26. 10. 1889: Elektrické osvětlení v restauraci a nová podoba Václavského náměstí

Před lety v PrazePražskýDEN.cz26. října 20194 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Restaurace s elektrickým osvětlením

Mezi pražskými živnostníky zaujímá zajisté, co se podnikavosti týče, jedno z předních míst hostinský pan J. Choděra. Seznav, že česká společnost potřebuje velkého, elegantního restaurantu, který by se velkoměstským zařízením vyznamenával, neváhal a najav celý dům Rennerův ve Ferdinandově třídě na delší řadu let, zařídil v něm restauraci, která hlavnímu městu slouží k ozdobě a stala se střediskem českého obecenstva. Salony Choděrovy restaurace bývají v zimě přeplněny, následkem čehož panovalo v nich nepříjemné vedro. Aby tomu odpomohl, zavedl pan Choděra do veškerých místností elektrické osvětlení. Plynový motor postaven ve dvoře a pracuje zcela tiše. Místnosti hostinské osvětleny jsou žárovkami připevněnými na plynových lustrech. Nade vchodem ve Ferdinandově třídě, umístěna jest velká lampa oblouková, která Ferdinandovou třídu od ulice Perlové až za Spálenou osvětluje. Zkoušky ve čtvrtek a v pátek večer s osvětlováním podniknuté vydařily se výborně a od dnešního dne bude Choděrova restaurace pravidelně elektricky osvětlována. Panu Choděrovi náleží uznání, že obětavě o zvelebení svého českého hostince pečuje a tím i zjednává chvalnou pověst českému hostinství vůbec. Instalaci elektrického osvětlení provedla firma pana Jandourka s plným zdarem. – Národní listy, 26. 10. 1889

Nové upravení sadů na Václavském náměstí

Jak známo, dospěli odborní znalci k náhledu, že nynější sady na Václavském náměstí, jichž zřízení vyžadovalo velikého nákladu, nelze do budoucnosti udržeti, poněvadž každého roku mnoho stromů vyhyne. Hlavní vinu stálého odumírání stromů na Václavském náměstí nese velice špatná půda. Na hořejší části Václavského náměstí jest půda písčitá a mrtvá, v níž stromu může se jen tak dlouho dobře dařiti, dokud navežení do jímky prsť není vyssáta; v dolejší pak části Václavského náměstí jest půda bahnitá, sanytrem a plyny přesycená: stromy byly tam vysázeny na stoky a kořeny jejich musejí nezbytně uhnívati a stromy usýchati. Každého roku musí se nejméně 30 nových stromů vysázeti. Z těchto závažných důvodů usnesla se sadová komise, aby dosavadní stromořadí na Václavském náměstí bylo z větší části zrušeno a nahraženo novým, úhlednějším a praktičnějším. Po sbourání kasáren u Slepé brány, jakož i odstranění hradeb na rozhraní obce pražské a vinohradské, nebude hlavní proud obecenstva z Vinohradů odkázán na Václavské náměstí, poněvadž se mu otevřou pohodlnější a kratší komunikace. Také nákladní i lehké povozy nebudou výhradně na Václavské náměstí odkázány a použijí jiných, kratších ulic. Václavské náměstí nebude tak frekventované jako doposud a stane se velikým korsem, příhodným ku procházkám pražského obecenstva. Podobná korsa zřízena jsou ve všech velikých městech. Osvědčený ředitel městských sadů p. Thomayer byl vyzván, aby pro nové vkusné a zároveň i laciné upravení stromořadí na Václavském náměstí vypracoval podrobné plány. Úkolu tomuto vyhověl p. Thomayer a předložil plány své ku prozkoumání sadové komisi i městské radě. Obě tyto korporace zásadně je schválily s doložením, že mají býti ještě ku prozkoumání předloženy p. prof. Schulzovi, staviteli nové musejní budovy. Dle plánu p. Thomayera odstraní se veškeré dosavadní kandelábry. Prostřední jízdní dráha se zachová, uprostřed zřídí se zelená avenue z ozdobných rostlin, okrášlená vásami s květinami. Při každém rozcestí zřídí se malá fontána a kolem ní po obou stranách chodníky. Z dosavadního stromořadí od Jindřišské ulice až k budově musejní zruší se prostřední řada stromů, tak že by příště stromořadí sestávalo jen ze dvou řad stromů. Chodníky po obou těchto stranách v šířce nejméně 7•5 až 15 metrů sahaly by až k první řadě stromů. Od Vodičkovy a Jindřišské ulice až ke Příkopům nebyly by uprostřed jízdní dráhy ani fontány, ani ozdobné avenue, podél širokých chodníků po obou stranách náměstí zbyla by jedna řada stromů. Náklad na dovežení dostatečného množství prstě, odvežení rumu, zasazení atd. rozpočtěn pro 1 strom na 15 zl. Na chodnících v této části náměstí jsou projektovány letní kavárny pod lehkými altany, jaké se nalezají v jiných velkých městech. – Národní listy, 26. 10. 1889

