Tajemství jména Prahy: Odhalte původ názvu našeho hlavního města

ZajímavostiKristián Vích18. května 20242 minuty čtení

Foto: Unsplash

Praha, matka měst, srdce Evropy. Název, který zná celý svět. Ale odkud se vlastně vzal? Jaká je historie tohoto jména, které nese naše hlavní město už po staletí? Pojďme společně poodhalit roušku tajemství a ponořit se do fascinujícího příběhu o původu názvu Praha.

Jedna z nejznámějších teorií o původu jména Praha se váže k pověsti o kněžně Libuši. Podle legendy Libuše vyslala své posly, aby našli místo pro založení nového hradu. Když poslové dorazili na místo, kde dnes stojí Pražský hrad, spatřili muže, který tesal práh (staročesky „práh“) dveří. Libuše pak prorokovala: „Tam, kde tesáte práh, vystavte hrad! A protože i velcí páni se budou před tímto prahem sklánět, nazývejte jej Prahou.“ Ačkoliv je tato pověst velmi známá, jedná se spíše o lidovou slovesnost než o historický fakt.

Etymologické teorie

Jazykovědci a historici se snaží odkrýt skutečný původ jména Praha pomocí etymologických studií. Podle jedné z teorií je název odvozen od slova „práh“ ve smyslu říčního brodu nebo peřeje. V místech dnešní Prahy totiž existovaly mělčiny a brody přes řeku Vltavu, které mohly dát městu jeho jméno. Další teorie pracuje s předslovanským původem názvu, odvozeným od výrazu „pražiti“ (ve smyslu vypražovat nebo vypalovat porost při klučení lesa). Tato teorie naznačuje, že oblast byla pojmenována podle způsobu, jakým byla připravována půda pro osídlení.

Nejstarší záznamy

První písemná zmínka o Praze pochází z roku 929, kdy se v latinských análech objevuje název „Praga“. V průběhu 10. a 11. století se pak název města vyskytuje v různých podobách, jako například „Phraga“, „Fraga“ nebo „Braga“. Tyto záznamy potvrzují, že jméno Praha má dlouhou a bohatou historii sahající hluboko do středověku.

Mezinárodní srovnání

Zajímavé je, že Praha není jediným městem s tímto názvem. V Polsku najdeme vesnici Praga, která je dnes součástí Varšavy, a v Itálii existuje obec Praga. I když přímá souvislost mezi těmito místy a naší Prahou není prokázána, ukazuje to, že název má možná širší evropský kontext.

I když zcela přesný původ jména Praha zůstává zahalen tajemstvím, jedno je jisté – je to název, který si naše město nese a ponese s hrdostí po staletí. Ať už byl inspirován pověstí o Libuši, říčními brody nebo vypalováním lesů, Praha si své jméno zaslouží. Je to město s bohatou historií a jedinečným charakterem, které si získalo srdce lidí po celém světě.

Zdroj: https://cs.wiktionary.org/wiki/Praha

Nepřehlédněte

Z Prahy do Bukurešti začne příští rok létat Blue Air • Na pražské Letiště Václava Havla vstoupí nová letecká společnost. Od 28. března 2021 zahájí provoz na trase z Prahy do Bukurešti rumunský dopravce Blue Air.

Kultovní hlasatel Miloš Frýba. Zmizel z obrazovky a stal se záhadou • Píše se rok 1968 a do Československé televize nastupuje jako elektroefektář, tedy tvůrce elektrických efektů, třiadvacetiletý pohledný blonďák Miloš Frýba. Málokdo tuší, že už za pár let se z něj stane hvězda obrazovky.

Miloš Frýba jako programový hlasatel.

Návod na šťastný život od našich praprababiček • Nejspíš už od počátku světa řeší většina lidí otázku, jak být v životě šťastný. Někdo svůj zaručený recept má, jiným ho možná poskytne článek z dobového časopisu z roku 1909. Neznámá autorka v něm popisuje, čím se šťastní lidé odlišují od těch nešťastných. A také nabízí rady, které budou zcela jistě platné i za dalších 100 let.

Obchodní inspekce varuje před smrtelně nebezpečnou nabíječkou na telefon • Česká obchodní inspekce (ČOI) vydala okamžitý zákaz prodeje nabíječky pro mobilní telefony, která může pro spotřebitele představovat vážné riziko úrazu elektrickým proudem. Jedná se o nabíječku s názvem „Mobil Phone Charger 14 in 1, 5G/6G“.   

Nebezpečná nabíječka může způsobit úraz elektrickým proudem.

Počet nakažených koronavirem za pátek opět přes 11 tisíc • V pátek bylo v Česku zaznamenáno 11 192 nových případů nákazy koronavirem. Hygienici vykázali 32 917 provedených PCR testů, z nichž 34 % vyšlo pozitivně. Antigenních testů se provedlo 43 381.

