Zdražování bytů v Praze pokračuje, průměrná cena vzrostla za rok o 1,5 milionu korun

ZprávyPražskýDEN.cz31. ledna 20183 minuty čtení
Rostoucí cenu nového bydlení v Praze způsobuje neuvěřitelně dlouhý povolovací proces a také nedostatek pozemků vhodných pro rezidenční výstavbu.

Rostoucí cenu nového bydlení v Praze způsobuje neuvěřitelně dlouhý povolovací proces a také nedostatek pozemků vhodných pro rezidenční výstavbu.

Foto: Archiv

Cenový růst na pražském realitním trhu nepolevuje, spíše naopak. Průměrná cena prodaného bytu vzrostla na 6,4 milionu korun, což znamená meziroční nárůst o 1,5 milionu korun. Na konci roku 2016 totiž dosahovala průměrná cena prodaného byt 4,9 milionu korun. Oproti předchozímu čtvrtletí došlo v posledním kvartálu loňského roku k růstu ceny o 210 tisíc korun. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti EKOSPOL, která pražský rezidenční trh monitoruje už jedenáct let.

„Tradičně nejvíce museli zaplatit zájemci o bydlení v centru, například v Praze 2 vychází průměrná cena prodaného bytu na enormních 14,6 milionu korun. Naopak nejméně, 5,01 milionu korun, za nový byt zaplatili kupci v Praha 9. S nepatrným odstupem následovala Praha 10 s průměrnou cenou 5,07 milionu korun. Oproti předchozímu čtvrtletí se průměrná cena pod pětimilionovou hranici nedostala vůbec nikde,“ přibližuje cenové statistiky hlavní analytik EKOSPOLU Matyáš Hančl. Tyto ceny přitom nezahrnují příplatky za sklep a garážová či parkovací stání, které developeři často kvůli optickému snížení ceny evidují zvlášť.

Celková kupní cena za celý byt je podle Hančla objektivnějším kritériem, než cena za metr čtvereční. Developeři totiž často používají rozličnou metodiku k jejímu výpočtu tak, aby působila příznivěji. „Kupující se ale nakonec vždy rozhodují podle vlastních finančních možností, proto je více zajímá konečná cena, kterou ve finále za byt zaplatí,“ vysvětluje Hančl.

Nejlevněji je v Praze 9

EKOSPOL monitoruje jednak celkovou cenu prodaného bytu, tak i cenu za metr čtvereční. Z tohoto pohledu vychází nejlépe také Praha 9, kde se průměrná cena prodaného nového bytu dostala pod sedmdesátitisícovou hranici (69 213 Kč). Druhá nejlevnější byla v posledním čtvrtletí loňského roku Praha 10 s průměrnou cenou 71 671 korun za metr čtvereční. Naopak v Praze 2 museli kupci sáhnout hlouběji do kapsy, metr čtvereční nového bytu je vyšel na 124 183 koruny.

[related-post id=“5087″]

Levněji už nebude

Rostoucí cenu nového bydlení v Praze způsobuje neuvěřitelně dlouhý povolovací proces a také nedostatek pozemků vhodných pro rezidenční výstavbu.

„Situace v hlavním městě je opravdu kritická. Stavební úřady nové stavby spíše brzdí, než aby je povolovaly. Neaktualizovaný územní plán navíc způsobil, že cena posledních volných pozemků výrazně vzrostla, často až za hranici ekonomické rentability. Nedoplácí na to jen developeři, ale hlavně zájemci o vlastní bydlení. Z ceníků developerů totiž takřka zmizely nejlevnější byty, což dokládá i rapidní nárůst průměrné ceny prodaného bytu. Ta jen za poslední rok vzrostla o milion a půl. Pro mnohé rodiny se tak sny o vlastním bydlení stávají nesplnitelnými,“ upozorňuje Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva dlouhodobého lídra developerské výstavby v ČR EKOSPOLU.

[related-post id=“4807″]

Podle Korce se navíc nedá čekat, že by cena bytů v dohledné době začala klesat. „Situace na trhu se příliš nemění, bytů je stále velký nedostatek. Jejich ceny proto budou i nadále růst, ale už ne tak prudce. Myslím si, že se meziroční nárůst bude pohybovat kolem pěti procent,“ odhaduje Korec.

