Unikátní kryt Folimanka se o víkendu opět zdarma otevře pro návštěvníky

Kam vyrazit v PrazePetra Domašínská • 12. března 2019 • 2 minuty čtení

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

Foto: krytfolimanka.cz

Zajímá vás historie? Již tuto sobotu 16. března 2019 můžete opět vyrazit na prohlídku jednoho z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města. Unikátní prostory si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka je v současné době největší podzemní stavbou na území městské části Praha 2. Prostor o rozloze 1332 m² může v případě potřeby pojmout až 1300 osob. Kryt je udržovaný, osvětlený, vytápěný a v případě potřeby plně funkční.

Nekomentované bezplatné veřejné prohlídky probíhají vždy jednu sobotu v měsíci. Téměř celý kryt je bezbariérový, prostor je přizpůsoben dětem všech věkových kategorií, seniorům i neslyšícím návštěvníkům preferujícím psanou češtinu (plánek, navigace v prostoru krytu, zastavení s textovou informací). Vstup je povolen i vychovaným domácím mazlíčkům.

Na dotazy ohledně krytu a jeho historie vám na místě rádi odpoví pracovníci městské části, které najdete u hlavního vchodu, nebo dobrovolníci rozmístění přímo v krytu (česky, anglicky a rusky). Chcete-li si kryt v klidu prohlédnout, je vhodné přijít alespoň hodinu před zavírací dobou (kryt se zavírá v 15 hodin). Pokud tentokrát prohlídku nestihnete, nezoufejte. Další příležitost bude 13. dubna.

Podzemní kryt Folimanka vznikl na přelomu padesátých a šedesátých let 20. století, v době takzvané „studené války“. Byl budován a následně veden v režimu přísně tajné. V roce 1994 byl převeden pod hl. m. Prahu (respektive MČ Prahu 2), která ho v roce 2014 zpřístupnila veřejnosti.

Vstoupit do diskuze

bunkr bunkr Folimanka Folimanka historie kryt Folimanka MČ Praha 2 Praha 2 protiatomový kryt studená válka válka

Nepřehlédněte

19. 2. 1868: Při demolici domu objevili vzácné mince z 15. století • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Politická provokace Nějaká písnička „o bělohorských mučednicích“ ruší zase poklid naši neunavné c. k. policie. Tajní orgánové její alespoň vyzvěděli „zcela na určito“, že v jisté karlínské kavárně prodávala a „rozšiřovala se“ taková „kdesi tajně tištěná písnička“, v níž opěvují se mučeníci bělohorští a tudíž dává se nechuť a nelibost proti vládě na jevo. Totě skorem učiněný § 11. ministerského nařízení z roku 1854! Honem tedy buď pachatele, nebo aspoň rozšiřovatele vypátrat. A tajní orgánové skutečně vypátrali „rozšiřovatele“ v osobě zámečnického strojmistra pana Čeňka N. z jedné karlínské továrny. Tento prý – tak znělo udání – zajisté písničku tu v povědomé kavárně bud' sám prodával, aneb jest-li neprodával tedy prý si ji dojista koupil… Jednoho dne tedy octnul se milý strojmistr u výslechu. Chuďas ustrnul všecek, když vyložen před ním sáhodlouhý protokol obsahující výpovědi „svědkův“ a trnnl pořad více čím více z toho protokolu se mu projevovalo: nemělť prý do té chvíle skutečně ani potuchy, že by jakás podobná písnička existovati mohla. „Vy tedy neznáte tento tiskopis“? a ukazována mu jakás litografie ve zlaté obrubě. Milý strojmistr chutě vytahuje brejle, aby se na tu šlakovitou písničku, která ho přivedla do takového oplétání, přece důkladně podíval – avšak chyba lávky: Když prý vůbec ničeho o ní neví, nemusí prý ji také číst, a osudný „corpus delicti“ pustoval zase do akt. Ať má krásná literatura naše také své „misterie“! – Národní listy, 19. 2. 1868 Zmizela Dle udání, příslušnému úřadu o tom učiněném, zmizela od 13. t. m. Alžběta Červenková, manželka truhláře, z bytu svého č. p. 52 na Malé Straně. Odloučena od muže svého, žila v nouzi a bídě velké, nebylo by tedy nemožné, že se ubohá snad života trapného zbavila. – Národní listy, 19. 2. 1868 Zaplavení Pramen ze studně provalil se předevčírem v domě č. 815 na svatováclavském náměstí do sklepa vedlejšího domu a brzo byl celý sklep zaplaven. Na rychlo bylo povoláno několik mužů od hasičského sboru, kteří rourami skrze otvory sklepní vodu ze sklepa pumpovali, až se jim podařilo proud zastaviti a průlom zatarasiti. – Pražský denník, 19. 2. 1868 Divadlo Bergheerovo divadlo na senovážném náměstí požívá dosud stálé přízně pražského obecenstva, jak o tom svědčí každodenní četné návštěvy, jakých se mu dostává. Majitel jeho p. Bergheer ohlašuje veřejnými návěstími, že dosud provozované představení již jen krátký čas hráti budou, po nichž pak opět s novými představeními před obecenstvo předstoupí. – Pražský denník, 19. 2. 1868 [related-post id="5767"] Demolice Pachtův dům v granátnické ulici bude už co nejdříve dokona zbořen. Mohutné zdě staré této stavby vyžadují násilného bourání a některé vzdorují dlouho dělníkům než se sřítí. Včera ráno našel jeden z dělníků mezi zříceninami starou minci, na jejímž líci byla podobizna krále Jiřího Poděbradského, kol níž nápis v latinském jazyku “Jiří z Boží milosti král;” na druhé straně poněkud již otřené nalezal se stromek, nad nímž slunce se prostíralo. – Pražský denník, 19. 2. 1868 Roznášel bez povolení Nepovolaný roznašeč novin byl v pondělí večer zadržen na Smichově, když udal, že mu jeden tulák ukradl sedm výtisků jistého humoristického listu. Při vyšetřování se ukázalo, že neměl dovolení k roznášení novin a tak byl i se zlodějem soudu odevzdán. – Pražský denník, 19. 2. 1868 Ničema Zatknut byl v pondělí od obecní policie onen ničema, který v posledních dnech byl se do několika zdejších hostinců vloudil a tam hostům rozličné věci kradl. Dostižen byl v jednom hostinci na Václavském náměstí, právě když jednomu rabínovi byl ukradl zlaté hodinky s řetězem, pikslu, kabát, vestu a balík v ceně 35 ul. Zloděj tento je bývalý obchodní pomocník. – Pražský denník, 19. 2. 1868

