RUBRIKY
HLEDAT

Bude to druhé Národní, pronesl ředitel Vinohradského divadla při slavnostním otevření

MagazínKristián Vích • 6. ledna 2020 • 2 minuty čtení

Divadlo na Vinohradech při svém otevření v roce 1907.

Foto: Světozor

Nádherná secesní budova Vinohradského divadla stojí na svém místě už více než 112 let. Na její kráse se sice trochu podepsal zub času (zejména v interiéru), ale to by měla v příštích letech vyřešit kompletní rekonstrukce. Poté snad bude tato stavba stejně krásná, jako při slavnostním otevření dne 24. listopadu 1907. Jak se můžeme dočíst v dobovém tisku, tehdejší společnost neskrývala nadšení z nového kulturního svatostánku

Městské divadlo Královských Vinohradů

„Tam na břehu Vltavinném zvedá se pyšná budova, již stavěl národ sobě, zde stavělo české město svému národu!“ Tato bouřlivým potleskem pronesená slova „ředitele“ v Lothara Suchého „Zahajovací scéně“ určují životní program nového divadla a jsou i radostnou předzvěstí pro jeho budoucnost. Neboť vše, co až dosud vykonalo a s čím na veřejné forum předstoupilo, vzbuzuje uznání, ba nadšení každého, takže snad nabudou v brzku oprávnění hrdá slova ředitele p. Fr. Ad. Šuberta, jež pronesl při slavnostním zahajovacím aktu, že nové divadlo vinohradské bude druhým českým divadlem Národním!

Činohra Městského divadla Královských Vinohradů v roce 1908. Foto: Světozor

Neděle dne 24. listopadu byla historickým svátkem největšího a nejpokročilejšího města, s Prahou sousedícího. Vedle uměleckých děl zcela nových, příležitostně k otevření divadla toho skládaných, Smetanova čarokrásná „Vltava“, jako vykouzlena čarovným proutkem taktovky N. L. V. Čelanského, symbolickým proudem svým spojuje toto divadlo s ostatním světem českým, s jeho minulostí, kulturou a snažením budoucnosti.

[related-post id=“21414″]

A tak pozdravuje celá veřejnost naše nové městské divadlo Král. Vinohradů jako jeho druhou scénu, bezpečný útulek umění českého pro nedohlednou jeho budoucnost. Kéž jasné stíny duševních pracovníků našich — Klicpery, Tyla, Hálka, Smetany a Dvořáka vznášejí se neustále nad nimi a jsou v divadle tom jako doma, jakž se ihned ocítil každý divák, sotva překročil práh tohoto nádherně vypraveného a přece neobyčejně útulného divadla!

Obrazy naše provázejí otevření divadla po vnější i vnitřní jeho stránce. Vidíme zde řadu osobností, jež na zdaru dosavadním i budoucím, na dokončení budovy, její vypravení pro umění české a další umělecký vývoj mají podíl a zásluhu. Kéž dalším spojeným úsilím rozlévá se záře a teplo umění českého do duše a srdce českého lidu jasným a nevyčerpatelným zdrojem. Neboť u nás všecko umění má a musí míti svůj cíl — s lidem a pro lid.

Článek vyšel v časopisu Světozor dne 27. 11. 1907.

Vstoupit do diskuze

Nepřehlédněte

14. 4. 1889: Bezplatné oční operace pro slepé a sokolská slavnost na Žižkově • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