V pondělí přibylo 10,5 tisíce nakažených a 265 zesnulých • V pondělí bylo v Česku zaznamenáno 10 466 nových případů nákazy koronavirem. Hygienici vykázali 21 706 provedených PCR testů, z nichž 48 % vyšlo pozitivně. Antigenních testů se provedlo 91 438.

Co trápí žáky a učitele pražských škol? Kvůli šikaně město nechalo vypracovat analýzu • Hlavní město si v rámci veřejné zakázky nechala společností SC&C změřit klima na školách a ve školských zařízeních, které zřizuje. Vedení města tím mimo jiné reagovalo na kauzu šikany na jedné ze středních škol.

Jak přežít vedro v Evropě: Doporučení pro aktivity a opatření v tropickém počasí • Evropa se nyní potýká s intenzivní vlnou veder, která přináší extrémně vysoké teploty. V některých částech kontinentu teploměry dosahují až neuvěřitelných 40 °C. Česká republika není výjimkou, a tak je důležité vědět, jak se člověk může vypořádat s takovým tropickým počasím.

15. 10. 1889: Sebevražda z nešťastné lásky a šílený návštěvník divadla • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Spor o budoucnost Veleslavínského zámku. Do správy ho chce Praha 6 i Ministerstvo kultury • Městská část Praha 6 nesouhlasí s pronájmem areálu Veleslavínského zámku čistě pro potřeby Ministerstva kultury. Shodli se na tom starosta Prahy 6 Ondřej Kolář a radní MČ pro oblast školství Marie Kubíková.

Veleslavínský zámek.

Něco si přejte, budou padat hvězdy. Co musíte udělat, pokud je chcete vidět? • Na noční obloze bude tento víkend k vidění nevšední představení. V noci z neděle na pondělí nastane letošní maximum každoročního srpnového meteorického roje Perseid. V průběhu noci bude možné spatřit na městy neosvětlené obloze zejména mezi půlnocí a 4. hodinou ranní průměrně 70 meteorů za hodinu. Díky fázi Měsíce v novu 11. srpna budou podmínky prakticky ideální, znovu se takové naskytnou až v roce 2023. Kromě meteorické podívané obloha nabídne pohled na 4 nejjasnější planety Sluneční soustavy. První meteory z Perseid jsou zpravidla pozorovány již 17. července, poslední pak 24. srpna. Nejvíce jich však padá okolo maxima, které letos nastane v noci z neděle 12. srpna na pondělí 13. srpna. Podmínky jsou přitom ideální, Měsíc vstoupí do fáze novu 11. srpna v 11:59 SELČ a v noci maxima tedy nebude vůbec rušit svým svitem. Pozorování meteorů ale astronomové doporučují zejména v druhé polovině noci, kdy souhvězdí Persea s radiantem roje vystoupá nejvýš nad obzor. Díky tomu mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní zazáří každou hodinu přibližně 70 meteorů. Sledovat hvězdy v Praze ale bude obtížné. Ideální místo by mělo být vzdáleno desítky kilometrů daleko od měst s co nejlepším výhledem do všech stran. Pro sledování úkazu není třeba žádný dalekohled – meteory vylétají náhodně po celé obloze a jsou dost výrazné na spatření pouhýma očima. Nejvíce jich bude vidět na obloze nerušené světelným znečištěním z měst a obcí. Při menším umělém jasu noční oblohy totiž vyniknou i slabší meteory. Pozorovat úkaz je nejvhodnější vleže, například ve spacáku nebo na lehátku. [related-post id="11776"] Perseidy jsou známy už 1760 let První zmínky o úkazu pocházejí z poloviny 3. století našeho letopočtu v souvislosti s umučením svatého Vavřince (~230-258). Ten byl jedním z církevních hodnostářů strážících majetek v Římské říši. Při pronásledování Křesťanů prý neuposlechl příkaz krutého římského císaře Valeriána odevzdat církevní majetek vládci a raději jej rozdal chudým. Několik dní po jeho popravě 10. srpna 258 podle lidí z nočního nebe padaly třpytivé slzy a od této události jsou Perseidy lidově známé jako „slzy svatého Vavřince“. Že jde o astronomický úkaz, prokázal až italský astronom Giovanni Schiaparelli (1835-1910) v druhé polovině 19. století. Jako první na světě našel přímou spojitost meteorů s kometami a dokonce určil, že původem Perseid je prach z periodické komety 109P Swift-Tuttle, objevené dvěma americkými astronomy v roce 1862. Kometa s periodou 134 let se naposledy u Slunce objevila v roce 1992. Znovu se k němu přiblíží až v roce 2126. Pravidelně nám ji ale připomíná roj Perseid tím, jak Země každý rok mezi 17. červencem a 24. srpnem prochází na své dráze skrze prachový proud rozptýlený za kometou. Prachové částice zvané meteoroidy se střetávají se Zemí a v atmosféře zazáří jako meteory. Protože tyto částice mají rozměry zpravidla menší než zrnka písku a jsou složeny z křehkého kometárního materiálu, při průletu zemskou atmosférou se zcela vypaří. Pozorovat je můžete více jak měsíc okolo maxima roje. Nejvíce jich však padá v době, kdy se Země ocitá v nejhustší oblasti proudu meteoroidů, vždy okolo 12. srpna [related-post id="11678"] Název roje podle souhvězdí Persea Název meteorického roje Perseid je odvozen od místa v souhvězdí, z něhož meteory vlivem perspektivy zdánlivě vylétají. Meteoroidy roje Perseid vstupují do atmosféry rychlostí 59 km/s a začínají zářit ve výšce okolo 120 km nad zemí. Pohasínají o desítky kilometrů níže, v případě větších Perseid i méně než 80 km nad zemským povrchem. Vlétají přitom do atmosféry z jednoho směru. Proto se nám zdá, jakoby jejich dráha vycházela z jediného bodu na obloze, který se odborně nazývá radiant. Právě ten v době maxima roje leží v horní – severovýchodní polovině souhvězdí Persea. Vzhledem k tomu, že toto souhvězdí u nás vůbec nezapadá, létají meteory po celou noc. Nejvíc jich ovšem spatříme od půlnoci až do rozbřesku, neboť v té době je Perseus již velmi vysoko nad obzorem a stoupá takřka k nadhlavníku. [related-post id="11480"] Pozorování Perseid zpestří jasné planety Už zvečera budeme moci pozorovat velmi jasnou planetu Venuši nad západním obzorem (za opravdu dobrých podmínek lze vyhledat i nesmírně úzký srpek Měsíce). Za soumraku pak nad jihozápadem najdeme také planetu Jupiter. Po desáté hodině už vynikne stříbřitý pás Mléčné dráhy, část naší Galaxie. Potáhne se přes celou oblohu a ve směru k jejímu centru nad jihem najdeme Saturn. Celou noc pak zůstává velice výrazný Mars, který byl na konci července letošního roku nejblíž k Zemi za posledních 15 let. Po půlnoci uvidíme nad jihovýchodem vycházet souhvězdí Býka a v něm výrazné otevřené hvězdokupy Hyády a Plejády. Časně ráno pak vychází Orion. Situaci si můžete nasimulovat pomocí volného počítačového planetária Stellarium. Ačkoliv jsou Perseidy každoročně velice aktivním meteorickým rojem, různá fáze Měsíce v období jejich maxima může činit pozorování velice obtížné kvůli měsíčnímu svitu. Podmínky podobné těm letošním jsou poměrně vzácné, další takové nastanou až v srpnu roku 2023, kdy nov nastane jen 3 dny po maximu roje.