23. 10. 1868: Šestiletá dívka nedbala varování a utopila se v rybníce • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

O víkendu se opět otevře unikátní protiatomový bunkr Folimanka • Pražanům se v sobotu 12. října 2019 opět otevřou brány jedenoho z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města. Unikátní prostory z časů studené války si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

7. 3. 1868: Žena se pokusila o sebevraždu vypitím žíraviny • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Stavba chrámu sv. Víta Minulé neděle ohledala zvláštní komise nové stavby na a v chrámu svatovítském. Komise ta záležela z předsedy svatovítské jednoty hrab. Frant. Thuna, více členův téže jednoty, mezi nimiž též br. Clam-Martinic se nacházel. U příležitosti té zaručil se hrabě Clam-Martinic, že onu část chrámu svatovítského, kteráž zvána jest kaplí Clam-Martinickou, na vlastní náklad dá znovu zříditi a upraviti. – Národní listy, 7. 3. 1868 Pokus o sebevraždu Zavraždit se chtěla včera ráno v jedné ulici vdova po jednom diurnistovi, která už delší dobu churavěla. Vypila tedy lahvičku žíraviny a když tu neúčinkovala, pořezala si žíly na levé ruce. Bolestí křičíc přivolala svou posluhovačku, která ji na zemi ležící nalezla. Nešťastnice byla v truhle odnešena do nemocnice, kdež ji lékaři myslí při živobytí zachovali. – Pražský denník, 7. 3. 1868 [related-post id="6481"] Z českého divadla V pondělí dne 9. března má p. Bittner, jeden z nejnadanějších mladších členů našeho divadla, svůj příjem. Zvolil si Shakespearovu tragedii „Romeo a Julie“, po delší čas již nedávanou, a bude hráti poprvé úlohu Romea. Volba sama již svědčí o pravé umělecké snaze pana beneficienta. – Pražský denník, 7. 3. 1868

Žena vypila žíravinu a doufala, že z tohoto světa odejde.

Duch se snažil zachránit syna. Nevysvětlitelný případ z počátku minulého století • Existují věci mezi nebem a zemí. Řada lidí občas prožije něco, co se nedá rozumně vysvětlit. Jak dokládá dobový novinový článek z roku 1902, nejedná se o nic nového. Mrazivý zážitek potkal i jednoho švýcarského lékaře.

Děsivé detaily o popravách popisoval na přednáškách kat ve výslužbě • Stát se profesionálním popravčím není nic, co po čem by normální člověk toužil. Přesto to svým způsobem bývalo řemeslo jako každé jiné. Jeden penzionovaný kat z Velké Británie přišel na počátku minulého století na to, jak si ke svému důchodu slušně přivydělat. Pořádal přednášky o popravách. Přečtěte si původní článek z Národních listů ze srpna 1901.