[related-post id=“24321″]

Jack-rozparovač – polapen

Včera k 7. hodině večer přišel do kavárny paní Marie Lieblové v Biskupské ulici 28letý muž, statečně popíjel, kouřil a bavil se dlouho s kavárnicí i se sklepnicí. Když měl útratu zapraviti, vstal rychle, dal klobouk na hlavu, vycenil zuby, zaťal pěsti a vzkřikl na kavárnici: »Já neplatím, já jsem Jack-rozparovač« a aby slovům svým dodal důrazu, udeřil pěstí vší silou na stůl. Kavárnice i sklepnice nesmírně se ulekly, spůsobily poplach, vyběhly na ulici, křičíce z plna hrdla: »Pomozte, Jack, rozparovač!« Zmatku tohoto použil host, vyběhl na ulici a chtěl vzíti do zaječích. Na pokřik žen sbíhali se však ze všech stran lidé a zahájili na prchajícího honbu, křičíce: »Jack-rozparovač«. Záhy shluklo se na Poříčí několik set lidí. Domnělý Jack byl konečně strážníkem zadržen, zatčen a v průvodu velkého davu lidu odveden na policejní komisařství dolejšího Nového města. Udal, že jest 28letý bývalý kněhvedoucí Ferdinand Gottschlich z Meziměstí u Broumova a že si ztropil žert z kavárnice a sklepnice jen proto, že nemá žádných peněz. V separaci zuřil tou měrou, že musil býti spoután. Dnes ráno dodán okresnímu soudu do vyšetřovací vazby. – Národní listy, 26. 10. 1889

Nepřehlédněte

Geniální muž s kalkulačkou v hlavě. Jeho výpočty přivedly v úžas francouzské akademiky • Část lidí se rodí s určitým darem, který se vymyká běžnému chápání. V Evropě žil kdysi muž, který by se v současné době bez problémů obešel bez kalkulačky. Jak ale zmiňuje dobový článek Národních listů z roku 1892, mělo to i odvrácenou stranu mince. Celý text si nyní můžete přečíst v původní podobě.

Jaké bylo české školství před 100 lety? Přijďte na unikátní výstavu! • Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského připomíná 100. výročí vzniku Československa výstavami „Nová škola v nové republice“ a „Tady nová republika“. Výstavy jsou pro veřejnost přístupné od 1. února do 31. prosince 2018.

Unikátní výstava přibližuje české školství 1. poloviny 20. století.