Stavebnictví pokračuje v mírném růstu. Táhne ho i bytová výstavba. Důvod k optimismu ale není • České stavebnictví v srpnu mírně rostlo, meziročně o 1,2 procenta. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejde nicméně o žádný důvod k velkým oslavám, může za to hlavně nízká srovnávací základna. Oproti červenci byla srpnová stavební výroba srovnatelná, narostla o pouhých 0,1 procenta. Sektoru pomáhá mimo jiné bytová výstavba, kdy během srpna bylo v rámci celé ČR zahájeno o 40,2 procenta bytů více než ve stejném měsíci loňského roku.

Schváleno. Nová pražská lanovka do pěti let propojí Podbabu s Bohnicemi • Pražští zastupitelé schválili stavbu nové lanové dráhy, která propojí městské části Praha 6, Troju a Prahu 8. Celkem 2,5 kilometru dlouhá jízda z Podbaby do Bohnic se stometrovým převýšením a překonáním řeky potrvá asi sedm minut. Celkové náklady se odhadují na 1,5 miliardy korun.

Most přes kanál La Manche. Nerealizovaný plán z 19. století • V roce 2018 přišel Boris Johnson, tehdy ještě jako britský ministr zahraničí, s myšlenkou na stavbu mostu přes kanál La Manche. Spojení Francie a Velké Británie železničním tunelem podle něj nestačí. Podobné plány se přitom objevovaly již na konci předminulého století. Přečtěte si, jak o něm psaly dobové Národní listy v dubnu 1891.

Kam vyhodit obal od zubní pasty? Nová kampaň testuje známé tváře • Svozová společnost Pražské služby se během letních prázdnin zaměří na téma správného třídění odpadu a předcházení jeho vzniku. V rámci online kampaně pětice známých osobností podstoupí tzv „Třídicí kvíz“. Jako první si ho vyzkoušel herec, scenárista a bojovník v MMA Jakub Štáfek.