Z nedávno zveřejněné statistiky EKOSPOLU vyplynulo, že se prodeje nových bytů loni v hlavním městě propadly meziročně o jednu pětinu na 5381 prodaných nových bytů. Počet dostupných klesl na konci loňského roku pod třítisícovou hranici, na jeden byt jsou tak statisticky hned dva kupci. To výrazně snižuje možnost výběru a vede k růstu cen.

Nepřehlédněte

Brownfield na Zličíně se v budoucnu promění v obrovskou rezidenční čtvrť • Největší český rezidenční stavitel Central Group uskutečnil ve středu vůbec největší akvizici ve své historii. V jeho portfoliu je tak nově další velký brownfield v Praze. Od společnosti PSN firma koupila obří průmyslový areál na Zličíně, kde původně sídlil Siemens.

Plánek areálu po bývalé továrně Siemens na Zličíně.

Stavebnictví propadalo i v listopadu, pomůže až nový stavební zákon • Očekávat pravidelné zveřejnění statistik stavební produkce je poslední dobou dost monotématické. Už od loňského jara totiž není otázkou, zda české stavebnictví klesá, ale pouze o kolik. Ani loňský listopad tento trend nezměnil, pouze došlo k mírnému zpomalení poklesu. České stavebnictví podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) kleslo loni v listopadu meziročně o 8,4 procenta. Dolů ho táhlo hlavně pozemní stavitelství, kde se produkce meziročně propadla o 11,6 procenta, zatímco inženýrské stavitelství kleslo „jen“ o 1,3 procenta.

Ceny bytů v Praze dál rostou. Od loňska se zvedly skoro o 10 procent • Zdražování na pražském rezidenčním trhu pokračuje, průměrná cena nových bytů v nabídkách developerů od začátku roku vzrostla o osm procent na 92 917 korun za metr čtvereční. Naopak rozloha průměrného nabízeného bytu nepatrně klesla na 69,09 metru čtverečního. Za průměrný byt tak zájemce musí zaplatit 6,4 milionu korun. Ještě před půl rokem by za stejný byt zaplatil o půl milionu korun méně. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti EKOSPOL, která pražský rezidenční trh monitoruje už jedenáct let. „Na konci loňského roku dosahovala průměrná cena nových bytů v nabídkách pražských developerů 85 653 korun za metr čtvereční. O čtvrt roku později průměrná cena vzrostla na 91 897 korun za metr čtvereční. Tempo růstu tak o něco zpomalilo, ale trend zdražování stále neskočil,“ podotýká hlavní analytik developerské společnosti EKOSPOL Matyáš Hančl. Nejvyšší ceny zůstávají tradičně v nejužším centru, kde cena za metr čtvereční významně překračuje stotisícovou hranici. „Konkrétně v Praze 1 se nové byty nabízí za průměrných 166 792 korun za metr čtvereční a Praze 2 za 157 595 korun za metr čtvereční. Vysoké ceny jsou také v Praze 8 (112 695 korun za metr čtvereční) a vůbec poprvé překročily průměrné ceny stotisícovou hranici také v Praze 3 (108 058 korun za metr čtvereční),“ přibližuje nabídkové ceny analytik Hančl. Tyto ceny přitom nezahrnují příplatky za sklep a garážová či parkovací stání, které developeři často kvůli optickému snížení ceny evidují zvlášť. Naopak cenově nejdostupnější byty jsou v okrajovějších částech Praha 9 (82 112 korun za metr čtvereční), Praha 10 (83 011 korun za metr čtvereční) a Praha 4 (86 862 korun za metr čtvereční). I zde však, s výjimkou Prahy 10, ceny v porovnání s předchozím čtvrtletím výrazně vzrostly. [related-post id="10347"] Bude hůř Přestože se růst cen mírně zpomalil, jejich zlevňování nás v nejbližších měsících nečeká. „Růst cen způsobuje extrémní nedostatek nových bytů na trhu, který bude bohužel přetrvávat i v následujícím období. Poptávku po nových bytech navíc v létě krátkodobě zvýší rozhodnutí České národní banky (ČNB) od října ještě více zpřísnit podmínky pro získání hypotéky. Zájemci o vlastní bydlení pořízené na hypotéku tak budou chtít uzavřít smlouvy na poslední chvíli ještě za výhodnějších podmínek, což může tlačit na další růst cen nových bytů,“ tvrdí Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva dlouhodobého lídra developerské výstavby v ČR EKOSPOLU. Podle něj by mohly nové byty v Praze do konce roku zdražit i o více než pět procent. „Sázky na to, že by byty v brzké budoucnosti zlevnily, jsou liché. Naopak otálení s případnou koupí jen zasekne větší sekeru do rodinných financí. Vždyť na začátku roku byla průměrná cena nového bytu o půl milionu korun nižší, než je nyní. A stejné to bude i za půl roku. Za nový byt zájemce na konci letošního roku zaplatí až o stovky tisíc korun více,“ předpovídá Korec. Z nedávno zveřejněné statistiky EKOSPOLU vyplynulo, že se v Praze během prvního pololetí letošního roku prodalo celkem 2452 nových bytů za 16,5 miliardy korun. Z hlediska počtu jde o meziroční pětinový pokles.

