PŘEHLED: Kam v Praze o víkendu? Třeba na staročeskou zabijačku nebo na festival ledových soch

Kam vyrazit v PrazePetra Domašínská26. ledna 20182 minuty čtení
Tipy na víkendové akce v Praze.

Tipy na víkendové akce v Praze.

Foto: Archiv

Premýšlíte, jak strávit nadcházející víkend? Přinášíme vám přehled toho nejlepšího, co v Praze v sobotu a neděli můžete zažít.

Zabijačka v muzeu

V sobotu od 10 do 17 hodin můžete v rámci akce Letenské prase aneb Zabijačka v muzeu zažít atmosféru staročeské zabijačky a ochutnat zabijačkové speciality. Připraveny jsou také divadlo a dílničky pro děti i kuchařské workshopy pro dospělé.

[related-post id=“4880″]

Festival ledových soch

Na střeše libeňského nákupního centra Galerie Harfa opět vyroste ledové království. Poslední lednový víkend se zde uskuteční již sedmý ročník Festivalu ledových soch.

[related-post id=“4013″]

Zlaté časy českého hokeje

Dát gól Dominiku Haškovi, vyfotit se s Jaromírem Jágrem přímo v akci, prohlédnout si unikátní sbírku fotografií našich reprezentačních hokejových týmů od roku 1909 nebo si zahrát stolní hokej – to nyní mohou návštěvníci Muzea Grévin Praha.

[related-post id=“4627″]

Exotika v zimě

Sníte uprostřed zimy o exotice, ale nemáte možnost cestovat tisíce kilometrů do Brazílie, Vietnamu či Ekvádoru? Nevadí, trojská botanická zahrada vám alespoň část vašich snů splní díky procházce noční džunglí.

[related-post id=“4055″]

Grónsko – země ledu a života

Věděli jste, že grónská zemědělská krajina je nově mezi památkami světového kulturního dědictví UNESCO? Nebo že zásadní vliv na místní kulturu měli více než sto let čeští misionáři? S přírodou, kulturou a historií Grónska se můžete seznámit v Národním zemědělském muzeu Praha.

[related-post id=“4871″]

Josef Lada v Tančícím domě

Až do 1. dubna 2018 můžete v Tančícím domě navštívit výstavu s názvem Sedmičky Josefa Lady, která přináší obsáhlý vhled do malířovy tvorby i osobního života.

[related-post id=“3892″]

