RUBRIKY
HLEDAT

Podkarpatská Rus tématem nové výstavy v Národním památníku na Vítkově

Kam vyrazit v PrazePražskýDEN.cz • 12. září 2019 • 2 minuty čtení

Foto: Národní muzeum

Národní muzeum ve středu zahájilo v Národním památníku na Vítkově novou výstavu s názvem „Podkarpatská Rus – součást našich dějin“, která představuje toto unikátní území v dobových souvislostech. Výstava je otevřena bude pro návštěvníky otevřena až do února 2020.

Před sto lety došlo k podepsání tzv. Malé saint-germainské smlouvy, která potvrdila připojení Podkarpatské Rusi k Československu. U příležitosti tohoto stoletého výročí připomíná výstava Národního muzea především společnou cestu dějinami této oblasti a československého státu.

Podkarpatská Rus je úzce spjatá také s historií Národního muzea. Před devadesáti lety (10. 9. 1929) došlo za přítomnosti podkarpatského guvernéra ke slavnostnímu předání chrámu sv. Michala obyvatelům Prahy. Ten se po svém přesunu z Velké Loučky u Mukačeva do Kinského zahrady stal součástí sbírek národopisného oddělení Národního muzea.

Výstava je tvořena panely s průvodními texty, grafy a desítkami zajímavých fotografií. Mimo to je doplněna o unikátní exponáty ze sbírkového fondu Podkarpatské Rusi, který spravuje Oddělení novodobých dějin Národního muzea. Návštěvníci se setkají s různými typy trojrozměrných předmětů, které jsou pro tuto oblast typické a pocházejí především z meziválečného období.

Kromě hojně zastoupené keramiky jsou k vidění také dřevěné, skleněné, porcelánové i textilní předměty. Největší část exponátů však tvoří zajímavé papírové dokumenty. Dobové legitimace či listiny zde doplňuje například kronika, herbář, album z prvních tamních lyžařských závodů či deník z vojny.

Součást Československa

Podkarpatská Rus je ve výstavě představena v dobových souvislostech. Pozornost je věnována především jejímu začlenění do Československa, vzájemné provázanosti a ovlivňování. Mimo základních politických dějin regionu jsou zde návštěvníci seznámeni i se základním hospodářským a sociálním vývojem v oblasti tj. s rozvojem dopravy či školství. Stranou nezůstává ani sportovní činnost, náboženství a kultura. Návštěvníkům se zároveň naskytne možnost zhlédnout záběry z dokumentu „Píseň o Podkarpatské Rusi“ natočeného režisérem Jiřím Weissem v roce 1937.

Výstava se koná v předsálí Hrobu neznámého vojína v Národním památníku na Vítkově od 11. září 2019 do 23. února 2020. Otevřeno je od středy do neděle od 10 do 18 hodin. Více podrobností naleznete na webu Národního muzea.

Vstoupit do diskuze

Nepřehlédněte

Zapomeňte, co vás učili. V polovině století bude jaro začínat už 19. března • Dnes večer přesně ve 22:58 nastane astronomické jaro. Slunce se v tento okamžik ocitne přesně v rovině zemského rovníku a jeho paprsky budou dopadat kolmo k zemské ose. Na severní polokouli nastane jarní rovnodennost a dny se začnou prodlužovat na úkor noci.

Moderní knižní obálky jsou k vidění v Národním muzeu • Národní muzeum otevřelo 15. října ve své Historické budově novou výstavu s názvem Moderní knižní obálky z muzejní knihovny, která představí průřez vizuální podobou českých knižních obálek 20. století prostřednictvím sbírkových předmětů z fondů oddělení knižní kultury Knihovny Národního muzea. Výstava je k vidění od 15. října do 9. ledna 2022.

19. 6. 1890: Z nešťastné lásky se chtěla zastřelit. Revolver ale selhal • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

20. 9. 1889: Sebevražda trudnomyslného, nešťastný pád a stavba farní budovy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Vzteklý osel zabil pět lidí. Projevy nákazy u zvířat jsou různé • V dřívějších dobách nebylo proti mnohým chorobám očkování. Smrtí pro člověka tak mohlo skončit třeba i obyčejné pokousání od psa nakaženého vzteklinou. O jednom velmi neobvyklém případu informují Národní listy z července roku 1891.

1. 10. 1868: Obstárlá ženština z Prahy se málem utopila ve Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

