Proměnu Prahy za posledních 200 let ukazuje nová výstava

Kam vyrazit v PrazePražskýDEN.cz4. března 20203 minuty čtení
Výstava v Centru architektury a městského plánování.

Výstava v Centru architektury a městského plánování.

Foto: CAMP

Kudy tekla Vltava v době našich praprababiček? Jak vzniklo Jižní Město? Jak se proměnil Karlín od Sametové revoluce? A co se změnilo ve vaší čtvrti? To vše se dozvíte na nové interaktivní výstavě s názvem „Dvě Prahy: Město z ptačí perspektivy“ v Centru architektury a městského plánování (CAMP). Výstava ukazuje prostřednictvím plánů a leteckých snímků vývoj hlavního města za posledních dvě stě let. Od 3. do 29. března 2020 se může každý proměnit v průzkumníka své pražské čtvrti a navštívit ji v letech od počátku 19. století do současnosti.

Nejstarší mapa na výstavě pochází z roku 1816 a nejnovější z roku 2019, návštěvníci tak mohou snadno zjistit, jak vypadala jejich čtvrť v minulém či dokonce předminulém století. Praha za posledních 200 let vyrostla z 155 000 na 1 309 000 obyvatel a svou rozlohou se zvětšila z 800 hektarů v plochu o celkových 49 605 hektarech. Jen za posledních 100 let se tak počet jejich obyvatel více než zdvojnásobil.

Znatelně jdou vidět rozdíly například na srovnání map z počátku 19. století s těmi nejnovějšími, které prokazují pozdější rozvoj průmyslových předměstí jako Karlín, Smíchov, Libeň či vznik Malešicko-hostivařské průmyslové oblasti a řady sídlišť.

„Každý Pražan si může na výstavě vyhledat ulici nebo místo, které ho zajímá. Stačí, když usedne k našemu stanovišti s klávesnicí a myší, vybere si konkrétní lokaci a období a porovná s jinou historickou epochou. To vše pak bude možné sledovat na panoramatické pětadvacetimetrové stěně v překrývajících se vrstvách dvou map. Na obrazovkách budou zároveň vidět další mapové aplikace, které Institut plánování a rozvoje v současné době vyvíjí,“ vysvětluje Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.

Návštěvníci mohou prozkoumat třeba místa, která podlehla bombardování amerických letounů v únoru roku 1945. Nálety amerických vzdušných sil bylo zasaženo přes 2500 pražských domů, včetně území Palackého mostu, Palackého náměstí, Karlova náměstí nebo Vinohradské třídy. Srovnáním map z roku 1945 a 1975 tak každý zjistí, jak se město s tragédií vyrovnávalo, jakým způsobem později rostlo a jak se dostavěl například Emauzský klášter nebo zmíněné Karlovo náměstí.

Sledovat lze také dramatickou proměnu území dnešního Karlína. Kromě proměny charakteru Rohanského ostrova ukazují mapy také posun a výraznou regulaci koryta Vltavy, která se zde kdysi rozlévala hned od několika nepravidelných zátok.

[related-post id=“22751″]

„Uhlazené koryto Vltavy dnes paradoxně vnímáme jako neměnné, jako něco, co takto vypadalo vždycky. Když se ale podíváme na staré mapy, jasně uvidíme, jak si v minulosti řeka divoce razila cestu, kudy sama uznala za vhodné nebo možné a jak výrazně bylo koryto později regulováno. Krásně je také vidět, jak se měnily pozemky jednotlivých čtvrtí třeba mezi Holešovicemi a Karlínem,“ popisuje historička architektury Martina Koukalová z Institutu plánování a rozvoje hlavního měst Prahy.

Rozvoj města znatelně demonstruje růst sídlišť v sedmdesátých letech 20. století. Prostřednictvím poválečných map se tak může návštěvník výstavy projít Jižním Městem ještě jako malebnou vesnicí nebo se podívat na nenápadně se probouzející území budoucího Jihozápadního města či sídliště Barrandov.

Výstava „Dvě Prahy: Město z ptačí perspektivy“ je v CAMPu (Vyšehradská 51, Praha 2) pro veřejnost zdarma otevřena od 3. do 29. března 2020. Navštívit ji může kdokoliv od 9 do 21 hodin, a to každý den mimo pondělí.

