RUBRIKY
HLEDAT

Desítky Rembrandtových děl budou vystaveny v paláci Kinských

Kam vyrazit v PrazePražskýDEN.cz • 30. července 2020 • 2 minuty čtení

Učenec ve studovně (1634), jediné dílo Rembrandta van Rijna v českých sbírkách.

Foto: Wikipedia.org

Národní galerie Praha uskuteční dlouho očekávanou výstavu Rembrandt: Portrét člověka, která své zahájení posunula z jara na 25. září. Půjde o rozsáhlý výstavní projekt. Představí více než 110 děl z významných tuzemských i zahraničních institucí.

Ústředním dílem výstavy je portrét Učence ve studovně ze sbírek Národní galerie Praha z roku 1634, tedy z období pro Rembrandta naplněného úspěchem jak v profesním, tak v soukromém životě. Portrét však nezobrazuje jen fyzickou podobu neznámého muže. Rembrandtovi se v něm mistrně podařilo zachytit dramatický duchovní život portrétovaného starce a díky výrazu tváře tak vyprávět bohatý příběh, čímž samotnou malbu staví na úroveň malby historické. I přesto však v sobě toto výjimečné dílo skrývá do dnešní doby více otázek než odpovědí.

„Výstava se tak s pomocí dalších Rembrandtových děl, i s pomocí prací jeho současníků i následovníků (Jan Lievens, Gerrit Dou, Ferdinand Bol, Govaert Flinck či Christopher Paudiss) pokusí přiblížit vnitřní život zachycený ve výrazu portrétovaného, ať už jím byl neznámý člověk či Rembrandt sám“, říká kurátorka Lucie Němečková.

Rembrandt – autoportrét (1655). Zdroj: Wikipedia.org

Poznání Rembrandtovy tvorby nikdy nemůže být úplné bez grafiky a kresby, jelikož zejména grafice se Rembrandt věnoval se stejnou intenzitou a invencí jako malbě, a právě proto je pracím na papíře věnována stejná pozornost jako plátnům. Epilog výstavy potom nabídne moderní pochopení Rembrandtova díla v tvorbě předních současných umělců. Jejich autorská intepretace pražského Učence ve studovně ukazuje, že Rembrandtovo dílo je i více než tři sta padesát let po umělcově smrti stále zdrojem inspirace.

Výstavu poznamenala pandemie

Z důvodu aktuální situace a vzhledem k opatřením provázejícím prevenci šíření pandemie koronaviru nebylo možné výstavu otevřít v původně plánovaném termínu. Jen díky velké vstřícnosti a dlouhým jednáním se nakonec podařilo zachovat koncepci projektu. I když vzhledem ke změně termínu k určitým úpravám nakonec dojít muselo, a není tak možné do Prahy přivézt některá původně zamýšlená díla, návštěvník nebude o nic ochuzen. Díky novému termínu se totiž podařilo zajistit jiná, stejně výjimečná díla ze světových sbírek.

Projekt vznikl ve spolupráci s Wallraf-Richartz-Museum & Fondation Corboud v Kolíně nad Rýnem. Výstava proběhne v paláci Kinských situovaném v samém srdci Prahy na Staroměstském náměstí. Pro veřejnost bude otevřena 25. 9. a potrvá do 31. 1. 2021. Doplní ji reprezentativní katalog a bohatá nabídka veřejných a vzdělávacích programů.

