Proměnu Prahy za posledních 200 let ukazuje nová výstava

Kam vyrazit v PrazePražskýDEN.cz4. března 20203 minuty čtení
Výstava v Centru architektury a městského plánování.

Výstava v Centru architektury a městského plánování.

Foto: CAMP

Kudy tekla Vltava v době našich praprababiček? Jak vzniklo Jižní Město? Jak se proměnil Karlín od Sametové revoluce? A co se změnilo ve vaší čtvrti? To vše se dozvíte na nové interaktivní výstavě s názvem „Dvě Prahy: Město z ptačí perspektivy“ v Centru architektury a městského plánování (CAMP). Výstava ukazuje prostřednictvím plánů a leteckých snímků vývoj hlavního města za posledních dvě stě let. Od 3. do 29. března 2020 se může každý proměnit v průzkumníka své pražské čtvrti a navštívit ji v letech od počátku 19. století do současnosti.

Nejstarší mapa na výstavě pochází z roku 1816 a nejnovější z roku 2019, návštěvníci tak mohou snadno zjistit, jak vypadala jejich čtvrť v minulém či dokonce předminulém století. Praha za posledních 200 let vyrostla z 155 000 na 1 309 000 obyvatel a svou rozlohou se zvětšila z 800 hektarů v plochu o celkových 49 605 hektarech. Jen za posledních 100 let se tak počet jejich obyvatel více než zdvojnásobil.

Znatelně jdou vidět rozdíly například na srovnání map z počátku 19. století s těmi nejnovějšími, které prokazují pozdější rozvoj průmyslových předměstí jako Karlín, Smíchov, Libeň či vznik Malešicko-hostivařské průmyslové oblasti a řady sídlišť.

„Každý Pražan si může na výstavě vyhledat ulici nebo místo, které ho zajímá. Stačí, když usedne k našemu stanovišti s klávesnicí a myší, vybere si konkrétní lokaci a období a porovná s jinou historickou epochou. To vše pak bude možné sledovat na panoramatické pětadvacetimetrové stěně v překrývajících se vrstvách dvou map. Na obrazovkách budou zároveň vidět další mapové aplikace, které Institut plánování a rozvoje v současné době vyvíjí,“ vysvětluje Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.

Návštěvníci mohou prozkoumat třeba místa, která podlehla bombardování amerických letounů v únoru roku 1945. Nálety amerických vzdušných sil bylo zasaženo přes 2500 pražských domů, včetně území Palackého mostu, Palackého náměstí, Karlova náměstí nebo Vinohradské třídy. Srovnáním map z roku 1945 a 1975 tak každý zjistí, jak se město s tragédií vyrovnávalo, jakým způsobem později rostlo a jak se dostavěl například Emauzský klášter nebo zmíněné Karlovo náměstí.

Sledovat lze také dramatickou proměnu území dnešního Karlína. Kromě proměny charakteru Rohanského ostrova ukazují mapy také posun a výraznou regulaci koryta Vltavy, která se zde kdysi rozlévala hned od několika nepravidelných zátok.

[related-post id=“22751″]

„Uhlazené koryto Vltavy dnes paradoxně vnímáme jako neměnné, jako něco, co takto vypadalo vždycky. Když se ale podíváme na staré mapy, jasně uvidíme, jak si v minulosti řeka divoce razila cestu, kudy sama uznala za vhodné nebo možné a jak výrazně bylo koryto později regulováno. Krásně je také vidět, jak se měnily pozemky jednotlivých čtvrtí třeba mezi Holešovicemi a Karlínem,“ popisuje historička architektury Martina Koukalová z Institutu plánování a rozvoje hlavního měst Prahy.

Rozvoj města znatelně demonstruje růst sídlišť v sedmdesátých letech 20. století. Prostřednictvím poválečných map se tak může návštěvník výstavy projít Jižním Městem ještě jako malebnou vesnicí nebo se podívat na nenápadně se probouzející území budoucího Jihozápadního města či sídliště Barrandov.

