Praha pořádá sbírku ošacení, hygienických potřeb a trvanlivých potravin

ZprávyPražskýDEN.cz9. ledna 20181 minuta čtení

Foto: Archiv

Hlavní město zahájilo Tříkrálovou sbírku pro Centrum sociálních služeb Praha. To v metropoli různými způsoby pomáhá těm nejpotřebnějším. Lidé mohou ode dneška až do 15. ledna mezi 13.00 a 15.00 hod. přinést další darované věci do prostor bývalé přepážkové haly Opencard/Lítačka ve Škodově paláci.

„Měsíc listopad byl na Magistrátu hlavního města Prahy měsícem společenské odpovědnosti. Zaměstnanci se do něj hojně zapojili nejen finančně, podporou magistrátních Movemberů či Charitativní organizace DEBRA, ale také pomocí při charitativní sbírce pro Diakonii Broumov. Napadlo mě, proč nepokračovat Tříkrálovou sbírkou pro Centrum sociálních služeb Praha,“ uvedla primátorka Adriana Krnáčová.

Po ukončení sbírky 15. ledna Centrum sociálních služeb Praha věci předá na cílová místa, kde budou použity ve prospěch všech potřebných. Vítáno je především vyprané a nepoškozené oblečení, ale také hygienické potřeby a trvanlivé potraviny.

Nepřehlédněte

OBRAZEM: Oprava Šlechtovy restaurace pokračuje. Otevírat bude za rok • Po mnoha letech si v červnu minulého roku převzala Šlechtovu restauraci stavební firma, která jí má navrátit původní slávu. Šlechtovce nyní zbývá poslední rok rekonstrukce, která se dotkne nejen samotné budovy, ale také jejího okolí. Celkově budou stát opravy přibližně 100 milionů korun. Všechny záměry na záchranu stavby nebyly z různých důvodů uskutečněny celých 15 let. „Od povodní v roce 2002 se nenašel nikdo, kdo by učinil potřebné kroky k záchraně Šlechtovky. Velmi mě proto těší, že si naše vedení města vzalo obnovu Šlechtovy restaurace skutečně za svou a první výsledky můžete vidět již nyní,“ uvedla primátorka hl. m. Prahy Adriana Krnáčová. S hotovým dílem počítá hlavní město Praha v létě 2019. „Několik generací čekalo na obnovu této významné historické památky a konečně je rekonstrukce skutečností. Pevně věřím, že příští rok bude Šlechtova restaurace slavnostně znovuotevřena a naváže na svou někdejší slávu,“ doplnil radní pro kulturu Jan Wolf. Předpokládané finanční náklady na rekonstrukci jsou 100 milionů korun. Předmětem rekonstrukce je historické jádro budovy, dále přistavovaný zadní trakt hlavní budovy a součástí projektu jsou také opravy původních sklepů, opěrné zdi, altánu a zpevnění ploch. Historie Šlechtovky Historie Šlechtovy restaurace se začala psát na konci sedmnáctého století. V tehdejší Královské lovecké oboře, dnes známé spíše jako Stromovka, byl v letech 1689 až 1692 tento objekt postaven hrabětem Kryštofem Františkem Vratislavem z Mitrovic pro rakouského císaře Leopolda I. jako lovecký letohrádek. V dalších staletích však sloužil mnoha různým účelům. Když se obora v první polovině 18. století stala vojenským ležením, škody utrpěl i letohrádek. Později byl již poničený objekt dokonce využíván jako sklad obilí a sena. Přestavba v polovině 19. století mu dala podobu, jakou přibližně známe dnes. V roce 1883 zde otevřel restauraci Václav Šlechta a jeho rodina ji provozovala až do začátku 2. světové války. Po válce byla restaurace ještě částečně v provozu, ale objekt chátral a nakonec byl uzavřen. Poté ho poničily dva požáry a v roce 2002 povodeň. [gallery columns="1" size="full" ids="11431,11430,11433,11432,11435"]

Nadace plní přání vážně nemocným dětem. Zakladatelé provoz financují z vlastní kapsy • Soukromá pražská charitativní organizace Zlatá rybka se již od roku 2015 soustřeďuje na plnění přání dětem se život ohrožujícím onemocněním. Za dobu svého působení splnila přání již více než 300 takovým dětem. Na české poměry je poněkud překvapivé, že financovaní nadace zajišťují z vlastní kapsy výhradně její zakladatelé, manželé Katarína a Ondřej Vlčkovi.

