Lidé po čtyřicítce by měli pracovat jen 3 dny v týdnu, potvrdili vědci

LifestyleTereza Běhalová20. října 20182 minuty čtení
Příliš práce podle vědců škodí. A mají to potvrzené seriózním výzkumem.

Příliš práce podle vědců škodí. A mají to potvrzené seriózním výzkumem.

Foto: Archiv

Líbil by se vám třídenní pracovní týden? Vědci potvrdili, že příliš práce zhoršuje výkon mozku – vytrácí se schopnost racionálního uvažování, slábne paměť a člověk celkově duševně strádá. Dočkáme se v dohledné době prodloužení víkendu alespoň o jeden den?

Vědci před časem zkoumali kognitivní schopnosti několika tisíc lidí starších čtyřiceti let. Výsledky pak srovnali s počtem hodin, který tito lidé během jednoho týdne odpracovali. Ukázalo se, že mezi prací a inteligencí existuje zvláštní vztah. Pokud lidé pracovali méně než 25 hodin, zvyšovala se jejich duševní kapacita, ale jakmile pracovali více, nastala přesně opačná situace.

Výsledky práce týmu japonských a australských vědců publikoval Institut aplikovaného ekonomického a sociálního výzkumu v Melbourne.

„Práce zřejmě zpočátku mozkové buňky stimuluje. Na určitém stupni ale vstupuje do hry stres spojený s fyzickou a duševní prací a příznivý vliv práce začíná potírat. Příliš mnoho práce z hlediska kognitivních funkcí je horší, než když nepracujeme vůbec,“ vysvětluje Colin McKenzie z japonské Univerzity Keio.

Mladí mohou pracovat víc

Vliv práce na kognitivní schopnosti u lidí mladších 40 let není podle vědců příliš markantní. „Usuzuji, že schopnost obnovy mozku u mladších osob je různá. Mladí lidé bývají odolnější proti účinkům dlouhých pracovních směn,“ říká Colin McKenzie.

Lidé vstupující do středního věku jsou navíc pod větším tlakem. Souvisí to s tím, jak významnou sociální roli v této životní fázi mají. Většina čtyřicátníků se stará o dospívající ratolesti a častokrát musí zvládat i péči o stárnoucí rodiče.

[related-post id=“13734″]

Kdy budeme pracovat méně?

Méně pracovat nikdy nebudeme, ale mohli bychom být efektivnější a zároveň si víc užívat života. Zavedení šestihodinové pracovní doby jako standardu se již před časem úspěšně otestovalo například ve Švédsku. Lidé tam odváděli za kratší dobu minimálně stejný objem práce, přičemž za to dostávali stejné peníze, jako kdyby pracovali původních 8 hodin. Po nějaké době se účastníci pokusu začali cítit výrazně šťastnější.

Zkrácení pracovní doby bude brzy nevyhnutelné i kvůli nastupující robotizaci a digitalizaci. Částečně nebo úplně vymizet by časem mohly profese jako úředník, řidič, uklízečka, kuchař či zedník. Pokladní v supermarketu už za 10 let nepotkáme. A za 20 let ani nebudeme do supermarketu chodit, nákup nám přiletí rovnou až ke dveřím.

Nepřehlédněte

Češi objevili dosud neznámou žábu. Žije v pralesích středního Konga • Vědecký tým Václava Gvoždíka objevil a popsal nový rod rákosničkovité žáby žijící v pralesích středního Konga. Popis nového rodu žáby na africkém kontinentu je poměrně vzácná událost. Poslední rod byl popsaný před sedmi lety. Jedná se tak o významný objev, který je důležitý zejména pro ochranu místních ekosystémů. Terénní výzkum, při kterém byl sbírán zásadní materiál v roce 2018, byl hrazen Národním muzeem. Následný laboratorní výzkum pak vznikal primárně v laboratořích Akademie věd ČR.

