Geniální architekt Adolf Loos. V čem spočívala jeho výjimečnost?

9. července 2020 ∙ 11:13
PražskýDEN.cz
Foto: Archiv

Odborná veřejnost a milovníci moderní architektury si letos připomínají 150. výročí narození architekta Adolfa Loose. Muzeum hlavního města Prahy při této příležitosti otevřelo v galerii Studijního a dokumentačního centra Norbertov výstavu s názvem „Adolf Loos: Opakování génia“.

Odkaz Adolfa Loose spočívá v podivuhodné hře s prostorem, materiálem, vybavením či světlem. Architekt byl během svého života neoblomným obhájcem věcnosti, úspornosti a racionality architektonického myšlení.

K Loosovým průkopnickým činům patří odklon od secese a dekoru, který nahradil přirozenou strukturou kamene, dřeva a dalších přírodních materiálů, a zavedení pojmu Raumplan (prostorový plán) do architektonické praxe. Byl věrný jednou prověřeným schématům, která používal během zařizování interiérů a která neváhal znovu a znovu opakovat v nových zakázkách.

Interiéry šil na míru klientům

Návštěvníci výstavy budou moci na příkladech plzeňských, pražských a brněnských interiérů pozorovat Loosovy „obytné prostorové programy“ respektující každodenní rituály zámožné středostavovské klientely. Každý z programů, např. propojení místností buďto formou enfilády, či složitého Raumplanu, byl Loosem vytvářen pokaždé nově, dle individuálních potřeb klientů. Pro každou aktivitu architekt vytvořil optimální prostor – jídelnu, obývací pokoj, ložnici apod.

Například reprezentativní místnost byla vždy okázalá, největší v celém bytě, zatímco knihovna či budoár musely vzbuzovat dojem intimity. Díky prostorovým iluzím a novému pojetí prostorového chápání získaly především Loosovy interiéry zcela novou výtvarnou a architektonickou kvalitu, zvýrazněnou promyšleným použitím vybraných hodnotných povrchových materiálů.

Müllerova vila od Adolfa Loose v pražských Střešovicích z roku 1930. Foto: Miaow Miaow, Wikipedia.org

Loos měl neobyčejně vyvinutý cit pro materiál a také úctu k jeho řemeslnému zpracování. Odmítal uměleckou napodobeninu, potěmkiniádu a faleš v architektuře. Ostře odsuzoval napodobování drahých materiálů jinými, méně kvalitními a lacinějšími. Řemeslně zušlechtěné materiály, ať už to byl kámen, dřevo nebo kov, pro něho byly svaté.

Přírodní barva, kresba a struktura materiálu představovaly pro Loose „utajený ornament“. Reprezentativní prostory svých interiérů většinou obkládal vzácnými druhy mramoru, v jídelnách používal mahagon, v dámských místnostech javor a citroník. Pánské prostory zachovávaly svou důstojnost díky tmavému obložení z dubového či mahagonového dřeva.

Výstava potrvá až do ledna

Výstava, jež je reprízou výstavy, kterou Muzeum hlavního města Prahy prezentovalo v Rakouském kulturním fóru v Praze v roce 2013 u příležitosti 80. výročí úmrtí Adolfa Loose, je nově doplněná několika publikacemi z bohatého knihovního fondu. K vidění bude až do 31. ledna 2021 v galerii Studijního a dokumentačního centra Norbertov.

Unikátní socha nosorožce mění vzhled a poskytuje výhled do okolí

Rozsáhlý prostor bývalé Denkrovy pískovny v Praze–Lysolajích prošel celkovou proměnou. Na doposud zanedbaném území vyrostl nový veřejný sportovní areál, který má být centrem volnočasových aktivit. Jeho patronem se stala skulptura pravěkého nosorožce srstnatého, který v těchto místech v dávné minulosti žil. Území dnešních Lysolají se nalézá na severním okraji tzv. Barrandienu, unikátního území s podložím tvořeným prvohorními horninami s nálezy prvních známek života z doby před půl miliardou let. V blízkém okolí měli dočasná sídliště už nejméně před 30 tisíci […]

Techniky učení divadelního textu na začátku minulého století

Práce divadelních herců je mimořádně náročná na paměť. Do hlavy musí dostat často i stovky stran textu a nikdy je nezapomenout. Jak to dělali britští umělci na přelomu 19. a 20. století dokládá novinový článek ze srpna 1901. Není pochyb o tom, že i jejich současníci nejspíš používají podobné techniky učení. Jak velcí herci studuji své role Anglický divadelní list líčí, jaké studium někteří herci věnují svým úlohám. Tak sir Henry Irving studuje svoji úlohu vždy půl leta a pročítá ji […]

Nová scéna dostane novou podobu. Rekonstrukce potrvá dva roky

Národní divadlo připravuje rekonstrukci Nové scény. Exteriér památkově chráněné brutalistní budovy zůstane víceméně zachován. Výraznější modernizace se ale dočká divadelní sál. Hlavními důvody rekonstrukce jsou zastaralé technologie a špatná akustika. Podle vedení divadla bude důraz kladen na dokončení původní myšlenky autora, tj. vytvořit multifunkční divadelní scénu, která umožňuje snadnou přestavbu jeviště i hlediště. „Vznikne divadelní scéna 21. století s variabilním uspořádáním prostoru sálu pro různá představení s kapacitou až 500 míst s použitím soudobých moderních divadelních technologií a proměnnou […]

Historická budova národního muzea se po rekonstrukci otevřela návštěvníkům v říjnu loňského roku.

Národní muzeum zahájilo výstavu o vlastní historii

Národní muzeum zahájilo novou výstavu s názvem Muzeum od sklepa po půdu. Návštěvníkům nabízí pohled do života Národního muzea jakožto instituce, historického objektu, místa pro uchování předmětů nevyčíslitelné hodnoty i prostoru spjatého s množstvím zajímavých osobností. Výstava v Historické budově je symbolicky instalována v dobových vitrínách, navržených architektem Josefem Schulzem před více než sto lety. Konkrétní sbírky i témata jsou zpracována napříč institucí. Odráží dobové vědecké postupy a poznatky, kulturní normy i politické změny, stejně jako proměny způsobů získávání, uchovávání […]

Unikátní 400 let starý prapor z bitvy na Bílé hoře je k vidění v Praze

U příležitosti 400. výročí popravy 27 českých pánů na Staroměstském náměstí prezentuje Národní muzeum vůbec poprvé prapor, který byl přímou součástí bitvy na Bílé hoře. Jedinečný artefakt mohou návštěvníci díky spolupráci s italskými partnery vidět až do konce září v Muzejním komplexu Národního muzea na výstavě 1620. Cesta na Horu. Na straně habsburského císaře Ferdinanda II. stála na Bílé hoře 8. 11. 1620 dvě silná vojska – samotné císařské vojsko a dále vojsko Katolické ligy Maxmiliána Bavorského. Výstava 1620. Cesta na Horu prezentuje návštěvníkům […]

X Zavřít