Mobilní signál v celém metru bude až za čtyři roky • Dozorčí rada Dopravního podniku hl. m. Prahy odsouhlasila smlouvu s konsorciem mobilních operátorů na pokrytí pražského metra mobilním signálem. Smlouva je na 20 let a operátoři Praze zaplatí částku 120 milionů korun bez DPH. Jako první bude signálem pokryta část trasy metra C v úseku Roztyly - Muzeum do konce října tohoto roku, přičemž pilotní projekt, který bude hotov do 15. září letošního roku, bude obsahovat celkem tři stanice a tři tunelové úseky. Celková síť pražského metra bude pokryta do roku 2022. „Jsem ráda, že to co se slibuje Pražanům už mnoho let, se konečně stane realitou a dohodu na pokrytí metra mobilním signálem se nám s konsorciem mobilních operátorů podařilo dojednat. Do konce října tohoto roku bude mobilním signálem pokrytý úsek linky C Muzeum – Roztyly, takže celkem se jedná o 8 stanic. Celé metro bude pokryto nejpozději do roku 2022," uvedla primátorka hl. m. Prahy Adriana Krnáčová. „Podařilo se dotáhnout složitá jednání s operátory a konečně můžeme splnit sen Pražanů o signálu v metru. Výsledek jednání považuji za velký úspěch, protože ještě před několika lety požadovali operátoři za instalaci signálu v metru nemalé peníze. Díky vyjednávání jsme vše dotáhli do stavu, že cestující budou moci v metru telefonovat a využívat datové služby a Praha navíc získá významné finanční prostředky,“ řekl náměstek primátorky pro dopravu, sport a volný čas Petr Dolínek. „Operátoři budou moci instalovat vyzařovací kabely a další technologie vždy pouze tři a půl hodiny denně, a to v noci, aby nebyl narušen provoz metra. Proto si pokrytí celé sítě vyžádá delší časový úsek,“ uvedl předseda dozorčí rady Dopravního podniku hl. m. Prahy a pražský zastupitel Lukáš Kaucký.

Legendární Krnda. Takhle si z primátorky dělají Pražané legraci • Primátorka Adriana Krnáčová oznámila, že v podzimních komunálních volbách už nebude obhajovat svůj post. V čele města tak skončí žena, o které si sice můžeme myslet ledacos, ale nelze jí upřít pořádnou dávku osobitosti. Zejména v poslední době se Krnáčová stává častým terčem satiry. Podívejte se na výběr vtipů, které o ní na internetu kolují. [gallery columns="1" size="full" ids="9289,9290,9291,9292,9293,9294,9295,9296,9297,9298,9299,9300,9301"] A připomeňte si také legendární hlášky Adriany Krnáčové o "debilech", kteří projektovali tunel Blanka [youtube]QQYiBPKuS7Q[/youtube] [youtube]-J3hbs213kQ[/youtube]