Časovaná bomba. Problémy mladých nikoho nezajímají. Komentář Kristiána Vícha • Končící předvolební kampaň znovu ukázala smutnou vizitku české politické scény. Žádná z politických stran nenabízí skutečně věrohodný program pro generaci mladých lidí, která přišla na svět v 90. letech. Tito lidé se přitom dennodenně potýkají se závažnými problémy, které jejich rodiče řešit nemuseli.

Evžen Korec: Centrální stavební úřad prospěje městským částem • Jeden úřad místo současných 22. To je plán, o kterém se stále častěji v hlavním městě mluví. Jde o zřízení centralizovaného stavebního úřadu, který by rozhodoval o velkých a složitějších stavbách. Například by pod něj spadaly všechny stavby s více než 60 byty. Zbylé místní stavební úřady by získaly více prostoru řešit menší stavby významné hlavně z lokálního hlediska. Vznik nového úřadu je jedním z nejrychlejších způsobů, jak odblokovat zaseknuté povolování staveb, kvůli kterému mimo jiné výrazně zdražují nové byty.

Pronajímáte byt přes Airbnb? Město od vás bude chtít poplatky • Na „sdílené“ ubytování dopadne v brzké době poplatková povinnost bez rozdílu oproti hotelům a penzionům. Ministerstvo financí předložilo do připomínkového řízení návrh novely zákona o místních poplatcích. O její přípravu se v souvislosti s řešením problematiky „sdíleného“ ubytování zasadilo hlavní město Praha, jehož zástupci se aktivně účastnili jednání s Ministerstvem financí a Ministerstvem pro místní rozvoj. Nyní existují dva tzv. ubytovací poplatky, jednak poplatek za rekreační a lázeňský pobyt a jednak poplatek z ubytovací kapacity. Pouze první z nich se však uplatňuje na sdílené ubytování, což je spíše dílem náhody než záměrem zákonodárce, který v době vzniku předpisů s něčím jako sdílené ubytování nepočítal. „Nynější stav neodůvodněně zvýhodňuje „sdílené“ ubytování oproti hotelům a ubírá finance městské pokladně,“ uvádí radní hl. m. Prahy Jan Wolf. Novela sjednocuje oba poplatky v jediný, který dopadne i na „sdílené“ ubytování. Novela rovněž počítá s navýšením maximální výše poplatků s ohledem na současné cenové hladiny z 21 Kč na 50 Kč. Narovnání podmínek Současný boom sdíleného ubytování přináší Praze řadu problémů, ať už jde o zvýšení cen a nedostupnost bydlení pro Pražany či narušení charakteru obytných zón. Vedení Prahy věří, že narovnání podmínek hotelového a „sdíleného“ ubytování, a zejména pak důsledné vyžadování plnění veškerých povinností, může mít samo o sobě ve vztahu ke „sdílenému“ ubytování regulační efekt. Omezení neopodstatněné výhodnosti poskytování „sdíleného“ ubytování může přispět k utlumení boomu na vyváženější úroveň. Přijetí novely zákona o místních poplatcích je dle radního Wolfa pouze jedním z kroků k úspěšnému vyřešení problémů týkajících se „sdíleného“ ubytování. „Dále intenzivně usilujeme o tři legislativní změny. Jednak chceme, aby stát mohl získávat informace od zprostředkovatelů „sdíleného“ ubytování o provedených transakcích, což je klíčové pro kontrolu tohoto podnikání a jeho vyvedení ze zóny šedé ekonomiky. Dále chceme, aby obcím bylo umožněno vybírat ubytovací poplatek hromadně prostřednictvím zprostředkovatelů „sdíleného“ ubytování a regulovat sdílené ubytování na svém území,“ dodává radní Wolf.

