Lidé po čtyřicítce by měli pracovat jen 3 dny v týdnu, potvrdili vědci

20. října 2018 ∙ 04:20
Tereza Běhalová
Příliš práce podle vědců škodí. A mají to potvrzené seriózním výzkumem.
Příliš práce podle vědců škodí. A mají to potvrzené seriózním výzkumem. ∙ Foto: Archiv

Líbil by se vám třídenní pracovní týden? Vědci potvrdili, že příliš práce zhoršuje výkon mozku – vytrácí se schopnost racionálního uvažování, slábne paměť a člověk celkově duševně strádá. Dočkáme se v dohledné době prodloužení víkendu alespoň o jeden den?

Vědci před časem zkoumali kognitivní schopnosti několika tisíc lidí starších čtyřiceti let. Výsledky pak srovnali s počtem hodin, který tito lidé během jednoho týdne odpracovali. Ukázalo se, že mezi prací a inteligencí existuje zvláštní vztah. Pokud lidé pracovali méně než 25 hodin, zvyšovala se jejich duševní kapacita, ale jakmile pracovali více, nastala přesně opačná situace.

Výsledky práce týmu japonských a australských vědců publikoval Institut aplikovaného ekonomického a sociálního výzkumu v Melbourne.

„Práce zřejmě zpočátku mozkové buňky stimuluje. Na určitém stupni ale vstupuje do hry stres spojený s fyzickou a duševní prací a příznivý vliv práce začíná potírat. Příliš mnoho práce z hlediska kognitivních funkcí je horší, než když nepracujeme vůbec,“ vysvětluje Colin McKenzie z japonské Univerzity Keio.

Mladí mohou pracovat víc

Vliv práce na kognitivní schopnosti u lidí mladších 40 let není podle vědců příliš markantní. „Usuzuji, že schopnost obnovy mozku u mladších osob je různá. Mladí lidé bývají odolnější proti účinkům dlouhých pracovních směn,“ říká Colin McKenzie.

Lidé vstupující do středního věku jsou navíc pod větším tlakem. Souvisí to s tím, jak významnou sociální roli v této životní fázi mají. Většina čtyřicátníků se stará o dospívající ratolesti a častokrát musí zvládat i péči o stárnoucí rodiče.

Kdy budeme pracovat méně?

Méně pracovat nikdy nebudeme, ale mohli bychom být efektivnější a zároveň si víc užívat života. Zavedení šestihodinové pracovní doby jako standardu se již před časem úspěšně otestovalo například ve Švédsku. Lidé tam odváděli za kratší dobu minimálně stejný objem práce, přičemž za to dostávali stejné peníze, jako kdyby pracovali původních 8 hodin. Po nějaké době se účastníci pokusu začali cítit výrazně šťastnější.

Zkrácení pracovní doby bude brzy nevyhnutelné i kvůli nastupující robotizaci a digitalizaci. Částečně nebo úplně vymizet by časem mohly profese jako úředník, řidič, uklízečka, kuchař či zedník. Pokladní v supermarketu už za 10 let nepotkáme. A za 20 let ani nebudeme do supermarketu chodit, nákup nám přiletí rovnou až ke dveřím.

Dvojčata se rodí nejvíce v historii. Vědci znají důvod

Každý rok se na světě narodí 1,6 milionu párů dvojčat, což je nejvíce ve známé historii. Každé čtyřicáté druhé narozené dítě je tak dvojčetem. Vědci nyní přišli s vysvětlením, proč k tomuto jevu dochází. Studii na toto téma provedli nyní Gilles Pison a Christiaan Monden z britské Oxfordské univerzity a Jeroen Smits z Radboudovy univerzity v Nizozemsku. Podařilo se jim shromáždit data ze 165 zemí světa o porodech dvojčat v […]

Vědci vymýšlejí záložní plán pro případ globální katastrofy

Celý svět nyní sužuje koronavirová pandemie. Existují přitom i mnohem větší hrozby, které by v budoucnu mohly zcela zničit život na Zemi. Naši existenci ohrožují přírodní katastrofy, změny klimatu, asteroidy i jaderné zbraně. Jak nám ukázal koronavirus, scénáře katastrofických sci-fi filmů se mohou naplnit ze dne na den. Někteří vědci jsou proto přesvědčeni, že je nutné připravit záložní plán. Jekan Thang z University of Arizona navrhuje, aby byla vytvořena banka […]

Florenc se má proměnit. Praha vypsala soutěž na novou podobu

Hlavní město má velké plány s pražskou Florencí. Tento významný dopravní uzel nyní patří mezi zanedbané části metropole. To se má ale v příštích letech změnit. Na novou podobu tohoto území bylo v minulosti zpracováno několik urbanistických studií. Žádná z nich ale nakonec realizována nebyla. „Nedošlo u nich k dostatečně široké shodě všech aktérů. Právě proto jsme s klíčovými vlastníky v území dospěli k názoru, že nejlepším řešením bude uspořádat […]

Projekt nové budovy pražské filharmonie má zelenou

Pražské zastupitelstvo schválilo zahájení druhé fáze příprav nové koncertní haly. Ta má vzniknout nad stanicí metra C Vltavská. Praha nyní začne připravovat podrobnější analýzu financování projektu. Následovat by měla mezinárodní architektonická soutěž. „Udělali jsme důležité rozhodnutí pro vznik nového koncertního sálu, který se stane impulsem pro zahájení tolik potřebné proměny zanedbaného území Bubny-Zátory a vznik nové a moderní městské čtvrti na levém břehu Vltavy,“ řekl náměstek primátora hl. m. Prahy […]

Možná budoucí podoba Slunečního náměstí

Okolí metra Hůrka projde zásadní proměnou. V plánu jsou i nové byty

Sluneční náměstí v Praze 13 čeká velká rekonstrukce. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) představil studii, která řeší veřejný prostor, bydlení i umístění plánované umělecké školy. Vyjádřit se k návrhu nyní mohou občané. Sídliště Hůrka ve čtvrti Nové Butovice je místem, kde se denně pohybují desítky tisíc lidí. Buduje se od 80. let 20. století a nová koncepční studie, kterou nyní IPR představil, má za úkol nastavit další […]

X Zavřít