Praha zavírá kluziště na Letné. Letos se těšilo velkému zájmu • Bezplatné bruslení na největší venkovní ledové ploše v Praze, na kluzišti na Letné, využilo v uplynulé sezóně více než 70 tisíc návštěvníků. Nejvíce bruslařů přišlo okolo vánočních svátků – až 1 500 denně. Pro příští zimu Praha opět s kluzištěm na Letné počítá. „Zájem Pražanů o bruslení je potěšujícím důkazem, že jsme se jim nabídkou kluziště trefili do vkusu. Pro mne jako radního pro sport je to zároveň další motivací a argumentem, kterým budu přesvědčovat kolegy, aby Praha nepolevila v tempu, kterým investujeme do zlepšení pražské sportovní infrastruktury," řekl náměstek pražské primátorky pro dopravu, sport a volný čas Petr Dolínek. Kluziště na Letné je projektem Prahy sportovní a Magistrátu hlavního města Prahy, jeho provoz trval nepřetržitě od 1. prosince do 18. února. Kromě bruslení si návštěvníci mohli užít i zábavné akce jako byl Mikuláš na ledě, vánoční program a Silvestrovské či Novoroční odpoledne a doprovodný program v podobě příměstských táborů, workshopů Domů dětí a mládeže, turnajů v hokeji, divadelních představení a dalších aktivit. Návštěvnost předčila očekávání, kluziště využívaly i školní skupiny, bruslaři všech věkových kategorií, mezi návštěvníky byli i cizinci žijící v Praze. Bruslit se bude i v příštích letech Umělá ledová plocha se na Letné objeví i v příští a ještě další zimní sezóně, smlouvu s provozovatelem má město uzavřeno na tři ročníky. Letos by se znovu měla otevřít 1. prosince. [related-post id="5888"] Příležitost k zimnímu sportování mají Pražané ještě na běžecké trati ve SkiParku na Vypichu, který je rovněž projektem Prahy sportovní a Magistrátu hl. m. Prahy a kam je rovněž vstup zdarma. Pokud počasí dovolí, bude v provozu denně od 8 do 21 hodin.

Praha s kluzištěm na Letné počítá i v příštích letech.

20. 1. 1868: Vyšší škola dívčí v Praze chystá zavedení výuky tance • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Krnáčová odchází z politiky, chce se prý věnovat rodině • Pražská primátorka Adriana Krnáčová (ANO) v podzimních komunálních volbách nebude obhajovat svůj post. V rozhovoru pro deník MF Dnes uvedla, že je unavená a ráda by se věnovala rodině. Krnáčová dlouhodobě čelí kritice opozice i části Pražanů. V poslední době s ní nebyl spokojený ani předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Podporu údajně ztratila výrokem o zpovykaných Pražanech. Spekuluje se proto, že ohlášený odchod z politiky je spíš vynucený. Krnáčová totiž ještě v březnu tvrdila, že ji práce pro Prahu „strašně baví“. „Strašně mě baví pracovat pro Prahu. Je to velmi náročná práce, ale extrémně mě naplňuje," prohlásila Krnáčová v březnu v Hospodářských novinách. O měsíc později je ale všechno jinak: „Rozhodla jsem se, že dál už pokračovat nebudu,“ řekla v nejnovějším rozhovoru pro MF Dnes a dodala, že je unavená a ráda by se věnovala rodině. Své působení v čele Prahy Krnáčová hodnotí pozitivně. „Primátor se může svým mandátem prospat nebo chtít něco dokázat, a já jsem chtěla něco dokázat. Slíbila jsem, že vyřeším největší problémy, a to jsem dokázala,“ řekla v rozhovoru dále Krnáčová. Jako příklad uvedla nahrazení Opencard Lítačkou, pronájem Škodova paláce nebo schválení pražských stavebních předpisů. [related-post id="9195"] Adriana Krnáčová (57) Historicky první pražská primátorka pochází z Bratislavy, v Česku žije od poloviny 90. let. Vystudovaná kunsthistorička se v minulosti věnovala výtvarnému umění, v letech 2001 až 2007 vedla českou pobočku organizace Transparency International. V politice se angažuje od roku 2014, kdy se stala náměstkyní ministra vnitra pro veřejnou správu a legislativu a později primátorkou.

Kvůli vyřízení Lítačky už lidé nemusí stát frontu • Od začátku srpna si mohou všichni klienti Zákaznického centra Lítačka ve Škodově paláci zarezervovat termín návštěvy na konkrétní datum a čas. Stačí vyplnit jednoduchý formulář na webových stránkách e-shopu PID Lítačky a dostavit se na libovolnou přepážku.

Lítačka funguje v Praze od roku 2016.