KOMENTÁŘ: Schválení stavebního zákona je správný krok, nové byty mohou výrazně zlevnit • Stovky tisíc korun mohou v budoucnu ušetřit lidé kupující nový byt díky novému stavebnímu zákonu, který ve středu schválili poslanci. Přesun stavebních úřadů pod stát vyřeší dlouhá léta přehlížený problém takzvané systémové podjatosti a zároveň urychlí zablokované povolování nových staveb. Získat všechna potřebná povolení pro středně velký bytový projekt trvá průměrně pět let. Složitý byrokratický proces a neúměrné průtahy přitom prodražují nové byty o deset procent, což u bytu za šest milionů korun představuje 600 tisíc korun.

V Praze se loni začalo stavět 5 tisíc bytů. Magistrát chce výstavbu ještě více podpořit • Z výsledků stavebnictví za jedenáct měsíců roku 2019, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), vyplývá, že v tomto období byla v Praze zahájena výstavba celkem 4 969 bytů v nových bytových domech. Celkově by tak za minulý rok mělo být zahájeno více jak 5 000 bytů. To je dvojnásobek oproti roku 2018 a současně je to nejvyšší počet zahájených bytů v Praze od roku 2008. I přesto, že se jedná o zlepšení, do budoucna by hlavní město chtělo, aby ročně vznikalo minimálně 6 000 bytů.

Evžen Korec: Přínosy nového stavebního zákona budou zjevné až za několik let • Dlouho očekávaný a vyhlížený stavební zákon dnes vstupuje do mezirezortního připomínkového řízení, kde se k tomuto dílu ministerstva pro místní rozvoj budou moci oficiálně vyjádřit ostatní resorty a příslušné úřady. Očekávaný ostrý boj o jednotlivé paragrafy a odstavce nové stavební legislativy by ale neměl přehlušit hlavní přínos připraveného zákona – snahu o podstatné zkrácení povolovacího procesu. Naopak problémem zůstává, že první výsledky pocítíme až za dlouhé roky. Do té doby bude stavebnictví stagnovat a například cenově dostupných bytů se jen tak nedočkáme.

V Praze se nejvíce prodávají dvoupokojvové byty. Zájem je i o garsonky • Na pražském rezidenčním trhu jsou nejžádanějším zbožím malé dvoupokojové byty 2+kk. Jen ve druhém čtvrtletí letošního roku jich developeři prodali celkem 506, což představuje takřka 40procentní podíl na celkových prodejích. Na druhém místě v zájmu následují jednopokojové garsonky. Těch se za tři měsíce prodalo 327, tedy jedna čtvrtina prodejů. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti EKOSPOL, která pražský rezidenční trh monitoruje už jedenáct let.

Zvyšování nájemného má svá pravidla. V některých případech o něm rozhoduje soud • Pronajímatel má sice právo na úpravu výše nájmu, ovšem musí dodržet určitá pravidla stanovená nájemní smlouvou nebo zákonem. V jakých případech je navýšení nájemného oprávněné? O kolik je přípustné a za jakých podmínek? Existuje jeho maximální hranice? A jaká pravidla musí obě strany respektovat?