Vstoupit do diskuze

Nepřehlédněte

7. 5. 1868: Koupání ve Vltavě mladíka málem stálo život • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Pozor na koupání ve Vltavě! Koupání-se v řece Vltavě na veřejných místech k tomu určených za posledních teplých dnů již započalo. Jmenovitě v neděli odpoledne se koupalo v ramenech Vltavy na ostrově Štvanici množství mládeže, by za panujícího parna v chladné vodě se občerstvili. Také včera odpoledne se množství horkokrevných hochů v řece prohánělo. K výstraze podotýkáme, že koupání, ač velmi zdravé jest, nyní, kdy voda ještě studená jest, může mnohým škoditi, zvlaště v takovém pádu, jaký se přihodil v neděli odpoledne jednomu zámečnickému učenníku. Ten jsa celý rozehřatý, ponořil se do studené vody. Nepředloženost svou byl by málem životem zaplatil. Náhlým ochlazením rozpěněné krve byl křečemi zachvácen a bez sebe sklesl pod vodu, na štěstí ne příliš hluboké, tak že ostatní hoši spozorovavše jeho nebezpečí, rychle jej vytáhli a na břeh odnesli. Zde teprvé po delší době byl k sobě přiveden a jen stěží od svých soudruhů domů dopraven. – Pražský denník, 7. 5. 1868 Nehoda na Vltavě Nehoda se stala předevčírem k večeru několika plavcům, se dřívím po Vltavě plujícím. Zabočili poněkud nešikovně do vrat u jezu nad kamenným mostem, tak ze vory mocným proudem rozvodněné řeky násilně strženy přes kozy u vrat se vlékly a tím z části roztrhly. Naložené dříví z velké části spadalo do vody a plavci měli sami co činiti, by s roztržených vorů do vody nespadli. Museli zajeli ke břehu, by rozervaný pramen opět dohromady spojili a dříví pochytali. – Pražský denník, 7. 5. 1868 Rvačka venkovanů Zvláštní rozepře, která množství lidu přivábila, se strhla předevčírem večer mezi dvěma venkovany u poříčské brány. Jeden z nich sedě v hospodě v Karlíně, pohřešil náhle svou hůl. Běžel rychle na ulici, zdali by zloděje i s holí nedopadnul. Při stíhání setkal se s jedním venkovanem blíže brány, který se podpíral o hůl zúplna podobnou. Žádal ji tady sprně na něm, ten se mu ale zdráhal hůl vydati, až konečně rváti se počali. Brzo však policejní strážník učinil konec rvačce, zatknuv je oba. – Pražský denník, 7. 5. 1868 [related-post id="9931"] Sebevražda V noci na včerejší středu zastřelil se před svým bytem v Sakrabonii před Novou branou pražskou kozíšník p. Jan P., vestřeliv si kuli z pistole přímo do srdce. Byl ženat, otec šesti dítek a ještě nedávno vybíral u Nové brány potravní daň. Domácí nesnáze peněžní vedly jej k sebevraždě. – Pražský denník, 7. 5. 1868 Restaurace na Štvanici Restaurace na ostrově Štvanici, nově zřízená a upravená, byla tyto dny slavnostně otevřena. Nejen příjemná místnost na vltavském ostrově tomto, ale i výtečné nápoje a pokrmy lákají ovšem četných hostů do restaurace této. Zejmena v neděli těší se Štvanice neobyčejné návštěvě. – Pražský denník, 7. 5. 1868

18. 10. 1889: Tajemný dům na Maltézském náměstí a zranění Pražané • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Slepá jasnovidka Baba Vanga prý znala temnou budoucnost lidstva. Její život je opředen tajemstvím • Údajně předpověděla 3. světovou válku, havárii v Černobylu, 11. září 2001, tragédii ponorky Kursk i smrt princezny Diany. Řeč je o bulharské vědmě a léčitelce, známé po celém světě jako Baba Vanga. Tajemná žena prý ve svých vizích viděla i vývoj lidstva v příštích několika stovkách letech a úplný konec světa. Je ale tohle všechno pravda?

Některá pražská divadla zůstanou zavřená až do konce roku • Divadla zřizovaná hlavním městem Prahou oznámila, že zůstanou pro diváky zavřená až do konce roku 2020, a to bez ohledu na možné změny ve vládních opatřeních. Do té doby se soustředí na přípravu nového programu a online vysílání.

Hlediště mnohých pražských divadelních scén zůstanou bez diváků až do konce tohoto roku.