K nabíjení elektromobilů v Praze budou sloužit tisíce stožárů veřejného osvětlení • V příštích dvou letech v hlavním městě přibudou čtyři stovky stožárů veřejného osvětlení, ze kterých bude možné dobíjet elektromobily. Městská společnost Technologie hlavního města Prahy (THMP) tak naváže na pilotní projekt realizovaný v loňském roce na Vinohradech, kde bylo instalováno třináct tzv. EV ready lamp. 

Stavba tramvajové tratě z Modřan do Libuše má zelenou • Tramvajová síť v Praze se v dohledné době prodlouží o další necelé dva kilometry. Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) totiž pro tramvajovou trať Modřany – Libuš získal pravomocné stavební povolení.

Studenti se nastěhují k seniorům. Praha 3 chce propojit lidi dvou generací • Radnice Prahy 3 přišla s nápadem, jak dát studentům šanci dostupného bydlení a seniorům odpomoci od izolace, do níž se často v pozdějším věku dostávají. Projekt dvougeneračního soužití se již osvědčil v zahraničí. Zájemci ale musí splňovat několik podmínek.

Nenápadná zpráva ze světa vědy, která ale ovlivní podobu jídelníčku nás všech • Aktuální boj s pandemií a ekonomické dopady drastických omezení zcela zastínily velmi důležitou zprávu posledních dnů, která ovlivní budoucnost lidstva na dlouhá desetiletí dopředu. Ptáte se, cože je tou důležitější zprávou? Není jí nic jiného než to, jak si lidstvo zajistí potřebné zdroje potravin.

Prodlužte život svým blízkým. Nestojí to vůbec nic • Mezilidské vztahy bývají různorodé, ale pouto, které vzniká mezi rodiči a dětmi, je jedinečné. Zatímco v dětství jsme nejšťastnější v blízkosti rodičů, v pozdním stáří se cítíme nejbezpečněji po boku našich potomků.

Některé firmy začínají nabízet sdílené pracovní pozice. Přináší to výhody i nevýhody • Trend sdílení pracovních míst je na vzestupu. Zaměstnancům přináší možnost lépe sladit práci s volným časem a rodinou, zaměstnavatelům pomáhá udržet si talentované pracovníky. Jaké výhody a nevýhody pro obě strany se s ním pojí?

Jak funguje DNA? Národní muzeum otevřelo výstavu Doba genová • Jak vlastně vypadá DNA a jakým způsobem se získává v laboratoři? A k čemu je její výzkum užitečný v muzejnictví? Nejen na tyto otázky se snaží odpovědět nová výstava s názvem Doba genová, která je k vidění od 19. července v Nové budově Národního muzea.

Ukládáte ovoce a zeleninu do mrazáku? Vědci zkoumali, jak to ovlivní výživové hodnoty • Zamrazování je jedním z tradičních způsobů uchovávání potravin. Do mrazáku můžeme na později uschovat téměř cokoliv – od masa přes pečivo až po sezónní ovoce a zeleninu. Co ale mráz s potravinami udělá? Je možné, že dojde ke snížení výživových hodnot?

Maliny jsou jedním z nejčastějších druhů ovoce, které lidé uchovávají v mrazáku.

Pracujících cizinců přibývá. Průměrně vydělávají stejně jako Češi, někdy i víc • Česká ekonomika musí kvůli nedostatku pracovních sil stále více spoléhat na zaměstnance s cizím státním občanstvím. Jejich podíl přesáhl loňském roce 12 procent. Většinu celkového počtu cizinců u nás tvoří občané Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu. Následují občané Ruska, Polska, Bulharska a Rumunska. V počtu usazených převyšují občané třetích zemí nad občany EU. Data zveřejnil Český statistický úřad.

Proč mladí lidé nevydrží dlouho v jednom zaměstnání? Job-hopping se stává fenoménem dneška • Job-hopping neboli časté střídání zaměstnání se stává fenoménem, a to zejména mezi mladšími ročníky. Téměř polovina lidí míní, že je zcela v pořádku najít si nové místo již po roce a zhruba pětina považuje za nerealistické, aby u jedné firmy zůstali déle než dva roky. Mezi významné příčiny job-hoppingu patří především frustrace a nuda. Firmy by se tedy měly usilovně snažit udržet své zaměstnance motivované a zapojené.