3. 4. 1868: Do Ameriky nakonec nejeli. Měli falešné peníze • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Nedojeli do Ameriky Do Prahy přijela včera ráno z Podmokel venkovská rodina sedmi osob, která nedávno byla od Pacova vystěhovala se do Ameriky; v Bremách ale ji pokalo to neštěstí, že byla stovka, kterou platit chtěli, nepravá a tudíž neplatná, coz mělo za následek, že vystěhovalci museli nechat Ameriku Amerikou vrátit se domů. – Pražský denník, 3. 4. 1868 Samovražda Včera v poledne střelil se v domě č. p. 1069-II. na Poříčí důstojnický sluha Ant. Adamec, jistého setníka od pěšího pluku arcivévody Karla z bambitky do prsou a dopraven bez sebe do nemocnice vojenské. Z listu od něho zanechaného lze souditi, že dohnala ho ku kroku tomu láska nešťastná, jelikož pro vázanost vojenskou ovšem nebyl s to „proměněním stavu” uskutečniti obapolné vřelé přání. Dotčený pan setník má se svými sluhy zvláštní osud. Je to v krátké době již druhý sluha vojenský, co se v službě jeho zbavil života. – Národní listy, 3. 4. 1868 Laciný host Do jistého hostince na náměstí Václavském přišel včera z rána slušně oděný host, žádaje pokoj „na celý rok.” Že žádosti jeho nebylo lze vyhověti, usadil se v hostinci, a vypiv 8 sklenic piva, snědl k tomu trojí jídlo a zahrál si též kulečník, kterýžto účet celkem 1 zl. 86 kr. obnášel. Když pak sklepník viděl, s jakým ptáčkem se setkal a tento k brzkému odchodu se měl, odstranil se do průjezdu, a ejhle, za chvilku vyhrnul se host, utíkaje. Leč sklepník ho zachytil a do hostince zpět vedl, žádaje na něm zaplacení. Tu ustrnuli se hosté nad zbloudilcem a zaplatili účet jeh, načež tento se odklídil. – Národní listy, 3. 4. 1868 [related-post id="8681"] Operace pro chudé Do ústavu slepců na Hradčanech připuštěni budou bezplatně také letos a sice v neděli 17. května chudí lidé, kteří mají bělmo na očích a rádi by byli uzdraveni. Kdo se chtějí podrobit operaci oční, nechť se o den dříve, tedy na sv. Jana Nep. dostaví k lékaři p. dr. Hasnerovi v č. 995 na Františkovu nábřeží neb k řediteli ústavu, šl. Ottnenkronovi a druhého dne do ústavu samého na Hradčanech č. 104. – Pražský denník, 3. 4. 1868 Žebračka Sběh lidu spůsobily včera v poledne dvě potulující se zenštiny na Poříčí. Potloukaly se tam po domích žebrotou, an jedna paní, u níž jedna ze ženštin žebrala, pohřešila peníze, kteréž na stolku ležeti měla. Krádeží touto byla v podezření žebračka, i běžela hned za ní a šťastně ji dohonila. Tulačka však zapírala, že by jaké peníze byla vzala a teprvé když viděla zástup lidu se shromažďovati, vstoupila do domu, kde se dala od okradené prohledati. Ta však u žebračky nenašla mimo několik krejcarů žádných jiných peněz, načež zebračku na svobodu propustila. – Pražský denník, 3. 4. 1868

Pražská Vinohradská synagoga byla krásná a honosná. Nevydržela ale bombardování • V Sázavské ulici na pražských Vinohradech kdysi stávala jedna z největších a nejkrásnějších synagog na světě. Na konci 2. světové války ji však zničily nálety spojeneckých bombardérů. Dnes je na jejím místě škola. Královské Vinohrady byly na přelomu 19. a 20. století moderní a rychle se rozvíjející město. Do nově postavených činžáků se stěhovali zejména bohatí lidé, včetně mnoha židovských rodin. V roce 1881 byl ustanoven Spolek pro vybudování israelského Chrámu, který více než 10 let shromažďoval potřebné finanční prostředky. V roce 1894 si spolek objednal návrh nové synagogy u vyhlášeného vídeňského architekta Wilhelma Stiassnyho. Ten později navrhl například i Jeruzalémsku synagogu, která stojí dodnes v Jeruzalémské ulici na Novém Městě. Stavba začala o rok později a slavnostní otevření za účasti mnoha významných osobností proběhlo v září 1896 u příležitosti vysokých židovských svátků. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13721"] Reprezentativní stavba v orientálně neorenesančním plášti pro dva tisíce lidí se stala chloubou Královských Vinohrad. Ve své době se jednalo o největší pražskou synagogu a zároveň jednu z největších na světě. Nad hlavním průčelím do Sázavské ulice, jemuž vévodilo mohutné růžicové okno s Davidovou hvězdou uprostřed, desky Desatera na vršku tympanonu a falešný portikus, se tyčily dvě vysoké, osmiboké věže zakončené cibulovitými báněmi s lucernami. Skutečný vstup do synagogy ale vedl dvěma průjezdy v postranních budovách – v jedné byl příbytek rabína a kanceláře obce (zde byl zřízen i Izraelitský matriční úřad na Královských Vinohradech), ve druhé škola a později chlapecký sirotčinec. Interiér byl vybaven různobarevným mramorem, barevnými vitrážemi se starozákonními motivy a dřevěnými vyřezávanými sedadly. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13722"] Vinohradská synagoga fungovala jako svatostánek a komunitní centrum přes čtyřicet let. Během 2. světové války si z ní nacisté udělali skladiště majetku, který zůstal v bytech Židů deportovaných do koncentračních táborů. Osudnou se jí ale nakonec nestalo nacistické běsnění, nýbrž bombardování Prahy spojeneckými letouny 14. února 1945. [related-post id="5683"] Bomby zasáhly nejen Vinohradskou synagogu, ale i mnoho obytných čtvrtí. Popelem ten den lehl například emauzský klášter či Faustův dům na Karlově náměstí. Okupační orgány vydaly hasičům rozkaz, aby hasili pouze sousední budovy. Z výstavní synagogy tak nakonec zbyly jen obvodové zdi.  Ty byly strženy v roce 1951, na zasypaných základech vyrostla o deset let později budova základní školy. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13725,13730"]