7. 6. 1868: Pražany pobuřují nazí výrostci, kteří se koupou u Štvanice • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Veřejné koupání na Vltavě Zmínili jsme se předevčírem, jak bezstoudně si počínají někteří mužští, koupající se ve Vltavě proti Podolí, když docela nazí na kol jedoucí parník pokřikují, na němž obyčejně velká část pasažérů z druhého pohlaví sestává. Totéž a ještě u větší míře nestydaté jednání se provozuje na ostrově Štvanici. Zde totiž koupající se výrostkové vystupují obzvláště k večeru na ostrovy, nejsouce ničímž oděni a ve své adamitské uniformě běhají a honí se po ostrově, aniž by dost málo dbali na obyvatele protějších domů, kteříž by nemilému pohledu na nestydatou mládež se vyhnuli, nesmí ani k oknům na tuto stranu obráceným přistoupiti. Nestoudní tito výrostci přeplují mimo to často přes řeku do samého města a zde na pobřeží rejdy své provádějí. Policejní strážníci málokdy zabloudí do oněch končin, by nestydaté takové výstupy zamezili, a tak se tyto denně k velkému pohoršení okolního obyvatelstva opětují. – Pražský denník, 7. 6. 1868 Okrádala děti Podvodnice, která po Praze děti okrádala a ve čtvrtek zatčena byla, zapírala s počátku, že by co podobného byla spáchala, když ale ze šesti okradených dětí pět ji zcela určitě poznalo, přiznala se ke všemu. Mezi jiným také přišlo na jevo, že jedné sedmileté dcerušce úředníkově, která z jednoho hostince na hořejším Novém městě oběd pro několik osob nesla, košík i s jídly vzala. – Pražský denník, 7. 6. 1868 Vražda loupežná V pátek nalezena byla nedaleko hlídačského domku železničního za Vysočany mrtvola muže asi 40letého a jakož ze zbytků slušných šatů lze souditi, lepší třídě městského obyvatelstva náležejícího. Do prsou měl dvakrát bodnuto. Kabát, klobouk a jiné šatstvo bylo pobráno a mrtvola už asi tři dny na místě ležela. Myslí se, že tu spáchána byla vražda. – Pražský denník, 7. 6. 1868

21. 1. 1889: Manželka versus milenka, případy náhlých úmrtí a vzácná návštěva • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

5. 8. 1890: Noční bouře nad Prahou, dívka v bezvědomí a telegrafní spojení s Francií • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

25. 6. 1890: Záhadné úmrtí v hotelu, stávka zedníků a drahé houby • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

České divadlo pohledem fotografů. V Obecním domě začíná unikátní výstava • Příběh historie českého divadla od poloviny 19. století až po současnost pohledem objektivu fotografického aparátu nabízí od dnešního dne výstava Česká divadelní fotografie 1859–2017 ve výstavních sálech pražského Obecního domu. Zájemci o magický svět divadla i milovníci kouzla okamžiku zvěčněného stiskem spouště na fotografickou desku, filmový pás či do miliónů pixelů, mohou obdivovat historické i novodobé portréty hereckých hvězd stejně jako fotografie z inscenací renomovaných velkých i studiových scén napříč republikou. Expozice nabídne rovněž fascinující exkurze do zákulisí i neotřelé pohledy na architekturu divadelních budov. Autory snímků, které vznikly od poloviny 19. století až po současnost, jsou legendy jako například František Drtikol, Miroslav Hák, Václav Chochola, Jaroslav Krejčí, Viktor Kronbauer nebo Bohdan Holomíček, či pocházejí ze slavného fotografického Ateliéru Langhans a mnoha dalších. Česká divadelní fotografie 1859–2017 se zaměřuje i na řadu dalších aspektů historie českého divadla a fotografie. To vše je k vidění v originální instalaci ve formě obřího historického fotoaparátu. „Výstava je vyvrcholením dlouholeté a intenzivní práce, které se Institut umění – Divadelní ústav v oblasti dokumentace divadelní fotografie věnuje,“ říká jeho ředitelka Pavla Petrová a dodává: „Musím poděkovat také našemu spolupořadateli Národnímu muzeu i řadě dalších institucí a soukromým sběratelům, bez nichž bychom takového rozsahu a kvality výstavy nemohli dosáhnout.“ [related-post id="10142"] Fotografie jako reklama Fotografie vždy hrála významnou úlohu v propagaci divadel. Výstava nabídne historické i současné plakáty, programy a další reklamní materiály například Národního divadla v Praze, Osvobozeného divadla, Divadla za branou, Činoherního klubu, Švandova divadla či Divadla Husa na provázku. V roce 100. výročí vzniku samostatného státu Čechů a Slováků nemůže chybět dokumentace spoluúčasti divadelníků na zlomových momentech novodobých českých a československých dějin. Několik set fotografií s divadelní tematikou doplní i expozice vývoje fotografických aparátů a fotografické techniky. [related-post id="10187"] Výstava nabídne i doprovodný program Výstava, která potrvá až do 24. června 2018, nabízí i bohatý doprovodný program. Například už tuto neděli se uskuteční první dílna pro děti, na níž si vyrobí svůj fotoaparát. I samotná prohlídka výstavy nabízí celou řadu tvůrčích činností pro malé návštěvníky. Pro profesionální fotografy se uskuteční několik odborných workshopů. Jsou připraveny komentované prohlídky i dílny pro seniory. Po dva víkendy zpestří návštěvníkům výstavu fotografický ateliér Vandy Hybnerové. U příležitosti výstavy vyšla i  stejnojmenná kniha. Výstavní prostory v Obecním domě jsou přístupné denně od 10:00 do 19:00 hod.

