26. 10. 1889: Elektrické osvětlení v restauraci a nová podoba Václavského náměstí

26. října 2019 ∙ 00:01
PražskýDEN.cz
Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Restaurace s elektrickým osvětlením

Mezi pražskými živnostníky zaujímá zajisté, co se podnikavosti týče, jedno z předních míst hostinský pan J. Choděra. Seznav, že česká společnost potřebuje velkého, elegantního restaurantu, který by se velkoměstským zařízením vyznamenával, neváhal a najav celý dům Rennerův ve Ferdinandově třídě na delší řadu let, zařídil v něm restauraci, která hlavnímu městu slouží k ozdobě a stala se střediskem českého obecenstva. Salony Choděrovy restaurace bývají v zimě přeplněny, následkem čehož panovalo v nich nepříjemné vedro. Aby tomu odpomohl, zavedl pan Choděra do veškerých místností elektrické osvětlení. Plynový motor postaven ve dvoře a pracuje zcela tiše. Místnosti hostinské osvětleny jsou žárovkami připevněnými na plynových lustrech. Nade vchodem ve Ferdinandově třídě, umístěna jest velká lampa oblouková, která Ferdinandovou třídu od ulice Perlové až za Spálenou osvětluje. Zkoušky ve čtvrtek a v pátek večer s osvětlováním podniknuté vydařily se výborně a od dnešního dne bude Choděrova restaurace pravidelně elektricky osvětlována. Panu Choděrovi náleží uznání, že obětavě o zvelebení svého českého hostince pečuje a tím i zjednává chvalnou pověst českému hostinství vůbec. Instalaci elektrického osvětlení provedla firma pana Jandourka s plným zdarem. – Národní listy, 26. 10. 1889

Nové upravení sadů na Václavském náměstí

Jak známo, dospěli odborní znalci k náhledu, že nynější sady na Václavském náměstí, jichž zřízení vyžadovalo velikého nákladu, nelze do budoucnosti udržeti, poněvadž každého roku mnoho stromů vyhyne. Hlavní vinu stálého odumírání stromů na Václavském náměstí nese velice špatná půda. Na hořejší části Václavského náměstí jest půda písčitá a mrtvá, v níž stromu může se jen tak dlouho dobře dařiti, dokud navežení do jímky prsť není vyssáta; v dolejší pak části Václavského náměstí jest půda bahnitá, sanytrem a plyny přesycená: stromy byly tam vysázeny na stoky a kořeny jejich musejí nezbytně uhnívati a stromy usýchati. Každého roku musí se nejméně 30 nových stromů vysázeti. Z těchto závažných důvodů usnesla se sadová komise, aby dosavadní stromořadí na Václavském náměstí bylo z větší části zrušeno a nahraženo novým, úhlednějším a praktičnějším. Po sbourání kasáren u Slepé brány, jakož i odstranění hradeb na rozhraní obce pražské a vinohradské, nebude hlavní proud obecenstva z Vinohradů odkázán na Václavské náměstí, poněvadž se mu otevřou pohodlnější a kratší komunikace. Také nákladní i lehké povozy nebudou výhradně na Václavské náměstí odkázány a použijí jiných, kratších ulic. Václavské náměstí nebude tak frekventované jako doposud a stane se velikým korsem, příhodným ku procházkám pražského obecenstva. Podobná korsa zřízena jsou ve všech velikých městech. Osvědčený ředitel městských sadů p. Thomayer byl vyzván, aby pro nové vkusné a zároveň i laciné upravení stromořadí na Václavském náměstí vypracoval podrobné plány. Úkolu tomuto vyhověl p. Thomayer a předložil plány své ku prozkoumání sadové komisi i městské radě. Obě tyto korporace zásadně je schválily s doložením, že mají býti ještě ku prozkoumání předloženy p. prof. Schulzovi, staviteli nové musejní budovy. Dle plánu p. Thomayera odstraní se veškeré dosavadní kandelábry. Prostřední jízdní dráha se zachová, uprostřed zřídí se zelená avenue z ozdobných rostlin, okrášlená vásami s květinami. Při každém rozcestí zřídí se malá fontána a kolem ní po obou stranách chodníky. Z dosavadního stromořadí od Jindřišské ulice až k budově musejní zruší se prostřední řada stromů, tak že by příště stromořadí sestávalo jen ze dvou řad stromů. Chodníky po obou těchto stranách v šířce nejméně 7•5 až 15 metrů sahaly by až k první řadě stromů. Od Vodičkovy a Jindřišské ulice až ke Příkopům nebyly by uprostřed jízdní dráhy ani fontány, ani ozdobné avenue, podél širokých chodníků po obou stranách náměstí zbyla by jedna řada stromů. Náklad na dovežení dostatečného množství prstě, odvežení rumu, zasazení atd. rozpočtěn pro 1 strom na 15 zl. Na chodnících v této části náměstí jsou projektovány letní kavárny pod lehkými altany, jaké se nalezají v jiných velkých městech. – Národní listy, 26. 10. 1889

Jack-rozparovač – polapen

Včera k 7. hodině večer přišel do kavárny paní Marie Lieblové v Biskupské ulici 28letý muž, statečně popíjel, kouřil a bavil se dlouho s kavárnicí i se sklepnicí. Když měl útratu zapraviti, vstal rychle, dal klobouk na hlavu, vycenil zuby, zaťal pěsti a vzkřikl na kavárnici: »Já neplatím, já jsem Jack-rozparovač« a aby slovům svým dodal důrazu, udeřil pěstí vší silou na stůl. Kavárnice i sklepnice nesmírně se ulekly, spůsobily poplach, vyběhly na ulici, křičíce z plna hrdla: »Pomozte, Jack, rozparovač!« Zmatku tohoto použil host, vyběhl na ulici a chtěl vzíti do zaječích. Na pokřik žen sbíhali se však ze všech stran lidé a zahájili na prchajícího honbu, křičíce: »Jack-rozparovač«. Záhy shluklo se na Poříčí několik set lidí. Domnělý Jack byl konečně strážníkem zadržen, zatčen a v průvodu velkého davu lidu odveden na policejní komisařství dolejšího Nového města. Udal, že jest 28letý bývalý kněhvedoucí Ferdinand Gottschlich z Meziměstí u Broumova a že si ztropil žert z kavárnice a sklepnice jen proto, že nemá žádných peněz. V separaci zuřil tou měrou, že musil býti spoután. Dnes ráno dodán okresnímu soudu do vyšetřovací vazby. – Národní listy, 26. 10. 1889

X Zavřít