V Česku vyrostlo nejvíce nebytových budov za posledních 15 let • V roce 2020 se meziročně dokončilo o 4,2 % více nových nebytových budov než v roce předchozím. Největší budovy budou sloužit průmyslu a skladování, byly na ně vynaloženy i největší investiční náklady. Nejvíce budov se dokončilo v Jihomoravském kraji, největší budovy jsou v Praze. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Výstava ukazuje, jak se z provinční Prahy stala významná metropole • Muzeum hlavního města Prahy pořádá od 13. června 2018 do 24. února 2019 v hlavní budově muzea na Florenci dvousálovou výstavu s názvem Praha 1848–1918. Výstava představuje významné okamžiky zejména druhé poloviny 19. století a počátku 20. století, kdy v Praze došlo k dramatickým událostem, jež stály za proměnou provinčního města Prahy v moderní metropoli. Významná data 1848 i 1918 slaví letos 170. a 100. výročí, čímž se výstava připojuje k oslavám vzniku první Československé republiky. Vystavena budou realistická vyobrazení z muzejních sbírek, dobové plány a fotografie ilustrující obecný rozvoj Prahy. K výstavě jsou připraveny doprovodné programy pro veřejnost i pro školy. Zároveň v rámci výstavy vychází i nová publikace. Výstava realizovaná ve dvou sálech hlavní budovy muzea představí významné okamžiky sedmi desítek let, během nichž Praha prošla výraznou proměnou a z provinčního města se stala moderní metropolí. Návštěvník výstavy si může hned v úvodu udělat představu o politických změnách po březnu 1848 i o dramatických pouličních bojích na barikádách v červnu 1848, které bývají označovány jako Svatodušní bouře. Grafické listy ilustrují odhodlanost obránců barikád uhájit své město před agresí generála Windischgrätze, zarytého příznivce starých pořádků, stejně tak urputnost vojáků při dobývaní barikád a obsazování vzbouřeného města. Vystaven je rovněž soubor zbraní odevzdaných Pražany po porážce povstání. [related-post id="9642"] Dobové plány a zejména historické fotografie ilustrují jak obecný rozvoj Prahy na konci „prodlouženého“ 19. století, tak i brutální proměnu života Pražanů v době první světové války. Obraz tohoto dramatického období je zde představen jako mozaika jednotlivých příznaků války a jejich dopadu na každodennost pražského obyvatelstva. Díky rozmanitému souboru fotografií a tisků má návštěvník výstavy možnost přenést se v čase do ulic a domů pražských čtvrtí před sto lety a seznámit se s každodenní realitou přídělového systému, zásobovacích potíží ve městě a v neposlední řadě s přijímáním zraněných vojáků vracejících se z fronty. Výrazný předěl v rámci výstavy představuje sekce věnovaná prvním dnům samostatného Československa. Hektické události 28. října jsou zde nastíněny z perspektivy hlavních politických protagonistů, jejichž postup při obsazování klíčových úřadů v historickém centru Prahy přibližuje interaktivní dobový plán města. Chronologický rámec výstavy završuje návrat prezidenta Tomáše G. Masaryka do vlasti. [related-post id="6443"] Dobová vyobrazení, fotografie a tisky doplňují moderní počítačové animace, díky nimž historické prameny dostávají novou dynamiku. Divák se kupříkladu může zábavně i názorně poučit o zvratech v bojích v červnu 1848, rovněž sledovat rozvoj města po zbourání hradeb pomocí digitálního prolínání historických plánů města či se seznámit s novými stavbami: železničními i silničními mosty nebo výstavnými veřejnými budovami, z nichž nejvíce zaujme reprezentativní budova Národního divadla.

Geniální muž s kalkulačkou v hlavě. Jeho výpočty přivedly v úžas francouzské akademiky • Část lidí se rodí s určitým darem, který se vymyká běžnému chápání. V Evropě žil kdysi muž, který by se v současné době bez problémů obešel bez kalkulačky. Jak ale zmiňuje dobový článek Národních listů z roku 1892, mělo to i odvrácenou stranu mince. Celý text si nyní můžete přečíst v původní podobě.

Praha 8: Drzý cyklista oloupil koloběžkařku o 400 tisíc korun • Pražští kriminalisté od loňského prosince vyšetřují loupež, ke které došlo v Praze 8 v ulici Na pěšině. Poškozená žena se večer vracela z práce domů. U sebe přitom v tu chvíli měla obrovskou částku peněz – více než 400 tisíc korun.

31. 10. 1868: V Praze se otevírá nová moderní krejčovská továrna • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.