Bydlení jako luxus. Odborníci vydali několik rad pro budoucí vládu

ZprávyKristián Vích25. října 20212 minuty čtení

Foto: Unsplash

Ceny bydlení v Česku rostou doslova každý den. Mnozí lidé si již nemohou dovolit pořídit vlastní byt na hypotéku a jsou odkázáni na nájemní bydlení. I to jim ale z rozpočtu ukousne nemalou část příjmů. Boj s bytovou krizí se má stát jedním z hlavních témat budoucí vlády.

Několik receptů pro budoucí ministry, jak vývoj zvrátit ve prospěch občanů, nyní vydalo Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR). Tato nezávislá iniciativa sdružuje odborníky z oborů architektury, stavebnictví, ekonomiky a práva. A toto jsou některé teze.

Sdružení například říká, že nově připravený stavební zákon je nezbytný, měl by se však upravit, ale jeho účinnost neodkládat déle než o půl roku. Klíčová je prý i digitalizace, která musí jít ruku v ruce s novým zákonem.

„Nově schválený stavební zákon obsahuje mnoho pozitivních opatření pro urychlení a zjednodušení povolování. Nyní po volbách jej není potřeba zcela měnit, ale jen upravit v některých sporných částech, zejména v oblasti územního plánování a posílení role samospráv,“ říká sdružení.

„Pro podporu nové výstavby a zlepšení dostupnosti bydlení ani ten sebelepší stavební zákon nestačí, pokud města a obce, kde se staví, nebudou od státu získávat výrazně více peněz na veřejnou infrastrukturu,“ stojí dále v dokumentu od SAR.

Dalším z receptů je nové DPH u nových bytů. To by se podle představ SAR mělo snížit z 15 na 10 procent a zbývajících 5 procent by formou místního poplatku měly získávat města a obce, kde se tyto byty staví.

Odborníci si také myslí, že města a obce by neměly řešit nedostatek financí od státu tím, že budou od investorů požadovat příspěvky na infrastrukturu. To podle nich jen dále zvedá ceny bytů.

Sdružení rovněž prosazuje, že pro podporu dostupnosti bydlení by měla veřejná správa především zajistit dlouhodobě platná pravidla pro stavební rozvoj a uvolnit dostatek ploch pro novou výstavbu. Dále říká, že veřejná správa má jiné důležité úkoly než zajišťovat výstavbu bytů. Pokud se však pro vlastní bytovou výstavbu rozhodne, mělo by se jednat o nájemní byty, které zůstanou ve veřejném vlastnictví.

Za jednu z priorit pak SAR označuje novou výstavbu na brownfieldech. Stát by prý měl finančně podpořit dekontaminaci a revitalizaci brownfieldů, a to nejen těch veřejných, ale i soukromých.

Zdroj: Tisková zpráva Sdružení pro architekturu a rozvoj

Nepřehlédněte

Praha chce být transparentnější. Spustila realitní portál za půl milionu korun • Magistrát hl. m. Prahy spustil webovou stránku, kde budou pravidelně zveřejňovány všechny aktuální nabídky prodeje a pronájmu nemovitostí v majetku města. Ke všem informacím o pronájmech, prodejích i dražbách bytů i nebytových prostor se občané dostanou na jednom místě přes běžný online vyhledavač. Uživatelé mohou všechny nabídky dostávat ihned po zveřejnění přímo do své elektronické pošty, musí se jen zaregistrovat do systému a zadat svou e-mailovou adresu. „Realitní portál hlavního města je dalším krokem k cíli, kterým je transparentní nakládání s městským majetkem. Správa majetku se s tímto portálem stává otevřenější a modernější. Nová online služba je uživatelsky příjemnější než vyhledávání nabídek na úřední desce,“ uvedl Karel Grabein Procházka, radní hlavního města Prahy pro správu majetku. Na realitním portálu www.realitniportalpraha.cz budou postupně přibývat nabídky pronájmů v závislosti na usnesení Rady hlavního města Prahy, která musí schválit veškeré kroky, týkající se správy majetku. „Věřím, že po finálním doladění detailů se magistrátní realitní web rychle stane užitečnou službou na pražském trhu s nemovitostmi. Těší mě to tím více, že náklady na zavedení systému nebyly v porovnání s jeho přínosem nijak vysoké,“ dodal Karel Grabein Procházka. Nový realitní portál stál Magistrát hlavního města Prahy 450 tisíc korun.

