Budova Burzy v Holešovicích dostane původní historickou podobu

ZprávyPražskýDEN.cz16. února 20212 minuty čtení

Foto: Magistrát hl. m. Prahy

Reprezentativní budovu někdejší jateční burzy v areálu Pražské tržnice čeká rekonstrukce. Záměr odsouhlasili pražští radní. Památkově chráněný objekt je kvůli havarijnímu stavu momentálně bez využití. Celková rekonstrukce za přibližně 200 milionů korun uvede Burzu do původního historického stavu. Lidem bude následně sloužit jako restaurace.

„Budova Burzy, v níž sídlila Dobytčí a masná pokladna a také hostinec, byla finančním a společenským centrem Pražské tržnice. Logicky se jedná o nejreprezentativnější stavbu v celém areálu. Chceme jí navrátit zpět její zašlou slávu a uvést ji do původního stavu, aby po celkové rekonstrukci mohla zase sloužit Pražanům i všem návštěvníkům města,“ sdělil Pavel Vyhnánek, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast financí a rozpočtu, který má areál Pražské tržnice ve své gesci.

Vizualizace budoucí podoby Burzy. Foto: Magistrát hl. m. Prahy
Vizualizace budoucí podoby Burzy. Foto: Magistrát hl. m. Prahy

Obnova novorenesanční stavby z roku 1895 potrvá zhruba 2 roky a podle prvních odhadů bude stát přibližně 200 milionů korun. V rámci rekonstrukce budou odstraněny novodobé přístavby, jejichž statika je narušená a historické budově Burzy tak neprospívají. Kromě rozsáhlých stavebních prací čekají budovu také restaurátorské práce.

Vizualizace budoucí podoby Burzy. Foto: Magistrát hl. m. Prahy

V prostorách velkoryse pojatého burzovní sálu, osvětleného čtrnácti vysokými okny a zdobeného znaky českých měst, která byla na burze zastoupena, vznikne v budoucnu restaurace asi pro 300 lidí. Venkovní zahrádka, která byla taktéž v minulosti součástí restaurace, nabídne posezení pro dalších 150 hostů.

Celý areál Pražské tržnice postupně čeká kompletní rekonstrukce a budova Burzy má být první vlaštovkou. Další investice, které budou následovat, se týkají revitalizace veřejných prostor, vstupů, nových sítí a oprav dalších budov.

Nepřehlédněte

29. 10. 1889: Buršácká maškarní slavnost a dopadení zloděje • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

31. 8. 1868: Muž se chtěl se zastřelit, ale kulka zůstala trčet v oku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Amerikánský souboj v Praze V prvním průchodním domě z Ovocného trhu do Celetné ulice, v tak zvaném Štokhause, bylo v noci na včerejšek o 3. hodině slyšet střelnou ránu z příbytku vysloužilého setníka pana Lva Krampovského. Sousedé hned vrazili do pokoje k setníkovi a nalezli jej, jak na pohovce sedě, mokrým šátkem si obličej krví politý zastírá. Vedle něho ležela na stole šestihlavňová pistole, z níž byla z jedné hlavně rána vystřelena. Nešťastník si pistoli namířil na čelo, kule však vrazila pouze do kůže spodní a zůstala v levém oku sedět. Oko to ovšem hned vyteklo. Když se uděšení lidé tázali setníka, proč tak jednal, vyňal tento z tobolky černou kuličku a doložil, že tak učinit musel následkem amerikánského souboje. Okresní lékař dr. Urban, jenž v tomže domě bydlí, obvázal postřelenému ránu a hned dána jest vojenskému úřadu zpráva o celém případě. Rána je sice nebezpečná ale nikoliv naprosto smrtelná. K vlastní žádosti zůstal postřelený prozatím ve svém bytě. O podnětu k souboji vypravují si lidé rozličné věci. Dle jedněch pohádal prý se setník Krampovský před několika dny s některými pány tak, že následovalo na to vyzvání na souboj. Předmětem hádky bylo prý, že týž setník chtěl vstoupit do ruského vojska. – Pražský denník, 31. 8. 1868 Poplatek přes nový most Poněvadž se často stalo, že vojenští důstojníci mimo službu a i v průvodu civilistů nechtěli zaplatit mostné přes nový most, požádala městská rada c. k. gen. velitelství, aby nějak stručně upozornilo vojáky na stanovení o vojsku platná, načež to upozornění bude u mostu vyvěšeno. – Pražský denník, 31. 8. 1868 [related-post id="12243"] Sebevražda V noci na sobotu zastřelil se v kasárnech josefských jeden závodčí od pěšího pluku arcivévody Karla. Příčina této sebevraždy není známa. – Včera v noci oběsil se v kanálské zahradě vysloužilý voják a zednický tovaryš Josef Blažek. Mrtvola, která ráno od zámečnického tovaryše Srpa nalezena byla, jest odnešena do umrlčí komory ve Volšanech. – Pražský denník, 31. 8. 1868 Kontrola Prohledáváno bylo v pátek na Vyšehradě u všech hokynářů, řezníků, pekařů a hospodských a při té příležitosti zabaveny byly dva koše nezralého ovoce a necimentované závaží. – Pražský denník, 31. 8. 1868

