Desítky Rembrandtových děl budou vystaveny v paláci Kinských

Kam vyrazit v PrazePražskýDEN.cz30. července 20202 minuty čtení

Učenec ve studovně (1634), jediné dílo Rembrandta van Rijna v českých sbírkách.

Foto: Wikipedia.org

Národní galerie Praha uskuteční dlouho očekávanou výstavu Rembrandt: Portrét člověka, která své zahájení posunula z jara na 25. září. Půjde o rozsáhlý výstavní projekt. Představí více než 110 děl z významných tuzemských i zahraničních institucí.

Ústředním dílem výstavy je portrét Učence ve studovně ze sbírek Národní galerie Praha z roku 1634, tedy z období pro Rembrandta naplněného úspěchem jak v profesním, tak v soukromém životě. Portrét však nezobrazuje jen fyzickou podobu neznámého muže. Rembrandtovi se v něm mistrně podařilo zachytit dramatický duchovní život portrétovaného starce a díky výrazu tváře tak vyprávět bohatý příběh, čímž samotnou malbu staví na úroveň malby historické. I přesto však v sobě toto výjimečné dílo skrývá do dnešní doby více otázek než odpovědí.

„Výstava se tak s pomocí dalších Rembrandtových děl, i s pomocí prací jeho současníků i následovníků (Jan Lievens, Gerrit Dou, Ferdinand Bol, Govaert Flinck či Christopher Paudiss) pokusí přiblížit vnitřní život zachycený ve výrazu portrétovaného, ať už jím byl neznámý člověk či Rembrandt sám“, říká kurátorka Lucie Němečková.

Rembrandt – autoportrét (1655). Zdroj: Wikipedia.org

Poznání Rembrandtovy tvorby nikdy nemůže být úplné bez grafiky a kresby, jelikož zejména grafice se Rembrandt věnoval se stejnou intenzitou a invencí jako malbě, a právě proto je pracím na papíře věnována stejná pozornost jako plátnům. Epilog výstavy potom nabídne moderní pochopení Rembrandtova díla v tvorbě předních současných umělců. Jejich autorská intepretace pražského Učence ve studovně ukazuje, že Rembrandtovo dílo je i více než tři sta padesát let po umělcově smrti stále zdrojem inspirace.

Výstavu poznamenala pandemie

Z důvodu aktuální situace a vzhledem k opatřením provázejícím prevenci šíření pandemie koronaviru nebylo možné výstavu otevřít v původně plánovaném termínu. Jen díky velké vstřícnosti a dlouhým jednáním se nakonec podařilo zachovat koncepci projektu. I když vzhledem ke změně termínu k určitým úpravám nakonec dojít muselo, a není tak možné do Prahy přivézt některá původně zamýšlená díla, návštěvník nebude o nic ochuzen. Díky novému termínu se totiž podařilo zajistit jiná, stejně výjimečná díla ze světových sbírek.

Projekt vznikl ve spolupráci s Wallraf-Richartz-Museum & Fondation Corboud v Kolíně nad Rýnem. Výstava proběhne v paláci Kinských situovaném v samém srdci Prahy na Staroměstském náměstí. Pro veřejnost bude otevřena 25. 9. a potrvá do 31. 1. 2021. Doplní ji reprezentativní katalog a bohatá nabídka veřejných a vzdělávacích programů.

Nepřehlédněte

Geniální architekt Adolf Loos. V čem spočívala jeho výjimečnost? • Odborná veřejnost a milovníci moderní architektury si letos připomínají 150. výročí narození architekta Adolfa Loose. Muzeum hlavního města Prahy při této příležitosti otevřelo v galerii Studijního a dokumentačního centra Norbertov výstavu s názvem „Adolf Loos: Opakování génia“.

Spor o budovu Národního muzea. Kdo a proč šetřil na nesprávném místě? • Budova Národního muzea na Václavském náměstí je jedním z nejkrásnějších odkazů našich předků z 19. století. V její bohaté historii se zrcadlí osud českého národa. A snad částečně i jeho povaha. Důkazem je novinový článek z Národních listů z roku 1902.

Vraždu Milady Horákové připomínají plakáty na pražských budovách • Letos uplynulo 70 let od vykonstruovaného soudního procesu a popravy doktorky Milady Horákové. Ta byla za údajné spiknutí a velezradu popravena komunistickým režimem 27. června 1950 v 5:35 hodin ráno na dvoře pankrácké věznice. Smutnou kapitolu našich dějin chce připomenout občanská iniciativa „Milada 70: Zavražděna komunisty“.