Nepřehlédněte

Tento muž v roce 1986 předpověděl současný internet. Teď prozradil, co chystá v budoucnu • Žijeme v informační éře, což klade na každého člověka obrovské nároky. Díky internetu se na nás ze všech stran valí ohromné množství informací, které musíme nějakým způsobem zpracovat. Ing. David Gruber byl v osmdesátých letech minulého století jedním z mála lidí u nás, kteří tento vývoj očekávali. Už tehdy se proto začal věnovat technikám efektivní duševní práce. Publikoval o nich v novinách a časopisech a pro televizi vytvořil vzdělávací cykly o rychločtení (1986), o time managementu a využití osobních počítačů (1987) a o práci s informacemi pro děti (1988). V jednom z dílů televizního kurzu rychločtení seznamuje David Gruber diváky s budoucností. Jeho velmi přesný popis současného internetu působil v tehdejší době vizionářsky a dodnes je velmi půvabný. [youtube]gyj5VwXSJ8M[/youtube] „Ve světě dnes už existují celostátní informační systémy, které nám umožňují dostat se k příslušné potřebné literatuře ne za měsíc (nebo dokonce za delší dobu), ale doslova během několika málo sekund. Až bude tento systém rozšířený i u nás, může to vypadat třeba takto: pokud máme doma televizor a telefon, dokoupíme si spojovací modem a klávesnici. Náš pokoj v bytě se tak stane jakýmsi koncovým zařízením – terminálem celostátní počítačové sítě. Pomocí ťukání na klávesnici si můžeme na obrazovku promítnout jakoukoliv stránku jakékoliv knihy, kterou potřebujeme – nějaké knihy staré tisíc let nebo té, která vyšla třeba před deseti sekundami. Stejně s novinami, časopisy a dalšími informačními prameny. Takovéto celostátní informační systémy dokážou od základu změnit náš život. Budeme moci nejenom dostávat potřebné informace, ale duševní pracovníci mohou do systému také vkládat tyto informace jako výsledky své práce. Bezhotovostně mohou být za tuto svou práci placeni. Mohou ukládat na své sporožirové konto a vybírat, pomocí ťukání na klávesnici platit za různé zboží, třeba přes nějaký katalog nějakého obchodního domu, nebo služby – třeba zájezdy cestovních kanceláří apod. Vlastně bychom mohli snad 90 procent všech kanceláří zrušit. Po zavedení takového informačního systému je úplně jedno, jestli nějaký úředník pracuje v kanceláři, nebo doma. Konference by se mohly uskutečňovat tak, že každý účastník bude sedět doma a navzájem se mezi sebou dorozumí na svých terminálech.“ Ing. David Gruber poskytl serveru PražskýDEN.cz rozhovor. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13634"] Jak na natáčení pořadu „ Kurz rychlého čtení“ v roce 1986 vzpomínáte? Jak vznikal a kdo byl jeho autorem? D. Gruber: Na svůj desetidílný televizní vzdělávací seriál Kurz rychlého čtení vzpomínám samozřejmě rád. Byl jsem autorem v maximální představitelné míře – autorem námětu, scénáře, samotné specifické české podoby rychločtení, velmi odlišné v dobrém slova smyslu od zahraničních technik typu speedreading, Schnellesen, bystroje čtěnije apod. A byl jsem také moderátorem pořadu. Vše se natáčelo v roce 1986, scénáře všech dílů jsem ještě musel psát s doslovnými texty, jako u běžného hraného filmu nebo divadelní hry. Režisér Jan Flak byl přísný, leccos se mu líbilo třeba až napodesáté, takže sto minut výsledné stopáže se točilo řadu týdnů. Z dnešního pohledu vypadá úryvek z pořadu jako poselství z budoucnosti. Co jste v onom roce 1986 dělal? A jak jste se dostával k odborným informacím? D. Gruber: Končil jsem svůj úvazek jako středoškolský profesor gymnázia Opava a přecházel „na volnou nohu“ - tj. dnes by se řeklo, že jsem se stával (od 1. září 1986) vlastně OSVČ, drobným podnikatelem v tehdy úplně neznámé profesi „lektor a kouč osobního rozvoje“. Tuto profesi i její styl a náplň práce jsem si také sám vymyslel. V této podnikatelské profesi jsem byl téměř čtyři roky (do května 1990) úplně sám v celém Československu a ani zdaleka jsem netušil, že dnes bude v této profesi podle věrohodných odhadů a statistik ČSÚ na třicet tisíc podnikajících lidí. Ty moje první roky sólového působení vzbudily o vzdělávání v měkkých dovednostech obrovskou poptávku, dnes se v ní celostátně točí miliardy korun. Se všemi doprovodnými negativními jevy, kterými jsou ve všech oborech lidské činnosti takovéto protáčené miliardy doprovázeny. A k systému českého rychločtení jsem se dostal... nu, jako Edison k žárovce nebo Wichterle ke kontaktním čočkám. Kurzy nikde nebyly dostupné, byly jen velmi kusé zprávy, že to někde probíhá za onou železnou oponou, která byla tehdy pro slušného člověka z ČSSR naprosto neprostupná. Trestným činem by jistě bylo i třeba nějakému lektorovi rychlého čtení ze západní Evropy nebo z USA zatelefonovat (trestný čin nehlášeného styku s imperialistickým cizincem netechnického oboru). Existovala jediná dostupná kniha o německém rychlém čtení – Wofgang Zielke: Čteme rychleji, čteme lépe. Autor v ní psal, že vede kurzy, že jeho žáci se výrazně zlepšují, ale nebylo to možno ověřit. Detailní finty, tipy a triky toho zlepšování čtení si autor asi nechal pro sebe. Tak jsem si kurz musel od píky vytvořit sám. Odmalička jsem se těmito zásadami řídil v praxi, nejrychlejší poctivé naučení se učiva, na VŠ nejrychlejší skládání zkoušek z mnohasetčlenného ročníku, vždy v nejvyšší kvalitě, samozřejmě na jedničky. Přední umístění v olympiádách, kreativních nebo paměťových soutěžích atp. Dal jsem do svého kurzu navíc kromě vyspělého čtení i spoustu dalších měkkých dovedností – vše potřebné o zlepšování paměti, vše potřebné o zvládnutí prokrastinace, řadu rétorických a komunikačních dovedností... Takový komplexní kurz soft skills. Zpočátku trval celý jeden týden, formou zájezdového soustředění. Jen název „Kurz rychlého čtení“ byl