Vlak dětství a naděje. Helenu Růžičkovou málem nahradila jiná herečka. Proč byl seriál v trezoru? • „Nic ty se neboj, dítě moje zlatý! Na tragickej život jsem já pes!“ Nezapomenutelná věta Heleny Růžičkové ze seriálu Vlak dětství a naděje téměř zlidověla. Přitom chybělo málo a znali bychom ji v podání úplně jiné herečky. Jak na natáčení vzpomíná Tereza Brodská? A proč seriál cenzura na několik let zamkla do trezoru?

Stanislav Zindulka a Helena Růžičková v seriálu Vlak dětství a naděje.

Kampus Dejvice čeká proměna. Má se stát místem, kde lidé chtějí trávit čas • Hlavní město Praha se připojilo k „Memorandu o společném zájmu,“ které podporuje proměnu Kampusu Dejvice. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) nyní pro město zpracuje koncepční studii. Cílem studie je navrhnout takové řešení, které zlepší prostředí nejen pro studenty a zaměstnance škol v kampusu, ale i pro ostatní občany, kteří prostor využívají.

Petřínská rozhledna v plamenech. U tragédie zasahovali stateční pražští hasiči • Chybělo málo a jedna z dominant Prahy – Petřínská rozhledna – už nemusela stát. Ocelový kolos se dostal v roce 1938 do velkého nebezpečí. Bez včasného zásahu hasičů mohlo dojít k narušení statiky. Ohroženy byly také desítky lidských životů. Je 5. července 1938 a všichni Pražané jsou na nohou. Vrcholí totiž jubilejní X. všesokolský slet. Cvičení Sokolů na vyprodaném strahovském stadionu sleduje kromě jiných i prezident Edvard Beneš s manželkou Hanou. Krátce po 15. hodině je na cvičišti přestávka. Diváky i cvičence náhle překvapí hustý černý kouř, který se valí z vrcholu nedaleké Petřínské rozhledny. Zakrátko vyšlehávají plameny. Tohle zřejmě není součást programu, dochází všem přítomným na tribunách. Lidé zůstali klidní Následkem elektrického zkratu propuká v kabině výtahu požár. Naneštěstí se uvnitř zrovna nenachází žádní cestující. Zhruba 80 lidí na ochozu rozhledny se ale právě kochá výhledem na Prahu. Začíná hra o čas. Je potřeba je dostat rychle do bezpečí. Všichni zakrátko s neuvěřitelnou ukázněností schází po schodech dolů. Majitel restaurace pod věží si mne ruce, vypadá to na velkou tržbu. Hosté si u stolů zřizují hlavní stan a sledují práci pražských požárníků, kteří na místo doráží vzápětí. Z ústřední stanice jsou tu dvě družstva. Na výpomoc přispěchali také členové střešovické pobočky. [related-post id="12157"] Složitý zákrok Hašení požáru komplikuje šedesátimetrová výška a hustý kouř, přes který není téměř nic vidět. Stateční hasiči Verner a Šiška pronikají vikýřem na střechu rozhledny. Zjišťují, že právě tudy se oheň nebezpečně šíří. Plameny proskakují pod oplechování střechy a začínají pohlcovat dřevěnou konstrukci zastřešení. Příruční hasící přístroje nezabírají, a proto jsou nasazeny hadice. Výkonné čerpadlo napojené na hydrant tlačí vodu k místu požáru. Plameny jsou tak silné, že hasiči musí nejprve ustoupit. Po přemístění útočného proudu se však živel daří utlumit a následně zcela zlikvidovat. [related-post id="12057"] Pocta zachráncům Celá akce netrvá ani 40 minut. Na protějším břehu Vltavy vše pozorují stovky Pražanů s dalekohledy. Na strahovském stadionu končí přestávka. Potlesk při nástupu cvičenců nyní nepatří jen jim, ale i zachráncům pražské dominanty. Prezident Beneš se nechává velice pečlivě informovat o průběhu požáru a nešetří chválou a uznáním hasičské práce.

