 Jan Čižinský. Hledání podoby knihobudek pro Prahu 7 pojala městská část kreativně ve spolupráci s Vysokou školu uměleckoprůmyslovou. Studenti ateliéru produktového designu dostali zadání zpracovat návrhy knihobudek na míru Letné a Holešovicím tak, aby ladily s okolím, dobře se používaly a odolaly nepřízni počasí. Během loňského zimního semestru se sešlo sedmnáct studentských návrhů, z nichž byl vybrán „Červený parazit“ podle návrhu Matyáše Kočnara. [related-post id="10416"] Na základě pozitivních zkušeností s první knihobudkou Praha 7 aktuálně instalovala další tři knihobudky – v parčíku v Tusarově ulici, v ulici U Průhonu a na Řezáčově náměstí. „O knihobudky v parčíku v Tusarově ulici a v ulici U Průhonu se stará provozovatel knihkupectví a občerstvení Knihkopec. Patronkou knihobudky na Řezáčově náměstí se stala paní, která se nám sama přihlásila, že se o ni chce starat. Tato knihobudka je zvláštní tím, že jsme ji umístili ve výšce, která ji dělá přístupnou pro vozíčkáře,“ doplnil starosta Čižinský.

Definitivní podoba čtvrti Bubny-Zátory byla schválena • Praha představila definitivní podobu budoucí městské čtvrti Bubny-Zátory. Územní studie, ke které se občané vyjadřovali loni v létě, je aktualizována dle připomínek. Mezi nejzásadnější změny ve studii oproti prvnímu návrhu z roku 2019 patří snížení výškové hladiny v některých částech čtvrti, větší důraz na zeleň a obecně větší respekt k památkám.

Unikátní výstava v Národním muzeu přibližuje vztah TGM ke Svaté zemi • Od 14. prosince 2017 do 13. ledna 2018 mají návštěvníci Nové budovy Národního muzea možnost zhlédnout výstavu Masaryk a Svatá země. Ta na patnácti panelech představuje nejen dosud mnohdy neznámé dobové fotografie z návštěvy, kterou první československý prezident vykonal na jaře roku 1927 do Svaté země, tehdy ještě pod mandátní britskou správou. Výstava také ukazuje širší kontext jeho vztahu k židovství a židovskému národu, a osvětluje tak hluboké vazby mezi Českou republikou a Izraelem.

Výstava Masaryk a Svatá země v Nové budově Národního muzea připomíná vztah T. G. Masaryka ke Svaté zemi.

Moderní knižní obálky jsou k vidění v Národním muzeu • Národní muzeum otevřelo 15. října ve své Historické budově novou výstavu s názvem Moderní knižní obálky z muzejní knihovny, která představí průřez vizuální podobou českých knižních obálek 20. století prostřednictvím sbírkových předmětů z fondů oddělení knižní kultury Knihovny Národního muzea. Výstava je k vidění od 15. října do 9. ledna 2022.

Praha 7 spouští antigenní testovaní v mateřských školách • Sedmá městská část v následujícím týdnu zahájí testování v mateřských školách pomocí antigenních testů na covid-19. Využít ho budou moci jak děti a jejich rodiče, tak i zaměstnanci mateřinek. Samotné odběry, rezervace a logistiku zajistí radnice ve spolupráci s testovacím místem v Pražské tržnici. Testování bude dobrovolné a bezplatné.