V Praze je nahlášeno přes 80 tisíc psů. Tohle jsou nejčastější jména a plemena • Pražané mají ve svých domovech přibližně 83 tisíc psů, za letošní první pololetí jich v evidenci Magistrátu hl. m. Prahy přibyly téměř tři tisícovky. Nejvíce se jich nachází v Praze 4. Podle magistrátních údajů mají lidé většinou pouze jednoho psa, nejčastěji jde o křížence a Yorkšírské teriéry. Mezi nejoblíbenější jména pak patří například Ben a Max, obvyklý je ale také Rocky nebo Rex. Asi čtvrtinu z celkových 83 tisíc psů v Praze tvoří kříženci. Oblíbení jsou také Yorkšírští teriéři, jezevčíci nebo labradoři, kterých mají Pražané v domovech dohromady skoro 17 tisíc. Vůbec nejvíce psů mají dlouhodobě obyvatelé Prahy 4, kde se nachází velké množství parků a lesů, celkem tu na procházky se psi chodí asi osm tisíc lidí. Po ní následuje Praha 6 a na třetím místě je Praha 10. Na opačném konci tabulky je pak Praha – Nedvězí, kde žije okolo 40 psů, i tak tu má ale pejska v průměru každý sedmý obyvatel této městské části. [related-post id="11319"] Nejčastější jména Nejčastějším jménem je dlouhodobě Ben, kterých je v metropoli okolo dvou tisíc, obecně mají ale lidé raději cizí jména, výjimkou není Jessie, Bella nebo Maggie. Mezi česká jména, o která je velký zájem, pak patří Bára, Sára či Míša, například Rozárek ale běhá po Praze hned několik stovek. Zajímavostí je, že v loňském roce byli z evidence s ohledem na věk dožití psa vyřazeni mazlíčci narození před rokem 1999. Jednalo se přibližně o 20 000 psů. Začátkem tohoto roku byla také projednávána celoměstská vyhláška o volném pohybu psů na veřejných prostranstvích. Po dlouhém jednání však bylo rozhodnuto, že jednotlivá místa, kde mohou lidé své mazlíčky venčit, budou řešit samy městské části. [related-post id="11185"] Miliony do městské pokladny Za loňský rok bylo od pražských majitelů psů vybráno na místním poplatku za psa 42 830 730 korun. Sedmdesát pět procent z této částky putuje do rozpočtu městských částí, které tyto poplatky vybírají. Výše poplatku za psa je stanovena na základě obecně závazné vyhlášky o místním poplatku ze psů. Finance nejsou účelově vázány a jsou součástí běžného rozpočtu. Městské části však tyto peníze běžně využívají například na úklid od psích exkrementů, na nákup sáčků na psí fekálie a podobně. Poplatek za jednoho psa v bytě je 1 500 korun, za druhého a každého dalšího 2 250 korun. Poplatek za rok za psy chované v rodinném domě v městských částech Praha 1 až Praha 15 a Praha 17 činí 600 korun za jednoho psa a 900 korun za druhého a každého dalšího psa. V ostatních městských částech je poplatek pro rodinný dům stanoven 300 korun za jednoho psa a 600 korun za druhého a každého dalšího psa. Povinností majitelů psů v Praze je přihlásit mazlíčka k poplatku na úřadě městské části v místě bydliště a také do evidence chovatelů psů na Magistrátu hl. m. Prahy. Každý pes musí být povinně trvale označen čipem, případně tetováním. [related-post id="11046"] Psů v útulcích ubývá Postupně se lepší situace v pražských útulcích. Zaběhnutých psů ubývá, naproti tomu se ale zvyšuje počet zvířat, která se díky povinnému čipování a evidenci psů vrátí původním majitelům. V loňském roce se zpět domů dostaly více než dvě třetiny psů, kteří se ztratili svým páníčkům.

