Ve všedních dnech to mnozí znají až příliš dobře: brzké vstávání, dlouhá škola, kroužky, brigáda, večer úkoly – a spánek jde stranou. Nový výzkum ale naznačuje, že víkendové „dospávání“ nemusí být jen zlozvyk, ale naopak jednoduchý a dostupný způsob, jak u dospívajících a mladých dospělých snížit riziko deprese.
Studie vědců z University of Oregon a State University of New York Upstate Medical University ukazuje, že mladí lidé ve věku 16 až 24 let, kteří si o víkendech dopřáli více spánku a „dohnali“ tak deficit z pracovního týdne, měli výrazně lepší duševní pohodu. Konkrétně: riziko depresivních příznaků u nich bylo o 41 % nižší než u těch, kteří o víkendech spali stejně málo jako ve všední dny.
Proč je to důležité právě teď
Adolescence a raná dospělost patří k obdobím s nejvyšším výskytem poruch nálady. Zároveň jde o roky, kdy se spánek systematicky zkracuje – často ne vlastní vinou mladých lidí. Škola začíná brzy, biologické hodiny se ale v pubertě přirozeně posouvají.
„Ideálem je osm až deset hodin spánku každou noc, ale pro mnoho adolescentů je to jednoduše nereálné,“ říká klinická psycholožka Melynda Casement, spoluautorka studie a vedoucí spánkové laboratoře na University of Oregon. Právě proto může být víkendová kompenzace alespoň částečnou pojistkou.
Co přesně výzkum zkoumal
Autoři analyzovali data z amerického National Health and Nutrition Examination Survey z let 2021–2023. Účastníci uváděli, kdy chodí spát a kdy vstávají ve všední dny a o víkendech. Rozdíl mezi průměrnou délkou spánku během týdne a o víkendu vědci označili jako „víkendový catch-up sleep“.
Depresivní příznaky byly hodnoceny na základě sebehodnocení – například zda se respondent cítil smutný nebo deprimovaný každý den. Výsledek byl konzistentní: ti, kdo si o víkendech dopřáli více spánku, hlásili méně příznaků deprese.
Studie vyšla v odborném časopise ScienceDirect a je jednou z prvních, která se na víkendové dospávání dívá u „běžné“ americké mládeže. Dosavadní výzkumy se totiž soustředily hlavně na školáky v Číně nebo Jižní Koreji.
Biologie proti rozvrhu
Klíčovým faktorem je cirkadiánní rytmus. Během dospívání se biologické nastavení spánku posouvá směrem k pozdějšímu usínání. „Z ranního skřivana se stává noční sova,“ vysvětluje Casement. Vrchol tohoto posunu přichází zhruba mezi 18. a 20. rokem, teprve potom se rytmus začíná vracet.
Problém je, že ideální biologický režim – usnout kolem 23. hodiny a vstávat kolem osmé – je v přímém rozporu s časnými začátky vyučování na většině amerických (a často i evropských) středních škol. I proto řada odborníků dlouhodobě prosazuje pozdější začátky výuky.
Co z toho plyne pro rodiče i teenagery
Autoři zdůrazňují, že víkendové dospávání není náhradou za pravidelný a dostatečně dlouhý spánek během týdne. Pokud je ale volba mezi „málo spát pořád“ a „aspoň část dohnat o víkendu“, data naznačují, že druhá varianta je pro duševní zdraví lepší.
Deprese patří mezi hlavní příčiny omezení fungování u mladých lidí – může vést k problémům ve škole, v práci i ve vztazích. O to cennější je zjištění, že relativně jednoduchý zásah, bez léků a nákladných terapií, může riziko snížit.
Možná tedy stojí za to přehodnotit zažité varování před „vyspáváním do oběda“. V některých případech totiž nejde o lenost, ale o snahu těla a mozku nadechnout se po náročném týdnu. A podle nové studie to může být přesně to, co mladí lidé potřebují, aby se cítili psychicky lépe.