Nepřehlédněte
Hledáte pronájem v Praze? Dejte si pozor na podvodné inzeráty! • Pražská policie varuje před podvodnými inzeráty, které nabízejí pronájem bytu za výhodných finančních podmínek. Příběh„pronajímatele“ bývá ve valné většině případů podobný. Vysokoškolsky vzdělaný cizinec žijící v zahraničí, pracující v lukrativním oboru, pořídil pro svého potomka byt v Praze. Ten ho však po určité době z nějakého důvodu přestal užívat (např. dlouhodobá studijní cesta, sňatek v zahraničí či podobně). Cizinec však byt prodat nechce – pro případ, že by se potomek náhodou vrátil. Umístil proto inzerát o jeho pronájmu na internetový server za velmi výhodných podmínek. Nepotřebuje prý vydělat, stačí mu „jen pokrýt náklady“. Na jeden takový inzerát se bohužel v loňském roce nachytala žena z Prahy. Coby zájemkyně o pronájem bytu se přes inzertní stránky zaregistrovala u společnosti, která byt na svých stránkách inzerovala. Následně od společnosti obdržela informaci prostřednictvím mailu, v kterém byly instrukce napsány lámanou češtinou. Na zahraniční účet odeslala „vratnou“ zálohu s tím, že poté proběhne prohlídka bytu. K prohlídce však již nedošlo a žena o své peníze přišla. Podvedená žena proto celou věc ohlásila. [related-post id="7751"] Policista, který je s tímto případem seznámen, objevil v dubnu tohoto roku na inzertních serverech inzerát, kde je stejný byt opět nabízen. Policisté proto varují, aby si zájemci o pronájem v Praze dávali na podobné „lákavé“ nabídky velký pozor.
O nové byty je největší zájem v Praze 9. Do předraženého centra se lidé moc nehrnou • Zájemci o nové bydlení v hlavním městě na konci loňského roku preferovali Prahu 9 před Prahou 5 a 10. První trojka tak prodejním statistikám dominuje už dva roky, mění se pouze jejich vzájemné pořadí. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti EKOSPOL, která pražský rezidenční trh monitoruje už jedenáct let. Z pražských lokalit jsou nejvyhledávanější Letňany a Vysočany, zájem je také o Smíchov či Michli.
Evžen Korec: České stavebnictví roste, o bytové výstavbě v Praze se příliš mluvit nedá • České stavebnictví pokračuje v mírném růstu, stavební produkce v červnu podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně vzrostla o 2,4 procenta. Roste i bytová výstavba, v rámci celé České republiky se v šestém měsíci začalo stavět celkem 2850 bytů, což představuje meziroční nárůst o 8,3 procenta. Bytovou výstavbu však táhnou hlavně regiony, v hlavním městě se o rozvoji bytového fondu mluvit nedá. V červnu se v Praze začalo v bytových domech stavět jen 206 bytů. To je hluboce pod poptávkou i zdravým růstem města.
Tomášková: Nový stavební zákon může pomoci zvýšit dostupnost bydlení v hlavním městě • Začarovaný kruh, ve kterém se doposud stavebníci a investoři výstavby pohybovali, by mohl konečně nahradit transparentní a přehledný proces, který je standardem prakticky ve všech vyspělých zemích. Vládou schválený věcný záměr nového stavebního zákona totiž může po 20 letech přinést radikální zkrácení povolovacího procesu, který se dnes například u bytového domu v Praze protáhl na více než 10 let. Pokud Parlament ČR v polovině příštího roku paragrafové znění schválí, měly by se stavby od roku 2021 povolovat mnohem rychleji. Platilo by totiž pravidlo: povolení za 60 dnů a do jednoho roku i s přezkumem. To by snad konečně znamenalo zásadní rozpohybování podřimující bytové výstavby, jejíž deficit z posledních několika let způsobil dnešní omezenou dostupnost bydlení zejména ve velkých městech.