Praha začne hlídat délku stavebních řízení. Slibuje si od toho zpomalení růstu cen bytů • Pražští radní schválili záměr, aby město začalo měřit a hlídat doby územních a stavebních řízení a zefektivnilo tak povolovací procesy. Pomalé rozhodování úřadů je jedním z důvodů, na který si stěžují developeři a kvůli kterým raketově rostou ceny bydlení v Praze.

Rostoucí cenu nového bydlení v Praze způsobuje neuvěřitelně dlouhý povolovací proces a také nedostatek pozemků vhodných pro rezidenční výstavbu.

KOMENTÁŘ: Hlavní důvody, proč jsou byty v Praze stále tak drahé • Ceny nových bytů v Praze neustále rostou a v poslední době se dostaly tak vysoko, že jsou pro většinu domácností nedostupné. Výjimky v podobě levnějších projektů se sice čas od času najdou, jde ale jen o výjimky potvrzující pravidlo. Vliv na cenu nových bytů má přitom hned několik faktorů, všechny se do ní promítají negativně. Jde o nedostatek volných stavebních pozemků, zdražující stavební práce v čele s řemesly a neuvěřitelně složitá a zdlouhavá byrokracie prodlužující povolování nových staveb. Ale popořadě.

KOMENTÁŘ: Jak liknavost úředníků brzdí výstavbu nových bytů v Praze • Dvanáct měsíců čekání na razítko nutné k podání žádosti o územní rozhodnutí, dalších patnáct měsíců zbytečný byrokratický ping pong se stavebním úřadem. To jsou dva konkrétní případy průtahů, které vydání stavebního povolení oddálí celkem o dva a čtvrt roku. Liknavost a v některých případech i špatná vůle úředníků tak může za to, že rezidenční trh v hlavním městě zamrzl. Nových bytů se staví extrémně málo a poptávka tak stále výrazně převyšuje nabídku.

Ceny novostaveb v Praze dál rostou. Běžní lidé mohou na vlastní bydlení zapomenout • Ceny nových bytů v Praze stále rostou, i když tempo zdražování v posledním loňském čtvrtletí zpomalilo. Průměrná cena za jeden metr čtvereční nového bytu v nabídkách developerů na konci loňského roku vzrostla na 97 233 korun, což představuje nárůst oproti předchozímu čtvrtletí o 2,5 procenta.

Evžen Korec: Růst cen nových bytů v letošním roce zásadně zpomalí • Výrazný růst cen nových bytů z posledních let letos zásadně zpomalí. Letošní rok bude na rezidenčním trhu spíše ve znamení stagnace či jen pomalého růstu maximálně do tří procent. Bytů se sice staví stále málo, ale poptávka klesla kvůli restrikcemi svázanému hypotečnímu trhu. Kvůli nekoncepčním zásahům České národní banky (ČNB) se počet sjednaných hypoték loni propadl o třetinu, což se projevilo i na prodeji nemovitostí.

Pražský realitní portál v budoucnu nabídne kompletní přehled o městském majetku • Všechny aktuální nabídky prodeje a pronájmu nemovitostí v majetku města na jednom místě přes běžný online vyhledávač nabízí hlavní město na svých webových stránkách. V budoucnu zde budou dostupné také veškeré informace o pronájmech, prodejích a dražbách bytů i nebytových prostor.

Inflace pokračuje v poklesu, dostala se pod devítiprocentní hranici. Náklady na bydlení ale rostou • Inflace v Česku pokračuje v poklesu, dostala se pod devítiprocentní hranici. Spotřebitelské ceny podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) v červenci meziročně vzrostly o 8,8 procenta. Inflace se tak snižuje nepřetržitě už od února, přesto je stále velmi vysoká. Zpomalení meziročního růstu způsobily hlavně ceny v potravin, nealkoholických nápojů a bydlení. Ceny zboží úhrnem podle ČSÚ v červenci meziročně vzrostly o 9,5 procenta a ceny služeb o 7,6 procenta.