Výstava „Dvě Prahy: Město z ptačí perspektivy“ je v CAMPu (Vyšehradská 51, Praha 2) pro veřejnost zdarma otevřena od 3. do 29. března 2020. Navštívit ji může kdokoliv od 9 do 21 hodin, a to každý den mimo pondělí.

Nepřehlédněte

10. 2. 1890: Karneval na ledě, potyčka v Panské ulici a nádražní statistika • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Okolí Hlavního nádraží se promění. Povede sem nová tramvajová trať • Vrchlického sady, kterým se kvůli nelichotivé pověsti přezdívá „pražský Sherwood“, dostanou novou podobu. Park v blízkosti Hlavního nádraží bude revitalizován a nově sem povede i tramvajová trať.

Když obyčejné věci ještě měly velkou cenu, bez dráteníků se lidé neobešli • Historie drátu sahá až do pravěku, kdy se používal k výrobě šperků, spon, záušnic, zdobily se jím zbraně či heftovala rozbitá keramika. Ve středověku zase chránily rytíře drátěné košile.

6. 12. 1889: Obrovská tragédie v cukrovaru a mikulášský trhy v centru Prahy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Unikátní kryt Folimanka se o víkendu opět zdarma otevře pro návštěvníky • Zajímá vás historie? Již tuto sobotu 16. března 2019 můžete opět vyrazit na prohlídku jednoho z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města. Unikátní prostory si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

20. 4. 1868: Hledala štěstí v Praze, ale bída ji dohnala k sebevraždě • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Nebezpečná mýlka Manželka vyrábitele inkoustu v domě č. 689-I. v Králodvorské ulici bydlící, chtěla předevčírem večer rodině své připraviti punš. Sáhla do skříně, kdež vedle sebe stály dvě láhve stejné barvy i velkosti a podoby. Majíc ji za láhev s punčovinou okusila a požila něco z jedné, sklesla však jak zadušena k zemi. Vzalať místo pravé láhve nádobku s vodou čpavou (salmiakem). Že dostalo se ubohé brzké pomoci lékařské, bezpochyby zdráva vyvázne z nehody. – Národní listy, 20. 4. 1868 Pokus sebevraždy 0 samovraždu pokusila se včera po půlnoci neznámá ženština. Stála již na zábradlí můstku žofínského, kdy v pravý čas za šaty zachycena a s nemalou obtíží, jelikož tělo již přes zábradlí kleslo, na můstek vytažena. Vyznala se, že přišla z venkova do Prahy výživy poctivé si hledat a když té nenašla, že nejkrutší bída donutila ji k činu tomu; zachranitel a přítomní z ustrnutí ji obdarovali a propustili. – Národní listy, 20. 4. 1868 [related-post id="9545"] Divadelní staveniště Na staveništi pro velké národní divadlo jeví se nyní velmi čilý život. Přibližuje se kvapem doba slavnostní k položení základního kamene. Dělnický personál byl tam v poslední době značně rozmnožen a jest s velké části zaměstnán pumpováním vody, která v hloubce čtyř sáhů ve vykopané půdě se ještě objevuje. K základům v průčelí klade se ještě stavba betonová. Po celý den přihlížejí četní zástupové diváků na počáteční práci velkolepé budovy. –Pražský denník, 20. 4. 1868 Nehoda na řece Nehoda zastíhla předevčírem dopoledne několik plavců na Vltavě blíže Libně. Mocným proudem rozvodněné řeky stržena byla totiž loď v jezích ke břehu a značně utrpěla. Jeden z plavců násilným otřesením lodě těžce se při pádu v obličeji poranil. –Pražský denník, 20. 4. 1868

13. 2. 1890: Rekonstrukce hostince, oheň v písárně a pokusy o sebevraždu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Oválná okna v letadle mají svůj důvod • Ať už cestujete letadlem často, nebo spíš jen příležitostně, určitě už jste se někdy zamýšleli nad tím, proč jsou všechna okénka v kabině oválná. Nejedná se o žádný výstřelek designerů. Hranatá okna by totiž mohla způsobit katastrofu.

