Geniální architekt Adolf Loos. V čem spočívala jeho výjimečnost?

9. července 2020 ∙ 11:13
PražskýDEN.cz
Foto: Archiv

Odborná veřejnost a milovníci moderní architektury si letos připomínají 150. výročí narození architekta Adolfa Loose. Muzeum hlavního města Prahy při této příležitosti otevřelo v galerii Studijního a dokumentačního centra Norbertov výstavu s názvem „Adolf Loos: Opakování génia“.

Odkaz Adolfa Loose spočívá v podivuhodné hře s prostorem, materiálem, vybavením či světlem. Architekt byl během svého života neoblomným obhájcem věcnosti, úspornosti a racionality architektonického myšlení.

K Loosovým průkopnickým činům patří odklon od secese a dekoru, který nahradil přirozenou strukturou kamene, dřeva a dalších přírodních materiálů, a zavedení pojmu Raumplan (prostorový plán) do architektonické praxe. Byl věrný jednou prověřeným schématům, která používal během zařizování interiérů a která neváhal znovu a znovu opakovat v nových zakázkách.

Interiéry šil na míru klientům

Návštěvníci výstavy budou moci na příkladech plzeňských, pražských a brněnských interiérů pozorovat Loosovy „obytné prostorové programy“ respektující každodenní rituály zámožné středostavovské klientely. Každý z programů, např. propojení místností buďto formou enfilády, či složitého Raumplanu, byl Loosem vytvářen pokaždé nově, dle individuálních potřeb klientů. Pro každou aktivitu architekt vytvořil optimální prostor – jídelnu, obývací pokoj, ložnici apod.

Například reprezentativní místnost byla vždy okázalá, největší v celém bytě, zatímco knihovna či budoár musely vzbuzovat dojem intimity. Díky prostorovým iluzím a novému pojetí prostorového chápání získaly především Loosovy interiéry zcela novou výtvarnou a architektonickou kvalitu, zvýrazněnou promyšleným použitím vybraných hodnotných povrchových materiálů.

Müllerova vila od Adolfa Loose v pražských Střešovicích z roku 1930. Foto: Miaow Miaow, Wikipedia.org

Loos měl neobyčejně vyvinutý cit pro materiál a také úctu k jeho řemeslnému zpracování. Odmítal uměleckou napodobeninu, potěmkiniádu a faleš v architektuře. Ostře odsuzoval napodobování drahých materiálů jinými, méně kvalitními a lacinějšími. Řemeslně zušlechtěné materiály, ať už to byl kámen, dřevo nebo kov, pro něho byly svaté.

Přírodní barva, kresba a struktura materiálu představovaly pro Loose „utajený ornament“. Reprezentativní prostory svých interiérů většinou obkládal vzácnými druhy mramoru, v jídelnách používal mahagon, v dámských místnostech javor a citroník. Pánské prostory zachovávaly svou důstojnost díky tmavému obložení z dubového či mahagonového dřeva.

Výstava potrvá až do ledna

Výstava, jež je reprízou výstavy, kterou Muzeum hlavního města Prahy prezentovalo v Rakouském kulturním fóru v Praze v roce 2013 u příležitosti 80. výročí úmrtí Adolfa Loose, je nově doplněná několika publikacemi z bohatého knihovního fondu. K vidění bude až do 31. ledna 2021 v galerii Studijního a dokumentačního centra Norbertov.

X Zavřít