Seznamte se s Grónskem na výstavě v Národním zemědělském muzeu!
Věděli jste, že grónská zemědělská krajina je nově mezi památkami světového kulturního dědictví UNESCO? Nebo že zásadní vliv na místní kulturu měli více než sto let čeští misionáři?
S přírodou, kulturou a historií Grónska se můžete seznámit v Národním zemědělském muzeu Praha na výstavě Grónsko – země ledu a života. Navštívit ji můžete až do 4. dubna.
Pro autory výstavy, Alenu a Jaroslava Klempířovy, je Grónsko už 21 let druhým domovem. Působí zde jako novináři, spolupracovníci Dánského polárního institutu, České geografické společnosti a dánské ambasády. Společně fotografují, filmují a píší knihy, snaží se poznat a zachytit život v zemi ledu a sněhu ve všech jeho aspektech. Jedním z cílů jejich bádání jsou také české stopy v místní kultuře. A není jich málo. Moravští bratři, kteří zde od roku 1733 působili 167 let, přinesli Gróňanům kulturu především hudební a jazykovou. Samuel Kleinschmidt, rodem z Potštejna, sepsal gramatická pravidla a slovník, který se používá dosud.
„Získat si důvěru místních bylo nesmírně náročné, jsou to skvělí lidé, ale vůči cizincům dost uzavření. Teprve postupně jsme se poznávali a i díky společné lásce k hudbě jsme se spřátelili s místními, také s ředitelem všech grónských archivů, které jsou pro badatele jinak nedostupné,“ uvádí spoluautor výstavy Jaroslav Klempíř, vzděláním flétnista a dirigent.
„Je zajímavé a důležité sledovat, jaké důsledky přinášejí klimatické změny pro zemědělství i v jiných částech světa. Právě ostrovní oblasti často předznamenávají, jak budou změny postupovat,“ doplňuje Jiří Houdek, ředitel Národního zemědělského muzea Praha.
Subarktická zemědělská oblast Kujataa v jižním Grónsku byla v červenci 2017 přijata do světového kulturního dědictví UNESCO. Díky změnám klimatu se zde na experimentální farmě a v arboretech pěstují například brambory, brokolice, květák, ředkev, ve sklenících i saláty a ředkvičky nebo stromy z klimaticky podobných oblastí.
