Lidé po čtyřicítce by měli pracovat jen 3 dny v týdnu, potvrdili vědci

LifestyleTereza Běhalová20. října 20182 minuty čtení
Příliš práce podle vědců škodí. A mají to potvrzené seriózním výzkumem.

Příliš práce podle vědců škodí. A mají to potvrzené seriózním výzkumem.

Foto: Archiv

Líbil by se vám třídenní pracovní týden? Vědci potvrdili, že příliš práce zhoršuje výkon mozku – vytrácí se schopnost racionálního uvažování, slábne paměť a člověk celkově duševně strádá. Dočkáme se v dohledné době prodloužení víkendu alespoň o jeden den?

Vědci před časem zkoumali kognitivní schopnosti několika tisíc lidí starších čtyřiceti let. Výsledky pak srovnali s počtem hodin, který tito lidé během jednoho týdne odpracovali. Ukázalo se, že mezi prací a inteligencí existuje zvláštní vztah. Pokud lidé pracovali méně než 25 hodin, zvyšovala se jejich duševní kapacita, ale jakmile pracovali více, nastala přesně opačná situace.

Výsledky práce týmu japonských a australských vědců publikoval Institut aplikovaného ekonomického a sociálního výzkumu v Melbourne.

„Práce zřejmě zpočátku mozkové buňky stimuluje. Na určitém stupni ale vstupuje do hry stres spojený s fyzickou a duševní prací a příznivý vliv práce začíná potírat. Příliš mnoho práce z hlediska kognitivních funkcí je horší, než když nepracujeme vůbec,“ vysvětluje Colin McKenzie z japonské Univerzity Keio.

Mladí mohou pracovat víc

Vliv práce na kognitivní schopnosti u lidí mladších 40 let není podle vědců příliš markantní. „Usuzuji, že schopnost obnovy mozku u mladších osob je různá. Mladí lidé bývají odolnější proti účinkům dlouhých pracovních směn,“ říká Colin McKenzie.

Lidé vstupující do středního věku jsou navíc pod větším tlakem. Souvisí to s tím, jak významnou sociální roli v této životní fázi mají. Většina čtyřicátníků se stará o dospívající ratolesti a častokrát musí zvládat i péči o stárnoucí rodiče.

[related-post id=“13734″]

Kdy budeme pracovat méně?

Méně pracovat nikdy nebudeme, ale mohli bychom být efektivnější a zároveň si víc užívat života. Zavedení šestihodinové pracovní doby jako standardu se již před časem úspěšně otestovalo například ve Švédsku. Lidé tam odváděli za kratší dobu minimálně stejný objem práce, přičemž za to dostávali stejné peníze, jako kdyby pracovali původních 8 hodin. Po nějaké době se účastníci pokusu začali cítit výrazně šťastnější.

Zkrácení pracovní doby bude brzy nevyhnutelné i kvůli nastupující robotizaci a digitalizaci. Částečně nebo úplně vymizet by časem mohly profese jako úředník, řidič, uklízečka, kuchař či zedník. Pokladní v supermarketu už za 10 let nepotkáme. A za 20 let ani nebudeme do supermarketu chodit, nákup nám přiletí rovnou až ke dveřím.

Nepřehlédněte

Lékař oslavil 100. narozeniny a prozradil tajemství své dlouhověkosti • Pokroky v medicíně a historicky nebývalý blahobyt způsobuje, že se stále více lidí dožívá velmi vysokého věku. Oslavit 100. narozeniny tedy dnes již není tak výjimečné jako na konci 19. století. O jednom mimořádně vitálním stoletém muži napsaly v Praze vydávané Národní listy v lednu 1894. Kolik kávy si denně dopřával a proč přišel o jedno oko?

Praha zítřka. Výstava odhaluje proměny metropole v příštích letech • Nové bytové domy, veřejná prostranství nebo stavby významné pro rozvoj železnice a tramvajové dopravy představuje nová výstava, kterou pořádá Centrum architektury a městského plánování (CAMP). Na 25 metrové projekci se mohou návštěvníci podrobně seznámit se 76 vybranými projekty. Tříměsíční akce nabídne v rámci doprovodného programu i vycházky pro nejmenší návštěvníky a 9 samostatných večerů na témata výstavby a rozvoje.

Na Rohanském ostrově vznikne v budoucnu bydlení pro tři a půl tisíce lidí.

Otto Wichterle vadil nacistům i komunistům. Jeho revoluční vynález změnil vidění světa milionům lidí • Přesně před 108 lety se narodil světoznámý český chemik, vynálezce gelových kontaktních čoček a kandidát na Nobelovu cenu za chemii Otto Wichterle. Jeho životní příběh je neobyčejně pestrý, ale také trochu smutný. Větší úcty se mu totiž dostalo až po roce 1989. Výročí narození dnes připomíná dokonce i vyhledávač Google.

Proč mladí lidé nevydrží dlouho v jednom zaměstnání? Job-hopping se stává fenoménem dneška • Job-hopping neboli časté střídání zaměstnání se stává fenoménem, a to zejména mezi mladšími ročníky. Téměř polovina lidí míní, že je zcela v pořádku najít si nové místo již po roce a zhruba pětina považuje za nerealistické, aby u jedné firmy zůstali déle než dva roky. Mezi významné příčiny job-hoppingu patří především frustrace a nuda. Firmy by se tedy měly usilovně snažit udržet své zaměstnance motivované a zapojené.

V Česku se narodilo první dítě z transplantované dělohy • Ve čtvrtek 29. srpna se na Gynekologicko-porodnické klinice 2. LF UK a FN Motol narodil 27leté ženě s transplantovanou dělohou zdravý chlapeček. Završilo se tak úsilí speciálně vytvořeného týmu FN Motol pod vedením MUDr. Romana Chmela, Ph.D. a Institutu klinické a experimentální medicíny pod vedením doc. MUDr. Jiřího Froňka, Ph.D. FRCS.

