česká státnost

Nepřehlédněte

VIDEO: Největší výstava plžů v republice probíhá v pražské zoo • Slavnostní vernisáží v Galerii Gočárovy domy začala jedinečná výstava s názvem Achatiny v Zoo Praha, která představuje fascinující svět plžů. Návštěvníci tam najdou největší výběr v ČR – šneky různých tvarů i barev, malé o velikosti pouhého centimetru až po dvaceticentimetrové obry. K vidění jsou druhy pozemní i stromové, býložravé i částečně masožravé, chovatelské novinky a druhy natolik unikátní, že je neuvidíte nikde jinde – například původem z Nigérie nebo Konga. Výstava představuje zejména zástupce šneků z čeledi Achatinidae - neboli oblovek - tropických suchozemských plžů dorůstajících velikosti až 30 cm. Ti se v posledních letech stali pro svůj atraktivní vzhled a nenáročnost oblíbenými domácími mazlíčky. Nechybí ovšem ani zástupci českých plžů, jako například hlemýždi, slimáci a plzáci. Každou neděli od 10 do 18 hodin až do konce výstavy 2. září se mohou návštěvníci těšit i na komentované prohlídky, mezi 14. a 15. hodinou se jim bude věnovat také chovatel Tomáš Protiva, který zodpoví otázky nebo poradí, jak šneky snadno chovat i doma.

Svět jehličnanů přibližuje letní výstava v Botanické zahradě • Jehličnany obývají naši planetu už od prvohor a od té doby se dokázaly vyrovnat s řadou změn a překážek. Dodnes jsou neodmyslitelnou součástí světové flóry. Jaká tajemství skrývá tato fascinující skupina dřevin? To prozradí letošní letní výstava v Botanické zahradě hl. m. Prahy.

Nová výstava představuje místa, kde Antonín Dvořák čerpal inspiraci • Národní muzeum otevřelo na konci dubna novou výstavu v Muzeu Antonína Dvořáka, která se zaměřuje na to, jak se tento jedinečný český skladatel ve svém díle inspiroval přírodou. K vidění je i několik unikátních předmětů, které ukazují, s jakou oblibou se Dvořák věnoval procházkám, zahradničení nebo chovu holubů.

Pražská muzejní noc už dnes! Kam můžete zdarma vyrazit? • Dnes v 19 hodin odstartuje již 15. ročník Pražské muzejní noci. Vyrazit můžete zdarma celkem do padesáti pražských muzeí, galerií a dalších kulturních institucí v celkem 77 objektech.

Nová výstava představuje významná ocenění Antonína Dvořáka • Národní muzeum zahájilo ve svém Muzeu Antonína Dvořáka zbrusu novou výstavu s názvem Antonín Dvořák a sláva. Návštěvníkům nabízí možnost prohlédnout si mnohá ocenění, která slavný skladatel během života posbíral. Připomenuto je i poslední rozloučení se skladatelem, jenž se stalo celospolečenskou událostí. Od narození Antonína Dvořáka letos uplynulo 180 let.

Národní muzeum zpřístupní výstavu Sluneční králové nad rámec běžné otevírací doby • Unikátní mezinárodní výstava Sluneční králové se od svého otevření 31. srpna 2020 i přes protiepidemická opatření těší velkému zájmu veřejnosti. V současnosti je kapacita omezena na 25 %. Z tohoto důvodu se Národní muzeum rozhodlo umožnit svým návštěvníkům zhlédnout výstavu také mimo běžnou otevírací dobu. Ve čtvrtek 10. prosince 2020 tak budou mít zájemci poprvé možnost navštívit tuto unikátní expozici v Historické budově Národního muzea bez čekání.