Dopravní peklo na Žižkově. Tramvaje měly desítky minut zpoždění. Všichni se děsí, co přinese úterý • V pondělí ráno odstartovala dlouho očekávaná rekonstrukce Husitské ulici v Praze 3. Její uzavření ovšem na Žižkově způsobilo totální kolaps dopravy. Bylo to nefalšované dopravní peklo. Auta, která by za normálních okolností jela Husits kou ulicí, se přesunula do souběžné Seifertovy ulice. Ta je ale příliš úzká, řidiči zde musí projíždět přes tramvajové koleje, a tak po celý den docházelo k blokování plynulého provozu městské hromadné dopravy. Tramvaje nabíraly zpoždění v řádech desítek minut „Městská část Praha 3 se iniciativně snaží nastalou situaci ve spolupráci s městskou policií i Policí ČR řešit a kontrolovat plynulost dopravy. Na nejexponovanějších místech jsou tak připraveni policisté a strážníci. Prioritou je nyní zajistit průjezdnost MHD Seifertovou ulicí. Apelujeme na řidiče, aby respektovali dopravní značení v ulicích. Zvláště nesprávným parkováním na náhradních autobusových zastávkách komplikují plynulost provozu,“ uvedla radnice ve svém oficiálním prohlášení. Foto: fb Pražské tramvaje pic.twitter.com/bGvdool4fm

V parku Stromovka probíhá výstava o její historii • Výstava věnovaná historii největšího pražského parku je volně přístupná od 4. července do 26. srpna přímo v parku před Planetáriem. Prostřednictvím reprodukcí fotografií, dobových map, kreseb a rytin představuje výstava, připravená Muzeem hl. m. Prahy k letošnímu 750. výročí založení Královské obory, vývoj parku od 16. století do dnešní doby. Do historie Královské obory se nejvýznamněji zapsali Ferdinand II. Tyrolský a Rudolf II. Z iniciativy Rudolfa II. byly v oboře realizovány stavby Císařského mlýna, Rudolfova rybníka a Rudolfovy štoly, vodního díla, které až do současnosti přivádí do rybníků ve Stromovce vodu z Vltavy. Výstava neopomíjí ani další významné stavby: Místodržitelský letohrádek nebo Královskou dvoranu (Šlechtovu restauraci). Dnešní název parku je odvozen od části, která v minulosti sloužila jako štěpnice, německy „Baumgarten“, což by bylo možné přeložit jako Stromovka. „Stromovka je i dnes jedním z nejoblíbenějších veřejných krajinářských parků v Praze a její roční návštěvnost převyšuje dva miliony návštěvníků. V loňském roce byla dokončena rozsáhlá obnova centrální části parku, a to včetně stavby nových vodních ploch a kompletní obnovy cest,“ doplňuje radní Plamínková. Královská obora - Stromovka je největším parkem celopražského významu v majetku hlavního města Prahy, jeho správa je svěřena Odboru ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy.

Zima je mírná, noclehárny pro bezdomovce hlásí volná místa • I přes zimní počasí nabízejí pražské noclehárny lidem bez přístřeší stále volná místa. Kapacity nocleháren jsou z 80 procent zaplněné každou noc. Pro všechny zájemce, kteří by chtěli strávit noc v teple, je tedy dostatek míst.

Praha se snaží pomáhat lidem bez přístřeší.

14. 4. 1868: Karlínští protestují proti dani z jmění • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Slavnost Slavnost v Emausích se za včerejšího dne jak náleží vydařila, ačkoli ještě v neděli málo naděje na příznivou změnu povětří bylo. Od časného jitra brali se četní zástupové ze všech částí Prahy a z venkovského okolí k Emausům, kde pak po celý den neobyčejně čilý život panoval. Celé Karlovo náměstí bylo poseto boudami, mezi nimiž tisícové lidu se procházeli. Zvláště hlučno bylo na hořejší části náměstí, kde pouť a vejce prodávány byly. Chrám Páně v Emausích pak byl taktéž po celý den zbožným lidem přeplněn. Jasná ač poněkud chladná pohoda podporovala výborně slavnost tuto a lze očekávati, že podobně příznivé povětrnosti se dostane dnešní slavnosti Slamníku v Bubenči. – Pražský denník, 14. 4. 1868 Proti dani z jmění Karlínská městská rada usnesla se, že v brzku svolá k schůzi obecní výbor a učiní návrh, aby protestoval proti zamyšlené nové dani z jmění jednak pamětním spisem k zemskému výboru, jednak přímo adresou na J. M. krále českého. – Též sládci pražští zamýšlejí ohraditi se spůsobem přiměřeným proti finančním plánům páně Brestlovým. – Národní listy, 14. 4. 1868 [related-post id="9341"] Peníze za ubytování Pražský magistrát žádal u vlády, aby obec pražská dostávala za stálé ubytování důstojníků vojenských náhrady dle třídy druhé, jež jsou vyšší než dosavadní náhrady dle třídy třetí, aneb aby jí k dosavadním náhradám přidáno bylo úhrnem asi 25.000 zl. ročně. Říšské ministerium vojenství tu žádost pro letos odmítlo, anto již říšská rada má předlohu o novém upravení této záležitosti po celé říši. – Pražský denník, 14. 4. 1868 Třetí most Na třetí most pražský dopřán minulé neděle za poplatek dvou krejcarův každému přístup. Jaké ohromné množství lidstva přišlo na na most podívat, ukazuje výtěžek 90 zlatých za jediný ten den. Včera se na mostě už ale pracovalo. – Národní listy, 14. 4. 1868