takovými ochrannými mimikry, aby nebudil podezření totalitních papalášů, že učím zároveň i kritickému myšlení, rozeznávání lží a manipulací v textech a propagandě, umění vyargumentovat vlastní názor, i když je „v příkrém rozporu s politikou Sovětského svazu“ apod. [youtube]upARoJG7PDQ[/youtube] Československo bylo k internetu připojeno na začátku devadesátých let. Kdy jste se poprvé připojil Vy? D. Gruber: No, trochu později než ti úplně první nadšenci a průkopníci, ale dost brzy třeba na to, že to byla doba, kdy byly volné téměř všechny názvy domén a kdy jsem například bez problému zaregistroval doménu gruber.cz, o kterou by asi dnes byl mezi jinými podnikajícími Grubery docela zájem. Byl jsem jeden z prvních připojených mezi „neajťáky“. Dobře si vzpomínám, jak to připojování tehdy zurčelo a kvílelo... Dopisy mých čtenářů, žáků, zájemců o zaslání knih se začaly přeměňovat z převažující papírové formy do převažující internetové e-mailové zhruba na přelomu tisíciletí, jako i jinde u nás. Předtím každý den kupa papírových obálek v docela objemné schránce na poště, pak postupně každodenní e-maily. V roce 1991 jsem zažil během jednoho týdne přes třicet tisíc papírových dopisů. Byly to žádosti o zaslání prvního dílu mé brožurky „Jak se efektivně učit cizí jazyk“. Přišel jsem domů a zoufalá sousedka mi vynesla před své dveře pět nacpaných tehdejších pružných nákupních tašek síťovek. Tohle že prý dnes dovezl pošťák. A druhý den zase. A třetí zase... Byl to ohlas na zastrčenou třináctiřádkovou zmínku v odborářském deníku PRÁCE o tom, že tato kniha vyšla. Samé objednávky k zaslání na dobírku. To už se dnes v době všeobecné připojenosti nestane. Představte si to v dnešní internetové době – na webu PražskýDEN dáte někam do koutku třináct řádků a do týdne přijdou desetitisíce pracně vyhotovených ohlasů, přičemž každý ohlas vám nabízí peníze... Kéž by... Věnujete se dnes ještě oboru IT? D. Gruber: Jestliže jsem nebyl v kurzech rychlého čtení s učitelem na světě první, možná jsem měl světové prvenství ve výukovém software na rychlé čtení. V tom vytváření jsem hrál roli autora a analytika, programátorem byl šikovný spolužák z vysoké školy Ing. Milan Buchta. Na konci každého z deseti dílů „Kurzu rychlého čtení“ byly titulky doprovázeny takovým jakýmsi chrčením a hvízdáním. To byla zvuková podoba různých výukových a procvičovacích programů pro rychlé čtení. Zájemci si jej přes kulatý konektor a propojovací kabel nahráli na kazetový magnetofon, ten pak spojili s osobním mikropočítačem třeba Sinclair ZX Spectrum nebo Atari, počítač pak odpojili od magnetofonu a propojili s běžným televizorem (třeba Tesla Color, ten sloužil coby monitor) a už trénovali. Dá se říci, že můj software na rychlé čtení byl objevem roku 1986, není vyloučeno, že objevem celosvětovým. Věnuji se dnes tedy softwaru v tom smyslu, že původní procvičovací software vylepšuji, upgraduji, vyvíjím nový. A u stávajícího poskytuji poprodejní servis. Jak si představujete vývoj v dalších třiceti letech? D. Gruber: V nedávných desetiletích pronikla do kancelářské techniky matematika, fyzika (hlavně elektronika), kybernetika, chemie a následné technické vynálezy. Je to revoluční skok! Kam se poděly kufříkový mechanický psací stroj, papírová kartotéka, telegramy na poštách, dálnopis, drahé meziměstské telefonní hovory v budkách na poštách, kde se třeba na ruční spojení Opava-Praha čekalo tři hodiny. Jak zpátečnicky a mimoňsky by dnes působila firma, kde by odmítali počítače, mobily, kopírky, skenery, tiskárny a jeli by jen s tou starou nepřipojenou kancelářskou technikou! Jak rychle by zkrachovali! Já jsem nechal obdobně proniknout všechny výše zmíněné exaktní a přírodní vědy do lidské informační psychologie, do psychologie komunikace. Do optimalizace čtení, time managementu celkově, prezentačních dovedností, asertivity, zvládání konfliktů, efektivního důkladného rychlostudia angličtiny, mužsko-ženské komunikace, do skoncování s prokrastinací a do dalších desítek soft skills... Hlavní bylo objeveno právě už v 80. letech, neustále to však upřesňuji, protože se na kurzech postupně setkávám s tisíci chytrých lidí všech profesí, přes maily se statisíci čtenářů svých knih, a sleduji každou jejich dobře míněnou zpětnou vazbu s úctou a pokorou. V příštích třiceti letech, věřím, prodělá informační psychologie člověka podobný převratný vývoj, jako tomu nedávno bylo a stále je u IT. Už nikoliv nové a nové „metody“ na angličtinu, už ne nové a nové „generace“ time managementu, ale angličtina, time managment, čtení, studium, jakékoliv vnímání, zpracování, uchování, kreativní rozvinutí a výdej informací člověkem ve finálních generacích pomocí psychvzorců neboli multimetod. Komplexně, vyčerpávajícím způsobem, stokrát rychleji naučeno než dříve. Zatím ji učím na světě sám se třemi svými smluvními licenčními učiteli. Jiné ani nesmějí, mám toto know-how chráněno ochrannými známkami. A až skončím výběrové řízení na svého manažera (což probíhá v těchto měsících) tak věřím, že s jeho pomocí založíme celosvětově působící vzdělávací společnost, která udělá v komunikačních a studijních dovednostech člověka podobný průlom, jako třeba udělali Bill Gates se svým Microsoftem a Steve Jobs s Applem v oblasti IT. Vnímaví, dobře informovaní žáci a čtenáři mých knih mne ostatně s B. Gatesem rovnocenně srovnávají. Jen naše široká veřejnost mimo moje žactvo o tom kupodivu většinou neví. Díky tedy vašemu webu za edukaci veřejnosti. Já jsem na to organizování a vedení větší firmy nikdy neměl čas, nelze dělat špičkově výzkum, publikace a výuku a zároveň vést velkou vzdělávací firmu, telefonovat, jednat... Přitom potenciál pro špičkového manažera je zde jistě miliardový.