České divadlo pohledem fotografů. V Obecním domě začíná unikátní výstava • Příběh historie českého divadla od poloviny 19. století až po současnost pohledem objektivu fotografického aparátu nabízí od dnešního dne výstava Česká divadelní fotografie 1859–2017 ve výstavních sálech pražského Obecního domu. Zájemci o magický svět divadla i milovníci kouzla okamžiku zvěčněného stiskem spouště na fotografickou desku, filmový pás či do miliónů pixelů, mohou obdivovat historické i novodobé portréty hereckých hvězd stejně jako fotografie z inscenací renomovaných velkých i studiových scén napříč republikou. Expozice nabídne rovněž fascinující exkurze do zákulisí i neotřelé pohledy na architekturu divadelních budov. Autory snímků, které vznikly od poloviny 19. století až po současnost, jsou legendy jako například František Drtikol, Miroslav Hák, Václav Chochola, Jaroslav Krejčí, Viktor Kronbauer nebo Bohdan Holomíček, či pocházejí ze slavného fotografického Ateliéru Langhans a mnoha dalších. Česká divadelní fotografie 1859–2017 se zaměřuje i na řadu dalších aspektů historie českého divadla a fotografie. To vše je k vidění v originální instalaci ve formě obřího historického fotoaparátu. „Výstava je vyvrcholením dlouholeté a intenzivní práce, které se Institut umění – Divadelní ústav v oblasti dokumentace divadelní fotografie věnuje,“ říká jeho ředitelka Pavla Petrová a dodává: „Musím poděkovat také našemu spolupořadateli Národnímu muzeu i řadě dalších institucí a soukromým sběratelům, bez nichž bychom takového rozsahu a kvality výstavy nemohli dosáhnout.“ [related-post id="10142"] Fotografie jako reklama Fotografie vždy hrála významnou úlohu v propagaci divadel. Výstava nabídne historické i současné plakáty, programy a další reklamní materiály například Národního divadla v Praze, Osvobozeného divadla, Divadla za branou, Činoherního klubu, Švandova divadla či Divadla Husa na provázku. V roce 100. výročí vzniku samostatného státu Čechů a Slováků nemůže chybět dokumentace spoluúčasti divadelníků na zlomových momentech novodobých českých a československých dějin. Několik set fotografií s divadelní tematikou doplní i expozice vývoje fotografických aparátů a fotografické techniky. [related-post id="10187"] Výstava nabídne i doprovodný program Výstava, která potrvá až do 24. června 2018, nabízí i bohatý doprovodný program. Například už tuto neděli se uskuteční první dílna pro děti, na níž si vyrobí svůj fotoaparát. I samotná prohlídka výstavy nabízí celou řadu tvůrčích činností pro malé návštěvníky. Pro profesionální fotografy se uskuteční několik odborných workshopů. Jsou připraveny komentované prohlídky i dílny pro seniory. Po dva víkendy zpestří návštěvníkům výstavu fotografický ateliér Vandy Hybnerové. U příležitosti výstavy vyšla i  stejnojmenná kniha. Výstavní prostory v Obecním domě jsou přístupné denně od 10:00 do 19:00 hod.

Jak vypadá dvouzrnka, len nebo bér vlašský? Polní plodiny si můžete prohlédnout na střeše muzea • Přes dvě desítky zemědělských plodin vyseli na střeše Národního zemědělského muzea v Praze na Letné vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Návštěvníci tak mají možnost seznámit se i s méně známými rostlinami českých polí. Políčko bude využíváno i pro lektorské programy. Pěstování zkomplikovali kromě výkyvů počasí i ptáci, kteří vyzobávali semínka.

Zemědělské plodiny na střeše muzea.

Nové zóny placeného parkování platí ode dneška na Praze 3 a 7 • Do nového systému zón placeného stání se ode dneška připojuje přes 25 tisíc parkovacích míst v Praze 3 a 7. Narozdíl od obyvatel jiných městských částí nepůjde pro rezidenty o velkou změnu, za parkování zde platí už delší dobu. Změnu pocítí hlavně návštěvníci těchto čtvrtí.

Výstava Sluneční králové prodloužena až do června • Národní muzeum vyjednalo prodloužení světové výstavy Sluneční králové. Jakmile to epidemická situace dovolí, budou moci návštěvníci obdivovat artefakty nevyčíslitelné hodnoty až do začátku června 2021. Jedinečnost výstavy, jejíž pojistná hodnota je 1 miliarda Kč, podtrhuje fakt, že ještě nikdy nebylo z Egypta do zahraničí zapůjčeno takové množství významných artefaktů.

Výstava Sluneční králové

Pocta zakladateli dětské onkologie. Ulice v Holešovicích ponese jeho jméno • Pražští radní schválili návrh MČ Praha 7 pojmenovat jednu z holešovických ulic po lékaři Josefu Kouteckém. Zakladatel dětské onkologie v Československu zemřel loni v červenci ve věku 88 let.