Smíchov, Letňany, Vysočany. Tady Pražané nejvíce kupují nové byty • Zájemci o nové bydlení v hlavním městě stále preferují dvě městské části – Prahu 9 a 5. Právě zde se dlouhodobě prodává nejvíce nových bytů a nejinak tomu je i letos. Třetí místo s odstupem drží Praha 10. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti EKOSPOL, která pražský rezidenční trh monitoruje. Z pražských lokalit jsou nejvyhledávanější Smíchov, Letňany či Vysočany. V Praze se během prvního čtvrtletí letošního roku prodalo celkem 1160 nových bytů. „Z toho se 301 bytů nacházelo na území Prahy 9 a 257 bytů bylo v Praze 5. Tyto dvě městské části tak obhájily své pozice s minulého čtvrtletí. Na třetím místě s odstupem zůstala Praha 10 se 186 prodanými byty. Největší zájem je letos o stále atraktivnější Smíchov, kde si zájemci během prvních třech měsíců letošního roku pořídili 138 nových bytů,“ přibližuje prodejní statistiky analytik společnosti EKOSPOL Matyáš Hančl. Mimo hlavní zájem kupujících zůstávají centrální části Praha 1 a 2, kde se celkem prodalo 30 nových bytů. Jde o úplně stejné číslo, jako v posledním čtvrtletí loňského roku. „Statistiky prodaných bytů nejlépe ukazují, o jaké lokality je mezi kupujícími největší zájem. Lidé dlouhodobě upřednostňují místa s dostatkem zeleně, plnou občanskou vybaveností a skvělou dopravní dostupností. To všechno jim mohou nabídnout pouze projekty v širším centru a okrajovějších částech Prahy. Naopak nejužší centrum některé z těchto benefitů většinou nenabízí. Pokud k tomu přidáme výrazně vyšší cenu bytů v centru, je důvod nezájmu o tyto lokality jasný,“ podotýká Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva dlouhodobého lídra developerské výstavby v ČR EKOSPOLU. [related-post id="5620"] Podle něj by proto měl z reálné poptávky po nových bytech vycházet také připravovaný Metropolitní plán, který v představené podobě jde spíše opačným směrem. „Rekultivace opuštěných a zanedbaných brownfieldů je správným krokem, horší už je to s deklarovaným zahušťováním už tak přetíženého centra města. Prodejní statistiky jasně dokazují, že lidé centrum nevyhledávají a raději bydlí o něco dále, avšak uprostřed či blízko zeleně. Metropolitní plán by to měl vzít v potaz a připravit dostatek vhodných pozemků v lokalitách, kde lidé opravdu chtějí bydlet,“ apeluje Korec. Data dostupných bytů doplňují prodejní statistiky, které EKOSPOL zveřejnil v minulých týdnech. Podle nich se v prvním čtvrtletí letošního roku prodalo v hlavním městě celkem 1160 nových bytů, což bylo meziročně o čtvrtinu méně. Šlo o druhé nejhorší čtvrtletí za posledních pět let. Počet dostupných bytů se už šesté čtvrtletí v řadě pohyboval kolem kritické třítisícové hranice. [related-post id="9027"]

KOMENTÁŘ: Daň z nabytí nemovitosti je nemorální a měla by se zrušit • Daň z nabytí nemovitosti je nemorální, tvrdí část senátorů. Senát proto dolní komoře českého parlamentu navrhl, aby tuto daň zcela zrušila. Jsem jednoznačně pro, protože tato zbytečná čtyřprocentní daň zásadním způsobem zvyšuje náklady na pořízení vlastního bydlení. Stejně jako každoročně placená daň z nemovitosti by měla z českého daňového systému zcela zmizet.

Nájmy v Praze rostou nejrychleji na sídlištích, ukázala analýza • Praha si nechala vypracovat podrobnou analýzu trhu s nájemním bydlením za posledních pět let. Vyplývá z ní, že za poslední období rostly nájmy nejrychleji na sídlištích. Ceny nájemného, i když s menším zpožděním, ve sledovaném období reagovaly zejména na růst prodejních cen vlastnického bydlení, a to jak v segmentu novostaveb, tak přeprodejů starších bytů.

KOMENTÁŘ: Na hypotéku se prodá každý druhý nový byt • Enormně vysoký zájem o hypotéky neutlumila ani probíhající koronavirová krize, což dokládá i rekordní objem hypoték poskytnutý v loňském roce komerčními bankami. Ani loňský rok nic nezměnil na dlouhodobém trendu, že si nový byt na hypotéku pořizuje polovina z kupujících. U některých projektů však podíl klientů s hypotékou dosahuje až 60 procent.

