20. 1. 1868: Vyšší škola dívčí v Praze chystá zavedení výuky tance

Před lety v PrazePražskýDEN.cz20. ledna 20182 minuty čtení

Foto: Archiv

Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Výuka tance

Na vyšší dívčí skole bude nyní také vyučováno v tanci a sice bezplatně. Školní odbor městský vyzval už ředitelství téhož ústavu, aby podalo své dobré zdání o tom, v kterém ročníku a jakým spůsobem by se vyučování toto zavésti mělo. – Pražský denník, 20. 1. 1868

Změny na magistrátu

Při magistrátu pražském nastanou prý, jakž jistý zdejší list sděluje, za nedlouho nemalé změny; budouť prý dani ve výslužbu všickni úředníci, kteří slouží již 40 let aneb kdož vůbec nemohou pro stáří platně zastávati služby své. – Pražský denník, 20. 1. 1868

Výtržnosti

Politování hodná výtržnost udála se včera v 7 hodin večer na blízku německého kasina v široké ulici, kde asi 500 nejvíce nejnižším třídám náležejících osob se shluklo a pouličním spůsobem povykovalo a pískalo. Veškerá vzdělaná část obyvatelstva pražského musí rozhodně zavrhovati takovéto výstupky, jejichž opakování by pověst občanstva pražského před celým světem pokálelo. Ostatně bylo, jak se dovídáme, několik z největších křiklounů zatknuto, aby zaslouženého trestu došli. – Pražský denník, 20. 1. 1868

[related-post id=“4283″]

Odcházení ledu

Led na Vltavě počal včera odcházeti. O půl páté hod. odpoledne oznamovaly výstřely z děl na Vyšehradě, že led se počíná hýbati. Hned na to počal led se lámati a brzo celou řekou dále se ubíral. Voda stála tou dobou na 41 palců nad normále, večer ale už zase o něco opadla. Pozdě v noci ještě led řekou plul. Na části řeky od Buben k Holešovicím byl již v sobotu led pokojně odešel. Obavy před povodní stále mizí, poněvadž v horách, kde mnoho sněhu leží, mrazivé povětří panuje. – Pražský denník, 20. 1. 1868

Ztráta

Chudá žena, vdoda s pěti dětmi, jménem Anna Zelinková (bydlí pod Vyšehradem č. 481) jdouc včera od Kateřinek Štěpánskou ulicí ztratila cestou arch konskribční a s tímto 1 zl. 13 kr. Nebyly to pak ani její peníze, čímž ztráta pro chudobnou vdovu dvojnásob citelna. Nepochybujeme, že poctivý nálezce vrátí chudé ženě její peníze. – Národní listy, 20. 1. 1868

Nepřehlédněte

14. 5. 1868: Na Vyšehradě bude posvěcena nově postavená škola • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Z Vyšehradu Zítra dopoledne po 9. hod. vykonává se slavnost posvěcení nové školy vyšehradské. By slavnost tato i zevnějším spůsobem důstojně se oslavila, vybízí purkmistrovský úřad obyvatele Vyšehradu, by své domy a okna na ulici co možná nejskvěleji věnci, chvojí a praporci ozdobili, a jelikož druhý den na to dne 16. května v sobotu velká národní slavnost odbývati se bude, tuto okrasu i přes tento den na domích svých ponechali. – Také ze staroslavné skály vyšehradské bude do základův národního divadla od tamějších občanův pamětný kámen věnován a sice z paty skály, na jejímž svahu zříceniny hradu Libušina strmí. Kamen tento, na němž včera kameníci pracovali, bude slavnostním spůsobem zítra po posvěcení školy na staveniště dopraven. – Pražský denník, 14. 5. 1868 K slavnosti svatojanské Na kamenném mostě staví se již obyčejná kaple nad sochou tohoto svatého, což též o ostatních sochách svatojanských na svatováclavském náměstí platí. Podél václavského náměstí se množství bud a krámů rozestavuje. Také poutníků se už včerejšího dne množství do Prahy dostavilo, z nichž větší část v poledne na pouť do Staré Boleslavi se vydala, odkudž se sem opět dnes večer vrátí. – Pražský denník, 14. 5. 1868 [related-post id="10046"] Pamětní peníz Na památku slavnosti divadelní ražen jest pamětní peníz ze smíšeniny kovové, která se stříbru podobá. Na jedné straně jest vyobrazení národního divadla, na druhé v lípovém věnci příslušný nápis. – Pražský denník, 14. 5. 1868