28. 5. 1889: Mladý chlapec za koupání ve Vltavě málem zaplatil životem • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

26. 6. 1890: Muž se tak dlouho soudil, až z toho nakonec zemřel • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Pozůstalost hollywoodského režiséra Ivana Passera dorazila do Prahy • Osobní deníky, fotografie, knihy, scénáře nebo golfové karty. To vše doputovalo do Prahy z losangelské domácí pracovny Ivana Passera – režiséra, dramaturga, scenáristy a přítele Miloše Formana – necelý rok po jeho smrti. O dokumenty se bude nyní starat Národní filmový archiv.

23. 7. 1890: Dovoz a vývoz rostlin, záhadné úmrtí a utonulé dítě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Unikátní výstava v Národním muzeu přibližuje vztah TGM ke Svaté zemi • Od 14. prosince 2017 do 13. ledna 2018 mají návštěvníci Nové budovy Národního muzea možnost zhlédnout výstavu Masaryk a Svatá země. Ta na patnácti panelech představuje nejen dosud mnohdy neznámé dobové fotografie z návštěvy, kterou první československý prezident vykonal na jaře roku 1927 do Svaté země, tehdy ještě pod mandátní britskou správou. Výstava také ukazuje širší kontext jeho vztahu k židovství a židovskému národu, a osvětluje tak hluboké vazby mezi Českou republikou a Izraelem.

Výstava Masaryk a Svatá země v Nové budově Národního muzea připomíná vztah T. G. Masaryka ke Svaté zemi.

Slavný oscarový herec ztvární Nicolase Wintona v celovečerním filmu • Už více než 80 let uplynulo od hrdisnkého činu sira Nicolase Wintona, který zachránil 669 převážně židovských dětí z okupovaného území Československa před transportem do koncentračních táborů tím, že jim zajistil odjezd vlakem do Spojeného království. Dojemný příběh nyní znovu ožije na plátnech kin.

Výstava Sluneční králové v Národním muzeu prodloužena až do konce září • Národnímu muzeu se povedlo vyjednat prodloužení zcela vyprodané výstavy světového formátu Sluneční králové o celé 4 měsíce, tedy až do 30. září tohoto roku. Výstavu, o kterou je ze strany návštěvníků nevídaný zájem, tak nyní bude moci obdivovat každý, kdo to doposud kvůli protiepidemickým opatřením a omezené kapacitě nestihl.

Výstava Sluneční králové

Pražská zoo oslavila 90. narozeniny. Patří mezi světovou špičku • Pražská zoologická zahrada v Troji si v úterý připomněla 90. výročí existence. Pro návštěvníky se poprvé otevřela 28. září 1931. Tehdy ještě nedokončený osmihektarový areál se za devět dekád své existence proměnil v nynější téměř šedesátihektarovou zoo, která má světové renomé.

23. 5. 1889: Případ týraného chlapce, pohřešovaný obuvník a nešťastný pád ze žebříku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

2. 11. 1868: Pražské hřbitovy ožívají návalem návštěvníků • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

1. 10. 1889: Vzniknou na Císařské louce nové stavby? Majitelé již podali žádost o povolení • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

30. 3. 1889: Spalování mrtvol plynem, krádeže drůbeže a zatarasené mostní oblouky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Upalování vdov v Indii. Zakázaný rituál se nejspíš stále provádí • V historii lidstva najdeme nejrůznější zvyky, které nám z dnešního pohledu připadají barbarské, ale ve své době byly naprosto běžné. Jedním takovým je starodávný indický rituál Satí, spočívající v upalování živých vdov společně s tělem jejich mrtvých manželů.

Upalování vdovy v Indii.

Rok 1904: Nejméně deset mrtvých po vánočním ohňostroji v Itálii • Oslavy příchodu nového roku v Praze se v posledních dvou letech mění. Město zakázalo odpalovat zábavní pyrotechniku v historickém centru a zrušilo i oficiální novoroční ohňostroje. Ať už si o tom myslíme cokoliv, pravdou zůstává, že rachejtle a petardy měly v minulosti na svědomí řadu zbytečných zranění. A některým lidem se dokonce tato zábava stala osudnou. O tragickém případu z Itálie informovaly Národní listy dne 9. ledna 1904.

17. 3. 1890: Dítě v ohrožení, sebevražda nemocného člověka a slavnostní večer • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Jak vzniká výstava? Národopisné muzeum odhaluje své zákulisí • V sobotu 20. ledna Národní muzeum otevřelo novou výstavu v Národopisném muzeu s názvem Jak vzniká výstava. Tato menší výstava v Letohrádku Kinských vypráví o dějinách zdejších expozic ve 20. století i o práci, která se za nimi skrývá. Součástí je také prezentace díla česko-švédského výstavního architekta a scénografa Jana Poláška.

1. 8. 1889: Vzácná návštěva, tragická nehoda na železnici a dělnické hnutí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.