Zvyšování nájemného má svá pravidla. V některých případech o něm rozhoduje soud • Pronajímatel má sice právo na úpravu výše nájmu, ovšem musí dodržet určitá pravidla stanovená nájemní smlouvou nebo zákonem. V jakých případech je navýšení nájemného oprávněné? O kolik je přípustné a za jakých podmínek? Existuje jeho maximální hranice? A jaká pravidla musí obě strany respektovat?

Evžen Korec: České stavebnictví roste, o bytové výstavbě v Praze se příliš mluvit nedá • České stavebnictví pokračuje v mírném růstu, stavební produkce v červnu podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně vzrostla o 2,4 procenta. Roste i bytová výstavba, v rámci celé České republiky se v šestém měsíci začalo stavět celkem 2850 bytů, což představuje meziroční nárůst o 8,3 procenta. Bytovou výstavbu však táhnou hlavně regiony, v hlavním městě se o rozvoji bytového fondu mluvit nedá. V červnu se v Praze začalo v bytových domech stavět jen 206 bytů. To je hluboce pod poptávkou i zdravým růstem města.

KOMENTÁŘ: Schválení stavebního zákona je správný krok, nové byty mohou výrazně zlevnit • Stovky tisíc korun mohou v budoucnu ušetřit lidé kupující nový byt díky novému stavebnímu zákonu, který ve středu schválili poslanci. Přesun stavebních úřadů pod stát vyřeší dlouhá léta přehlížený problém takzvané systémové podjatosti a zároveň urychlí zablokované povolování nových staveb. Získat všechna potřebná povolení pro středně velký bytový projekt trvá průměrně pět let. Složitý byrokratický proces a neúměrné průtahy přitom prodražují nové byty o deset procent, což u bytu za šest milionů korun představuje 600 tisíc korun.

Pražané vydělávají na byt 17 let, mnohem déle než v Berlíně či Vídni • O přemrštěných cenách nových bytů v Praze se mluví už dlouho. Kvůli zastaralému územnímu plánu a zablokovanému povolovacímu procesu se totiž nové byty takřka nestaví a zájemci si tak nemají z čeho vybírat. Ceny žene vzhůru také výrazné zdražování stavebních prací. Situace došla tak daleko, že dostupnost nového bytu v českém hlavním městě je mnohem nižší než v metropolích okolních států. Podle portálu Numbeo.com musí Pražan na byt šetřit o několik let více, než lidé v Berlíně, Vídni či Bratislavě. Tento portál srovnává náklady na pořízení stejně velkého bytu ve vybraných městech ve vztahu k úrovni příjmů v daném místě. Zjednodušeně řečeno pracuje s kupní sílou místních lidí. Na webu lze porovnat mimo jiné poměr ceny stejně velkého bytu k příjmu domácnosti, čili kolik let na takový byt domácnost vydělává. Počítá se zde s mediánovou cenou za byt o ploše 90 metrů čtverečních, což je na západ od nás rozměr průměrného bytu. Je to rozdíl oproti některým českým studiím, které kalkulují s bytem o rozměru maximálně 70 metrů čtverečních. Za disponibilní měsíční příjem domácnosti Numbeo.com počítá 1,5násobek mediánového příjmu jednotlivce v daném místě. České hlavní město v tomto srovnání vychází velmi tristně. Zatímco v Praze vydělává domácnost se středním příjmem na 90metrový byt 17,09 let, v hlavních městech našich sousedních států je to o poznání méně: v Berlíně 10,56 let, ve Varšavě 11,94, v Bratislavě 12,83 a ve Vídni 13,30. Zablokovaná výstavba a nedostatek pozemků vhodných k výstavbě tak učinily bydlení v našem hlavním městě výrazně dražší a nedostupnější než v okolních metropolích. [related-post id="11612"] Podobná čísla jako Praha při porovnání na Numbeo vykazuje v regionu pouze německý Mnichov, domácnost zde na devadesátimetrový byt vydělává 16,44 let. To může být zarážející zejména ve srovnání s hodnotami Berlína (10,56 let). V Mnichově je však odlišná situace, než v německém hlavním městě, protože zde jsou nejdražší nemovitosti v celém Německu. Tamní opozice i odborníci to kladou za vinu hlavně vedení města. Argumentují tím, že pozemky pro nové bytové projekty se vedení města snažilo prodávat za co nejvyšší ceny (na rozdíl od jiných německých měst, která více brala ohled na sociální situaci a nešroubovala ceny pozemků za každou cenu nahoru). Vysoká cena pozemků se pak logicky promítá do cen bytů, které na nich stojí. Podíl na vysokých cenách bydlení je mnichovské radnici připisován také proto, že nové bytové stavby protlačila, často přes odpor místních, do nezastavěných oblastí uvnitř města. Takové plochy poblíž centra jsou samozřejmě výrazně dražší a i to vyhnalo ceny bytů v Mnichově vysoko. Toto by mělo být varováním pro hlavně Prahu, která pracuje ve svém připravovaném Metropolitním plánu s představou, že budou zastavovány jen nevyužité plochy uvnitř města. Situace Mnichova však jasně ukazuje, že soustředění výstavby pouze uvnitř města vede kvůli k vyšším cenám pozemků blíže centru k dalšímu zdražování bytů. Před tímto jsem již ve svých komentářích k návrhu Metropolitního plánu varoval a Praha by se měla takové situace vyvarovat. Proto se musí zároveň rozrůstat po svém okraji. Tyto oblasti jsou mezi zájemci o nové bydlení nejžádanější, jak kvůli svým nižším cenám, tak zároveň dobré dopravní dostupnosti i plné občanské vybavenosti. Cenový růst bytů v Praze pak může zastavit jen urychlené zahájení výstavby nejlépe několika konkurenčních rezidenčních projektů v různých oblastech Prahy. To je potřeba provést skutečně co nejrychleji. Čekat na nový Metropolitní plán, který by měl začít platit nejdříve od roku 2023, není možné. RNDr. Evžen Korec, CSc. Generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL a. s.

