Budova Burzy v Holešovicích dostane původní historickou podobu

ZprávyPražskýDEN.cz16. února 20212 minuty čtení

Foto: Magistrát hl. m. Prahy

Reprezentativní budovu někdejší jateční burzy v areálu Pražské tržnice čeká rekonstrukce. Záměr odsouhlasili pražští radní. Památkově chráněný objekt je kvůli havarijnímu stavu momentálně bez využití. Celková rekonstrukce za přibližně 200 milionů korun uvede Burzu do původního historického stavu. Lidem bude následně sloužit jako restaurace.

„Budova Burzy, v níž sídlila Dobytčí a masná pokladna a také hostinec, byla finančním a společenským centrem Pražské tržnice. Logicky se jedná o nejreprezentativnější stavbu v celém areálu. Chceme jí navrátit zpět její zašlou slávu a uvést ji do původního stavu, aby po celkové rekonstrukci mohla zase sloužit Pražanům i všem návštěvníkům města,“ sdělil Pavel Vyhnánek, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast financí a rozpočtu, který má areál Pražské tržnice ve své gesci.

Vizualizace budoucí podoby Burzy. Foto: Magistrát hl. m. Prahy
Vizualizace budoucí podoby Burzy. Foto: Magistrát hl. m. Prahy

Obnova novorenesanční stavby z roku 1895 potrvá zhruba 2 roky a podle prvních odhadů bude stát přibližně 200 milionů korun. V rámci rekonstrukce budou odstraněny novodobé přístavby, jejichž statika je narušená a historické budově Burzy tak neprospívají. Kromě rozsáhlých stavebních prací čekají budovu také restaurátorské práce.

Vizualizace budoucí podoby Burzy. Foto: Magistrát hl. m. Prahy

V prostorách velkoryse pojatého burzovní sálu, osvětleného čtrnácti vysokými okny a zdobeného znaky českých měst, která byla na burze zastoupena, vznikne v budoucnu restaurace asi pro 300 lidí. Venkovní zahrádka, která byla taktéž v minulosti součástí restaurace, nabídne posezení pro dalších 150 hostů.

Celý areál Pražské tržnice postupně čeká kompletní rekonstrukce a budova Burzy má být první vlaštovkou. Další investice, které budou následovat, se týkají revitalizace veřejných prostor, vstupů, nových sítí a oprav dalších budov.

Nepřehlédněte

Rekonstrukce ulic Novodvorská a Jungmannova je u konce • Dělníci dokončili rekonstrukci Jungmannovy ulice v centru Prahy. Stavbu si v pondělí převzala Technická správa komunikací hl. m. Prahy (TSK). V pátek se po čtyřech měsících vrátí provoz i na ulici Novodvorská.

17. 3. 1890: Dítě v ohrožení, sebevražda nemocného člověka a slavnostní večer • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

18. 7. 1890: Pramenitá voda v Praze, prudký liják s krupobitím a postřelený muž • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

24. 9. 1889: Problémy měšťanských škol v Praze a pomoc pro chudé vdovy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Národní muzeum představuje osobnost Milana Rastislava Štefánika • V Nové budově Národního muzea byla v úterý otevřena výstava s názvem „Milan Rastislav Štefánik: Generál-osvoboditel“. Návštěvníci se seznámí s touto výraznou osobností našich dějin a odhalí i méně známá fakta o Štefánikově životě.

22. 5. 1889: Trhání hradeb dynamitem, pohřešovaná žena a nahý blázen • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

31. 1. 1868: Na Karlově náměstí poletoval motýl. Vyvolal veliké pozdvižení • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