Evžen Korec: Stavba rodinného domu se prodraží o stovky tisíc korun • Posledních pár měsíců na zahájení stavby rodinného domu mají ti, kteří chtějí ušetřit. Od nového roku je totiž výstavba vyjde o stovky tisíc korun dráž. Může za to evropská směrnice o energetická náročnosti budov, která se od příštího roku bude týkat všech novostaveb bez výjimky. Stavební povolení od 1. ledna 2020 získají jen takové stavby, které jsou energeticky nulové. U rodinného domu s průměrnou cenou 3,5 milionu korun bude muset stavitel připlatit 350 až 525 tisíc korun.
V Holešovicích vyrůstá luxusní rezidence pro vysokoškoláky. Bydlet v ní budou hlavně cizinci • Developerská společnost Karlín Group zahájila v Holešovicích výstavbu největší novodobé studentské rezidence. Projekt prémiového bydlení pro studenty počítá s pěti stovkami pokojů a špičkovým zázemím. První obyvatelé se začnou stěhovat za dva roky.
Hypoteční trh v polovině prázdnin nepatrně ožil, objem hypoték byl nejvyšší za rok • Letošní léto je z hlediska hypotečního trhu poměrně netradiční. Zatímco v jiných letech si lidé raději užívají dovolených a hypoteční trh hibernuje, letos to úplně neplatí.
Komentář Evžena Korce: Stavebnictví se v květnu dál propadalo. Co je příčinou? • Propad českého stavebnictví zrychluje, stavební produkce v květnu podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně klesla o 7,6 procenta. V dubnu přitom stavebnictví kleslo meziročně o 4,6 procenta. Výrazně se na tom podepsalo pozemní stavitelství, které letos v květnu ve srovnání se stejným měsícem loňského roku propadlo o 11 procent.
KOMENTÁŘ: ČNB nemá rozhodovat o podmínkách pro hypotéky • Poslanci schválili novelu zákona, která umožní České národní bance (ČNB) určovat pravidla pro poskytování hypoték. V současné době totiž může v této oblasti pouze dávat komerčním bankám doporučení, která ale nejsou závazná. Přesto se jimi banky většinou řídí, což má tvrdé dopady na celý hypoteční trh. Ostatně jako kdykoliv jindy, kdy se centrální úřad snaží zasahovat do fungujícího trhu a příliš ho regulovat.
Povolování staveb v Česku vázne čím dál víc. Jsme mezi Kamerunem a Hondurasem • Česká republika se v letošním hodnocení Světové banky opět propadla v žebříčku délky povolování nových staveb. Zatímco loni se umístila na nelichotivé 156. pozici, letos klesla o další stupínek na 157. místo ze 190 zemí celého světa. Ještě v roce 2015 přitom byla naše země na 127. pozici žebříčku Doing Business, který každoročně Světová banka vydává. Potvrzuje se tím, že konkurenceschopnost země výrazně ztrácí právě z pohledu povolování nové výstavby, jejímž následkem je mimo jiné i stále se prohlubující krize v dostupnosti bydlení.
Nové byty v Praze vznikají hlavně v bytových domech • Hlavní město sice přišlo o pozici lídra bytové výstavby, kterou už před časem převzal Středočeský kraj, přesto v jednom ukazateli stále s přehledem dominuje. V Praze se stále postaví nejvíce nových bytů v rámci bytových domů, všude jinde s výjimkou Plzeňského kraje se více staví rodinné domy. Je to logické, protože v hlavním městě jsou stavební pozemky s přehledem nejdražší. Tyto vyšší pořizovací náklady se v bytovém domě s více byty lépe rozloží mezi více kupujících. S větší rezidenční výstavbou také na mnoha místech hlavního města počítá i platný územní plán. Naopak v menších městech se bytové domy staví jen výjimečně.
KOMENTÁŘ: Daň z nemovitosti? Feudalistický přežitek! Občan platí nespravedlivě hned několikrát • Daň z nemovitosti je neefektivní a měla by se zrušit. Přežitek z časů hlubokého feudalismu již v dnešní době vůbec nedává smysl, občané jsou fakticky nuceni ke dvojímu zdanění. Hlavní argumenty proti dani z nemovitosti shrnuje ve svém komentáři RNDr. Evžen Korec, CSc.