Unikátní protiatomový bunkr Folimanka se o víkendu opět otevře pro návštěvníky • Jeden z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města Prahy se v sobotu 13. července 2019 opět otevře pro veřejnost. Unikátní prostory si zájemci budou moci prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

Bitva o pivovar 2018. Přijďte se podívat na rozehnání pochodu henleinovců! • U Pivovaru Kolčavka se v sobotu 15. září uskuteční další ročník vojensko-historické akce Bitva o pivovar, tentokrát s podtitulem „Dny zrady”. Akce, kterou pořádá MČ Praha 9, letos připomene 80. výročí od tragických událostí v roce 1938 v československém pohraničí. Od 12 do 16 hodin budou probíhat přehlídky módy 30. let. Těšit se můžete i na výstavu a komentované prezentace uniforem a zbraní techniky tehdejší Československé armády a německého Wehrmachtu. Bojová rekonstrukce událostí ze září 1938 začíná v 15 hodin. Ve 21 hodin se uskuteční večerní ukázka rozehnání pochodu "henleinovců".

22. 6. 1890: Deštivé počasí snad už konečně vystřídá pravé léto • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Albert Einstein žil kdysi v Praze. Tvořil zde i slavnou teorii relativity • Málo se ví, že jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob – Albert Einstein – nějaký čas žil a pracoval v Praze. Osud zařídil, že slavný vědec působil v letech 1911 a 1912 na pražské c. k. Karlo-Ferdinandově universitě. Jeho přijetí ale bylo tehdy poměrně komplikované.

30. 11. 1889: Zhuštěný vzduch jako hnací síla a příprava na jubilejní výstavu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

23. 7. 1889: Zkažené maso na trhu, pokousané dítě a mrtvola ve Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Navážeme kontakt s Marťany? Lidé v 19. století věřili, že jednou se to podaří • Jsme ve vesmíru sami? Otázka, která lidstvu nedá spát už stovky let. Řešili ji i lidé na konci 19. století. V červenci 1891 Národní listy otiskly zajímavý příspěvek o tom, co si myslel francouzský astronom, přírodovědec a spisovatel Camille Flammarion.

Přepadala bary se sekyrou. Carrie Nation a její uvědomělý boj za prohibici • Klimatičtí extrémisté blokující dopravu v posledních měsících plní titulní stránky zpravodajských serverů. Možná nad jejich počínáním kroutíte hlavou. Ale vlastně nejde o nic nového. I v minulosti žili lidé, kteří ve jménu bohulibého účelu sahali k velice drastickým prostředkům.

26. 11. 1889: Nebezpečný žebrák, smrt na kolejích a nález tobolky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Václavské náměstí prohlášeno za mimořádně významné místo v Praze. Co to znamená? • Pražští radní na úterním zasedání schválili materiál, kterým prohlásili Václavské náměstí za mimořádně významné místo. Návrh předložila primátorka Adriana Krnáčová. Na jednání byl také vybrán autorský dozor a zhotovitel projektové dokumentace pro právě začínající rekonstrukci. „Prohlášení Václavského náměstí za mimořádně významné území je především symbolickým krokem, kterým chceme při právě probíhajícím 100. výročí vzniku republiky podtrhnout jeho důležitost. V průběhu celé historie se na tom místě psaly dějiny naší země a ten prostor má proto celorepublikový význam. Zároveň tím materiálem ale chceme deklarovat zájem celé rady a všech složek magistrátu na začínající rekonstrukci dolní části Václavského náměstí. Aby celý projekt postupoval bezproblémově, je nutná spolupráce a součinnost všech,“ říká primátorka Adriana Krnáčová. Rada města rovněž vybrala zhotovitele projektové dokumentace a autorský dozor. Ten bude mít na starosti ateliér Jakub Cígler Architekti a. s, který je i autorem vítězného návrhu revitalizace. [related-post id="5087"] Soutěž na revitalizaci Václavského náměstí se uskutečnila v roce 2005, rekonstruovat se ale začíná až nyní. V těchto dnech probíhají přípravné práce a rekonstrukce by měla být z větší části hotova ještě do konce roku 2018.