OBRAZEM: Metro A slaví výročí. Pražanům slouží přesně 40 let. V mnoha ohledech je unikátní • Přesně před 40 lety začala Pražanům sloužit nová linka metra A. Stavba začala v roce 1973 a slavnostní otevření prvního úseku mezi stanicemi Leninova (dnes Dejvická) a Náměstí Míru proběhlo 12. srpna 1978. Byla to tehdy velká sláva. Výstavba metra měla velkou politickou i společenskou prioritu, slavnostního přestřižení pásky se zúčastnil sám prezident ČSSR Gustáv Husák. A dělníci už v té době pracovali na stavbě dalších částí. [gallery size="full" columns="1" ids="11874"] Rozšiřování V den uvedení do provozu byla linka metra A dlouhá 4,7 km a měla 7 stanic. V roce 1980 přibyly stanice Jiřího z Poděbrad, Flora a Želivského. V červenci 1987 byl otevřen třetí úsek do stanice Strašnická a v roce 1990 přibyla stanice Skalka. [gallery size="full" columns="1" ids="11879"] Další prodloužení na severovýchod o stanici Depo Hostivař s využitím existující spojky do depa proběhlo v roce 2006. Nejnovější úsek z Dejvické do Motola byl otevřen v dubnu 2015. V současné době má linka A 17 stanic, celková délka je 17,13 km a vlaková souprava ji projede přibližně za půl hodiny. Hlasatelkou linky je už od jejího zprovoznění Světlana Lavičková. [gallery size="full" columns="1" ids="11878"] Na trase A metro poprvé překonalo vodní překážku v podobě Vltavy. První podchod pražského metra pod Vltavou se nachází v hloubce 14 metrů pod dnem řeky. Na trase je také téměř 190metrový úsek s největším povoleným sklonem 40 promile, a to mezi stanicemi Náměstí Míru a Muzeum. [gallery size="full" columns="1" ids="11877"] Stanice prvního úseku jsou unikátní Nejstarší stanice metra A mají většinou jen jediný výstup, ačkoliv byly navrženy tak, aby bylo možné v případě potřeby druhý dobudovat. Původní plány počítaly s dostavbou v 90. letech, ale nakonec se od nich ustoupilo. Například nejhlouběji položená stanice v celé síti pražského metra – Náměstí Míru (53 m pod povrchem) – by teoreticky mohla mít výstup na Vinohradské třídě. [related-post id="11776"] Interiéry stanic působí tak trochu exkluzivně a tajemně. Podíl na tom má důmyslně navržený způsob zacházení se světelnými zdroji a vhodný výběr použitých materiálů na obklady stěn spolu s celkovým barevným laděním. Cestování linkou I. A mělo mj. symbolizovat, že se cestující pohybuje pod historickým centrem města. Ikonické hliníkové obložení stanic metra A navrhl hlavní architekt pražského metra Jaroslav Otruba. Střídání dutých a vypouklých desek mělo za cíl tříštit zvukové vlny od podvozků projíždějících souprav. Základní barva celé linky je zlatavá champagne. Barevné ztvárnění navrhl grafik Jiří Rathouský. [gallery size="full" columns="1" ids="11880"] Na výzdobě se nešetřilo Pokud cestující projede všechny stanice, může se pokochat pohledem na desítky uměleckých děl a architektonických výtvarných prvků. Z metra se stala galerie tehdejšího umění. Může za to obrovský společenský význam stavby za předchozího režimu a dobový stavební zákon, který u veřejných staveb nařizoval vynaložit až čtyři procenta z rozpočtu na výzdobu. [related-post id="11202"] Jezdily jen čtyři vagóny V době, kdy začalo metro na trase A pravidelně jezdit, nebyl nápor na dopravu v metropoli tak velký jako dnes. Proto stačilo, že soupravy měly jen čtyři vagony. Před čtyřiceti lety to vypadalo jinak i v kabině strojvedoucího. Nikdy nejezdil sám, ale s pomocníkem. Ten hlídal, jestli jsou zavřeny všechny dveře, a také další zdánlivé "drobnosti", které už má v dnešní době na starosti počítač. Nástupiště stanic se podobala spíš železničním zastávkám. Každé měli na starosti dozorčí v hnědé uniformě s plácačkou, kteří vlaky odbavovali. Ve špičce, kdy soupravy jezdily každé tři čtyři minuty, proto měli poměrně dost náročnou službu. [gallery columns="1" size="full" ids="11875"] Metro jako válečný úkryt Trasa A byla na rozdíl od nejstaršího "céčka" zahrnuta do plánu ochranného systému metra. V případě válečného ohrožení měly stanice sloužit jako kryt, každá se dala neprodyšně uzavřít lidé by v ní v bezpečí vydrželi nejméně 72 hodin. [gallery columns="1" size="full" ids="11876"] Kam dál? V současné době je veškerá pozornost směřována na projekt výstavby linky D. Dalšího rozšíření se proto linka A jen tak nedočká. Zamýšlené prodloužení na ruzyňské letiště, či případná odbočka na Zahradní Město, je hudbou daleké budoucnosti.