Vinohradská synagoga kolem roku 1910.

17. 7. 1889: Mastičkář z Vinohrad, krádeže v písárně a rodinné drama v Jihlavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Poslední dopis Milady Horákové je vystaven v Národním muzeu • V Pantheonu Historické budovy Národního muzea je až do 10. července k vidění první a poslední strana dopisu, který napsala Milada Horáková těsně před svou popravou 27. června 1950.

1. 7. 1890: Varování před tulákem, rozruch na náměstí a pokousaní lidé • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

3. 1. 1869: Třicetiletý muž spáchal sebevraždu. Ještě před smrtí stihl říct důvod • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

28. 4. 1868: Vojtěch Náprstek učí Pražany vařit na plynu • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Přednáška o vaření na plynu Pan Vojtěch Náprstek uspořádal v neděli dopoledne v sále na ostrově Žofínském veřejnou přednášku, v které i praktickým spůsobem prodváděl, jak výhodné jest pro domácnost kuchaření při plynu. Ku přednášce této sešlo se jmenovitě se strany krásného pohlaví přečetné posluchačstvo, jež prostranný sál sotva s to byl pojmouti a kteréž s napnutou pozorností sledoval výklady p. Náprstka. Dříve nežli se přikročilo k pravému kuchaření, provedl p. Náprstek několik zkoušek, jimiž dokázal, jak lze o mnoho laciněji při plynu vařiti. Tak přivedl v krátké době 4 minut žejdlík vody do varu, při čemž za ⅙ kr. plynu se spotřebovalo. Tímže nákladem a v téže době uvařeny byly čtyřy vejce na měkko. Při té příležitosti ukázal p. Náprstek, mnoholi dostaneme za ⅙ kr. uhlí neb dříví a tázal se přítomných, jsou-li s to, těchže výsledků docíliti. Po předcházejících těchto zkouškách přikročeno k pravému kuchaření, při kterémž i několik dám amerikánského klubu se súčastnilo. Na třech stolech z nichž jeden určen byl pro anglo-amerikánskou kuchyni, druhý pro českou, třetí pak pro francouzskou, počala se rozmanitá jídla pro snídani, oběd, svačinu a večeři vždy pro pět osob připravovati. Kuchařky v amerikánské kuchyni byly nezúplna za hodinu s připravením potravy na celý den hotovy, při čemž se spotřebovalo plynu za 8½ kr. V kuchyni české spotřebováno k uvaření a upečení snídaně, obědu, svačiny a večeře dvě hodiny a 5 min., při čemž se spálilo za 14 kr. plynu. Prodloužení toto lze přičitati svačině, jež v Americe a Anglii v obyčeji není. Ve francouzské kuchyni, kde seznam jídel na plynu připravovaných mnohem větší byl, se protáhlo vaření nejdéle. Mezi vařením poukazoval pan Náprstek tomu, že maso jest nejživnější potravou pro člověčenstvo, při čemž shromážděným odporoučel spisek právě vyšlý o »Výživě těla lidského«. Uvařené a pečené pokrmy byly od švarných hospodyň mezi přítomné obecenstvo roznášeny, by toto je okusilo, a nikdo nemohl říci, že by jídla tato jakýsi zápach od plynu měla, a každý se vyslovil, aby kuchaření při plynu i u nás v brzce se ujalo, jak v Americe tak i v Anglii zavedeno jest. – Pražský denník, 28. 4. 1868 Praha protestuje proti novým daním Rada král. hlavního města Prahy sešla se včera na večer k mimořádné schůzi, v níž usnesla se na tom, že podána býti má petice přímo k J. M. králi českému, aby nebyl rozmnožen dosavadní, beztoho ohromný počet daní, jež Praha již odváděti musí státu ještě novými a zvláště ne daní z majetku. Na čtvrtek svolán bude k mimořádné valné hromadě sbor obecních starších, by o tomto usnešení rady městské vyslovil se a spolu schválil spůsob, jakým petice to na určené místo odevzdána býti má. – Národní listy, 28. 4. 1868 [related-post id="9719"] Samovraždy Za posledních pěti dnův událo se v Praze neméně než 12 samovražd, nejvíce utopením. Včera o hodině šesté ráno odebrala se 17letá služka Marie Součkova z Březnice, děvče velmi sličné slouživší v domě č. 967–II. v ulici u zastavárny ku třetímu mostu, kdež vrhla se do Vltavy. O 9. hodině vytažena mrtvola její u nových mlýnů. Jak se dovídáme, jest příčina samovraždy její tím dojemnější, jelikož svědčí o poctivé zachovalosti dívky té, jež vší snahou opírala se milostivostem „důstojného“ hejska jakéhos. – O 3. hodině odpůldne vytažena včera u malostranského přívozu mrtvola muže as 20letého, dělnické třídě náležejícího a velmi chatrně oděného. Výkazův neb peněz nenalezeno u něho žádných a patrno dle všeho, že ubohý z nouze čin ten spáchal. Mrtvola musela již asi 4 dny ve vodě ležeti a byla na hlavě značně zkrvácena, bezpochyby že pádem do vody úrazu toho utrpěl. – Národní listy, 28. 4. 1868