Svatý Václav.

Vystřídá Krnáčovou Hřib? Piráti vybrali lídra kandidátky pro podzimní volby • Vítězem vnitrostranického hlasování Pirátů o post lídra pirátské kandidátky pro Magistrát hlavního města Prahy se stal MUDr. Zdeněk Hřib. Ve druhém kole hlasování získal 54 % hlasů a porazil protikandidáta Daniela Mazura. „Chceme z Prahy udělat nejen místo, kde se dobře žije, ale také vzor, jak řešit aktuální problémy světových metropolí. K čemu nám je, že Praha stoupá na žebříčku v ekonomické výkonnosti, když máme nejdražší byty v přepočtu na příjem v Evropě? Klíčem je kombinace ceny, prostředí a spolupráce lidí,“ uvádí Zdeněk Hřib některé z problémů, které trápí obyvatele Prahy. „Zdeněk Hřib je zkušený kandidát a věříme, že Piráty v Praze povede k volebnímu vítězství. V parlamentních volbách jsme v Praze získali přes 17 % hlasů a umístili se na druhém místě. V řadě městských částí jsme ale dokázali i vyhrát, například na Praze 2, Praze 5, Praze 6 nebo na Praze 7. V Praze máme nejvyšší cíle a opět si velmi dobře uvědomujeme, že před námi stojí veliká výzva – představení naší vize pro budoucnost hlavního města i řešení problémů našich spoluobčanů,“ komentoval předseda Pirátů Ivan Bartoš očekávání strany v komunálních volbách. [related-post id="6408"] Kdo je Zdeněk Hřib Zdeněk Hřib (*1981) vystudoval lékařskou fakultu Univerzity Karlovy a poté působil jako ředitel výzkumného institutu zabývajícím se otázkami měření kvality a efektivity veřejných služeb. V Pirátské straně je garantem programového bodu zdravotnictví a mimo jiné je autorem pirátského návrhu reformy zdravotních pojišťoven. Za priority považuje, kromě potlačování pražského korupčního prostředí prolezlého kmotry, i oblast dopravy, zkvalitnění školství a dostupné bydlení. V předvolební řeči zmínil například téma výstavby trasy metra D, údržbu mostů a dostavbu pražských okruhů. Ve školství se zaměří na vyřešení kapacitních problémů pražských škol, které ovlivňují kvalitu výuky. Zlepšením procesu územního plánování chce zlepšit situaci na trhu s byty.

Zdeněk Hřib.

Desítky Rembrandtových děl budou vystaveny v paláci Kinských • Národní galerie Praha uskuteční dlouho očekávanou výstavu Rembrandt: Portrét člověka, která své zahájení posunula z jara na 25. září. Půjde o rozsáhlý výstavní projekt. Představí více než 110 děl z významných tuzemských i zahraničních institucí.

Dějiny metra: Pražané mohli mít podzemní dráhu už na konci 19. století • Při pohledu na dobové fotografie Prahy z konce devatenáctého a počátku dvacátého století se může zdát, že život v ní byl tehdy jedna velká idylka. Ve skutečnosti však Praha v té době byla spíš začouzeným městem plným továren, kde nebylo zrovna nejzdravější pobývat.

Pařížské metro začalo jezdit v roce 1900.

13. 6. 1890: Nepřátelé vlaštovek, řádění blesku a nešťastný pád mladého dělníka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

22. 7. 1889: Smrt na kolejích, nález lidských kostí a nepoctivá posluhovačka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

16. 1. 1869: Otevření sladovnické školy a případ staré vraždy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

5. 12. 1889: Spor o pozemky mezi Vinohrady a Prahou a noční řádění buršáků • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

16. 11. 1889: Nález lidské kostry, lůžkové vozy ve vlacích a nehoda tramvaje • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

19. 6. 1890: Z nešťastné lásky se chtěla zastřelit. Revolver ale selhal • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.