Evžen Korec: Stavba rodinného domu se prodraží o stovky tisíc korun • Posledních pár měsíců na zahájení stavby rodinného domu mají ti, kteří chtějí ušetřit. Od nového roku je totiž výstavba vyjde o stovky tisíc korun dráž. Může za to evropská směrnice o energetická náročnosti budov, která se od příštího roku bude týkat všech novostaveb bez výjimky. Stavební povolení od 1. ledna 2020 získají jen takové stavby, které jsou energeticky nulové. U rodinného domu s průměrnou cenou 3,5 milionu korun bude muset stavitel připlatit 350 až 525 tisíc korun.

Zdražování bytů v Praze pokračuje, průměrná cena vzrostla za rok o 1,5 milionu korun • Cenový růst na pražském realitním trhu nepolevuje, spíše naopak. Průměrná cena prodaného bytu vzrostla na 6,4 milionu korun, což znamená meziroční nárůst o 1,5 milionu korun. Na konci roku 2016 totiž dosahovala průměrná cena prodaného byt 4,9 milionu korun. Oproti předchozímu čtvrtletí došlo v posledním kvartálu loňského roku k růstu ceny o 210 tisíc korun. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti EKOSPOL, která pražský rezidenční trh monitoruje už jedenáct let.

Rostoucí cenu nového bydlení v Praze způsobuje neuvěřitelně dlouhý povolovací proces a také nedostatek pozemků vhodných pro rezidenční výstavbu.

V Praze se loni začalo stavět 5 tisíc bytů. Magistrát chce výstavbu ještě více podpořit • Z výsledků stavebnictví za jedenáct měsíců roku 2019, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), vyplývá, že v tomto období byla v Praze zahájena výstavba celkem 4 969 bytů v nových bytových domech. Celkově by tak za minulý rok mělo být zahájeno více jak 5 000 bytů. To je dvojnásobek oproti roku 2018 a současně je to nejvyšší počet zahájených bytů v Praze od roku 2008. I přesto, že se jedná o zlepšení, do budoucna by hlavní město chtělo, aby ročně vznikalo minimálně 6 000 bytů.

Nové byty v Praze vznikají hlavně v bytových domech • Hlavní město sice přišlo o pozici lídra bytové výstavby, kterou už před časem převzal Středočeský kraj, přesto v jednom ukazateli stále s přehledem dominuje. V Praze se stále postaví nejvíce nových bytů v rámci bytových domů, všude jinde s výjimkou Plzeňského kraje se více staví rodinné domy. Je to logické, protože v hlavním městě jsou stavební pozemky s přehledem nejdražší. Tyto vyšší pořizovací náklady se v bytovém domě s více byty lépe rozloží mezi více kupujících. S větší rezidenční výstavbou také na mnoha místech hlavního města počítá i platný územní plán. Naopak v menších městech se bytové domy staví jen výjimečně.