V Praze se objevily podivné oranžové židle. Varují před závažnou nemocí • Na různých místech metropole se v těchto dnech objevily oranžové židle upozorňující na závažné onemocnění srdce. Veřejnost seznamují s chronickým srdečním selháním, kterým trpí 26 milionů lidí na celém světě. Dle prognóz bude toto číslo v roce 2030 o 25 % vyšší. Největším rizikem nemoci je její nenápadný rozvoj. Proto atypické oranžové židle, které poukazují na příznaky, jež by si laik s diagnózou srdečního selhání běžně nespojil. Hlavní funkcí srdce je udržovat krevní oběh a zásobovat tak všechny naše orgány kyslíkem a živinami. Při srdečním selhání nezvládá srdce svou úlohu plnit a orgány nejsou dostatečně prokrvené. To se projevuje řadou specifických příznaků, s nimiž už se setkalo více než 200 tisíc Čechů, kteří tímto onemocněním trpí. Podle statistik se chronické srdeční selhání rozvine u každého pátého nad 40 let. Čím dříve si změny ve svém životě uvědomí a navštíví svého lékaře, tím lépe. Chronické srdeční selhání má sice horší prognózu než některé běžné druhy rakoviny, je ale možné jej díky moderním způsobům léčby kontrolovat a nemocný může i přes svou diagnózu vést kvalitní život. [related-post id="11046"] Oteklé kotníky jako varovný signál Oranžové židle, které upozorňují na specifické příznaky chronického srdečního selhání, potkají lidé tento měsíc na různých místech Prahy. Zejména tam, kde je potřeba vyvinout větší fyzickou námahu, například výšlapem do schodů. Právě díky nim mohou lidé zjistit, že se jejich zdravotní stav změnil. Srdeční selhání se totiž mimo jiné vyznačuje nadměrnou únavou, nejprve při zátěži, později i v klidu. Pokud vám schody ve vašem okolí nikdy problém nedělaly a v krátkém čase se stanou naprosto unavující záležitostí, může to poukazovat na problém. Dalším z příznaků jsou oteklé kotníky a dolní končetiny. I na ně specifickým designem židle upozorňují. Nehledejte proto za příčinou otoků jen teplé počasí, dlouhé sezení v kanceláři či cestování. Pro umístění židlí byla vybrána taková místa, kde se zadýchá i zdravý člověk. Cílem je připomenout další z příznaků srdečního onemocnění, nadměrnou dušnost. [related-post id="10935"] 15 židlí po celé Praze Celkem 15 židlí se během června objevilo na 14 místech po celé Praze. Do osvětového projektu se zapojilo sedm městských částí (Praha 2, Praha 3, Praha 4, Praha 7, Praha 11, Praha 13 a Praha 15). Například v Praze 13 se oranžová židle objevila před budovou radnice na Slunečním náměstí. Záštitu nad projektem převzal Magistrát hlavního města Prahy, udělil ji radní pro zdravotnictví Ing. Radek Lacko. „Jsme velice rádi, že můžeme tento osvětový projekt podpořit. Věříme, že tak naši občané budou zajímavou cestou informováni o příznacích tohoto závažného onemocnění,“ okomentoval akci starosta městské části Praha 13 David Vodrážka. Oranžové židle můžete potkat také v Riegrových sadech, na Parukářce nebo u stanic metra Budějovická a Vltavská. [related-post id="10989"] Vše začíná nenápadně Srdce máme jen jedno, je proto důležité mu pozorně naslouchat a vnímat jeho na první pohled nepodstatné signály včas. Řadí se mezi ně dušnost, otoky nohou a kotníků, nárůst váhy, únava, nechuť k jídlu, nadměrné bušení srdce a vyšší frekvence močení. Jsou-li lidé již diagnostikováni, měli by se o svou léčbu zajímat a se svým lékařem otevřeně mluvit. Více informací o srdečním selhání včetně tipů, jak na život s tímto onemocněním, najdete na www.rukunasrdce.cz.