Výstava Sluneční králové

Milan Rastislav Štefánik. Spoluzakládal republiku, zemřel strašlivou smrtí • Patřil mezi skupinku mužů, bez nichž by samostatná Československá republika nevznikla. Jeho život ale předčasně ukončila letecká tragédie. Šlo o náhodu, nebo úmysl? Milan Rastislav Štefánik (* 21. července 1880), rodák z vesnice Košariská na západním Slovensku. Astronom, vojenský letec a brigádní generál ozbrojených složek Francouzské republiky. Muž, bez něhož by samostatné Československo možná ani nevzniklo. Věděli jste, že i Štefánik působil v našem hlavním městě? Když ke konci 19. století maturuje na sarvašském lyceu s vyznamenáním, je rozhodnutý pro studium v Praze na technické univerzitě, obor stavební inženýrství. Na školu je přijat a posléze začíná jeho působení v metropoli Českého království. Školu ale nedokončuje, jelikož ho zaujala astronomie. Ta se toho času vyučuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde jako řádný profesor působil Tomáš Garrigue Masaryk. Zde se nechává Štefánik zapsat a stává se stoupencem Masarykovy myšlenky. Detvan a láska k národu V Praze působí v době jeho studia slovenský spolek Detvan, který velkou měrou přispívá k rozvoji národního povědomí pražských slovenských studentů. Na začátku nového století je zvolen za předsedu tohoto spolku. Společně s Vavro Šrobárem a dalšími se snaží informovat českou společnost o Slovensku a pomaďaršťování slovenského etnika. Zde začíná Štefánik svou redaktorskou činnost, díky které myšlenka česko-slovenské vzájemnosti nadále nabírá na popularitě v české společnosti. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13567"] Astronom Největším Štefánikovým snem je však Paříž a kariéra vědce v oboru astronomie. V roce 1904 proto odchází z Prahy a v Paříži se zařazuje jako vědecký pracovník. Ze začátku ho trápí existenční problémy, ale vše se díky pomoci přátel a vlastnímu úsilí brzy zlepšuje. V jeho nejúspěšnějším roce 1906 vydává hned 7 vědeckých prací a jeho renomé začíná stoupat. Příchod války Příchodem války je Štefánik nucen respektovat tento stav a nastoupit na frontu. Kvůli svému zdravotnímu stavu to však není možné hned. Nejprve tedy nastupuje na vojenskou leteckou školu, kde získává diplom pilota a hodnost desátníka. Poté je vyslán na západní frontu. Bojuje s nasazením pro věc, ví totiž, že tato válka může být příležitostí k osamostatnění Slováků a Čechů. Nějaký čas bojuje i na srbské frontě. Organizátor Československé národní rady Po návratu do Paříže v druhé polovině války se seznamuje s vícero vlivnými osobnostmi francouzské politiky a naprosto se ztotožňuje s myšlenkami Masaryka a Beneše. Díky konexím jim domlouvá schůzky s francouzskými politiky, kteří mohou pomoci uspíšit vznik samostatného států Čechů a Slováků. On sám se zasloužil především o vytvoření zárodků československého vojska a o působení československých odbojových organizací. Udržuje diplomatické styky napříč politickým spektrem tehdejší Evropy. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13566"] Atentát? Po válce se má stát ministrem ozbrojených sil, avšak 4. května 1919 při svém návratu do již samostatného Československa umírá při tragické nehodě svého letadla v obci Ivanka pri Dunaji u Bratislavy. Dodnes se spekuluje, zda to nebyla ze strany československých elit záměrná likvidace. Podle jiných teorií se měl stát obětí střetu francouzských a italských geopolitických zájmů ve střední Evropě. Nepřímým důkazem atentátu má být údajně pitevní zpráva, průběh nehody i fakt, že svědecké výpovědi z místa tragédie byly vyšetřujícími orgány ignorovány. Velmi pravděpodobným důvodem nehody byl nešťastný omyl obsluhy protiletadlové obrany. Tato verze popisuje sestřelení letadla vlastní protivzdušnou obranou, neboť Československo bylo tou dobou ve válečném stavu s Maďarskem a letadlo se Štefánikem na palubě bylo označeno italskou trikolórou, jež je identická s maďarskou.

Ze Štefánikova letadla zůstaly jen trosky.

Krištof Kintera se přesunul z Rudolfina do motolské nemocnice • Část úspěšné expozice Krištofa Kintery se z Galerie Rudolfinum přesunula do FN Motol. Jeden z nejvýraznějších exponátů podzimní výstavy Nervous Trees - “BASIC ATOMIC” je nyní umístěn na prostranství před budovou ředitelství a veřejnost si ho bude moci prohlédnout až do září.

Babiš vystoupí s projevem k národu. Ve hře je vyhlášení nouzového stavu • Premiér Andrej Babiš se chystá v pondělí večer přednést projev určený občanům České republiky. Týkat se zřejmě bude aktuální situace kolem epidemie koronaviru.