Požár Petřínské rozhledny (fotomontáž).

Britští muži dávali najevo své bohatství podivnou úpravou nehtů • Pokud si říkáte, že žijeme ve zvráceném světě sociálních sítí, kde řada lidí nemá žádnou soudnost, možná vás překvapí článek z roku 1901. Národní listy přinesly zprávu o zvláštní módě, která se rozšířila mezi bohatými britskými muži.

12. 5. 1889: Sokolská slavnost na Žižkově a rozmary májového počasí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

20. 6. 1890: Výtržnost na Zeleném trhu a stavba přístaviště v Holešovicích • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

OBRAZEM: Vodárenská věž na Letné opravena. Uvnitř to vypadá úžasně • Praha 7 dokončila rekonstrukci vodárenské věže v ulici Na Výšinách. Kompletní obnovy se dočkal celý památkově chráněný objekt z roku 1888, včetně vnitřních prostor, přístavby a přilehlého areálu. Slavnostní otevření věže se uskuteční ve středu 30. května od 17 hodin a bude pokračovat doprovodným programem během prvních tří týdnu měsíce června. Od září se do vodárenské věže vrátí Dům dětí a mládeže s přidruženými spolky a otevře se také nová třída mateřské školy. „Jsem rád, že se nám podařilo vodárenské věži k jejímu 130. výročí darovat kompletně renovovanou podobu. Těším se, až ji vrátíme do užívání dětem a budou v ní moci vyrůstat další generace,“ uvedl starosta Prahy 7 Jan Čižinský. [gallery columns="1" size="full" ids="10630,10631"] Sloužit bude mládeži Komplex bývalé letenské vodárny prošel od svého vzniku v roce 1888 několika přestavbami. Ve své původní podobně se dochovala pouze vodárenská věž, která je od roku 1992 památkově chráněná. V padesátých letech byla na pozemku postavena typizovaná přízemní budova školky. V posledních desetiletích sloužil areál jako centrum mládeže a tuto funkci si ponechá i po své obnově. V přístavbě vznikne nová třída při MŠ Na Výšinách, přiléhající prostory se sálem a objekt věže bude užívat Dům dětí a mládeže Prahy 7. „Po desetiletích nejrůznějšího provozu již vodárenská věž nebyla v dobrém stavu. Naším cílem bylo provést citlivou rekonstrukci, která respektuje charakter památky, specifické prvky původní architektury, požadavky na provoz zařízení pro děti a mládež. Kromě věže a přístavby byl upraven také okolní areál, kde mimo jiné došlo k rekonstrukci původní historické pumpy,“ doplnil místostarosta Prahy 7 Pavel Vyhnánek. [gallery columns="1" size="full" ids="10632,10633"] Opravy trvaly rok a půl Rekonstrukce vodárenské věže podle návrhu ateliéru Petr Hájek architekti začala v listopadu roku 2016. V nejvyšším místě v prostoru, ve kterém se původně nacházela hlavní vodní nádrž, vznikl společenský sál s výsuvnou podlahou a výstavním systémem se světly. Je odsud také přístupný ochoz věže a pozorovací kabina, kde bude umístěn periskop, který nabídne unikátní rozhled po okolí. Periskop je aktuálně ve výrobě a bude osazen v nejbližší době. V úrovni pod sálem, v bytě „prvního topiče“ parního stroje, je zřízena knihovna. Ve zbývajících úrovních věže jsou navrženy prostory kluboven. „Při úpravách byly zachovány všechny vrstvy historie od založení až do současnosti. Nerozlišujeme ani nekategorizujeme jednotlivé části architektury, ale zachováváme je bez rozdílu. Výsledkem je stavba, která společně prezentuje kvalitu uměleckého řemesla a detailů různých období. Naleznete zde vedle sebe fládrované okno z 19. století, dveře z 50., 60., 70. let 20. století. Hliníková okna 21. století, bakelitové, mosazné, ocelové kování. Vše v prostorové koláži architektury tak, jak jí vytvořil čas,“ uvedl autor projektu architekt Petr Hájek. [gallery columns="1" size="full" ids="10634,10635,10636"] Přístavba věže je využita pro potřeby domu dětí a mládeže a mateřské školy. Do každého prostoru je samostatný vstup. Ploché střechy jsou upraveny do podoby terasy a zahrady. Mateřská škola má svou oddělenou zahradu v úrovni přízemí. Součástí této části objektu je  i prostorný multifunkční sál. Stavební úpravy vodárenské věže, přístavby a okolního areálu vyšly přibližně na 62 milionů korun, včetně DPH, z toho 38 milionů korun pokryly dotace EU a Hlavního města Prahy.