12. 6. 1890: Záhadné úmrtí, ztracený zlatý náramek a přejeté dítě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

15. 12. 1868: Mladá zlodějka obelstila strážníky a ukradla jim balík peněz • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

3. 11. 1889: Grand hotel bez provozovatele a návštěvnost pražských hřbitovů • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

14. 3. 1868: Pražské parky a sady se už připravují na příchod jara • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Pohřeb Při pohřbu zlatníka Nováka, jenž se byl blízko všeobecné nemocnice zastřelil, udála se včera odpoledne výtržnost, an kněž z němocnice nevěda, že přátelé zesnulého chtějí nad rakví zapěti, bez ohledu na ně vykropoval a tím mezi přítomnými pohoršení spůsobil. Ženské pohlaví šlo při výčitkách knězi činěných ovšem bezohledněji dále. – Pražský denník, 14. 3. 1868 Přípravy na jaro Za jarního počasí nynějšího počínají se sady na rozličných místech v Praze upravovati. Na Karlovu náměstí byly včerejšího dne střechy, jimiž v zimě tamní vodomety přikryté jsou, odstraněny a vodomety samy čištěny. V sadech pak jest více dělníků zaměstnáno připravováním půdy pro květiny. Totéž samé platí o sadech na Františkovu náměstí, na náměstí Karlinském a jinde. Na hradnách pražských se pracuje v okrašlování a upravování sadů a stromořadí; mimo to také se v tamních restauracích přípravy činí k brzkému otevření těchto místností. – Pražský denník, 14. 3. 1868 [related-post id="6853"] Nemoc Náhlou nemocí překvapen byl včera v poledne jistý vojín na stráž se ubírající. Sklesl bez sebe na zem a zůstal bez pohnutí ležeti. Bylo mu ihned pomáháno, načež po delší době se vojín tak dalece vzpamatoval, že mohl do kasáren dojíti. – Pražský denník, 14. 3. 1868 Podivný nález Včera ráno byl na břehu Vltavy u jezovitské zahrady na Malé straně nalezen oblek dělostřeleckého poddůstojníka, také šavle a čepice jeho se při tom nalezaly. Myslí se, že se tu někdo utopil. – Pražský denník, 14. 3. 1868

20. 6. 1890: Výtržnost na Zeleném trhu a stavba přístaviště v Holešovicích • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

13. 4. 1889: Nezdařený útěk z vězení a velocipedy pro děti v městském parku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Unikátní 400 let starý prapor z bitvy na Bílé hoře je k vidění v Praze • U příležitosti 400. výročí popravy 27 českých pánů na Staroměstském náměstí prezentuje Národní muzeum vůbec poprvé prapor, který byl přímou součástí bitvy na Bílé hoře. Jedinečný artefakt mohou návštěvníci díky spolupráci s italskými partnery vidět až do konce září v Muzejním komplexu Národního muzea na výstavě 1620. Cesta na Horu.

5. 8. 1889: Exekuční novela, požár v obchodě a neopatrná střelba • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

17. 4. 1868: Macecha vyhnala nemocnou dívku z domova. Nepřinášela jí zisk • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Krádež koně Zadržen byl včera dopoledne na Františkovu nábřeží jistý drožkář od dvou venkovanů. Těm byl před několika dny neznámým zlodějem kůň ze stáje ukraden, i vypravili se do Prahy, zda-li by snad zde koně svého nevyslídili. Náhodou byl kůň drožkářův zcela podobný onomu, jenž venkovanům ukraden byl, a tito myslíce, že jest to skutečně kůň, jehož hledali, zastavili drožkáře v trysku ujíždějícího. Teprvé při bližším ohledání shledali okradení, že se zmýlili. Pustili tedy opět drožkáře, dostavše od něho notných nadávek a výsměchu od sběhlého se zástupu. – Pražský denník, 17. 4. 1868 Nemilosrdná matka Velký soucit vzbudila včera dopoledne na náměstí v Karlíně u kolemjdoucích asi čtrnáctiletá dívka, téměř polonahá a hladem mroucí a k tomu ještě zimnicí mořená. Jistá žena, kteráž u děvčete místo matky zastávala, an ji k sobě přijmula z domu nalezenců co děcko byla ji nyní vyhnala, jelikož děvče pro nemoc svou bylo propuštěno z jedné továrny, kde dříve pracovalo, a tudíž žádný výdělek soběcké a tyranské své maceše nepřinášelo. Dívka, která úplné dva dny, co byla z domova vyhnána, ni sousta v ústech neměla, klesla mdlobou, až několik dobrosrdečných ženštin se nad ní ustrnulo a jíst jí dalo. Později byla od útrpných lidí k ošetřování do nemocnice dopravena. – Pražský denník, 17. 4. 1868 [related-post id="9493"] Pokousáni od psů Od psů pokousán byl ve středu večer v Nuselské pivnici na Starém městě jeden krejčí do ruky a touž dobou v masných krámech na židovském městě 14letý synek jednoho nádenníka do hoření paždi. – Pražský denník, 17. 4. 1868