David Gruber v pořadu Kurz rychlého čtení z roku 1986.

Novou čtvrť bude teplem zásobovat Ústřední čistírna odpadních vod • Pražští radní pověřili Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) vypracováním studie zásobování sítěmi technické infrastruktury nové čtvrti Bubny-Zátory. Studie podrobně prověří veškeré projekty spojené se zásobováním energií, které se v území plánují, a navrhne harmonogram jednotlivých prací. Novou čtvrť pro 25 000 lidí by měla například v budoucnu vytápět a chladit Ústřední čistírna odpadních vod. Studie má být dokončena na konci srpna.

Den otevřených dveří ČHMÚ. Zjistěte, jak se předpovídá počasí! • V sobotu 24. března pořádá Český hydrometeorologický ústav Den otevřených dveří. Oslaví tak nadcházející Světový den vody (22. březen) a zároveň Světový meteorologický den (24. březen). ČHMÚ návštěvníkům zpřístupní děvět svých pracovišť po celé České republice. Pražané mají na výběr hned ze dvou poboček. V Praze-Libuši budou prezentovány činnosti radarového, družicového a aerologického oddělení, poznáte vybavení meteorologické zahrádky a stanice imisniho monitoringu. Mimo jiné se dozvíte, co ruší radarová měření, jaké družice meteorologové používají nebo jak vysoko vystoupá balón s radiosondou. V Praze-Komořanech si přijdou na své především zájemci o hydrometeorologii. Pracovníci ústavu vás seznámí se staniční sítí hydrologických a klimatologických stanic a předvedou praktické ukázky přístrojů. Otevřeno bude od 9 do 14 hodin a vstup je zdarma.