18. 2. 1890: Vyloučení ženské obsluhy z hostince a upozornění pro pražské pekaře • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

2. 1. 1890: Řádění chřipky v Praze, výbuch petroleje a brutální pomsta bývalé manželky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Letadlo pomalejší než vlak. Vzdušný goliáš přepravoval Čechoslováky až do začátku 30. let • Těsně před koncem 1. světové války začala francouzská společnost Avions Henri et Maurice Farman pracovat na vývoji bombardéru, který by unesl 1 tunu bomb. Letoun s označením FF.60 konstruktéři úspěšně dokončili na konci roku 1918, jenomže to už byla válka dávno minulostí. Stroj proto v následujících letech sloužil pro civilní dopravu a dlouho s ním létali i cestující Československých státních aerolinií.

Rok 2020? Lidstvo už zažilo mnohem horší časy. Umíraly desítky miliónů lidí • Na uplynulý rok 2020 zřejmě nikdo z nás nezapomene. Svět se doslova ze dne na den změnil a pro mnohé bohužel k horšímu. Při příchodu nového roku si tentokrát všichni navzájem přáli, aby ten příští byl už konečně lepší a normálnější. Ale objektivně vzato si lidstvo zatím naštěstí nežije zase tak špatně. V nepříliš vzdálených dějinách totiž byly i horší etapy.

12. 10. 1889: Tragédie dvou milenců, nedočkavý dělník a přejetý chlapec • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

30. 11. 1889: Zhuštěný vzduch jako hnací síla a příprava na jubilejní výstavu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

26. 3. 1868: Poctivý nálezce vrátil ztracenou tobolku i s penězi • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Poctivý nálezce Choť jednoho sládka na Poříčí ztratila tyto dny tobolku s 18 zl. a směnkou na 200 zl. a státním losem. Tobolku tu nalezl krejčovský tovaryš Frant. David a bez nároku na nějakou odměnu odevzdal ji obecní policii. – Pražský denník, 26. 3. 1868 Soudní proces Dvojnásobný vrah Koch, jenž před sv. Václavem upálil u Vršovic 13letého chlapce ze Slaného a dřív už snad svou milenku, bude míti již někdy v dubnu závěrečné přelíčení. – Pražský denník, 26. 3. 1868 [related-post id="7972"] Koncert Na vyzdobení kostela Karlínského bude v Boží hod velikonoční, v neděli 12. dubna dáván v 7 hodin večer v Novoměstském divadle velkolepý koncert, při němž bude oučinkovat většina zěváckých spolků pražských a několik hudebních sborů vojenských. – Pražský denník, 26. 3. 1868

Nejjedovatější žáby světa budou k vidění v pražské zoo • Chcete na vlastní spatřit nejjedovatější žábu naší planety? Víte, jak se smrtící jed dostane do žabí kůže? Nebo máte chuť přesvědčit se o neuvěřitelné barevné kráse žab, které indiáni využívají k přípravě jedových šipek? Již brzy k tomu budete mít jedinečnou příležitost!

Dějiny ženské emancipace v českých zemích představí nová výstava v Náprstkově muzeu • Letos uplyne přesně 100 let od chvíle, kdy bylo ženám v českých zemích poprvé uděleno volební právo. Při této příležitosti otevírá Národní muzeum v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur novou výstavu s názvem Vlastním hlasem, která prostřednictvím příběhů vybraných žen zachycuje vývoj ženské emancipace od 19. století po současnost.

Svět jehličnanů přibližuje letní výstava v Botanické zahradě • Jehličnany obývají naši planetu už od prvohor a od té doby se dokázaly vyrovnat s řadou změn a překážek. Dodnes jsou neodmyslitelnou součástí světové flóry. Jaká tajemství skrývá tato fascinující skupina dřevin? To prozradí letošní letní výstava v Botanické zahradě hl. m. Prahy.

30. 1. 1868: V Chotkových sadech objevili kostru neznámé ženy. Nejspíš šlo o vraždu • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

12. 6. 1890: Záhadné úmrtí, ztracený zlatý náramek a přejeté dítě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.