Představte si svět před sedmi miliony let. Žádná města, žádní lidé, jen pralesy, savany a naši dávní předci, kteří ještě zdaleka nevypadali jako my. Právě z této doby pochází fosilie druhu Sahelanthropus tchadensis, která teď podle vědců možná přepisuje učebnice.
Dlouhé roky se odborníci hádali, jestli tenhle tvor chodil po dvou, nebo po čtyřech. A není to maličkost. Chůze po dvou nohách je totiž jeden z hlavních znaků lidských předků. Nový výzkum ale přináší silný důkaz, že Sahelanthropus se uměl narovnat a chodit vzpřímeně.
Vědci objevili na jeho stehenní kosti drobný, ale zásadní detail
Jde o místo, kam se upíná nejsilnější vaz v lidském těle, bez kterého by vzpřímená chůze nefungovala. Takový znak se dosud našel jen u bytostí, které chodily po dvou. A to je zlom.
Zajímavé je, že Sahelanthropus měl přitom mozek velký zhruba jako dnešní šimpanz. Většinu času pravděpodobně trávil na stromech, kde hledal potravu a bezpečí. Na zemi se ale už pohyboval podobně jako pozdější předci, například Australopithecus, ke kterému patří slavná kostra Lucy.
Studie, zveřejněná minulý týden v odborném časopise Science Advances, tak naznačuje něco zásadního. Vztyčená chůze se objevila mnohem dřív, než jsme si mysleli. A možná vznikla u tvora, který vypadal spíš jako opice než člověk – což je na tom všem to nejvíc fascinující.