Na Černém Mostě začala přeměna Divočiny v park • Na Černém Mostě začaly první terénní úpravy pozemku na kraji sídliště Vybíralova v sousedství kulturního centra Plechárna. Pozemek je zatím označovaný jako Divočina. Hlavní město tak zahájilo přeměnu zanedbaného místa, které bylo plné nevzhledných křovin, na místo, které bude sloužit občanům k setkávání a trávení volného času.

17. 1. 1868: Dvanáctileté dívky provozovaly prostituci, policisté je zadrželi • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Prahu dnes čeká největší stávka taxikářů v dějinách • Tisíce taxikářů budu dnes v ulicích Prahy demonstrovat proti službám typu Uber. Konkrétní podobu protestů nikdo ze zástupců taxikářů neupřesnil. Vyloučit se tak nedá hromadná pomalá protestní jízda a snaha o blokování dopravy v metropoli.

Praha 1 chce vyhnat cyklisty z centra metropole, už od dubna • Celkem 23 ulic, průjezdů a náměstí Prahy 1 v délce 3 300 metrů se nejpozději do konce března každý den od 10 do 17 h uzavře pro všechny cyklisty. Kontroverzní návrh Prahy 1 může veřejnost připomínkovat do 27. ledna. Spolek Auto*Mat sbírá podpisy pod další petici proti omezení a podruhé se obrátí na Zastupitelstvo hl. m. Prahy. Budou-li připomínky dostatečně závažné, může Praha 1 od celého stanovení upustit.

Cyklistům vjezd do centra zakázán!