Nepřehlédněte

14. 10. 1889: Krvavé rvačky a den otevřených dveří ve věznici • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Na ženy po čtyřicítce módní návrháři před 100 lety příliš nemysleli • Šaty dělají člověka. Toto známé pořekadlo platí už odjakživa. Jenomže naše prababičky to s oblékáním neměly zrovna moc lehké. Dokládá do zajímavý novinový článek z roku 1910, kdy současný módní průmysl byl teprve v plenkách.

Palmovecký kopec se promění. Praha 8 už má konkrétní návrhy • Praha 8 plánuje proměnu lokality palmoveckého kopce, známé také jako U Libeňského plynojemu. Oblast by se v budoucnu měla stát plnohodnotnou součástí Libně.

Možná budoucí podoba palmoveckého kopce.

2. 3. 1890: Nebezpečné cesty v Praze, pošta na Pankráci a chřipková epidemie • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Gigantický slon lákal hosty do slavné pražské výletní restaurace • Píše se rok 1908 a na pražském výstavišti v Holešovicích se koná Jubilejní výstava obchodní a živnostenské komory u příležitosti 60. výročí panování císaře Františka Josefa I. Zraky návštěvníků se mimo jiného upínají k obří soše slona, který na zádech nese sudy s pivem. Byla to obrovská senzace.

Zoo Praha oslaví 90. výročí swingem, křtem knihy a bohatým doprovodným programem • Praha má již 90 let svou vlastní zoologickou zahradu. Její brány se poprvé otevřely 28. září 1931 a od té doby vyrostla v mimořádně oceňovanou instituci. Výročí si zoo připomene bohatým program.

14. 1. 1868: Několik dalších rodin se rozhodlo pro emigraci do USA • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Skafandr Vladimíra Remka nebo sako Jana Kubiše. Na Hradě můžete spatřit české dějiny zblízka • Už jen do konce října probíhá v Jízdárně Pražského hradu unikátní výstava Doteky státnosti. K vidění je přibližně tisícovka unikátních předmětů dokumentujících výjimečné okamžiky našich novodobých dějin – například sako, které měl na sobě Jan Kubiš při Atentátu na Reinharda Heydricha nebo skafandr, ve kterém Vladimír Remek cestoval do vesmíru.

Druhy nádobí, které do myčky nikdy nedávejte. Mohly byste je nevratně zničit • Kdo si jednou pořídil myčku nádobí, už si bez ní nejspíš nedokáže představit život. Aby také ne, když tak krásně šetří čas, námahu i přírodu. Jediné, co člověk musí udělat, je vhodně naskládat nádobí, vložit tabletu na mytí, zavřít, zapnout a nechat stroj pracovat. A pochopitelně také vědět, co do myčky nádobí nikdy nedávat. 

První semafor v Praze začal fungovat před 90 lety. Lidem hodně vadil • V roce 1930 byla v Praze nainstalována první automatická světelná signalizace, a to ve středu Václavského náměstí, kam ústí ulice Vodičkova a Jindřišská. Do té doby byla doprava na křižovatkách řízena pouze pokyny strážníka a od roku 1927 také ručně přepínanými semafory.

20. 10. 1889: Smrt vojáka ve službě, nález tobolky a obrazy ze Švýcarska • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Osobnost novináře Julia Fučíka přibližuje nová výstava ReporTvář • Národní muzeum otevírá ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů novou výstavu s názvem ReporTvář Julia Fučíka, která bude k vidění od 21. srpna do 31. října 2020 v Národním památníku na Vítkově. Slovní hříčka v názvu výstavy odkazuje na její dvě hlavní linie: Reportáž, psanou na oprátce a vizuální prezentaci Julia Fučíka ve veřejném prostoru.