Výstava ukazuje, jak se z provinční Prahy stala významná metropole • Muzeum hlavního města Prahy pořádá od 13. června 2018 do 24. února 2019 v hlavní budově muzea na Florenci dvousálovou výstavu s názvem Praha 1848–1918. Výstava představuje významné okamžiky zejména druhé poloviny 19. století a počátku 20. století, kdy v Praze došlo k dramatickým událostem, jež stály za proměnou provinčního města Prahy v moderní metropoli. Významná data 1848 i 1918 slaví letos 170. a 100. výročí, čímž se výstava připojuje k oslavám vzniku první Československé republiky. Vystavena budou realistická vyobrazení z muzejních sbírek, dobové plány a fotografie ilustrující obecný rozvoj Prahy. K výstavě jsou připraveny doprovodné programy pro veřejnost i pro školy. Zároveň v rámci výstavy vychází i nová publikace. Výstava realizovaná ve dvou sálech hlavní budovy muzea představí významné okamžiky sedmi desítek let, během nichž Praha prošla výraznou proměnou a z provinčního města se stala moderní metropolí. Návštěvník výstavy si může hned v úvodu udělat představu o politických změnách po březnu 1848 i o dramatických pouličních bojích na barikádách v červnu 1848, které bývají označovány jako Svatodušní bouře. Grafické listy ilustrují odhodlanost obránců barikád uhájit své město před agresí generála Windischgrätze, zarytého příznivce starých pořádků, stejně tak urputnost vojáků při dobývaní barikád a obsazování vzbouřeného města. Vystaven je rovněž soubor zbraní odevzdaných Pražany po porážce povstání. [related-post id="9642"] Dobové plány a zejména historické fotografie ilustrují jak obecný rozvoj Prahy na konci „prodlouženého“ 19. století, tak i brutální proměnu života Pražanů v době první světové války. Obraz tohoto dramatického období je zde představen jako mozaika jednotlivých příznaků války a jejich dopadu na každodennost pražského obyvatelstva. Díky rozmanitému souboru fotografií a tisků má návštěvník výstavy možnost přenést se v čase do ulic a domů pražských čtvrtí před sto lety a seznámit se s každodenní realitou přídělového systému, zásobovacích potíží ve městě a v neposlední řadě s přijímáním zraněných vojáků vracejících se z fronty. Výrazný předěl v rámci výstavy představuje sekce věnovaná prvním dnům samostatného Československa. Hektické události 28. října jsou zde nastíněny z perspektivy hlavních politických protagonistů, jejichž postup při obsazování klíčových úřadů v historickém centru Prahy přibližuje interaktivní dobový plán města. Chronologický rámec výstavy završuje návrat prezidenta Tomáše G. Masaryka do vlasti. [related-post id="6443"] Dobová vyobrazení, fotografie a tisky doplňují moderní počítačové animace, díky nimž historické prameny dostávají novou dynamiku. Divák se kupříkladu může zábavně i názorně poučit o zvratech v bojích v červnu 1848, rovněž sledovat rozvoj města po zbourání hradeb pomocí digitálního prolínání historických plánů města či se seznámit s novými stavbami: železničními i silničními mosty nebo výstavnými veřejnými budovami, z nichž nejvíce zaujme reprezentativní budova Národního divadla.

