práce
29. 7. 2019 • Přesčasy v zaměstnání mohou zabíjet. Češi se v tomto ohledu vydali správným směrem • Přestože celosvětové statistiky ukazují, že se práce přesčas týká stovek milionů lidí (podle dat Mezinárodní organizace práce pracuje více než 48 hodin týdně 22 % lidí), čeští zaměstnanci ve třetím čtvrtletí loňského roku odpracovali nejméně přesčasů za posledních pět let. Sestupný trend podílu práce navíc je lidskému zdraví prospěšný. Práce přesčas totiž dle výzkumů zvyšuje riziko mozkové mrtvice, zhoršuje mentální zdraví a přispívá k nezdravému životnímu stylu i menší spokojenosti lidí v práci, a tudíž i menší pracovní produktivitě.
21. 6. 2019 • Některé firmy začínají nabízet sdílené pracovní pozice. Přináší to výhody i nevýhody • Trend sdílení pracovních míst je na vzestupu. Zaměstnancům přináší možnost lépe sladit práci s volným časem a rodinou, zaměstnavatelům pomáhá udržet si talentované pracovníky. Jaké výhody a nevýhody pro obě strany se s ním pojí?
11. 6. 2019 • Robotizace ohrožuje část českých zaměstnanců. Bez rekvalifikace se v budoucnu neuplatní • Zhruba šest procent českých zaměstnanců bude muset v důsledku postupující automatizace a robotizace průmyslu podstoupit rekvalifikaci nebo získat nové dovednosti, jestliže chtějí odvrátit riziko ztráty zaměstnání. Stejně ohroženi jsou podle letošní zprávy OECD i pracovníci ve Slovinsku, o něco méně pak v Koreji, Polsku a Itálii. Pro udržení konkurenceschopnosti české ekonomiky tak bude v nejbližší době klíčové přijít s efektivním konceptem vzdělávání zaměstnanců.
7. 3. 2019 • Závislost na práci snižuje kvalitu života. Jak poznat workoholika? • Téměř polovina lidí se považuje za workoholiky, ovšem zhruba 30 % z nich přiznává, že jejich závislost na práci má na svědomí potřeba vydělat dostatek peněz. Takové jsou výsledky nejnovější studie agentury OnePoll. Jedním z hlavních znaků workoholismu je například i nedostatečné čerpání dovolené. V tomto ohledu jsou ohroženi i čeští zaměstnanci, z nichž si více než pětina nevybírá ani polovinu zákonem stanovené dovolené.
20. 10. 2018 • Lidé po čtyřicítce by měli pracovat jen 3 dny v týdnu, potvrdili vědci • Líbil by se vám třídenní pracovní týden? Vědci potvrdili, že příliš práce zhoršuje výkon mozku – vytrácí se schopnost racionálního uvažování, slábne paměť a člověk celkově duševně strádá. Dočkáme se v dohledné době prodloužení víkendu alespoň o jeden den?
19. 6. 2018 • Brigádníci si nejvíc vydělají v Praze. Zájemci se ale moc nehrnou • I když zaměstnavatelé začali již koncem dubna nabízet brigádnické pozice na letní měsíce, zájem ze strany uchazečů je malý a nedokáže volná místa pokrýt. Hodinová mzda brigádníků přitom meziročně vzrostla napříč všemi regiony ČR, v Praze v některých případech atakuje 150 Kč za hodinu. Nabídkou brigád se zaměstnavatelé snaží řešit nejen zástup za pracovníky na dovolené, ale obecně nedostatek pracovních sil. Nejvíce brigádnických pozic je k dispozici ve výrobních firmách, obchodech, logistických a zákaznických centrech. „Situaci letos komplikuje velmi nízká nezaměstnanost, která způsobila pokles počtu zájemců o letní brigády a sezónní práce. Dříve totiž často na brigády nastupovali pracovníci, kterým se nedařilo najít práci na hlavní pracovní poměr,“ vysvětluje Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment, a dodává: „Poptávka po brigádách klesá i ze strany českých studentů a důchodců.“ [related-post id="11073"] Největší zájem o brigády mají zahraniční vysokoškolští studenti z Ruska, Ukrajiny či Běloruska, kteří v ČR studují a obvykle zůstávají i přes léto. Nejčastěji se zajímají o brigádnické pozice v administrativě a v zákaznických centrech, kde je nutné hovořit cizími jazyky. „O manuální práci brigádníci moc nestojí, nabízených pozic je přitom v této oblasti nesrovnatelně více a jejich ohodnocení se od administrativy příliš neliší. Když už manuální brigádu vezmou, preferují pozice bez směn, a to i přesto, že například za noční či víkendové směny mohou získat výrazné příplatky,“ říká Jitka Součková. „Menší zájem studentů o manuální brigády je dán také tím, že firmy studentům ve stále větší míře umožňují placené stáže v jimi studovaném oboru. Motivace pro brigádu na dělnické pozici je proto čím dál menší,“ komentuje Jitka Součková. Rozdíly napříč regiony Stejně jako u klasických mezd je i u brigádnických hodinových sazeb možné pozorovat rozdíly napříč jednotlivými regiony, ve všech oblastech ČR však došlo k meziročnímu růstu o více než 10 %. Zároveň je i brigádníkům nabízena celá řada benefitů, jako například docházkový bonus, stravenky či dotované stravování. Na Ostravsku si brigádník běžně vydělá 80-130 Kč, v Brně 90-130 Kč, v Praze dosahují mzdy až ke 150 Kč, na Zlínsku jsou do 110 Kč, na Liberecku do 120 Kč a na Vysočině do 130 Kč za hodinu. Nejvíce pozic je tradičně k dispozici ve výrobě, ať už jde o operátory výroby či skladníky, dále v retailu, kde se jedná o pozice asistentů prodeje či pracovníky, kteří mají na starosti inventury. Velké množství pozic lze nalézt i v zákaznických službách, kde je ovšem důraz kladen na znalost angličtiny, případně i dalšího cizího jazyka. Nezletilí studenti, kteří hledají možnost prázdninového přivýdělku, nachází uplatnění zejména při prodeji zmrzliny či ve stánku s občerstvením, na koupalištích anebo ve výrobě, ovšem jen v nesměnném provozu a v případě jednoduchých manuálních prací.