Kampaň zabrala. Počet smrtelných srážek chodců s tramvají se loni snížil • Zatímco v předešlých letech počet střetů tramvají s chodci v hlavním městě každým rokem stoupal, loni došlo nejen k meziročnímu poklesu počtu nehod o více než 17 %, ale i počtu úmrtí, a to z osmi na tři osoby. Rok 2019 byl v této oblasti pozitivní i tím, že z celkového počtu 87 sražených chodců byla naprostá většina zraněných lehce, a pouze 4 těžce. Data zveřejnil Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP).

Domácí pizza jako z pizzerie. Základem úspěchu je těsto • Restaurace jsou stále zavřené a milovníci italské pizzy se tak musejí spokojit s rozvozem. Jenomže jak známo, pizza chutná nejlépe, když je právě vytažená z pece. Dovezené jídlo se navíc může celkem prodražit. Proč si tedy nepřipravit čerstvou pizzu jako z pizzerie doma? Není to zase tak těžké, jak se na první pohled zdá.

Unikátní bunkr Folimanka se o víkendu opět otevírá pro veřejnost • Nejen milovníci historie se mohou v sobotu 14. září 2019 opět vydat na prohlídku jednoho z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města. Unikátní prostory si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

Pražská zoo začala stavět nový domov pro tasmánské čerty • Pražská zoo spustila přípravné stavební práce na nové expozici australské fauny. Areál, který vyroste na jižní straně zoo, je inspirován Tasmánií a Darwinovým kráterem. Návštěvníky bude lákat především na ďábly medvědovité, známé také jako tasmánské čerty, nebo třeba na vombaty. Samotná stavba má trvat zhruba 12 měsíců. Další čas si vyžádá příprava expozice na umístění zvířat. Nová expozice nahradí stávající část tzv. staré bažantnice. Její obyvatelé se částečně přesunou do nového Rákosova pavilonu a částečně do chovatelského zázemí. Na jejím místě vznikne šest venkovních výběhů a dvě voliéry. Nově postavené budovy vytvoří jeden celek v podobě Darwinova kráteru, který se nachází na Tasmánii a vznikl dopadem meteoritu. Součástí expozice bude také vnitřní chovné zázemí pro zvířata, do něhož budou moct návštěvníci nahlížet. Velkorysé výběhy této expozice zaberou plochu celkem 0,35 ha. Největší z nich bude výběh pro klokany s návštěvnickou stezkou. Stavební realizaci zajišťuje firma VW WACHAL, která vyhrála ve výběrovém řízení. „Stavební práce v zoo budou probíhat tak, aby nenarušily její běžný provoz. Plánujeme proto navážet stavební materiál a těžkou techniku v době, kdy je zoo pro návštěvníky uzavřena,“ říká Ivan Valenta, vedoucí závodu 2 ze stavební firmy VW WACHAL. [gallery size="full" columns="1" ids="11217"] Společnost VW WACHAL už má s podobnou prací zkušenosti. Loni na podzim dokončila realizaci budovy, která dnes v pražské zoo slouží jako zázemí pro její pracovníky. V Ostravě postavila například pavilon hrochů nebo návštěvnické centrum, jehož součástí je středisko ekologické výchovy. Nedávno získala čestné uznání v soutěži Stavba roku Zlínského kraje za realizaci Obecního úřadu v Ostrožské Nové Vsi. Firmu za využití recyklovaného materiálu při výstavbě Depozitáře pro Východočeské muzeum ocenilo 3. místem v soutěži Přeměna odpadů na zdroje také Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Architektonický návrh australské části připomíná Tasmánii jako civilizací dlouho neobjevený svět. Nově postavené budovy vytvoří jeden celek v podobě přírodního útvaru kráteru, který byl inspirován dopadem meteoritu na Tasmánii. Stavební objekty budou soustředěné po obvodu kružnice, v jejímž středu najdou návštěvníci nejatraktivnější přírodní výběhy. Stavba naváže na stávající svah a při pohledu z horní části zoo bude splývat s terénem.