OBRAZEM: Oprava Šlechtovy restaurace pokračuje. Otevírat bude za rok • Po mnoha letech si v červnu minulého roku převzala Šlechtovu restauraci stavební firma, která jí má navrátit původní slávu. Šlechtovce nyní zbývá poslední rok rekonstrukce, která se dotkne nejen samotné budovy, ale také jejího okolí. Celkově budou stát opravy přibližně 100 milionů korun. Všechny záměry na záchranu stavby nebyly z různých důvodů uskutečněny celých 15 let. „Od povodní v roce 2002 se nenašel nikdo, kdo by učinil potřebné kroky k záchraně Šlechtovky. Velmi mě proto těší, že si naše vedení města vzalo obnovu Šlechtovy restaurace skutečně za svou a první výsledky můžete vidět již nyní,“ uvedla primátorka hl. m. Prahy Adriana Krnáčová. S hotovým dílem počítá hlavní město Praha v létě 2019. „Několik generací čekalo na obnovu této významné historické památky a konečně je rekonstrukce skutečností. Pevně věřím, že příští rok bude Šlechtova restaurace slavnostně znovuotevřena a naváže na svou někdejší slávu,“ doplnil radní pro kulturu Jan Wolf. Předpokládané finanční náklady na rekonstrukci jsou 100 milionů korun. Předmětem rekonstrukce je historické jádro budovy, dále přistavovaný zadní trakt hlavní budovy a součástí projektu jsou také opravy původních sklepů, opěrné zdi, altánu a zpevnění ploch. Historie Šlechtovky Historie Šlechtovy restaurace se začala psát na konci sedmnáctého století. V tehdejší Královské lovecké oboře, dnes známé spíše jako Stromovka, byl v letech 1689 až 1692 tento objekt postaven hrabětem Kryštofem Františkem Vratislavem z Mitrovic pro rakouského císaře Leopolda I. jako lovecký letohrádek. V dalších staletích však sloužil mnoha různým účelům. Když se obora v první polovině 18. století stala vojenským ležením, škody utrpěl i letohrádek. Později byl již poničený objekt dokonce využíván jako sklad obilí a sena. Přestavba v polovině 19. století mu dala podobu, jakou přibližně známe dnes. V roce 1883 zde otevřel restauraci Václav Šlechta a jeho rodina ji provozovala až do začátku 2. světové války. Po válce byla restaurace ještě částečně v provozu, ale objekt chátral a nakonec byl uzavřen. Poté ho poničily dva požáry a v roce 2002 povodeň. [gallery columns="1" size="full" ids="11431,11430,11433,11432,11435"]

Nová výstava připomíná hrdinství českého národa během Pražského povstání • Uplynulo 78 let od atentátu na Reinharda Heydricha. Tento čin byl zásadní pro uznání československé exilové vlády a pro obnovení Československa v roce 1945. Češi však během válečných let prokázali své hrdinství i při mnoha jiných událostech. S jednou z nich se můžete nově seznámit i v Národním muzeu.