Nové byty v Praze kupují převážně Češi. Na cizince připadá desetina prodejů • Byty v pražských novostavbách kupují převážně Češi, tuzemského majitele získá devět z deseti prodaných bytů. Vyplývá to z dlouhodobé zkušenosti developerské společnosti Ekospol, která za 27 let na trhu získala už přes deset tisíc klientů. Tento údaj nyní potvrdila také analýza pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR), na kterou upozornil Pražský deník. Podle ní činí podíl cizinců mezi kupujícími nových bytů 11,6 procenta. Nepatrně vyšší (14,1 %) pak je u rekonstruovaných bytů.

S řešením bydlení pomůže Pražanům nové kontaktní místo • Pražský magistrát otevřel kontaktní místo pro občany, kteří potřebují pomoc či radu při řešení své bytové situace. Kvůli koronavirové pandemii bude zatím fungovat v omezeném režimu.

Ceny nájmů prudce rostou, Praha patří mezi 20 nejdražších měst Evropy • Praha se zařadila mezi dvacítku měst Evropy s nejdražším nájemným. V celoevropském žebříčku poskočilo naše hlavní město meziročně o rekordních 13 příček.

Studenti se nastěhují k seniorům. Praha 3 chce propojit lidi dvou generací • Radnice Prahy 3 přišla s nápadem, jak dát studentům šanci dostupného bydlení a seniorům odpomoci od izolace, do níž se často v pozdějším věku dostávají. Projekt dvougeneračního soužití se již osvědčil v zahraničí. Zájemci ale musí splňovat několik podmínek.

KOMENTÁŘ: Stavební úřady se musí dostat z vlivu obcí, sněmovna to podpořila. Moc času ale nezbývá • Setkal se s tím snad každý developer, investor a často i drobný stavitel. Vedení obce nesouhlasí s novou výstavbou, a tak nepřípustně tlačí na stavební úřad, aby stavební řízení co nejvíce blokoval či dokonce úplně zastavil. Stavební úřady jsou sice nyní de iure na obcích nezávislé, de facto ale rozmarům místních radnic stále podléhají. Může za to mnoho let přehlížená takzvaná systémová podjatost. Poslanecká sněmovna dnes podpořila verzi nového stavebního zákona, která s touhle letitou praxí jednou pro vždy skončí. Stavební úřady se podle ní definitivně přesunou z obcí přímo pod stát.

