Kamila Moučková a Jiřina Švorcová: Kamarádky, které se usmířily na poslední chvíli

MagazínKristián Vích13. června 20192 minuty čtení

Foto: Archiv

Dvě výrazné ženy, jejichž osobní i profesní životy byly zásadně ovlivněny dějinami 20. století. Obě si zažily slávu, ale i drsný pád na dno. A obě svého času pojilo přátelství, přestože každá stála na jiné straně barikády. Po roce 1968 se jejich cesty na několik desítek let rozešly. K usmíření došlo až krátce před smrtí Jiřiny Švorcové.

Obě ženy se poznaly na přelomu 50. a 60. let minulého století. Jiřina Švorcová byla začínající herečka a Kamilu Moučkovou znala celá země jako televizní hlasatelku. „Ona byla bezvadná holka, strašně hodná. V té době jsme se šíleně kamarádily,“ vzpomíná Kamila Moučková. Zhruba rok spolu dokonce bydlely, protože Švorcová neměla po rozchodu s tehdejším přítelem kam jinam jít.

Zásadní zlom nastal v srpnu 1968. Kamila Moučková jako první v televizi ohlásila národu invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa a ostře proti ní vystupovala. Režim ji za to potrestal vyhazovem z televize a dalších dvacet let měla ze života hotové peklo. Nesměla veřejně vystupovat a živila se jako uklízečka.

Kamarádky Kamila Moučková a Jiřina Švorcová při natáčení filmu Horoucí srdce (1962). Foto: Archiv

Jiřina Švorcová se v 70. letech naopak dostala na vrchol. Zastávala vysoké funkce v Komunistické straně, hrála v televizi a vystupovala na prknech pražského Vinohradského divadla. V té době už ale přátelství bylo přerušeno, bývalé kamarády se přestaly stýkat a komunikovat. Zatímco Moučková patřila mezi první signatáře Charty 77, Švorcová v Národním divadle četla odsuzující „Provolání československých výborů uměleckých svazů“.

Vše se obrátilo po roce 1989. Kamila Moučková se mohla vrátit k moderování v televizi, zatímco Švorcovou vyhodili z Vinohradského divadla a většina společnosti ji zavrhla za kolaboraci s komunisty. Jak ale vzpomínají mnozí kolegové a známí, byl to možná až příliš tvrdý trest. A potvrzují to i slova Kamily Moučkové: „Nevím, že by Jiřina někdy nikomu neublížila. Spíš když mohla, tak pomáhala,” říká.

[related-post id=“13213″]

K usmíření došlo až v roce 2011. „Měla jsem potřebu za ní jít, sehnala jsem na ni číslo a zavolala,“ popisuje Moučková, kterou krátce poté Švorcová uvítala na návštěvě u sebe doma. Přestože každá z nich i v té době zastávala jiný politický názor, obě dokázaly hodit tyto spory za hlavu a navázat na přerušené přátelství. Za dva měsíce Jiřina Švorcová zemřela.

Nepřehlédněte

Most přes kanál La Manche. Nerealizovaný plán z 19. století • V roce 2018 přišel Boris Johnson, tehdy ještě jako britský ministr zahraničí, s myšlenkou na stavbu mostu přes kanál La Manche. Spojení Francie a Velké Británie železničním tunelem podle něj nestačí. Podobné plány se přitom objevovaly již na konci předminulého století. Přečtěte si, jak o něm psaly dobové Národní listy v dubnu 1891.

30. 10. 1889: Tajemství domu na Maltézském náměstí a pohřeb bez mrtvoly • Život našich předků na konci 19. století byl v mnohém odlišný od toho našeho. Dobové novinové články však dokládají, že někdy lidé řešili téměř stejné situace, se kterými se potkáváme i my. Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Přepadala bary se sekyrou. Carrie Nation a její uvědomělý boj za prohibici • Klimatičtí extrémisté blokující dopravu v posledních měsících plní titulní stránky zpravodajských serverů. Možná nad jejich počínáním kroutíte hlavou. Ale vlastně nejde o nic nového. I v minulosti žili lidé, kteří ve jménu bohulibého účelu sahali k velice drastickým prostředkům.

22. 11. 1889: Na Vinohradech otevřeli moderní závod na zpracování masa • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Záhadná hvězda prvorepublikových filmů Truda Grosslichtová. Nikdo netuší, jak přežila nacistické běsnění • Patřila k nejobsazovanějším, nejkrásnějším a nejpopulárnějším herečkám. V dobách první republiky natočila téměř tři desítky filmů. Působila nejen v Československu, ale i v zahraniční. Její jméno tehdy znali skoro všichni. Přesto se na herečku Trudu Grosslichtovou později téměř zapomnělo.

Truda Grosslichtová.