Zájem o hypotéky poklesl. Banky se proto snaží držet nízké úroky • Hypoteční trh se letos stále potýká s výrazným poklesem zájmu, hypotéku si v dubnu sjednalo 6395 klientů. To je o pětinu méně, než ve stejném měsíci loňského roku. Vyplývá to z aktuálně zveřejněného ukazatele Fincentrum Hypoindex. Podle něj také průměrné hypoteční sazby už třetí měsíc v řadě zlevňují, aktuálně klesly na dubnových 2,85 procenta.
Stavebnictví ožívá a roste i bytová výstavba. V Praze však stále zaostává za poptávkou • Česká stavební produkce pokračuje v růstu, v březnu dle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostla meziročně o 11,6 procenta. Třetí měsíc letošního roku tak přispěl k tomu, že stavebnictví letos v prvním čtvrtletí přidalo v porovnání se stejným obdobím roku loňského 2,3 procenta. Daří se i bytové výstavbě, počet zahájených bytů v celé ČR letos v prvních třech měsících roku vzrostl o 25,6 procenta. Byty se však stále více začínají stavět mimo Prahu, tu předehnal nejen Středočeský kraj (1733 zahájených bytů), ale i Jihomoravský kraj (1515 zahájených bytů).
KOMENTÁŘ: Jak liknavost úředníků brzdí výstavbu nových bytů v Praze • Dvanáct měsíců čekání na razítko nutné k podání žádosti o územní rozhodnutí, dalších patnáct měsíců zbytečný byrokratický ping pong se stavebním úřadem. To jsou dva konkrétní případy průtahů, které vydání stavebního povolení oddálí celkem o dva a čtvrt roku. Liknavost a v některých případech i špatná vůle úředníků tak může za to, že rezidenční trh v hlavním městě zamrzl. Nových bytů se staví extrémně málo a poptávka tak stále výrazně převyšuje nabídku.
KOMENTÁŘ: Hypoteční trh je stále na bodu mrazu. A může být ještě hůř • Únorové mrazivé počasí jakoby se podepsalo také na hypotečním trhu. I ten podle aktuálních dat ukazatele Fincentrum Hypoindex v druhém měsíci letošního roku stagnoval. Hypotéku si sjednalo jen o necelých dvě stě lidí více než v lednu, celkem jich bylo 4961. Průměrná hypoteční sazba nepatrně klesla na 2,99 procenta z předchozích rovných tří procent.
Praha zaostává v povolování bytů. Předčil ji Středočeský, Plzeňský i Jihomoravský kraj • Stavební úřady v loňském roce povolily v Praze 5 429 nových bytů v bytových domech. Meziročně tak povolení ke stavbě získalo o 2 742 bytů více a jedná se zároveň o nejlepší výsledek od roku 2008. Přesto celkový počet nových povolení za ideálním stavem zaostává. V Praze je kvůli deficitu z předchozích let potřeba ročně povolit kolem 10 000 jednotek. Při přepočtu na obyvatele zaostala metropole za posledních 5 let za Středočeským, Plzeňským i Jihomoravským krajem. Oproti okolním metropolím EU pak zaostává ještě mnohem výrazněji.