VIDEO: Teroristický útok v pražském metru. Policisté, hasiči a záchranáři nacvičovali případný zásah • Stovky lidí se staly cílem teroristů při útoku ve stanici Muzeum na trase linky C. Tři útočníci s automatickými zbraněmi a výbušninami při něm zabili třicet lidí a dalších jednatřicet vážně zranili. Okolo dvou set cestujících následně policisté evakuovali do bezpečí a na povrch. Cvičení mělo za úkol zlepšit koordinaci v případné reálné situaci. Celkově se jednalo o jedno z největších cvičení bezpečnostních a záchranných složek za poslední roky a v následujících týdnech specialisté celé cvičení vyhodnotí. „Z mé strany velice děkuji za koordinaci a nasazení všech složek a doufám, že se nás podobná situace v reálném prostředí nikdy týkat nebude. Jsem ale ráda, že jsme udělali další kroky k tomu, abychom případný útok zvládli co nejlépe,“ popsala primátorka hl. m. Prahy Adriana Krnáčová. Zásah policie Útok ve stanici metra se odehrál v nočních hodinách 20. června a zúčastnily se jej stovky členů Integrovaného záchranného systému a dalších organizací. První dva policisté se dostali na místo několik minut po začátku střelby do civilistů a zneškodnili útočníka na nástupišti. Poté vyčkali na speciálně vycvičenou šestnáctičlennou jednotku policie, která zajistila celý prostor a dalšího z teroristů zneškodnila. Třetí útočník však stihl odpálit nálož v jednom z vagónů soupravy metra. „V rámci tohoto cvičení jsme si vyzkoušeli některé nové taktické postupy. Cílem tzv. prvosledových hlídek policie je prioritně eliminace ozbrojeného útočníka a zajištění bezpečné zóny pro záchranné složky. Naši policisté si také spolu se záchranáři vyzkoušeli metodu třídění zraněných, takzvanou METODU START,“ řekl ředitel Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy Jan Ptáček. Na místě v tu chvíli zůstalo 200 lidí ve vestibulu a dalších 61 mrtvých a zraněných, které museli policisté roztřídit a pomoci jim s evakuací. Po zajištění celého nástupiště a přestupních prostor byli na místo přivoláni zdravotníci a hasiči, kteří se postarali o oběti útoku. [related-post id="11073"] Spolupráce s hasiči Hasiči při zásahu transportovali zraněné do sanitních vozidel. Chemici pražských hasičů prováděli preventivní monitoring případného výskytu nebezpečných látek na místě a kontrolu odvážených osob s ohledem na možnou kontaminaci zdravotnického personálu po převozu do nemocnice. Hasičský záchranný sbor hl. m. Prahy na místě události zajišťoval týlové zabezpečení pro všechny složky a logistickou podporu ve spolupráci s Českým červeným křížem. „Během tohoto rozsáhlého cvičení jsme měli příležitost vyzkoušet si koordinaci a výměnu informací mezi složkami IZS,” řekl ředitel pražských hasičů Roman Hlinovský. [related-post id="11046"] Zásah záchranářů při mimořádné události Vedle předsunutého zdravotnického operačního střediska zasahovalo v rámci akce šest posádek rychlé zdravotnické pomoci, dvě lékařské posádky, inspektor v roli vedoucího zdravotnické složky a speciální vůz Atego. „Podobná cvičení přispívají k tomu, že Zdravotnická záchranná služba neustále udržuje svou krizovou připravenost na vysoké úrovni. Posádky mají takový výcvik a prostředky, aby byly akceschopné i během takto specifických událostí, kdy je nutné roztřídit, ošetřit a transportovat do zdravotnických zařízení vysoký počet pacientů. Zásadní je rovněž propracovaná koordinace s ostatními složkami IZS, která zafungovala velmi dobře,“ řekl Petr Kolouch, ředitel Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy. „Podporou pro zasahující složky a nezraněné osoby byl také Český červený kříž, který spolupracuje i při jiných mimořádných událostech," uvedla ředitelka Oblastního spolku Českého červeného kříže Praha 1 Jaroslava Marková. [related-post id="10935"] Cestující v metru V řádu několika desítek minut jednotky zabezpečily celé okolí stanice Muzeum. Cvičení počítalo s tím, že z bezpečnostních důvodů bylo zastaveno metro po celé Praze a byl aktivován traumaplán ve všech nemocnicích na území hlavního města. Později byl z Krizového štábu hlavního města Prahy vyhlášen třetí stupeň ohrožení terorismem a kontaktována Armáda ČR. „Je potřeba apelovat na cestující, aby v případě mimořádné události v metru maximálně dbali na informační instrukce, a to s ohledem na aktuální bezpečnostní opatření ze strany Policie ČR. A aby využívali při přepravě po městě povrchovou dopravu a vyčkali do doby, než bude situace v metru vyhodnocena všemi složkami jako přehledná a bezpečná,“ uvedl Martin Gillar, generální ředitel a předseda představenstva Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP) a dodal: „Nedílnou pomoc a spolupráci při tomto zásahu prokázali hasiči DPP díky jejich znalosti prostředí metra a úsilí, které vynaložili.“ [related-post id="10830"] Nezbytnost cvičení „Cvičení vycházelo z potřeby procvičit připravenost osob a techniky k efektivní eliminaci následků teroristického útoku. Zásahové policejní jednotky například při akci provedly třídění raněných a postižených, které dříve bylo v našich podmínkách při hromadných neštěstích výsadou pouze zdravotnických záchranářů,“ uvedl Libor Hadrava, pražský radní pro bezpečnost. Na celém cvičení se podílely jak základní složky Integrovaného záchranného systému, tak z ostatních složek například strážníci. „Přestože strážníci při tomto cvičeni měli jen dílčí úkoly spočívající zejména v zajištění bezpečnosti místa cvičení, tak není vůbec vyloučeno, že by při reálné situaci byli právě oni na místě jako první. V takovém případě by pak prvotně zasahovali jako kterákoliv jiná složka Integrovaného záchranného systému. Na základě svých vlastních zkušeností mohu potvrdit, jak je příprava takto rozsáhlého cvičení náročná a jak je pro správnou součinnost všech zakročujících složek na místě události naprosto nezbytné tyto věci prakticky procvičovat,“ řekl ředitel Městské policie Praha Eduard Šuster. Součástí celého cvičení bylo také zasedání Krizového štábu hl. m Prahy. Procvičilo se jeho svolání, rozhodovací procesy, úkoly pro jednotlivé složky cvičení a spolupráce s Krizovými štáby městských částí Prahy 1 a Prahy 2. „Našlo se samozřejmě pár drobností, na kterých v budoucnu zapracujeme, ale po všech stránkách celé cvičení hodnotím velice kladně,“ uzavřel Daniel Barták, vedoucí krizového řízení pražského managementu.