18. 2. 1868: Cestování po dráze zlevní a Pražané uvidí zatmění slunce • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. NálezMrtvola nalezena včera ráno v příkopě za branou strahovskou. Lid chovaje ještě živě v paměti vraždu na Letné, hned mluvil o nové vraždě za strahovakou branou. Zatím ale shledáno úřadní komisí, že člověk ten nebyl zavražděn, nýbrž sešel smrtí přirozenou. Vraceje se bezpochyby podnapilý v noci z Prahy, spadl do příkopu a skonal zde, byv raněn mrtvicí. Je to nádenník 40letý Václav B. z Břevnova, otec dvou dítek. – Národní listy, 18. 2. 1868 Levná jízda po české západní drázeVelmi rozumné opatření stane se dnem 15. března na české západní draze a přejeme, aby i ostatní dráhy následovaly dobrého toho příkladu. Jmenovaným dnem počínajíc bude se totiž moci jezditi mezi Prahou a Plzni, z kterékoliv a do kterékoliv stanice po 2. a 3. třídě za velmi sníženou cenu jízdní. Bodouť se vydávati lístky pro jízdu tam i zpátky platící, při kterých nebude nejen žadné ažiové přirážky, ale sleví se ještě při lístku na druhou třídu 10 percent, při lístku na třetí třídu 15 percent se sazby jednotné. Takový lístek ale má jen pro dva dni platnost a jen ku jízdě z Prahy po Plzeň. Krom toho slyšíme, že taktéž od 15. března jezditi budou po této trati o dva osobní vlaky více než posud. – Národní listy, 18. 2. 1868 Zatmění slunceV neděli dne 23. bude lze pozorovati u nás částečně zatmění slunce. Myslíme-li si terč slunečný, rozdělený na 12 palců, uzříme z něho toliko 1 2/10 palců zastíněno. V jiných krajích ovšem bude zatmění úplnější a také černější. Začneť v pravé poledne a skončí v 6 hodin 10 min. pravého času odpoledne. U nás ale připadů počátek zatmění teprv na 4. hod. 17. min. odpoledne a končí již 5. hodinou. Letos bude pouze dvoje zatmění slunce. Druhé připadne na den 18. srpna, bude soustřední a úplné u nás ale neviditelné. – Národní listy, 18. 2. 1868 [related-post id="5764"] RvačkaKrvavá rvačka se strhla v noci na včerejšek mezi napilými hosty v jednom hostinci v Bubnech. Rozlícení rváčové tloukli se mezi sebou tak urputně, že se bylo co obávati, aby to některý životem nezaplatil. Ve rvačce této pokračováno bylo ještě před hostincem, až přivolané stráži se podařilo rváče na vše strany rozehnati. – Pražský denník, 18. 2. 1868 ZlodějMěstské policii podařilo se včera vypátrati zloděje, který ve zdejších hostincích provozoval mnohé krádeže s nevšední zběhlostí. Umělť se vloudit do hostinských pokojů a pokradl zde skvostů, hodinek a obleků za mnoho set zlatých. Vypátrání tajemného umělce toho bylo dosti obtížné; z chatrných jen poznámek vyslýchaných svědkův musela si policie domysliti podobu zloděje. Na to včera v poledne překvapen od městské policie mladý obchodnický pomocník B. z Březnice, kdy v jedné vinárně staroměstské popíjel; zatčený pak skutečně přiznal se ku krádežím těm hned v předběžném vyšetřováni. Včera dopoledne oznámil jistý gruntovník ze Zlatník, okresu jilovského, že mu na včerejšek ukradeny byly dva koně v ceně 500 zl. a lehký povoz a popsal koně i povoz. Ještě odpůldne vypátrány koně i povoz, zatknnt zloděj, a odevzdány věci úřadu příslušnému. – Národní listy, 18. 2. 1868 Ztracený ženichOna nevěsta ze Zbraslavi, které se předešlého téhodne ženich k sňatku nedostavil, posud jej ještě nemá. Dala mu před svatbou 75 zl. na šaty a ženich s penězi zmizel. Konečně v neděli ohlásila to nevěsta v Praze na policii žádajíc, aby jí ženicha vyhledali, an tento v dosavadním bytu svém již více nebydlí. – Pražský denník, 18. 2. 1868