Pražané vydělávají na byt 17 let, mnohem déle než v Berlíně či Vídni • O přemrštěných cenách nových bytů v Praze se mluví už dlouho. Kvůli zastaralému územnímu plánu a zablokovanému povolovacímu procesu se totiž nové byty takřka nestaví a zájemci si tak nemají z čeho vybírat. Ceny žene vzhůru také výrazné zdražování stavebních prací. Situace došla tak daleko, že dostupnost nového bytu v českém hlavním městě je mnohem nižší než v metropolích okolních států. Podle portálu Numbeo.com musí Pražan na byt šetřit o několik let více, než lidé v Berlíně, Vídni či Bratislavě. Tento portál srovnává náklady na pořízení stejně velkého bytu ve vybraných městech ve vztahu k úrovni příjmů v daném místě. Zjednodušeně řečeno pracuje s kupní sílou místních lidí. Na webu lze porovnat mimo jiné poměr ceny stejně velkého bytu k příjmu domácnosti, čili kolik let na takový byt domácnost vydělává. Počítá se zde s mediánovou cenou za byt o ploše 90 metrů čtverečních, což je na západ od nás rozměr průměrného bytu. Je to rozdíl oproti některým českým studiím, které kalkulují s bytem o rozměru maximálně 70 metrů čtverečních. Za disponibilní měsíční příjem domácnosti Numbeo.com počítá 1,5násobek mediánového příjmu jednotlivce v daném místě. České hlavní město v tomto srovnání vychází velmi tristně. Zatímco v Praze vydělává domácnost se středním příjmem na 90metrový byt 17,09 let, v hlavních městech našich sousedních států je to o poznání méně: v Berlíně 10,56 let, ve Varšavě 11,94, v Bratislavě 12,83 a ve Vídni 13,30. Zablokovaná výstavba a nedostatek pozemků vhodných k výstavbě tak učinily bydlení v našem hlavním městě výrazně dražší a nedostupnější než v okolních metropolích. [related-post id="11612"] Podobná čísla jako Praha při porovnání na Numbeo vykazuje v regionu pouze německý Mnichov, domácnost zde na devadesátimetrový byt vydělává 16,44 let. To může být zarážející zejména ve srovnání s hodnotami Berlína (10,56 let). V Mnichově je však odlišná situace, než v německém hlavním městě, protože zde jsou nejdražší nemovitosti v celém Německu. Tamní opozice i odborníci to kladou za vinu hlavně vedení města. Argumentují tím, že pozemky pro nové bytové projekty se vedení města snažilo prodávat za co nejvyšší ceny (na rozdíl od jiných německých měst, která více brala ohled na sociální situaci a nešroubovala ceny pozemků za každou cenu nahoru). Vysoká cena pozemků se pak logicky promítá do cen bytů, které na nich stojí. Podíl na vysokých cenách bydlení je mnichovské radnici připisován také proto, že nové bytové stavby protlačila, často přes odpor místních, do nezastavěných oblastí uvnitř města. Takové plochy poblíž centra jsou samozřejmě výrazně dražší a i to vyhnalo ceny bytů v Mnichově vysoko. Toto by mělo být varováním pro hlavně Prahu, která pracuje ve svém připravovaném Metropolitním plánu s představou, že budou zastavovány jen nevyužité plochy uvnitř města. Situace Mnichova však jasně ukazuje, že soustředění výstavby pouze uvnitř města vede kvůli k vyšším cenám pozemků blíže centru k dalšímu zdražování bytů. Před tímto jsem již ve svých komentářích k návrhu Metropolitního plánu varoval a Praha by se měla takové situace vyvarovat. Proto se musí zároveň rozrůstat po svém okraji. Tyto oblasti jsou mezi zájemci o nové bydlení nejžádanější, jak kvůli svým nižším cenám, tak zároveň dobré dopravní dostupnosti i plné občanské vybavenosti. Cenový růst bytů v Praze pak může zastavit jen urychlené zahájení výstavby nejlépe několika konkurenčních rezidenčních projektů v různých oblastech Prahy. To je potřeba provést skutečně co nejrychleji. Čekat na nový Metropolitní plán, který by měl začít platit nejdříve od roku 2023, není možné. RNDr. Evžen Korec, CSc. Generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL a. s.
Zdražování bytů v Praze pokračuje, průměrná cena vzrostla za rok o 1,5 milionu korun • Cenový růst na pražském realitním trhu nepolevuje, spíše naopak. Průměrná cena prodaného bytu vzrostla na 6,4 milionu korun, což znamená meziroční nárůst o 1,5 milionu korun. Na konci roku 2016 totiž dosahovala průměrná cena prodaného byt 4,9 milionu korun. Oproti předchozímu čtvrtletí došlo v posledním kvartálu loňského roku k růstu ceny o 210 tisíc korun. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti EKOSPOL, která pražský rezidenční trh monitoruje už jedenáct let.
Zvyšování nájemného má svá pravidla. V některých případech o něm rozhoduje soud • Pronajímatel má sice právo na úpravu výše nájmu, ovšem musí dodržet určitá pravidla stanovená nájemní smlouvou nebo zákonem. V jakých případech je navýšení nájemného oprávněné? O kolik je přípustné a za jakých podmínek? Existuje jeho maximální hranice? A jaká pravidla musí obě strany respektovat?