Kdo bude příštím prezidentem? Šanci má Babiš, Kalousek i Němcová. Nejsou ale jediní • Zdravotní stav prezidenta Miloše Zemana je v posledních dnech předmětem bouřlivých diskuzí napříč společností. Řeší ho politici i běžní občané. Prezidentovo okolí je přitom skoupé na jakékoliv podrobnější informace. Víme jen, že hlava státu nyní pobývá v nemocnici. Spekulace o tom, zda vůbec zvládne dokončit svůj mandát, nabývají na síle. Současně s tím už se hledají i případní nástupci pana Zemana v úřadu.

Andrej Babiš

Babiš chce stavět levné byty. Odhadovaná cena vyráží dech • Předvolební kampaň se rozjela na plné obrátky. Jednotlivé politické subjekty v těchto dnech postupně představují své volební programy. Velkým tématem podzimních voleb bude tentokrát i bytová krize.

Andrej Babiš

Kdo je tady odporný? Reakce na nenávistná slova prezidenta z domova i ze světa • Pořádný rozruch opět vyvolal prezident Miloš Zeman. V nedělním vysílání CNN Prima News prohlásil, že transgender lidé jsou mu bytostně odporní. Za svá slova si vysloužil ostrou kritiku z Česka i ze zahraničí.

Největší české náměstí dostane novou podobu. Podívejte se, jak bude v budoucnu vypadat • Karlovo náměstí v Praze se po mnoha letech nezdařilých pokusů konečně dočká nové podoby. Vítězný návrh, který vzešel z tzv. soutěžního dialogu, dnes schválili pražští radní. Citlivá obnova parku v centru města bude doplněna o promenádu, kavárnu, hřiště a trhy. Revitalizace má z parku vytvořit místo, kde lidé chtějí trávit čas. Autorem vítězného návrhu je německé krajinářské studio Rehwaldt Landschaftsarchitekten ve spolupráci s českou architektonickou kanceláří BY Architects a českou dopravní kanceláří PD Filip.

Stanice metra Anděl má nové eskalátory. Otevře se už v pondělí • Dopravní podnik dokončil výměnu eskalátorů ve vstupu do stanice metra Anděl – jedné z nejvytíženějších stanic v Praze. Pro cestující se opět otevře v pondělí 11. června ráno se zahájením provozu metra. K uzavření vstupu do stanice v oblasti křižovatky ulic Nádražní a Plzeňská došlo loni v září, uzavírka byla předpokládána přibližně na 9 měsíců. Práce se podařilo urychlit o 15 dní oproti původnímu plánu. Během rekonstrukce byla vyměněna tři ramena eskalátorů včetně souvisejících technologií a došlo k sanaci průsaků v eskalátorovém tunelu. Nové eskalátory plně odpovídají svými parametry požadavkům na moderní zařízení se sníženou energetickou náročností provozu, zvýšenou bezpečností provozu a snížením požárního rizika. Jsou doplněné o řadu nových bezpečnostních prvků, jako jsou například čidla na přítomnost všech stupňů schodového pásma a na rychlost madel. Dodavatel garantuje dostupnost hlavních náhradních dílů po dobu 25 let. „Především chci veřejnosti poděkovat za trpělivost, protože je mi jasné, že mnoha lidem způsobilo to omezení komplikace. I proto jsem ráda, že se celou rekonstrukci nakonec podařilo dokončit o několik dní dříve, než bylo plánované,“ uvedla Adriana Krnáčová, primátorka hl. m. Prahy. „Je potřeba si uvědomit, že technologie v některých stanicích jsou již skutečně zastaralé, konkrétně na Andělu nám sloužily přes třicet let. Dále letos v září plánujeme dokončit rekonstrukční práce ve stanici metra Náměstí Republiky, v říjnu zahájíme práce ve stanici metra Karlovo náměstí,“ řekl Martin Gillar, generální ředitel a předseda představenstva DPP a dodal: „Modernizacemi docílíme toho, aby bezpečnostní standardy odpovídaly současným požadavkům. Nové technologie jsou zároveň z elektrotechnického hlediska mnohem úspornější, sníží se nám tak i provozní náklady.“ [related-post id="10896"] Výměna nebyla jednoduchá Nejprve došlo k postupné demontáži stávajících eskalátorů. Byly vytěženy náhradní díly, které následně DPP použil nebo použije při opravách na eskalátorech v ostatních stanicích. Pak se vytěžily zbývající části včetně nosného rámu, které již není možné dále využít a byly vyvezeny jako šrot k dalšímu zpracování (ekologické likvidaci). Následovaly sanační práce eskalátorového tunelu a prostory tak byly připraveny pro montáž nových eskalátorů. Tyto přípravné práce byly značně časově náročné kvůli technologickým pauzám, nezbytných pro zrání nových nosných betonových konstrukcí. Poté se začaly skládat jednotlivé moduly eskalátorů. Ty byly na místo dopravovány na podvalnících tahačů a jejich sestavení bylo proto spojené s náročnou přepravou těžkých břemen i nutným usazením konstrukčních spojů. Po sestavení mechanických částí přišlo na řadu zapojení jednotlivých prvků zařízení a následné „oživení technologie“. Na závěr byly (dle požadavků platné legislativy) provedeny veškeré zkoušky, včetně zkoušky se zátěží a revize před spuštěním do provozu s cestujícími. V provozu bude i Infocentrum DPP Anděl, které nebylo po dobu uzavření vstupu do stanice v provozu.