Z původních Strašnic nezbylo skoro nic. Historii pražské čtvrti přiblíží nová výstava • Muzeum hl. m. Prahy pořádá od 25. 4. 2018 do 4. 11. 2018 v hlavní budově muzea výstavu Strašnice …zahrada Prahy, brána armád… Výstava je již osmým dílem mnohaletého projektu o pražských čtvrtích. Představuje oblast, která se stala součástí Velké Prahy až v roce 1922. Do té doby náležely Strašnice k pražskému předpolí, které bylo zasaženo prakticky každým obléháním, každou válkou či bitvou o Prahu. Vystavena budou fotografická, mapová, plánová a další vyobrazení, ale i další materiál, například předměty dokumentující činnost strašnického Sokola či stavbu strašnického kostela, archeologický materiál připomene nejstarší obyvatele strašnického prostoru, další předměty život ve Strašnicích před sto a více lety. S otevřením výstavy je již tradičně vydána stejnojmenná publikace. Zároveň jsou připraveny i doprovodné programy pro veřejnost i pro školy. Historie Strašnic v kostce Až do 19. století tvořily Strašnice součást zemědělského zázemí Prahy, od 14. do počátku 17. století se tu kromě polí rozkládaly rozsáhlé vinice a chmelnice, v pozdější době bylo pro tuto oblast charakteristické pěstování zelí. Původní nevelká ves ležící na důležitých obchodních cestách o několika málo číslech popisných se v 18. a 19. století postupně rozrůstala a na konci 18. století vznikly samostatné Nové Strašnice. Stavební boom zaznamenáváme od přelomu 19. a 20. století a během první poloviny 20. století se Strašnice staly důležitou rezidenční oblastí pražských středních vrstev. Na počátku 20. století získaly Strašnice tramvajové spojení s Prahou i železniční zastávku na důležité trati Praha–Benešov. Velkou proměnu zaznamenaly Strašnice v druhé polovině 20. století, kdy byla zastavěna již většina plochy strašnického katastru. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let tu vzniklo sídliště Solidarita, poté vyrostla nová, z velké části panelová, výstavba i v dalších strašnických lokalitách – v Průběžné, Rybníčkách i jinde. V šedesátých až osmdesátých letech došlo ke zboření staré zástavby, z níž do dnešních dob zůstalo zachováno jen několik málo budov. Na počátku devadesátých let 20. století byl postaven a vysvěcen po šedesátiletém úsilí místních farníků ve Strašnicích kostel Neposkvrněného početí Panny Marie.

Strašnice na historické pohlednici.

1. 5. 1889: Úpravy radnice, pražské letní zábavy a pohřešovaný podnikatel • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

24. 3. 1890: Nezdařený podvod, smrt staršího muže a opilý truhlář • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

7. 4. 1868: Na Kampě našli mrtvé novorozeně. Někdo ho uškrtil • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Smrt otrávením V sobotu večer přišlo na jednoho zahradnického dělníka, jenž na hořejším Novém městě u jedné vdovy žil, dávení a jiné známky otrávení, načež nemocný zemřel. Přítomní lékaři uznali, že ten zahradník bezpochyby zemřel otrávením a když sestra oné vdovy, taktéž se zahradníkem v tomtéž bytu jsoucí, sama podotkla, že by to nebylo nic divného, kdyby její ovdovělá sestra toho zahradníka byla otrávila, vzata jest vdova hned ve vazbu a mrtvola otráveného odnešena do nemocnice. – Pražský denník, 7. 4. 1868 Zavražděné dítě Obecní jeden dělník nalezl včera o ½8 hodině ráno na ostrově Kampě mrtvolu novorozeňátka ženského pohlaví, do plátna zaobaleného. Známky na krčku svědčí o tom, že bylo dítě nějprv uškrceno a pak do vody hozeno. – Pražský denník, 7. 4. 1868 [related-post id="8692"] Představení hluchoněmých Divadelní představení hluchoněmých, které se na květnou neděli v německém divadle odbývalo, mělo mnoho zajímavosti do sebe; představovaliť vesměs hluchoněmí lidé osudy Josefa Egyptského ve čtyřech jednáních s neočekávanou důkladností, obratností a přirozeností. Od stařičkého Jakuba až po mladého Benjaminka, každý i ti statistové s plnou duší věnovali se úkolu a výjevu právě předváděnému a tak si zjednali všeobecného uznání. Návštěva divadla byla, ač krásná jarní povětrnost na procházku vábila, přece četná. – Pražský denník, 7. 4. 1868

6. 6. 1890: Hromadná sebevražda ve Vršovicích. Na život si sáhli tři mladíci • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Nová výstava v Náprstkově muzeu zavede návštěvníky na Sibiř • Národní muzeum otevírá v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur novou výstavu nazvanou Doma na Sibiři, která ukazuje Sibiř jako životní prostředí mnoha národů, které se dokázaly přizpůsobit náročným přírodním podmínkám. Výstava se návštěvníkům poprvé otevře 6. března 2020 a bude k vidění až do konce letošního roku.

Neobvyklý trest za šíření pomluv o ostatních rodinách • Na rodinnou čest a dobrou pověst naši předci velmi dbali. Čas od času se ovšem objevil někdo, kdo se rozhodl šířit o ostatních z nejrůznějších důvodů pomluvy a klepy. O jednom podobném případu přinesly zprávu Národní listy v dubnu 1891. Poněkud překvapivé je, jak celá záležitost dopadla.

15. 10. 1889: Sebevražda z nešťastné lásky a šílený návštěvník divadla • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

12. 6. 1890: Záhadné úmrtí, ztracený zlatý náramek a přejeté dítě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

12. 9. 1868: Voják z Prahy spáchal sebevraždu. Bál se trestu za podvod • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Druhý Jaroslav Hašek zemřel tragicky a příliš mladý. Před smrtí si napsal dojemný epitaf • Osud se s ním vůbec nemazlil. Přesně před 120 lety se narodil český spisovatel a básník Jiří Haussmann, kterého mnozí označovali za druhého nejvýznamnějšího satirika své doby po Jaroslavu Haškovi. Tvorbou navazoval na Karla Havlíčka Borovského, ale měl hodně společného i s Jiřím Wolkerem.

20. 8. 1890: Stavba nové silnice, řádění blesku a nález na Žižkově • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

16. 7. 1890: Zatčení bývalého konzula, podvodník na útěku a smrt na plovárně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

29. 10. 1868: Porod na ulici a nehoda s nebezpečným vitriolem • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

6. 10. 1889: Křivé obvinění, zastřelené dítě a nástěnný kalendář na příští rok • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.