Přednášky o popravách

8. 1. 1868: Jak pražské zastupitelstvo volilo nového purkmistra • Pražští zastupitelé si na začátku roku 1868 zvolili nového purkmistra. Stal se jím advokát Karel Leopold Klaudy. Přečtěte si, jak o volbě přesně před 150 lety referovaly Národní listy.

26. 9. 1868: Obuvnický učenník z Karlína se málem utopil ve Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

17. 1. 1868: Dvanáctileté dívky provozovaly prostituci, policisté je zadrželi • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

1. 4. 1889: Studenti stále neobdrželi zakoupené podobizny císaře pána • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

31. 10. 1889: Nález vzácných ptáků, pokousaný chlapec a žena na útěku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

3. 9. 1889: Pokus o usmíření rozhádaných manželů zhatila prolitá krev • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

17. 10. 1868: Průčelí chrámu sv. Ignáce na Karlově náměstí čeká oprava • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Na mysli pomaten V soukennické ulici pracoval dosud 31letý syn jednoho truhláře u svého otce a za poslední doby jevily se při něm známky, že je chorobou ducha postižen. Když pak večer chtěl si žíly na rukou břitvou přeřezati, odevzdán jest do blázince. – Pražský denník, 17. 10. 1868 Kiosky zavřely Průsvitné kiosky, jichž v posledním čase v Praze opět několik nových postaveno bylo, nedostojí svému úkolu a sotva se podnikateli vyplatí. Nyní jsou již i od prodávaček zcela opuštěny, jelikož od včerejška v kioskách těchto výprodej novin c. kr. policejním ředitelstvem zakázán jest. – Pražský denník, 17. 10. 1868 [related-post id="13813"] Rekonstrukce Průčelí chrámu sv. Ignáce na Karlovu náměstí, kde jak známo členové řádu jezovitského osazeni jsou, počalo se v těchto dnech opravovati. Mimo to bude celý zevnějšek tohoto chrámu, jenž vnitřním svým vyozdobením mezi nejkrásnější v Praze se počítá, důkladně obnoven. – Pražský denník, 17. 10. 1868 Z Karlína Ve dlažbě Karlína se včerejším dnem za příčinou nastalého zimního počasí pro letos ustálo. Střída královská jest až do polou náměstí vydlážděna a včerejším dnem se počalo opět s povozy přímo ulicí touto bez zajížďky do Prahy jeti. – Pražský denník, 17. 10. 1868

Hromadění mrtvol na břehu Dunaje přitahovalo zloděje jako magnet • V Bratislavě (dříve Prešpurku) se v roce 1896 začal rozmáhat velký nešvar. Místní zloději okrádali nebožtíky, které na břeh Dunaje vyplavila voda. Brali jim často i to úplně poslední, co měli. Přečtěte si dobový novinový článek, který vyšel v pražských Národních listech.

Mejla Hlavsa má v Praze svou pamětní desku • Novou pamětní deskou připomíná městská část Praha 2 svého čestného občana Milana Mejlu Hlavsu. V pasáži domu v Bělehradské ulici č. 120 ji odhalila starostka Jana Černochová za účasti Hlavsovy rodiny a nejbližších přátel v pátek odpoledne, v předvečer jeho nedožitých sedmdesátin. Upozorňuje tak na místo, kde legendární baskytarista, zpěvák a skladatel před třiceti lety působil.

26. 6. 1890: Muž se tak dlouho soudil, až z toho nakonec zemřel • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Poprava K. H. Franka. Tisíce Pražanů vyprovodily nacistickou zrůdu do pekla • Svého času byl nejmocnějším mužem v protektorátu. Ty dny jsou už ale dávno pryč. Je středa 22. května 1946 ráno a Karl Hermann Frank má být už za několik málo hodin popraven na dvoře pražské pankrácké věznice. Není snad nikdo, komu by ho bylo líto.

Karl Hermann Frank ve vězení.