17. 4. 1868: Macecha vyhnala nemocnou dívku z domova. Nepřinášela jí zisk • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Krádež koně Zadržen byl včera dopoledne na Františkovu nábřeží jistý drožkář od dvou venkovanů. Těm byl před několika dny neznámým zlodějem kůň ze stáje ukraden, i vypravili se do Prahy, zda-li by snad zde koně svého nevyslídili. Náhodou byl kůň drožkářův zcela podobný onomu, jenž venkovanům ukraden byl, a tito myslíce, že jest to skutečně kůň, jehož hledali, zastavili drožkáře v trysku ujíždějícího. Teprvé při bližším ohledání shledali okradení, že se zmýlili. Pustili tedy opět drožkáře, dostavše od něho notných nadávek a výsměchu od sběhlého se zástupu. – Pražský denník, 17. 4. 1868 Nemilosrdná matka Velký soucit vzbudila včera dopoledne na náměstí v Karlíně u kolemjdoucích asi čtrnáctiletá dívka, téměř polonahá a hladem mroucí a k tomu ještě zimnicí mořená. Jistá žena, kteráž u děvčete místo matky zastávala, an ji k sobě přijmula z domu nalezenců co děcko byla ji nyní vyhnala, jelikož děvče pro nemoc svou bylo propuštěno z jedné továrny, kde dříve pracovalo, a tudíž žádný výdělek soběcké a tyranské své maceše nepřinášelo. Dívka, která úplné dva dny, co byla z domova vyhnána, ni sousta v ústech neměla, klesla mdlobou, až několik dobrosrdečných ženštin se nad ní ustrnulo a jíst jí dalo. Později byla od útrpných lidí k ošetřování do nemocnice dopravena. – Pražský denník, 17. 4. 1868 [related-post id="9493"] Pokousáni od psů Od psů pokousán byl ve středu večer v Nuselské pivnici na Starém městě jeden krejčí do ruky a touž dobou v masných krámech na židovském městě 14letý synek jednoho nádenníka do hoření paždi. – Pražský denník, 17. 4. 1868

18. 7. 1890: Pramenitá voda v Praze, prudký liják s krupobitím a postřelený muž • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Národní muzeum zpřístupní výstavu Sluneční králové nad rámec běžné otevírací doby • Unikátní mezinárodní výstava Sluneční králové se od svého otevření 31. srpna 2020 i přes protiepidemická opatření těší velkému zájmu veřejnosti. V současnosti je kapacita omezena na 25 %. Z tohoto důvodu se Národní muzeum rozhodlo umožnit svým návštěvníkům zhlédnout výstavu také mimo běžnou otevírací dobu. Ve čtvrtek 10. prosince 2020 tak budou mít zájemci poprvé možnost navštívit tuto unikátní expozici v Historické budově Národního muzea bez čekání.

Výstava Sluneční králové

15. 7. 1889: Nehoda na stavbě a pokus staré žebračky o sebevraždu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

18. 2. 1890: Vyloučení ženské obsluhy z hostince a upozornění pro pražské pekaře • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

1. 11. 1889: Zoufalá životní situace dohnala muže ke krádeži koberce • Život bez finančních prostředků není zrovna příjemný. Stejně jako dnes to platilo i na konci 19. století. A zoufalí lidé dělají zoufalé činy. Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

30. 1. 1868: V Chotkových sadech objevili kostru neznámé ženy. Nejspíš šlo o vraždu • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

19. 8. 1890: Utonulí ve Vltavě, přejeté děti a popálený hostinský • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