Mozek může omládnout o několik let. Stačí hodina týdně • Náš mozek je jedním z nejdůležitějších orgánů těla. Pokud si chceme zachovat zdravou mysl i ve stáří, je důležité ho procvičovat. Vědci ale zjistili, že luštění křížovek a řešení rébusů nemusí stačit.

Demokracie v krizi. Cestu ven budou hledat přední odborníci na symposiu v Obecním domě • Demokracie prochází tvrdou zkouškou zdravotní, ekonomické i společenské krize. Jaké může mít situace důsledky na fungování států a svobodných společností? A lze současnou krizi brát jako příležitost pro změnu k lepšímu? Odpovědi na tyto otázky bude hledat mezinárodní symposium konané 12. září 2020 v Obecním domě v Praze.

Otto Wichterle vadil nacistům i komunistům. Jeho revoluční vynález změnil vidění světa milionům lidí • Přesně před 108 lety se narodil světoznámý český chemik, vynálezce gelových kontaktních čoček a kandidát na Nobelovu cenu za chemii Otto Wichterle. Jeho životní příběh je neobyčejně pestrý, ale také trochu smutný. Větší úcty se mu totiž dostalo až po roce 1989. Výročí narození dnes připomíná dokonce i vyhledávač Google.

Práce z domova bude brzy standardem, i když firmy se tomu zatím brání • Jakkoliv se české firmy prozatím konceptu home-office a práce odkudkoliv poměrně brání, odborníci z oblasti businessu předpovídají, že se vzdálená práce brzy stane mainstreamovou záležitostí. Potvrzuje to i nejnovější výzkum, podle kterého pracuje zcela na dálku již 18 % zaměstnanců. Experti se shodují, že díky tomu se zvyšuje produktivita zaměstnanců i celková kvalita jejich práce.

Vydrželi týden bez spánku. Ke konci experimentu se chovali zvláštně • Spánek fascinuje lidstvo už od nepaměti. Ani současná věda ho ještě stále nemá důkladně zmapovaný. Jisté ale je, že o něm víme víc, než naši předci v 19. století. Přečtěte si o zvláštním experimentu, který byl proveden v USA v roce 1891.

Slepá jasnovidka Baba Vanga prý znala temnou budoucnost lidstva. Její život je opředen tajemstvím • Údajně předpověděla 3. světovou válku, havárii v Černobylu, 11. září 2001, tragédii ponorky Kursk i smrt princezny Diany. Řeč je o bulharské vědmě a léčitelce, známé po celém světě jako Baba Vanga. Tajemná žena prý ve svých vizích viděla i vývoj lidstva v příštích několika stovkách letech a úplný konec světa. Je ale tohle všechno pravda?

Sexismus na pracovišti zažívá polovina žen v technickém odvětví • Drahoušku, uděláš nám kafe? Na holku to není špatné. Ty máš zase své dny, že se tak mračíš? Tyto fráze slýchává od svých kolegů většina zaměstnankyň na technických pozicích. Ačkoliv v technických i vědeckých oborech pracuje čím dál více žen, 53 procent z nich se setkává s narážkami, že tato „chlapská“ práce není nic pro ně.

Dožijete se vysokého věku? Zjistit to můžete už v mládí • Snad každý z nás by se chtěl ve zdraví dožít vysokého věku. Délka života závisí na genetických faktorech, ale ovlivnit ji může i životospráva a celkový způsob života. Zjistit, zda budete žít dlouho, přitom můžeme už v poměrně mladém věku.

Čím trpěl Antonín Dvořák před smrtí? Domněnku potvrdil vědecký rozbor • Pozůstalost Antonína Dvořáka, kterou spravuje Národní muzeum v rámci Českého muzea hudby, obsahovala donedávna neznámý vzorek léku, který skladatel užíval krátce před svou smrtí. Ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv došlo po více než sto letech k jeho přesné identifikaci. Potvrdilo se tak to, co bylo dlouhá léta jen předmětem spekulací – že tento významný český skladatel trpěl před svou smrtí mimo jiné i zánětem močových cest.