Ilustrační foto.

Z původních Strašnic nezbylo skoro nic. Historii pražské čtvrti přiblíží nová výstava • Muzeum hl. m. Prahy pořádá od 25. 4. 2018 do 4. 11. 2018 v hlavní budově muzea výstavu Strašnice …zahrada Prahy, brána armád… Výstava je již osmým dílem mnohaletého projektu o pražských čtvrtích. Představuje oblast, která se stala součástí Velké Prahy až v roce 1922. Do té doby náležely Strašnice k pražskému předpolí, které bylo zasaženo prakticky každým obléháním, každou válkou či bitvou o Prahu. Vystavena budou fotografická, mapová, plánová a další vyobrazení, ale i další materiál, například předměty dokumentující činnost strašnického Sokola či stavbu strašnického kostela, archeologický materiál připomene nejstarší obyvatele strašnického prostoru, další předměty život ve Strašnicích před sto a více lety. S otevřením výstavy je již tradičně vydána stejnojmenná publikace. Zároveň jsou připraveny i doprovodné programy pro veřejnost i pro školy. Historie Strašnic v kostce Až do 19. století tvořily Strašnice součást zemědělského zázemí Prahy, od 14. do počátku 17. století se tu kromě polí rozkládaly rozsáhlé vinice a chmelnice, v pozdější době bylo pro tuto oblast charakteristické pěstování zelí. Původní nevelká ves ležící na důležitých obchodních cestách o několika málo číslech popisných se v 18. a 19. století postupně rozrůstala a na konci 18. století vznikly samostatné Nové Strašnice. Stavební boom zaznamenáváme od přelomu 19. a 20. století a během první poloviny 20. století se Strašnice staly důležitou rezidenční oblastí pražských středních vrstev. Na počátku 20. století získaly Strašnice tramvajové spojení s Prahou i železniční zastávku na důležité trati Praha–Benešov. Velkou proměnu zaznamenaly Strašnice v druhé polovině 20. století, kdy byla zastavěna již většina plochy strašnického katastru. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let tu vzniklo sídliště Solidarita, poté vyrostla nová, z velké části panelová, výstavba i v dalších strašnických lokalitách – v Průběžné, Rybníčkách i jinde. V šedesátých až osmdesátých letech došlo ke zboření staré zástavby, z níž do dnešních dob zůstalo zachováno jen několik málo budov. Na počátku devadesátých let 20. století byl postaven a vysvěcen po šedesátiletém úsilí místních farníků ve Strašnicích kostel Neposkvrněného početí Panny Marie.

Strašnice na historické pohlednici.

Hrdiny Royal Air Force připomíná nová výstava v Národním muzeu • Národní muzeum ve spolupráci s Muzeem českého, slovenského a rusínského exilu v Brně otevírá novou výstavu s názvem Rytíři nebes, která připomíná letce Royal Air Force. Od 7. června mají návštěvníci možnost vidět v Historické budově Národního muzea zcela unikátní předměty, které patřily těmto válečným hrdinům.