1. 8. 1890: Sbírka pro chudé studenty, zabavené maso a dopadený zloděj • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

1. 9. 1868: Kudy povede koňská dráha v Praze? Provozovat ji chce šest společností • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Koňská železnice v Praze Koňská železnice po Praze bude bezpochyby vedena od státního nádraží přes senovážné náměstí, ulicí Jindřišskou, náměstí svatováclavské, ulicí Vodičkovou a kolem mastných krámů přes ulici Spálenou do Žitné ulice, odtud pak Podskalím až pod Vyšehrad k budoucímu železničnímu mostu u budoucí dráhy spojovací. Alespoň prý tento plán při městské radě ze všech předložených nejvíce se líbí. O provedení a užívání železnice té hlásilo se až dosud šest společností. – Národní noviny, 1. 9. 1868

8. 10. 1889: Nová škola na Žižkově, karlínské divadlo a spojení s Vídní • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

26. 3. 1868: Poctivý nálezce vrátil ztracenou tobolku i s penězi • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Poctivý nálezce Choť jednoho sládka na Poříčí ztratila tyto dny tobolku s 18 zl. a směnkou na 200 zl. a státním losem. Tobolku tu nalezl krejčovský tovaryš Frant. David a bez nároku na nějakou odměnu odevzdal ji obecní policii. – Pražský denník, 26. 3. 1868 Soudní proces Dvojnásobný vrah Koch, jenž před sv. Václavem upálil u Vršovic 13letého chlapce ze Slaného a dřív už snad svou milenku, bude míti již někdy v dubnu závěrečné přelíčení. – Pražský denník, 26. 3. 1868 [related-post id="7972"] Koncert Na vyzdobení kostela Karlínského bude v Boží hod velikonoční, v neděli 12. dubna dáván v 7 hodin večer v Novoměstském divadle velkolepý koncert, při němž bude oučinkovat většina zěváckých spolků pražských a několik hudebních sborů vojenských. – Pražský denník, 26. 3. 1868

10. 3. 1868: Na dobytčím trhu se prodávalo zkažené hovězí maso. Odvezli ho k likvidaci • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zabavené maso Včerejšího dne byly na pražský trh dobytčí čtyři čtvrtě masa hovězího (vážíce 339 liber) na prodej přivezeny, které však při lékařském prohlížení co nezdravé a k požívání za nespůsobilé uznány byly. Za tou příčinou bylo maso zabaveno a rasu k zničení odevzdáno. – Národní listy, 10. 3. 1868 Dobročinný skutek Včera odpoledne ubíral se Karlovou ulici jistý starý chudobný muž; pojednou však slabostí sklesl na dlažbu. Právě okolojdoucí duchovní přispěl ihned starci ku pomoci a ustrnuv se nad ním dal jej v přivolané drožce na své outraty do nemocnice k milosrdným sestrám na Malou stranu k dalšímu ošetřováné dovezti. – Pražský denník, 10. 3. 1868 [related-post id="6487"] Otevírají se kašny Dřevěné přikryvky na pražských kašnách, jež slouží k tomu, by po čas zimy voda v nich nezmrzla, počaly se včerejším dnem odstraňovati a do obecního dvora co skladiště těchto příkrovů dovážeti. – Pražský denník, 10. 3. 1868 Situace na Vltavě Rozvodněná Vltava počiná se zponenáhla do obyčejného svého řečiště vraceti. Voda stále opadává a klesla včera večer na 35 palců, pročež převoz přes řeku bude již opět co nejdříve zaveden. – Pražský denník, 10. 3. 1868