Novou podobu terminálu Černý Most navrhne studio re:architekti • Koncepční studii autobusového terminálu Černý Most zpracuje česká architektonická kancelář re:architekti. Studio má za sebou například realizaci autobusového nádraží v Mnichově Hradišti. Výběrové řízení probíhalo pod taktovkou Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR). Studie by měla být dokončena příští rok v květnu.

22. 10. 1889: Rekonstrukce kostela ve Slivenci a oslava v Národním divadle • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Pylon před Národním muzeem byl po desítkách let dokončen • Před Novou bodovou Národního muzea se již řadu let vyjímá necelých 30 metrů vysoký ocelový pylon, který nebyl až doposud zcela dokončen. Nyní Národní muzeum tento pomník dokončilo a vdechlo mu tak původně zamýšlenou podobu. Celé dílo bylo slavnostně představeno veřejnosti symbolicky na státní svátek 17. listopadu.

Palmovku čeká příští rok rekonstrukce, jedinečné řešení ji udělá zelenější • Palmovku čeká velká rekonstrukce. Pokud vše půjde podle plánu, změny proběhnou již v příštím roce. Vyvýšené betonové bariéry oddělující chodník od tramvajové trati zcela zmizí a nahradí je nové obrubníky. Změnou projde povrch chodníků a přibydou i nové stromy a lavičky.

Nové pražské pověsti: Poslední podzimní lísteček • Na konci listopadu bývají pražské ulice už většinou zahalené v mlze. Je to tajemný čas. Dny jsou krátké jako první láska a světla je tak moc málo, že by se klidně vešlo do krabičky od zápalek. Lidské duše potají vzpomínají, jak voněly všechny ty promarněné podzimy, zatímco poslední žlutý lísteček v celém širém městě se odtrhuje od rodné větvičky a vydává se na poslední cestu.

Trojská kotlina se v příštích pěti letech zásadně promění • Oblast Trojské kotliny patří mezi cenná přírodní území, kde si Pražané mohou odpočinout od rušných ulic a náměstí. Aby tato „oáza klidu“ plnila svůj účel i v budoucnu, chystá hlavní město její postupnou revitalizaci.

12. 9. 1868: Voják z Prahy spáchal sebevraždu. Bál se trestu za podvod • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Dějiny metra: Pražané mohli mít podzemní dráhu už na konci 19. století • Při pohledu na dobové fotografie Prahy z konce devatenáctého a počátku dvacátého století se může zdát, že život v ní byl tehdy jedna velká idylka. Ve skutečnosti však Praha v té době byla spíš začouzeným městem plným továren, kde nebylo zrovna nejzdravější pobývat.

Pařížské metro začalo jezdit v roce 1900.

Na ženy po čtyřicítce módní návrháři před 100 lety příliš nemysleli • Šaty dělají člověka. Toto známé pořekadlo platí už odjakživa. Jenomže naše prababičky to s oblékáním neměly zrovna moc lehké. Dokládá do zajímavý novinový článek z roku 1910, kdy současný módní průmysl byl teprve v plenkách.