18. 6. 1890: Pouliční automaty prodávají životní pojištění i frťany kořalky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

5. 3. 1890: Rekonstrukce mostu císaře Františka a sebevražda v Bubenči • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Gigantický pražský lunapark s obří horskou dráhou zmizel v propadlišti dějin • V dobách první republiky stávalo v pražských Vršovicích něco nevídaného – proslulý gigantický lunapark Eden s mnoha atrakcemi a pětikilometrovou horskou dráhou. Dnes už si na něj nejspíš vzpomenou jen naši praprarodiče, dříve to však bývalo velmi populární místo, kam s oblibou mířily tisíce Pražanů za víkendovou zábavou.

Horská dráha lunaparku Eden.

13. 3. 1868: Neznámý uličník házel uhlí po cestujících ve vlaku • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Uličnický kousek Včera večer hodil jakýsi nezbeda do jednoho vozu vídeňského vlaku, když právě kol Žižkova jel, kus uhlí a poranil jednoho cestujícího dosti značně na čele. Poněvadž takový uličnický kousek se na té straně už častěji přihodil, bylo by záhodno, blíže po onom nezbedovi pátrati a důkladně jej potrestati. – Pražský denník, 13. 3. 1868 Situace na Vltavě Vltava plyne již obyčejným svým řečištěm. Následkem toho jest převoz na všech místech opět otevřen a na řece se zase rozličná práce vykonává. Rybáři jsou zaměstnáni vytahováním písku, jehož nyní tak značné množství ke stavbám se potřebuje. Plavba s loděmi i vory se čile provozuje, zejmena včerejšího dne plouly po Vltavě ohromně dlouhé prameny, tak že převozníci museli někdy delší dobu čekati, než jim bylo možno s loďkami svými dále převážeti. – Pražský denník, 13. 3. 1868 [related-post id="6759"] Utopil se Ve středu dopoledne vytažena byla z Vltavy pod invalidovnou mrtvola muže, u něhož nalezena byla obchodnická knížka na jmeno Jana Pechra z Beranova a 6 zl. 25 kr. na penězích. – Pražský denník, 13. 3. 1868

Usekněte mi hlavu, žádal muž řezníka. Incident nakonec dopadl dobře • V dobových novinách se dočteme nejrůznější zprávy, které se z dnešního pohledu mohou zdát přinejmenším zvláštní. Vlastně ale jen dokládají, že lidská mysl je mimořádně komplikovaná, a že vůbec nezáleží na tom, jaký se právě píše rok. Přečtěte si dobový článek z Národních listů, který vyšel v lednu 1883.

14. 7. 1890: Výtržník v hostinci, dopadený zloděj květin a pobodání kovářského pomocníka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

31. 3. 1889: Nejbohatší lidé světa na konci 19. století • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

17. 5. 1889: Zatčený bigamista, dopadení zloději a zabavené maso • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.