4. 9. 1868: Úřady varují občany monarchie před cestou do Ruska • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. K výstraze vystěhovalcům do Ruska Dle úředních zpráv nachází se v Petrohradě v okamžiku tomto nadobyčejně valný počet státních občanů rakouských, kteří tam žádného nemají zaměstnání a c. k. vyslanectví jakož i generální konsulát s žádostmi za podporu obtěžují. Jelikož v Rusku pro příslušníky cizích států jenom s velikými obtížemi výživy naleznouti možná, musí se pozornost obrátiti k tomu a varovati před tím, aby se nikdo neodvážil do Ruska jíti, nenašel-li tam dříve služby a nemá-li tam jisté vyhlídky k stálému zaměstnání. – Pražský denník, 4. 9. 1868 Podpora Ku povznešení chovu dobytka vykázalo ministerium orby zdejší vlast.-hosp. společnosti pro letošek podporu 9100 zl. ku povznešení chovu dobytka a sice tím ustanovením, aby z té sumy bylo odhodláno 6000 zl. na odměny při hospodářských výstavách, a 3100 zl. k zakoupení dobrých býků, kteréž budou dány obcím neb jednotlivým hospodářům. Výnos z někdejšího prodeje těchto býků bude opět odhodlán k zakoupení jiných. – Pražský denník, 4. 9. 1868 [related-post id="12252"] Nehoda Předevčírem k večeru vezl jistý vozka do Prahy ze smíchovského nádraží těžký náklad železničních kolejí. Nedaleko před Újezdskou branou zlomila se náprava u zadních kol a vůz ohromnou převahou stížen skácel se k zemi. Vyšvihnutím voje byl též jeden z koní k povozu zapřažených poraněn, takže musel vypřažen býti. Nemalé nebezpečí hrozilo samému vozkovi, který jen rychlým uskočením velké pohromě při kácení vozu se ušel. Později musel celý náklad na jiný vůz přeložen býti. – Pražský denník, 4. 9. 1868

Náměstí Jiřího z Poděbrad se po letech dočká kompletní rekonstrukce • Jedno z nejvýznamnějších a nejvyužívanějších náměstí hlavního města je dlouhodobě v nevyhovujícím stavu. O jeho revitalizaci se mluví již více než dvacet let. Projekt od studia MCA atelier je již připraven, ale stavební práce zatím stále nezačaly. Změnit to má memorandum, které minulý týden podepsali první náměstek primátora Petr Hlaváček a starosta Prahy 3 Jiří Ptáček.

OBRAZEM: Do čtyř let budou vlaky zastavovat na Zahradním Městě a v Edenu • Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) podepsala smlouvu se zhotovitelským sdružením firem Metrostav, Swietelsky Rail CZ a SMP CZ o modernizaci traťového úseku mezi pražským hostivařským a hlavním nádražím. Díky ní vznikne do konce roku 2021 vůbec první čtyřkolejná trať na síti SŽDC. Stavba navazuje na již dokončenou přestavbu nádraží Praha-Hostivař, jejím výsledkem budou mimo jiné nová stanice na Zahradním Městě a zastávka v Edenu. Při modernizaci bude trať z Prahy do Benešova přesunuta do přímější trasy přes plochu bývalého seřazovacího nádraží ve Vršovicích. Do souběhu s ní bude přeložena i trať z Prahy-Malešic, společně tak vytvoří čtyřkolejný úsek. Díky narovnání tratě dojde ke zkrácení kolejí o 232 m a ke zvýšení rychlosti v oblasti Strašnic na 120, ve Vršovicích pak na 85–105 km/h. „Stávající strašnická zastávka ani stanice ve Vršovicích nenabízejí optimální přestupní vazby na MHD. Trať přitom kříží na dvou místech frekventované autobusové linky, aniž by na ně bylo možné přestoupit. Proto právě v těchto místech vzniknou nová nádraží. Železniční stanice Praha-Zahradní Město vyroste přímo nad rozšířeným podjezdem Průběžné ulice. V něm budou umístěny zastávky tramvaje, v těsném sousedství pak zastávky autobusu,“ uvedl náměstek generálního ředitele SŽDC pro modernizaci dráhy Mojmír Nejezchleb. V opěře podjezdu naleznou cestující čekárnu a odbavovací prostory. Z podchodu na nástupiště se dostanou nejen po chodnících a schodištích, ale i výtahy a eskalátory. [gallery link="none" columns="1" size="full" ids="7659"] Nová zastávka Praha-Eden Na křížení s autobusovou tangentou Jižní Město – Vinohrady v blízkosti fotbalového stadionu Slavie pak vznikne zastávka Praha-Eden. Zrušením trati přes Strašnice naopak zanikne tamní železniční zastávka. Stanice Praha-Vršovice bude cestujícím sloužit i nadále, ale pro zlepšení docházky do zástavby bude prodloužen podchod směrem k Bartoškově ulici a tím i k náměstí Bratří Synků, na opačném konci pak do přednádražního prostoru. Samozřejmostí budou bezbariérové úpravy celé stanice a částečné zastřešení nástupišť. [gallery link="none" columns="1" size="full" ids="7658,7660,7663,7657,7664,7662,7661"] Projekt Optimalizace traťového úseku Praha Hostivař – Praha hl. n., II. část – Praha Hostivař – Praha hl. n. je spolufinancovaný EU z programu Nástroj pro propojení Evropy (CEF). Celková předpokládaná výše nákladů na stavbu je 4 419 960 495 Kč. Míra podpory EU je 82,14 % ze způsobilých nákladů, čili výše dotace činí maximálně 110 309 931 EUR, tedy zhruba 3 miliardy Kč.