5. 11. 1889: Krádeže v pražských kostelech a drsné přepadení na Žižkově • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

9. 11. 1889: Čelakovského sady u nového muzea projdou velkou proměnou • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Praha investuje miliardu korun do školek a škol. Vzniknout má až 140 nových tříd • Hlavní město Praha se chystá rozdělit jednu miliardu korun na investice do mateřských a základních škol. O tomto kroku jednala na svém včerejším zasedání Rada hlavního města Prahy.

Drtivá pandemie ruské chřipky řádila i u nás. Dobový popis hodně připomíná současnost • Historie ukazuje, že světové pandemie nejsou ničím novým. Například mezi lety 1889 až 1893 řádila po celém světě tzv. ruská chřipka. Při pročítání článků v dobových novinách můžeme nalézt hned několik podobností s naší nepříjemnou současností.

1. 6. 1890: Na trh budou uvedeny nové doutníky. Kvalita byla vyzkoušena ve světě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

23. 10. 1868: Šestiletá dívka nedbala varování a utopila se v rybníce • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Dějiny metra: Pražané mohli mít podzemní dráhu už na konci 19. století • Při pohledu na dobové fotografie Prahy z konce devatenáctého a počátku dvacátého století se může zdát, že život v ní byl tehdy jedna velká idylka. Ve skutečnosti však Praha v té době byla spíš začouzeným městem plným továren, kde nebylo zrovna nejzdravější pobývat.

Pařížské metro začalo jezdit v roce 1900.

Praha uvažuje o autech, která budou řídit sama. Studie prověří možnosti • Pražští radní zadali vypracování studie pro přípravu pilotního projektu autonomní mobility v Praze. Cílem je zmapovat možná technologická a informační řešení, která zefektivní využití stávajících kapacit dopravních cest a umožní postupné nasazování samořiditelných vozů do městského provozu.

Obě pražská slůňata už jsou k vidění ve výběhu • Samička slona indického, která přišla na svět v sobotu 9. května, se minulý týden poprvé podívala i do venkovního výběhu Údolí slonů. Skupinu samic s mláďaty budou moci návštěvníci sledovat venku za dobrého počasí vždy po poledni.

Proč mi lže? Nejčastější důvody skrývání skutečnosti v mezilidských vztazích • V současném světě plném komunikace a informací bychom očekávali, že pravda bude ceněna a vyhledávána. Přesto však stále nacházíme případy, kdy lidé místo pravdy volí neupřímnost a vyhýbají se konfrontaci s realitou. Proč se tomu tak děje? Prozkoumejte nejčastější důvody, proč se lidé často drží na okraji pravdy a upřednostňují iluzi.

Lanovka na Petřín nejede • Z důvodu technické závady dochází ode dneška až do odvolání k dočasnému přerušení provozu lanové dráhy na Petřín. Předpokládáný termín obnovení provozu je nejdříve v sobotu 7. dubna 2018.

Lanová dráha na Petřín slouží veřejnosti od 25. července 1891.

Tapír Morse se odstěhoval z Prahy. Zoo se s ním rozloučila stylově • Pražská zoo se rozloučila se samcem vzácného tapíra čabrakového. Jeho novým domovem bude zoologická zahrada v německém Norimberku. Stejně jako při loňských křtinách, také tentokrát zazněla speciální zpráva v Morseově abecedě, oznamující celému světu stěhování.

Stavba terminálu na Smíchově začne v roce 2024. Město vybralo projektanta • Pražští radní schválili výběr generálního projektanta dopravního terminálu Smíchov. Vítězné sdružení firem SUDOP PRAHA, SUDOP EU, Metroprojekt a A69 – architekti vypracuje kompletní projekt budoucího moderního dopravního hubu. Pokud vše půjde bez problémů, samotná stavba začne v roce 2024 po získání územního rozhodnutí a pravomocného stavebního povolení na základě dokumentací, které zajistí schválený generální projektant.