Petřínská rozhledna v plamenech. U tragédie zasahovali stateční pražští hasiči • Chybělo málo a jedna z dominant Prahy – Petřínská rozhledna – už nemusela stát. Ocelový kolos se dostal v roce 1938 do velkého nebezpečí. Bez včasného zásahu hasičů mohlo dojít k narušení statiky. Ohroženy byly také desítky lidských životů. Je 5. července 1938 a všichni Pražané jsou na nohou. Vrcholí totiž jubilejní X. všesokolský slet. Cvičení Sokolů na vyprodaném strahovském stadionu sleduje kromě jiných i prezident Edvard Beneš s manželkou Hanou. Krátce po 15. hodině je na cvičišti přestávka. Diváky i cvičence náhle překvapí hustý černý kouř, který se valí z vrcholu nedaleké Petřínské rozhledny. Zakrátko vyšlehávají plameny. Tohle zřejmě není součást programu, dochází všem přítomným na tribunách. Lidé zůstali klidní Následkem elektrického zkratu propuká v kabině výtahu požár. Naneštěstí se uvnitř zrovna nenachází žádní cestující. Zhruba 80 lidí na ochozu rozhledny se ale právě kochá výhledem na Prahu. Začíná hra o čas. Je potřeba je dostat rychle do bezpečí. Všichni zakrátko s neuvěřitelnou ukázněností schází po schodech dolů. Majitel restaurace pod věží si mne ruce, vypadá to na velkou tržbu. Hosté si u stolů zřizují hlavní stan a sledují práci pražských požárníků, kteří na místo doráží vzápětí. Z ústřední stanice jsou tu dvě družstva. Na výpomoc přispěchali také členové střešovické pobočky. [related-post id="12157"] Složitý zákrok Hašení požáru komplikuje šedesátimetrová výška a hustý kouř, přes který není téměř nic vidět. Stateční hasiči Verner a Šiška pronikají vikýřem na střechu rozhledny. Zjišťují, že právě tudy se oheň nebezpečně šíří. Plameny proskakují pod oplechování střechy a začínají pohlcovat dřevěnou konstrukci zastřešení. Příruční hasící přístroje nezabírají, a proto jsou nasazeny hadice. Výkonné čerpadlo napojené na hydrant tlačí vodu k místu požáru. Plameny jsou tak silné, že hasiči musí nejprve ustoupit. Po přemístění útočného proudu se však živel daří utlumit a následně zcela zlikvidovat. [related-post id="12057"] Pocta zachráncům Celá akce netrvá ani 40 minut. Na protějším břehu Vltavy vše pozorují stovky Pražanů s dalekohledy. Na strahovském stadionu končí přestávka. Potlesk při nástupu cvičenců nyní nepatří jen jim, ale i zachráncům pražské dominanty. Prezident Beneš se nechává velice pečlivě informovat o průběhu požáru a nešetří chválou a uznáním hasičské práce.

Požár Petřínské rozhledny (fotomontáž).

30. 3. 1868: Smíchov požaduje finanční náhradu po svém bývalém vedení • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Usnesení Smíchovský obecní výbor usnesl se na sobotní své schůzi, že požádá ministerstvo, aby bez prodlení počala stavba železnice smíchovsko-rakovnické s nádražím na Smíchově, zároveň ale aby ten, komu stavba ta svěřena bude, dostal za úlohu, uhlí nedovážeti dráž, než jak nabídli se bratří Kleinové. Městská rada smíchovské by byla ráda odporučila p. Kleina, aby jemu stavba svěřena byla, ale dr. Prachenský a jiní členové výboru se tomu opřeli. ― Mimo jiné se obecní výbor též usnesl, že nepožene sice bývalého ředitele kanceláře p. Mikše před trestní soud, to ale u občanského soudu na něm vymáhat bude, by vrátil obci 539 zl. 14 ½ kr., které se v obecní pokladně nedostávají. Také usnešeno, že má bývalý purkmistr dr. Kink nahradit obci 76 a p. Portheim 71 zl. – Pražský denník, 30. 3. 1868 Telegraficky Kněžna Johana Auerspergová, choť nejvyššího maršálka zemského, porodila v sobotu ráno dcerušku. ― Ve čtvrtek zemřel na Hradčanech sekretář i notář arcibiskupské konsistoře důst. p. P. Jeroným Höniger v 73 roku svého věku na vysílení. ― V měšťanské besedě pražské byl zvolen za předsedu opět p. Huleš, a za náměstka jeho p. Hanke. ― Zouška na mostě pod Letnou, jakou asi tíži unese, ustanovena jest prozatím na den 15. dubna. ― Na Smíchově bude zřízena telegrafní šlace s denní i noční službou a zvláštní poštovní výpravna. – Pražský denník, 30. 3. 1868 [related-post id="8414"] Opařené dítě V Držkově u Tanvaldu vařila ve středu, 25. t. m. kupcova 18letá dcera oběd a vrazila do hrnce s vařicí vodou tak silně, že se hrnec roztloukl a voda na 5letou sestřičku, která u kamen v košilce stála, se vylila. Opařené dítě zemřelo ještě téhož dne v strašných bolestech. – Pražský denník, 30. 3. 1868

Na opravený Negrelliho viadukt se vrací vlaky. Ve své době byla stavba světovým unikátem • Správa železnic dokončila rekonstrukci historického Negrelliho viaduktu. Vlaky se na něj vrátí v pondělí 1. června. Památkově chráněný most slouží dopravě v hlavním městě již od roku 1850.