70 let od komunistického puče připomíná unikátní online výstava • Muzeum hlavního města Prahy připravilo při příležitosti 70. výročí komunistického státního převratu v Československu on-line výstavu Únor 1948 v Praze. Projekt přibližuje cestu k tragickému milníku novodobých československých dějin, který stojí na prahu totalitního režimu, a předznamenává tak průběh celé druhé poloviny 20. století. Záměrem výstavy je představit události v Praze během vyhroceného politického dění ve dnech 20.–25. února 1948, které vyplnila vládní krize vyvolaná jednáním o sérii případů zneužívání bezpečnostních složek tehdejšími komunisty. Ta nakonec pod tlakem politických represí vyústila v rozhodnutí prezidenta Edvarda Beneše přijmout demisi ministrů tří nekomunistických stran a potvrdit návrh předsedy vlády Klementa Gottwalda na složení nové komunistické vlády. Kritické únorové dny jsou v on-line výstavě představeny dobovými fotografiemi, reprodukcemi vybraných textových dokumentů a v menší míře úryvky denního tisku. Webová výstava přitom sleduje události únorového dění ve dvou rovinách: v té první je pozornost obrácena především k veřejnému dění v centru Prahy, zejména k manifestacím, projevům komunistických představitelů a k činnosti ozbrojených složek Lidových milicí v pražských ulicích. V té druhé je zachyceno jednání tehdejší politické reprezentace, ať již na celostátním sjezdu závodních rad v Průmyslovém paláci, na schůzi Ústředního akčního výboru Národní fronty nebo na Pražském hradě při setkání předsedy vlády Klementa Gottwalda s prezidentem Edvardem Benešem 25. února 1948. Celkový rámec výstavy doplňuje série dobových plakátů, na nichž je tzv. „Vítězný únor“ prezentován jako předmět dobové propagandy v průběhu následujících 40 let. Výstava je přístupná na adrese www.muzeumprahy.cz.

Tramvaj Václava Havla vyjela do pražských ulic. Připomíná třicet let svobody • Do ulic hlavního města vyjela speciálně vyzdobená legendární tramvaj s číslem 8085. Připomíná třicáté výročí posledních týdnů roku 1989, kdy se měnilo politické směřování naší země, a také 30 let od kandidatury Václava Havla do funkce prezidenta, který ji použil při své prezidentské kampani. Výtvarný návrh nynější tramvaje podle dobových fotografií připravil autor loga Občanského fóra Pavel Šťastný. Tramvaj bude do konce roku jezdit ve všední dny jako historická linka 23 a o víkendech jako linka 2.

23. 7. 1890: Dovoz a vývoz rostlin, záhadné úmrtí a utonulé dítě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

22. 9. 1868: Falešný krejčí napálil lehkověrného obchodníka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Olšanská ulice se promění. Některé budovy v okolí čeká demolice • Pražská Olšanská ulice je důležitou městskou třídou, která se pyšní dobrým dopravním napojením, dostupností parků i dostatkem občanské vybavenosti. Přestože se nachází v širším centru hlavního města, neodpovídá kvalitou veřejných prostranství svému potenciálu. V oblasti je také diskutováno hned několik stavebních projektů, které nejsou vzájemně koordinovány. Rada hlavního města proto zadala Institutu plánování a rozvoje hl. města Prahy (IPR), aby zpracoval zadání pro vytvoření studie na rozvoj Olšanské ulice a jejího okolí.

Stanice metra Jiřího z Poděbrad se na deset měsíců úplně uzavře • Schyluje se ke kompletní modernizaci stanice metra Jiřího z Poděbrad. Zahrnovat bude bezbariérové zpřístupnění, revitalizaci vestibulu i nástupiště a výměnu původních eskalátorů za nové. Stavební práce začnou už letos v listopadu a probíhat budou až do poloviny března 2023. Část této doby bude stanice zcela uzavřená.

8. 6. 1890: Most Františka Josefa bude muset být upraven, aby zvládl větší zátěž • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Ovocné knedlíky miloval i Jan Neruda. Připravit opravdové staročeské není žádná velká věda • Knedlíky v nejrůznějších podobách najdeme nejen v celé Evropě, ale třeba i v daleké Číně. Tamní kuchaři je vařili už dávno před námi. Naše klasické plněné knedlíky na sladko známe přibližně 300 let.

5. 5. 1889: Přednáška Františka Křižíka a tragický konec jedné lásky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.