25. 6. 1890: Záhadné úmrtí v hotelu, stávka zedníků a drahé houby • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Jak bude vypadat nové Malostranské náměstí? Detaily přibližuje venkovní výstava • Až do 26. srpna mohou Pražané ve spodní části Malostranského náměstí zhlédnout zdarma venkovní výstavu, která je věnována minulosti i budoucnosti Malostranského náměstí. Výstava přibližuje historii náměstí, které bylo centrem levobřežního osídlení Vltavy již od raného středověku, včetně dostupné obrazové dokumentace a starých fotografií. Zájemci zde naleznou také vyčerpávající informace o nejnovějších archeologických nálezech pod horní částí náměstí. V neposlední řadě se zde několik panelů věnuje právě připravované revitalizaci náměstí, která má za cíl především, aby se zdejšímu prostoru navrátila funkce náměstí. „Považuji za obrovskou výhru občanské společnosti, že se z jednoho z nejkrásnějších náměstí v celé zemi podařilo vymístit desítky většinou nazdařbůh parkujících automobilů na návštěvnických stáních. Krůček po krůčku veřejný prostor v Praze začíná vypadat k světu. Pokračujeme projekty na Klárově a na Újezdě - díky nim se bude dařit postupně omezit automobilový tranzit přes Malou Stranu,” říká Petra Kolínská, radní pro územní rozvoj hl. m. Prahy. [related-post id="5328"] Výstava zdůrazňuje též fakt, že projekt vznikl na základě vyhrané mezinárodní soutěže z roku 2014. Cílem Revitalizace je celé náměstí více zpřístupnit pěším obyvatelům a návštěvníkům Prahy. Proto dojde k vymístění parkoviště z horní části náměstí, zúžení jízdních pruhů a rozšíření chodníků. Budou zachovány historicky doložené dlažby, obnovena ruční pumpa, instalována nová kašna, doplněny plynové lampy, které provázejí celou Královskou cestu, budou vysazeny další stromy na horní části náměstí a doplněn nový mobiliář – lavičky, odpadové koše, stojany na kola. Revitalizace Malostranského náměstí by měla být hotova v roce 2019 a odhadované náklady jsou cca 120 mil. Kč. V současnosti je spojené řízení o územním rozhodnutí a stavebním povolení na úřadu Prahy 1 do konce srpna přerušeno.

Budoucí podoba Malostranského náměstí.

Módní ikona Hana Podolská. Smutný příběh legendární pražské podnikatelky • Říkali jí česká Coco Chanel. V jejím salonu na Jungmannově náměstí v Praze si v dobách první republiky podávaly dveře manželky ministrů a továrníků, ale i slavné herečky Jarmila Novotná, Růžena Nosková, Hana Vítová, Adina Mandlová či Lída Baarová. Životní příběh české módní ikony je pozoruhodnou výpovědí o neuvěřitelné píli a cílevědomosti, zároveň ale i smutným mementem naší poválečné historie.

Česká Coco Chanel Hana Podolská.

30. 8. 1890: Krádež svíček v kostele a sebevražda manželského páru • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

5. 4. 1868: Paroplavba na Vltavě je po zimě opět obnovena • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Hudební sbor strážníků Obecní strážníci vytáhli včera u příležitosti pohřbu jednoho soudruha svého poprvé s puškami a vlastním svým hudebním sborem. V průvodu, jenž vyšel od milosrdných bratří účastnili se též měšťanosta dr. Klaudy, jeho náměstek pan Huleš a více městských radních. – Pražský denník, 5. 4. 1868 Vystěhovalci Vystěhovalců se letos pořád trousí, ale přece ne v takové míře jako v loni. Úplně je nepodstatna zpráva jednoho zdejšího listu, že by zvláště ze Šumavy velké množství vystěhovalců do Ameriky odcházelo. Naopak je jisto, že letos ještě ani polovice, ba ani třetí díl vystěhovalců odtud neodjel jako roku loňského, a nepochybně zůstane i dále při tomto poměru, neboť lid konečně přece přichází k náhledu, že při nynější bídě a nedostatku výdělku v sev. Americe mu žádné ráje za mořem nekvětou. – Pražský denník, 5. 4. 1868 [related-post id="8826"] Paroplavba na Vltavě Počínaje dnešním dnem provozuje se paroplavba na řece mezi Prahou a Štěchovicemi jakož i na štacích mezi těmito dvěma místy při řece ležících. Odjezd parníku z Prahy jest o 8. hod. ranní a o 2. hod. odpolední. Ze Štěchovic pak v 5 hod. ráno a v 5 ½ hod. odpoledne. – Pražský denník, 5. 4. 1868

Vánočka z bramborového těsta. Úsporný válečný recept našich prababiček • Vánočka patří mezi nejoblíbenějších vánoční pečivo. Na sladkém bochánku z kynutého těsta si pochutnávali už naši dávní předci. Ve středověku bývala ve středoevropském regionu neodmyslitelnou součástí štědrovečerní večeře.