Výstava o TGM ukazuje, že to náš první prezident neměl občas vůbec lehké • Byla doba, kdy prezidentem naší země byl mimořádně vzdělaný člověk. Stanul v jejím čele přesto, že neváhal bořit národní mýty a stereotypy, bojovat proti pověrám, předsudkům a nesnášenlivosti. Výstavu o prvním československém prezidentovi pořádá MČ Praha 8 ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů v rámci oslav stého výročí založení Československa. Navštívit ji můžete zdarma do 8. června v Libeňském zámečku. Výjimečná osobnost Tomáš Garrigue Masaryk společnosti nastavoval kritické zrcadlo; byl přesvědčen, že každý národ musí obhájit své právo na existenci tím, co umí a dokáže. Přísné nároky kladl na každého jednotlivce. Odmítal malost a zápecnictví. Také proto kupříkladu na českou otázku nahlížel v kontextu mezinárodního dění a činil ji nedílnou součástí evropského vývoje. Byl českým vlastencem, a přitom Evropanem. Prezidentskému úřadu vtiskl neobyčejnou vážnost a důstojnost, ze které těží jeho následovníci dodnes. Kromě otázek souvisejících s postavením malého národa uprostřed Evropy mu ležel na srdci osud demokracie. O jejích podobách soustavně přemýšlel. A také o rizicích, které ji ohrožují. Nikoliv náhodou se pro mnohé občany stal inspirací a posilou v totalitních časech, které následovaly bezprostředně po jeho smrti. Zároveň ale platí, že pro nemalou část společnosti zůstával nepohodlným, což názorně dokládají i osudy Masarykových pomníků: s každou změnou režimu jsme svědky buď jejich odstraňování, nebo jejich znovuodhalování... Kdy a kde Výstava s názvem „TGM to nikdy nebude mít lehké” se koná od 3. května do 8. června 2018 v Libeňském zámku (Zenklova 1/35, Praha 8). Vstupné je pro všechny zdarma. Otevírací doba: PO a ST 8:00-18:00 hod. – ÚT a ČT 8:00-15:30 hod. – PÁ 8:00-15:00 hod.

6. 2. 1868: Cínařský učedník žil v Praze nespořádaný život. Měl strach, že se to dozví rodiče • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

28. 1. 1889: Nezdařený útěk z věznice a matka, která nechala zemřít své dítě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

28. 8. 1890: Sud pro jubilejní výstavu a nevydařená loupež v trafice • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

12. 5. 1889: Sokolská slavnost na Žižkově a rozmary májového počasí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

28. 6. 1890: Úmrtí advokáta, zaplavené pražské ulice a závody velocipedistů • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Přepadala bary se sekyrou. Carrie Nation a její uvědomělý boj za prohibici • Klimatičtí extrémisté blokující dopravu v posledních měsících plní titulní stránky zpravodajských serverů. Možná nad jejich počínáním kroutíte hlavou. Ale vlastně nejde o nic nového. I v minulosti žili lidé, kteří ve jménu bohulibého účelu sahali k velice drastickým prostředkům.

15. 5. 1868: Na Žofíně se zítra uskuteční velkolepá hostina • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Hostina Slavnostní hostina bude za příčinou zítřejší slavnosti uspořádána v neděli odpoledne ve 3 hod. v sále na Žofíně a sice pro 500 osob, z nichž do včerejška už přes 400 se přihlásilo. Skvostně upravený jídelní lístek obsahuje tato jídla: Polívka ze zelenin, losos s omáčkou majonezovou, svíčková pečeně s garniturou, zvláštní míchané zadělávané s lanýži, pečený daněk s kompotem, pečené husičky se salátem, anglický pudding se chaudeau, smíšené mražené, smíšené pokroutky a dorty. Vina jsou červená, bílá a šampaňská, jež zvlášť se platí. Na lístku je poznamenáno, ze přípitky jsou ustanoveny. – Pražský denník, 15. 5. 1868 Jak se budou jmenovat ulice? Pojmenování ulic smíchovských zavdalo ve středu obecnímu výboru smíchovskému podnět ku hlučným rozpravám, anto německá menšina spatřovala v návrhu, aby jedna ulice se nazývala »ulicí Palackého«, jakož i ve jmenech ostatních čtyř ulic, urážku citu německého. Pan Forchheimer navrhoval, aby se nazvala míněná ulice ulicí císařovny Alžběty. Při hlasování byly ale návrhy většiny přijaty a tak bude pět ulic smichovských míti jmena ulice Palackého (naproti plzeňské silnici), Vltavská (naproti hospodě „na Knížecí“), Jungmannova (směrem ke Košířům), Havlíčkova (také tam) a Husova (podél zahrady hraběte Kinského). – Pražský denník, 15. 5. 1868 [related-post id="10064"] Výstava Věci zakoupené a darované pro bazar ve prospěch zbudování české národní síně našich krajanů Čechů a Moravanů v Chicago v Americe vystaveny budou v místnostech klubních »u Halánků« dne 15., 16., 17. a 18. května od 9 hodin ráno do 6 hodin večer. – Pražský denník, 15. 5. 1868