Kamila Moučková a Jiřina Švorcová: Kamarádky, které se usmířily na poslední chvíli

13. června 2019 ∙ 15:30
Kristián Vích
Foto: Archiv

Dvě výrazné ženy, jejichž osobní i profesní životy byly zásadně ovlivněny dějinami 20. století. Obě si zažily slávu, ale i drsný pád na dno. A obě svého času pojilo přátelství, přestože každá stála na jiné straně barikády. Po roce 1968 se jejich cesty na několik desítek let rozešly. K usmíření došlo až krátce před smrtí Jiřiny Švorcové.

Obě ženy se poznaly na přelomu 50. a 60. let minulého století. Jiřina Švorcová byla začínající herečka a Kamilu Moučkovou znala celá země jako televizní hlasatelku. „Ona byla bezvadná holka, strašně hodná. V té době jsme se šíleně kamarádily,“ vzpomíná Kamila Moučková. Zhruba rok spolu dokonce bydlely, protože Švorcová neměla po rozchodu s tehdejším přítelem kam jinam jít.

Zásadní zlom nastal v srpnu 1968. Kamila Moučková jako první v televizi ohlásila národu invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa a ostře proti ní vystupovala. Režim ji za to potrestal vyhazovem z televize a dalších dvacet let měla ze života hotové peklo. Nesměla veřejně vystupovat a živila se jako uklízečka.

Kamarádky Kamila Moučková a Jiřina Švorcová při natáčení filmu Horoucí srdce (1962). Foto: Archiv

Jiřina Švorcová se v 70. letech naopak dostala na vrchol. Zastávala vysoké funkce v Komunistické straně, hrála v televizi a vystupovala na prknech pražského Vinohradského divadla. V té době už ale přátelství bylo přerušeno, bývalé kamarády se přestaly stýkat a komunikovat. Zatímco Moučková patřila mezi první signatáře Charty 77, Švorcová v Národním divadle četla odsuzující „Provolání československých výborů uměleckých svazů“.

Vše se obrátilo po roce 1989. Kamila Moučková se mohla vrátit k moderování v televizi, zatímco Švorcovou vyhodili z Vinohradského divadla a většina společnosti ji zavrhla za kolaboraci s komunisty. Jak ale vzpomínají mnozí kolegové a známí, byl to možná až příliš tvrdý trest. A potvrzují to i slova Kamily Moučkové: „Nevím, že by Jiřina někdy nikomu neublížila. Spíš když mohla, tak pomáhala,” říká.

K usmíření došlo až v roce 2011. „Měla jsem potřebu za ní jít, sehnala jsem na ni číslo a zavolala,“ popisuje Moučková, kterou krátce poté Švorcová uvítala na návštěvě u sebe doma. Přestože každá z nich i v té době zastávala jiný politický názor, obě dokázaly hodit tyto spory za hlavu a navázat na přerušené přátelství. Za dva měsíce Jiřina Švorcová zemřela.

Most přes kanál La Manche. Nerealizovaný plán z 19. století

V roce 2018 přišel Boris Johnson, tehdy ještě jako britský ministr zahraničí, s myšlenkou na stavbu mostu přes kanál La Manche. Spojení Francie a Velké Británie železničním tunelem podle něj nestačí. Podobné plány se přitom objevovaly již na konci předminulého století. Přečtěte si, jak o něm psaly dobové Národní listy v dubnu 1891. Nový most O mostu přes průplav La Manche oznamují se následující podrobnosti: Následkem nového měření v průplavu […]

Britští muži dávali najevo své bohatství podivnou úpravou nehtů

Pokud si říkáte, že žijeme ve zvráceném světě sociálních sítí, kde řada lidí nemá žádnou soudnost, možná vás překvapí článek z roku 1901. Národní listy přinesly zprávu o zvláštní módě, která se rozšířila mezi bohatými britskými muži. Nejnovější móda anglických gigrlat Nejnovější nesmysl, jenž se ujal mezi šviháky v anglické společnosti, jest, dáti si střihati nehty na rukou ve tvaru obráceného velkého V. Jeden z pěstitelů tohoto módního bláznovství, jenž […]

Jak nenápadně zjistit skutečný věk ženy? Zkuste rady našich předků

Tázat se dámy na její skutečný věk je i v dnešní době považováno za poněkud nezdvořilé. A nejinak tomu bylo už v dobách našich předků. Národní listy otiskly v dubnu roku 1901 článek, který zvědavým mužům nabízí řešení. Zároveň ale jeho autor dodává, že ne vždy to bude fungovat. Choulostivá otázka Italský humoristický list »It Mondo che ride« předložil svým čtenářům následující otázku o cenu: Kterak možno od dámy zvěděti […]

Neobvyklý trest za šíření pomluv o ostatních rodinách

Na rodinnou čest a dobrou pověst naši předci velmi dbali. Čas od času se ovšem objevil někdo, kdo se rozhodl šířit o ostatních z nejrůznějších důvodů pomluvy a klepy. O jednom podobném případu přinesly zprávu Národní listy v dubnu 1891. Poněkud překvapivé je, jak celá záležitost dopadla. Zvláštní trest za pomluvu V jedné obci v Anhaltsku byly četné rodiny neustále znepokojovány anonymními dopisy, jejichž obsah ve mnohých případech toho druhu, […]

Klobásy z hovězí kůže před soudem. Řešilo se, zda jsou protizákonné

Dvojí kvalita potravin byla tématem i pro naše předky. Roku 1891 přinesly Národní listy zprávu o soudním procesu, který řešil, zda uzenářské výrobky mohou obsahovat hovězí kůži. Přečtěte si, jaký verdikt nakonec padl. Klobásy z hovězí kůže »Hovězí kůže spracovaná do klobásů může být považována za zcela znamenitou potravinu pro lid, zejména je-li cena takovéto klobásy přiměřená.« Tento posudek prohlášen byl dobrým zdáním trestního soudce v Dortmundě v přelíčení proti […]

X Zavřít