Pražané vydělávají na byt 17 let, mnohem déle než v Berlíně či Vídni • O přemrštěných cenách nových bytů v Praze se mluví už dlouho. Kvůli zastaralému územnímu plánu a zablokovanému povolovacímu procesu se totiž nové byty takřka nestaví a zájemci si tak nemají z čeho vybírat. Ceny žene vzhůru také výrazné zdražování stavebních prací. Situace došla tak daleko, že dostupnost nového bytu v českém hlavním městě je mnohem nižší než v metropolích okolních států. Podle portálu Numbeo.com musí Pražan na byt šetřit o několik let více, než lidé v Berlíně, Vídni či Bratislavě. Tento portál srovnává náklady na pořízení stejně velkého bytu ve vybraných městech ve vztahu k úrovni příjmů v daném místě. Zjednodušeně řečeno pracuje s kupní sílou místních lidí. Na webu lze porovnat mimo jiné poměr ceny stejně velkého bytu k příjmu domácnosti, čili kolik let na takový byt domácnost vydělává. Počítá se zde s mediánovou cenou za byt o ploše 90 metrů čtverečních, což je na západ od nás rozměr průměrného bytu. Je to rozdíl oproti některým českým studiím, které kalkulují s bytem o rozměru maximálně 70 metrů čtverečních. Za disponibilní měsíční příjem domácnosti Numbeo.com počítá 1,5násobek mediánového příjmu jednotlivce v daném místě. České hlavní město v tomto srovnání vychází velmi tristně. Zatímco v Praze vydělává domácnost se středním příjmem na 90metrový byt 17,09 let, v hlavních městech našich sousedních států je to o poznání méně: v Berlíně 10,56 let, ve Varšavě 11,94, v Bratislavě 12,83 a ve Vídni 13,30. Zablokovaná výstavba a nedostatek pozemků vhodných k výstavbě tak učinily bydlení v našem hlavním městě výrazně dražší a nedostupnější než v okolních metropolích. [related-post id="11612"] Podobná čísla jako Praha při porovnání na Numbeo vykazuje v regionu pouze německý Mnichov, domácnost zde na devadesátimetrový byt vydělává 16,44 let. To může být zarážející zejména ve srovnání s hodnotami Berlína (10,56 let). V Mnichově je však odlišná situace, než v německém hlavním městě, protože zde jsou nejdražší nemovitosti v celém Německu. Tamní opozice i odborníci to kladou za vinu hlavně vedení města. Argumentují tím, že pozemky pro nové bytové projekty se vedení města snažilo prodávat za co nejvyšší ceny (na rozdíl od jiných německých měst, která více brala ohled na sociální situaci a nešroubovala ceny pozemků za každou cenu nahoru). Vysoká cena pozemků se pak logicky promítá do cen bytů, které na nich stojí. Podíl na vysokých cenách bydlení je mnichovské radnici připisován také proto, že nové bytové stavby protlačila, často přes odpor místních, do nezastavěných oblastí uvnitř města. Takové plochy poblíž centra jsou samozřejmě výrazně dražší a i to vyhnalo ceny bytů v Mnichově vysoko. Toto by mělo být varováním pro hlavně Prahu, která pracuje ve svém připravovaném Metropolitním plánu s představou, že budou zastavovány jen nevyužité plochy uvnitř města. Situace Mnichova však jasně ukazuje, že soustředění výstavby pouze uvnitř města vede kvůli k vyšším cenám pozemků blíže centru k dalšímu zdražování bytů. Před tímto jsem již ve svých komentářích k návrhu Metropolitního plánu varoval a Praha by se měla takové situace vyvarovat. Proto se musí zároveň rozrůstat po svém okraji. Tyto oblasti jsou mezi zájemci o nové bydlení nejžádanější, jak kvůli svým nižším cenám, tak zároveň dobré dopravní dostupnosti i plné občanské vybavenosti. Cenový růst bytů v Praze pak může zastavit jen urychlené zahájení výstavby nejlépe několika konkurenčních rezidenčních projektů v různých oblastech Prahy. To je potřeba provést skutečně co nejrychleji. Čekat na nový Metropolitní plán, který by měl začít platit nejdříve od roku 2023, není možné. RNDr. Evžen Korec, CSc. Generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL a. s.

V Holešovicích vyrůstá luxusní rezidence pro vysokoškoláky. Bydlet v ní budou hlavně cizinci • Developerská společnost Karlín Group zahájila v Holešovicích výstavbu největší novodobé studentské rezidence. Projekt prémiového bydlení pro studenty počítá s pěti stovkami pokojů a špičkovým zázemím. První obyvatelé se začnou stěhovat za dva roky.

Karlín Group a International Campus postaví v Holešovicích největší projekt studentského bydlení.

Evžen Korec: České stavebnictví roste, o bytové výstavbě v Praze se příliš mluvit nedá • České stavebnictví pokračuje v mírném růstu, stavební produkce v červnu podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně vzrostla o 2,4 procenta. Roste i bytová výstavba, v rámci celé České republiky se v šestém měsíci začalo stavět celkem 2850 bytů, což představuje meziroční nárůst o 8,3 procenta. Bytovou výstavbu však táhnou hlavně regiony, v hlavním městě se o rozvoji bytového fondu mluvit nedá. V červnu se v Praze začalo v bytových domech stavět jen 206 bytů. To je hluboce pod poptávkou i zdravým růstem města.

Bytů se staví méně než před rokem. Bude ještě hůř, tvrdí Evžen Korec • Statistická čísla týkající se českého stavebnictví se mohou na první pohled jevit jako pozitivní. Vždyť stavební produkce roste už dvanáct měsíců v řadě, když si v dubnu podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) připsala meziroční nárůst o čtyři procenta.