4. 5. 1889: Spor o název Stromovky, závadné maso a nový pražský most • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

4. 8. 1890: Zpronevěřené peníze, nešťastný pád a popálená služka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

19. 10. 1889: Smrt 113leté ženy z Austrálie a stíhaný cikán na útěku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Zlatý řetěz pražského primátora má dnes obrovskou hodnotu • Adrianu Krnáčovou ve funkci primátorky hlavního města již brzy vystřídá nový nástupce. Jedním z jeho úkolů bude střežit velmi vzácný zlatý řetěz z ryzího zlata. Víte, jaká je jeho historie? Užívání zlatého primátorského řetězu s medailí s městským znakem při slavnostních příležitostech má původ ve středověkém zvyku. Státní i městští představitelé, kteří požívali práva na vlastní pečeť, tehdy nosili na krku své vlastní pečetidlo. Přivázáno bývalo na zlatém či stříbrném řetězu a jednalo se vlastně o jakýsi odznak úřední hodnosti. Za vlády Josefa II. však pečetidlo zmizelo a nahradila ho šavle a šerpa. Na konci 19. století se společnost snažila částečně navracet k historickým kořenům. V mnoha českých městech v té době vznikaly slavnostní řetězy pro starosty. Praha nechtěla být pozadu, a tak městská rada v roce 1897 tento záměr rovněž schválila. Řetěz s medailí z osmnáctikarátového zlata zhotovil vyhlášený zlatník Karel Ebner podle návrhu architekta prof. Antonína Balšánka. Tehdejšímu pražskému starostovi JUDr. Janu Podlipnému byl slavnostně předán 18. srpna 1898 a zlatník Ebner se musel zavázat, že už nikdy podobné dílo nevytvoří. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13797"] Právo na vlastní řetěz musel Praze schválit císař František Josef I. Na jedné straně medaile byla v době vzniku dokonce vyryta jeho podobizna. Z tohoto důvodu pražský starosta Karel Baxa po převratu v říjnu 1918 přestal řetěz na čas užívat. Portrét mocnáře byl o tři roky později odstraněn a Baxa si řetěz poprvé nasadil na krk, tentokrát už ale ve zbrusu nové funkci primátora sjednocené Velké Prahy. Téměř 1 kilogram vážící řetěz s medailí má nevyčíslitelnou hodnotu. Ceněný je především z historických důvodů. V dnešní době by jeho výroba vyšla přibližně na 6 milionů korun. Pražští primátoři ho používají zejména při návštěvách vzácných hostů. Uschován je v městské pokladnici a na každý jeho přesun musí dohlížet policejní hlídka.

Zlatý řetěz pražských primátorů.

12. 9. 1868: Voják z Prahy spáchal sebevraždu. Bál se trestu za podvod • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

27. 11. 1868: Řádění podvodníků v Praze a zneuctění kostela • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

29. 8. 1868: Dláždění Karlína pokračuje rychlým tempem. Muž se znovu zbláznil • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Dláždění Karlína V dlažbě Karlína se nyní pilně a nepřetržitě pokračuje. Hlavní střída jest již po celé své délce až k ulici sv. jakubské vydlážděna a nyní se počne dlážditi část až k náměstí se táhnoucí, která se již rozkopává a tak k dlažbě upravuje. Následkem toho jest jízda touto ulicí jakož i jakubskou zakázána a povozy jedoucí do Prahy jakož i zpět se musí ubírati přes náměstí a kol železničního mostu drážďanského. Také na jiných místech v Karlíně se v dláždění statně pokračuje. Tak pobřeží kol Vltavy jest již z větší části vydlážděno a pevným trasem proti návalu vod opatřeno. Dále se v tomto týdnu počala dlážditi půůtová ulice, v niž kanál až k řece zbudován jest. Také k vydláždění prostory kol chrámu a kasáren karlínských se přípravy činí. – Pražský denník, 29. 8. 1868 Pohřeb Včera po 6. hodině večer pohyboval se z nemocnice dlouhý pohřební průvod po václavském náměstí a přes Příkopy k nové bráně. Jednoduchá, věncem ozdobená rakev byla nešena od mladíků v černém obleku a modrých čapkách, kdežto jiní nesli rozžaté svíce. Před průvodcem kráčel hudební sbor a za rakví velké množství zedníků, tesařů a jiných dělníků. Pochovávali svého soudruha Karla Cábu, který při sboření domu v karlovarské ulici byl o život přišel. – Pražský denník, 29. 8. 1868 [related-post id="12411"] Šílenství Pro šílenství byl ve čtvrtek k nařízení vyšehradského policejního komisařství odveden do blázince jistý 66letý nádenník z Vršovic, který už před dvěma lety byl v blázinci, odkud jej ale po dvou měsících jakožto zdravého zase propustili. – Pražský denník, 29. 8. 1868

5. 6. 1890: Nehoda na ulici, otravný vynález z Paříže a vzácná návštěva • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

2. 1. 1869: Zima zatím nedorazila. V Praze panuje neobvykle teplé počasí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.
Zprávy Krimi Zajímavosti Kam vyrazit Magazín Počasí Horoskop Bizár