Geniální muž s kalkulačkou v hlavě. Jeho výpočty přivedly v úžas francouzské akademiky

Část lidí se rodí s určitým darem, který se vymyká běžnému chápání. V Evropě žil kdysi muž, který by se v současné době bez problémů obešel bez kalkulačky. Jak ale zmiňuje dobový článek Národních listů z roku 1892, mělo to i odvrácenou stranu mince. Celý text si nyní můžete přečíst v původní podobě.

Zázračný počtář

Těchto dnů představen francouzské akademii věd počtář-umělec Jacques Inaudi, jehož výkony jsou vskutku obdivuhodné.

Inaudi, mladík 24letý, posadil se zády k tabuli, na kterou jeden z přítomných napsal dvě řady čísel po devatenácti místech. Přečetli mu jednou obě řady čísel, on opakoval je zcela správně a na vyzvání odčítal spodní řadu od svrchní a ohlásil správný výsledek po několika vteřinách. Za všeobecného úžasu výsledek přepočítán a shledán úplně správným.

Jeden z akademiků učinil k němu dotaz: »Které číslo, sečteme-li jeho druhou a třetí mocnost, dá 3600?« Jen po dvou vteřinách odpověděl Inaudi za potlesku akademie: »Je to číslo 15.«

Po několika podobných otázkách prohlásil Inaudi, že je s to, současně mluvit a při tom rozluštit dva početní úkoly zároveň. Na to dal mu p. Poincarré následující úkol: »4800 na druhou mocnost, méně 1, děleno 6.«

Na to mu položil p. Bertrand následující dotaz: »Na který den v týdnu připadl 11. březen 1822?« Nerozmýšleje se ani chvíli, odpověděl Inaudi: »11. březen 1822 byl pondělek. Člověk narozený v tento den byl dnes stár právě tolik a tolik dní, hodin, minut a vteřin.« Všechna tato čísla přepočítána a shledána správnými.

Hned na to doložil Inaudi: »Výsledek úkolu daného p. Poincarrém jest 1960.« Páni akademikové žasli. Ustanovili pětičlennou komisi, aby prozkoumali metodu Inaudiovu.

Tato úžasná paměť je u mladého počtáře vyvinuta toliko jednostranně, on sám doznává, že nebyl ve škole s to, naučit se zpaměti sebe menší stať z čítanky.

– Národní listy, 25. 2. 1892. Autor neuveden.