1. 8. 1889: Vzácná návštěva, tragická nehoda na železnici a dělnické hnutí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

11. 3. 1890: Náruživý milovník, pomoc chudým měšťanům a rvačka v Klimentské ulici • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

30. 10. 1868: Stařenu přepadla padoucí nemoc a hladina Vltavy stoupá • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Legenda českého zemědělství. Před 80 lety vyjel traktor Svoboda Diesel-Kar 12 • Přesně před 80 lety na česká pole poprvé vyjel jeden z nejrozšířenějších a nejoblíbenějších pomocníků malých a středních rolníků první poloviny dvacátého století – traktor Svoboda Diesel-Kar 12. Na tento typ pak navázalo několik úspěšných řad zemědělských strojů Svoboda, než byla v roce 1948 firma znárodněna. Ikonický traktor zdobí také vchod do hlavní výstavní budovy muzea v Praze na Letné.

19. 7. 1889: Bezplatné noclehárny pro mladé výletníky a mrtvé tělo ve Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

12. 3. 1868: Jezdil po Praze a sháněl hoblík. Tvrdil, že jím srovná nerovnost ve státě • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Obět politické nerovnosti Předevčírem od půldne najmul si na staroměstském náměstí jakýs slušně ošacený mladík drožku č. 74 a dal se voziti po Praze. Brzy zastaviti dal u krámu uzenářského tu zase u kupce, pak u některého kněhkupectví ano i v obchodě lahůdkářském a všude tázal se, mají-li tam na prodej – hoblík, že prý musí něco velmi nerovného srovnati. Rozumí se, že všude odbyt s posměchem, a když po celohodinové jízdě i drožkáři věc ta nápadnou byla, žádal tento o mzdu, předstíraje, že je teď kamsi objednán. Tu teprv vyšlo na jevo, že mladík nemá ani krejcaru. Pokládaje ho za podvodníka, dal ho drožkář zatknouti. Na strážnici odveden, jevil ale neznámý člověk zjevné známky pomatenosti; mluviť neustále o „nerovnosti“ mezi Prahou a Peští, kterouž prý musí, musí a musí hoblíkem srovnati. Přivolaný lékař seznav ovšem, že ubohý upadl v chorobu mysle, dal ho odvésti na místo příslušné. Pokud z listin u něho nalezených souditi lze, jest ubožák tovaryšem tesařským a jmenuje se Jan Lihmann a přišel z Mladé Boleslavi. – Národní listy, 12. 3. 1868 Problémy se skálou S vyšehradské skály utrhl se, jak jsme už oznámili, v pátek značný kus skály a poněvadž ještě další kusy skály hrozily spadnutím, odebrala se v sobotu komise k tomu místu a prohlednuvši je nařídila, aby k urovnání neštěstí byla stržena ještě část skály v délce 6 sáhů, načež hned v pondělí počali na skále té pracovati. – Pražský denník, 12. 3. 1868 [related-post id="6697"] Nehoda Předevčírem vyjeli si dva rybáří ze Štvanice na lov, avšak velká vlna převrhla jích loďku právě pod jezem, tak že oba pod loďkou se octnuli. Jeden z nich se dostal na obrácené dno a háčkem vytáhl svého soudruha ze zpodu. Oba plavali pak bez zastavení až k mostu železničnímu, kdež ke břehu z chladné lázně přirazili bez sítě a bez loďky. – Pražský denník, 12. 3. 1868 Pronájem Kavárna pod Letnou, poblíž třetího mostu, pronajmuta bude dražbou veřejnou a podáním ofert na dobu tří let. Oferty takové, vadiem 200 zl. opatřené, podány býti mají do konce t. m. u zdejší rady městské. – Národní listy, 12. 3. 1868

15. 2. 1868: Sebevražda kvůli nešťastné lásce se mladíkovi povedla až napodruhé • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.
Zprávy Krimi Zajímavosti Kam vyrazit Magazín Počasí Horoskop Bizár