Brownfield Bubny se začne proměňovat za čtyři roky. Má se stát výstavní pražskou čtvrtí • Vedení města si nechá zpracovat studii, která povede k revitalizaci dlouho zanedbávaného brownfieldu Bubny – Zátory. Územní studie poslouží jako recept, jak z lokality postupně vytvořit plnohodnotnou městskou čtvrť. Studie bude počítat i s budovou filharmonie na Vltavské a administrativně správním centrem v okolí stanice Nádraží Holešovice. Výběrové řízení na zpracovatele studie proběhne v květnu, hotová by mohla být na konci léta. Stavět se může začít za čtyři roky. [gallery size="full" columns="1" ids="8473"] „Z hlediska rozvoje širšího centra Prahy jsou Bubny nejvýznamnějším transformačním územím, které má potenciál pozvednout celé město ekonomicky i kulturně. Proto je důležité, aby se staly výstavní pražskou čtvrtí s příjemným městským prostředím a dostatkem veřejné vybavenosti,“ říká primátorka Adriana Krnáčová. Rada hl. m. Prahy již dříve zadala Institutu plánování a rozvoje Prahy (IPR) připravit pro Bubny územní studii, ten se rozhodl vypsat otevřené výběrové řízení. Zároveň si IPR nechal zpracovat odborné posudky území Holešovic u pěti nezávislých renomovaných architektonických kanceláří. Ty posloužily jako podklad pro budoucí zpracovatele a nastiňují, na jaké detaily se ve studii soustředit. [gallery columns="1" size="full" ids="8472"] „Bubny jsou transformační území o velikosti 110 hektarů, což je jen o něco méně než rozloha pražského Starého Města. Cílem dodatečných analýz a posudků bylo zajistit, že vzniklá územní studie bude odpovídat jak potřebám lokálním, tak i celého města. Můžete si to představit jako výrobu chybějícího dílku puzzle, který dlouho nikdo nemohl najít. Měl by pohodlně propojit Holešovice a Letnou a dobře navazovat na oblasti za řekou,“ uvádí Petra Kolínská, náměstkyně primátorky. „Součástí zadání územní studie bude i realizace koncertního sálu u metra Vltavská a prověření rozvoje okolí Holešovického nádraží. Důraz je kladen na synergii bydlení, pracovních příležitostí, obchodu, kultury a služeb. To vše při zajištění komfortní dopravy, jak osobní, tak i hromadné,“ dodává primátorka Adriana Krnáčová. [gallery columns="1" size="full" ids="8474"] Studie bude jakýmsi hracím polem a podkladem pro změnu územního plánu. Na filharmonii, administrativní centrum i jednotlivé stavební bloky budou poté vypisovány architektonické soutěže. „Bubny a Zátory řeší Praha už přes dvacet let. Je to dlouhá doba, ale není neobvyklá. Například londýnské nádraží King´s Cross, celosvětově uznávaný úspěšný příklad revitalizace brownfieldu, se připravoval na transformaci od počátku 90. let a dokončení je plánováno na rok 2020. Přitom King´s Cross má 4x menší rozlohu než Bubny,“ říká ředitel IPR Ondřej Boháč. Jaké budou další kroky? květen 2018 – Výběr zpracovatele na územní studii září 2018 – Schválení územní studie září 2018 – Úprava změny územního plánu (na základě územní studie) květen 2019 – Udělení výjimek ze stavební uzávěry 2020 – Schválení změny územního plánu 2020 – Sejmutí stavební uzávěry 2020 – 2035 – Koordinovaná výstavba ve spolupráci s investory, městem a státem

Kam se starými pneumatikami? Pražané jich loni vytřídili rekordní množství • Pražané v loňském roce do sběrných dvorů odevzdali rekordních 292 tun starých pneumatik. Další přísun vysloužilého automobilového obutí očekávají pracovníci Pražských služeb s koncem března, kdy oficiálně končí zimní sezona a s tím i povinnost mít vůz osazen zimní výbavou. Z pneumatiky se po konci životnosti stává odpad, na který se vztahuje povinnost zpětného odběru. „To znamená, že výrobci, distributoři i prodejci musí od koncových zákazníků staré pneumatiky převzít k ekologické likvidaci,“ vysvětluje tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana. Odložení pneumatik v jednom z pražských sběrných dvorů je pro řidiče alternativním způsobem. „Odložení jedné pneumatiky z osobního automobilu v našem sběrném dvoře přijde na třicet korun,“ doplňuje Mana. Vydělat můžete desítky korun Ceny ve sběrných dvorech, které neprovozují Pražské služby se mohou lišit. Podle informací pražského magistrátu se částky pohybují v rozmezí 25 až 100 korun za kus. Recyklace a ekologická likvidace pneumatik je úkolem specializované firmy. Pražské služby proto neevidují typy jednotlivých pneumatik. „Obecně lze říci, že převažuje obutí osobních a užitkových aut s maximální hmotností do 3500 kilogramů,“ dodal závěrem Radim Mana. Dle sdělení provozovatelů sběrných dvorů jsou pneumatiky z převážné většiny materiálově využity ve stavebnictví nebo jako technické zabezpečení skládek odpadů. Množství odevzdaných pneumatik ve sběrných dvorech Pražských služeb (v tunách) 2013 2014 2015 2016 2017 88 82 98 96 119,1 Sběrné dvory hlavního města Prahy 2013 2014 2015 2016 2017 198,7 196,7 176,7 164,2 172,91 Adresy sběrných dvorů Pražských služeb Pod Šancemi 444/1, Praha 9 - Vysočany Proboštská 1, Praha 6 - Dejvice Za zastávkou 3, Praha 15 Bečovská, Praha 22 - Uhříněves Zakrytá, Praha 4 - Záběhlice Jilemnická, Praha 19 - Kbely Puchmajerova, Praha 5 - Jinonice