Milan Rastislav Štefánik. Spoluzakládal republiku, zemřel strašlivou smrtí • Patřil mezi skupinku mužů, bez nichž by samostatná Československá republika nevznikla. Jeho život ale předčasně ukončila letecká tragédie. Šlo o náhodu, nebo úmysl? Milan Rastislav Štefánik (* 21. července 1880), rodák z vesnice Košariská na západním Slovensku. Astronom, vojenský letec a brigádní generál ozbrojených složek Francouzské republiky. Muž, bez něhož by samostatné Československo možná ani nevzniklo. Věděli jste, že i Štefánik působil v našem hlavním městě? Když ke konci 19. století maturuje na sarvašském lyceu s vyznamenáním, je rozhodnutý pro studium v Praze na technické univerzitě, obor stavební inženýrství. Na školu je přijat a posléze začíná jeho působení v metropoli Českého království. Školu ale nedokončuje, jelikož ho zaujala astronomie. Ta se toho času vyučuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde jako řádný profesor působil Tomáš Garrigue Masaryk. Zde se nechává Štefánik zapsat a stává se stoupencem Masarykovy myšlenky. Detvan a láska k národu V Praze působí v době jeho studia slovenský spolek Detvan, který velkou měrou přispívá k rozvoji národního povědomí pražských slovenských studentů. Na začátku nového století je zvolen za předsedu tohoto spolku. Společně s Vavro Šrobárem a dalšími se snaží informovat českou společnost o Slovensku a pomaďaršťování slovenského etnika. Zde začíná Štefánik svou redaktorskou činnost, díky které myšlenka česko-slovenské vzájemnosti nadále nabírá na popularitě v české společnosti. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13567"] Astronom Největším Štefánikovým snem je však Paříž a kariéra vědce v oboru astronomie. V roce 1904 proto odchází z Prahy a v Paříži se zařazuje jako vědecký pracovník. Ze začátku ho trápí existenční problémy, ale vše se díky pomoci přátel a vlastnímu úsilí brzy zlepšuje. V jeho nejúspěšnějším roce 1906 vydává hned 7 vědeckých prací a jeho renomé začíná stoupat. Příchod války Příchodem války je Štefánik nucen respektovat tento stav a nastoupit na frontu. Kvůli svému zdravotnímu stavu to však není možné hned. Nejprve tedy nastupuje na vojenskou leteckou školu, kde získává diplom pilota a hodnost desátníka. Poté je vyslán na západní frontu. Bojuje s nasazením pro věc, ví totiž, že tato válka může být příležitostí k osamostatnění Slováků a Čechů. Nějaký čas bojuje i na srbské frontě. Organizátor Československé národní rady Po návratu do Paříže v druhé polovině války se seznamuje s vícero vlivnými osobnostmi francouzské politiky a naprosto se ztotožňuje s myšlenkami Masaryka a Beneše. Díky konexím jim domlouvá schůzky s francouzskými politiky, kteří mohou pomoci uspíšit vznik samostatného států Čechů a Slováků. On sám se zasloužil především o vytvoření zárodků československého vojska a o působení československých odbojových organizací. Udržuje diplomatické styky napříč politickým spektrem tehdejší Evropy. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13566"] Atentát? Po válce se má stát ministrem ozbrojených sil, avšak 4. května 1919 při svém návratu do již samostatného Československa umírá při tragické nehodě svého letadla v obci Ivanka pri Dunaji u Bratislavy. Dodnes se spekuluje, zda to nebyla ze strany československých elit záměrná likvidace. Podle jiných teorií se měl stát obětí střetu francouzských a italských geopolitických zájmů ve střední Evropě. Nepřímým důkazem atentátu má být údajně pitevní zpráva, průběh nehody i fakt, že svědecké výpovědi z místa tragédie byly vyšetřujícími orgány ignorovány. Velmi pravděpodobným důvodem nehody byl nešťastný omyl obsluhy protiletadlové obrany. Tato verze popisuje sestřelení letadla vlastní protivzdušnou obranou, neboť Československo bylo tou dobou ve válečném stavu s Maďarskem a letadlo se Štefánikem na palubě bylo označeno italskou trikolórou, jež je identická s maďarskou.

Ze Štefánikova letadla zůstaly jen trosky.

4. 5. 1890: Rozjezd jara v Praze, vystoupení beduínů a vlakem přejetá žena • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.