8. 5. 1868: Celá Praha se chystá na velkolepou slavnost • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Přípravy na slavnostK slavnosti položení základního kamene k národnímu divadlu dějí se již přípravné práce v oněch ulicích, kudy se průvod ubírati bude. Na Josefském a svatováclavském náměstí, ve třídě Ferdinandově a na staveništi národního divadla budují se tribuny pro diváky. U vchodu do Kolovratské třídy jsou po obou stranách postaveny dvě pyramidy. Blíže spořitelny zbuduje se slavnostní brána. Včera dojelo sem do Prahy několik venkovských povozů s chvojí, by jí se ozdobily v ulicích postavené brány a tribuny. Okna v oněch domech, okolo nichž průvod se ubírati bude, jsou již z velké části zakoupena a některé z nich se dosti vysoko prodávají, což platí zvláště o oněch, jež se blíže staveniště národního divadla nalezají. – Pražský denník, 8. 5. 1868 KandelábryPlynové kandelábry na pražských náměstích stojící budou znovu a sice bronzovou barvou natřeny. Na zkoušku jsou prozatím kandelábry tyto na Štěpánském náměstí před chrámem sv. Mikuláše na Malé straně a na malém staroměstském náměstí barvou touto natřeny. Obarvením tímto, jež vkusněji nad předešlé se vyjímá, přispěje se značně k ozdobení velkolepých těchto kandelábrů. Jak se doslýchá, mají kandelábry již o slavnosti sv. Jana na všech místech rozsvíceny býti. Zbývá dosud ještě jen na ovocném trhu a na senovážném náměstí kandelábry postaviti. Na prvějším místě jest již potřebné lešení kol podstavce postaveno. U kendelábru mezi hybernáckou ulicí a prašnou věží byly kol podstavce čtyři nárožní kameny v těchto dnech zasazeny, by se podstavci jízdou neuškodilo. – Pražský denník, 8. 5. 1868 [related-post id="9937"] Uprchlík ze žaláře chycenKoncem října 1867 uprchl z pražské zemské trestnice jeden na sedm roků těžkého žaláře odsouzený trestanec a nemohl být nikterak vypátrán; trestanec tento z Kuří Vody rodilý byl ve společnosti jistého lupiče z Ruppersdorf od četnictva libereckého v úterý v Šimonovicích u Liberce v jedné stodole zatčen a k soudu libereckému odevzdán. Oba měli několik nabitých pistolí a zlodějská nářadí. – Pražský denník, 8. 5. 1868 Vražda na LetnéC. k. úřadové neustávají v neunavném pátrání, kdo by byl mladík, jehož mrtvola v masopustě byla pod belvederskou restaurací nalezena a kdo její vrah. Nyní zdá se, ze pátrání to povede přece k cíli, neboť podle všeho byl zavražděný nejspíš syn jedné hospodyně z blízka od Klatov. – Pražský denník, 8. 5. 1868

Chlapci a chlapi. Natáčení armádní agitky bylo pro herce skutečnou vojnou • Osmdesátá léta dvacátého století se pomalu chýlí ke konci, ale komunistický režim si ještě moc nepřipouští, že ho brzy čeká definitivní konec. Na generálním štábu Československé lidové armády si právě lámou hlavu nad tím, jak zlepšit obraz vojska v očích veřejnosti a především branců. Nápad na sebe nenechá čekat. Začíná tak vznikat seriál Chlapci a chlapi.

Seriál Chlapci a chlapi
Zprávy Krimi Zajímavosti Kam vyrazit Magazín Počasí Horoskop Bizár