Citlivost antigenních testů je nízká, pokud test není opakovaný, potvrdila studie • V odběrovém centru Fakultní nemocnice Motol proběhla na konci února studie, jejímž cílem bylo stanovit citlivost antigenních testů v režimu, který je blízký scénáři preventivního testování. Potvrdilo se, že tyto testy nezachytí ani polovinu pozitivních bezpříznakových jedinců, pokud nejsou opakovány.

Pracujících cizinců přibývá. Průměrně vydělávají stejně jako Češi, někdy i víc • Česká ekonomika musí kvůli nedostatku pracovních sil stále více spoléhat na zaměstnance s cizím státním občanstvím. Jejich podíl přesáhl loňském roce 12 procent. Většinu celkového počtu cizinců u nás tvoří občané Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu. Následují občané Ruska, Polska, Bulharska a Rumunska. V počtu usazených převyšují občané třetích zemí nad občany EU. Data zveřejnil Český statistický úřad.

Sexismus na pracovišti zažívá polovina žen v technickém odvětví • Drahoušku, uděláš nám kafe? Na holku to není špatné. Ty máš zase své dny, že se tak mračíš? Tyto fráze slýchává od svých kolegů většina zaměstnankyň na technických pozicích. Ačkoliv v technických i vědeckých oborech pracuje čím dál více žen, 53 procent z nich se setkává s narážkami, že tato „chlapská“ práce není nic pro ně.

Dvojčata se rodí nejvíce v historii. Vědci znají důvod • Každý rok se na světě narodí 1,6 milionu párů dvojčat, což je nejvíce ve známé historii. Každé čtyřicáté druhé narozené dítě je tak dvojčetem. Vědci nyní přišli s vysvětlením, proč k tomuto jevu dochází.

Dožijete se vysokého věku? Zjistit to můžete už v mládí • Snad každý z nás by se chtěl ve zdraví dožít vysokého věku. Délka života závisí na genetických faktorech, ale ovlivnit ji může i životospráva a celkový způsob života. Zjistit, zda budete žít dlouho, přitom můžeme už v poměrně mladém věku.

Obratlovci měli zuby dříve, než se myslelo. Dokazují to pražské zkameněliny • Moderní technologie a nový výzkum zkamenělin z jihozápadního okolí Prahy, které jsou součástí sbírek Národního muzea, zásadně mění pohled na evoluci zubů. Vědci totiž objevili zuby u zkamenělin dávných čelistnatých obratlovců (akantotoracidů) starých 409 milionů let. Až doposud se zuby u těchto živočichů nikdy dříve nenašly a předpokládalo se tedy proto, že je vůbec neměli.

Albert Einstein žil kdysi v Praze. Tvořil zde i slavnou teorii relativity • Málo se ví, že jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob – Albert Einstein – nějaký čas žil a pracoval v Praze. Osud zařídil, že slavný vědec působil v letech 1911 a 1912 na pražské c. k. Karlo-Ferdinandově universitě. Jeho přijetí ale bylo tehdy poměrně komplikované.

Senioři mají z chřipky strach, ale očkování přesto podceňují • Z chřipky máme respekt, mohla by nám podkopat zdraví a navždy omezit kvalitu našeho života, přiznávají senioři žijící v metropoli. Strach mají zejména z toho, že by se už nedostali zpět do původní kondice a nemohli se věnovat svým koníčkům. Přesto o očkování uvažuje jen málo z nich. Zkušenost se silnou chřipkou má sedm z deseti Pražanů v důchodovém věku. Čtvrtina ji měla za poslední roky dokonce více než třikrát. Ukazuje to průzkum, který dělala agentura ppm factum pro společnost Sanofi.

Dopřejte si kvalitní spánek. Stačí dodržovat správné zásady a ráno budete jako znovuzrození • Potíže se spánkem trápí přes 40 % populace. Řada lidí nemůže vůbec usnout, během noci se často budí a nespí dostatečně tvrdě. Pro mnohé je v takové situaci nejjednodušším řešením vzít si prášek proti nespavosti. Odborníci ale varují, že to není ideální cesta. Na lécích totiž může vzniknout silná závislost. Co tedy dělat, abyste se dobře vyspali?

Kvalita spánku se výrazně podepisuje i na kvalitě života.

Sňatek v brzkém věku může být rizikový • Většina malých dívek často sní o tom, jak bude vypadat jejich svatební den. Část z nich se přitom na tuto životní událost těší tak moc, že do manželství bezhlavě vstoupí už kolem 20. roku života. Podle vědců to ale v některých případech může být chyba.

Nová scéna dostane novou podobu. Rekonstrukce potrvá dva roky • Národní divadlo připravuje rekonstrukci Nové scény. Exteriér památkově chráněné brutalistní budovy zůstane víceméně zachován. Výraznější modernizace se ale dočká divadelní sál.

Mozek může omládnout o několik let. Stačí hodina týdně • Náš mozek je jedním z nejdůležitějších orgánů těla. Pokud si chceme zachovat zdravou mysl i ve stáří, je důležité ho procvičovat. Vědci ale zjistili, že luštění křížovek a řešení rébusů nemusí stačit.

Být lakomý a sobecký se finančně vůbec nevyplácí, zjistil výzkum • Lakomci, sobci a škudlilové se ve společnosti netěší příliš velké oblibě. Všeobecně se ale předpokládá, že tito lidé díky své chamtivosti ušetří spoustu peněz, takže jsou tím pádem materiálně lépe zajištění. Nejnovější zjištění ale tento mýtus vyvrací.

Rozvod rodičů poznamená člověka celoživotně, potvrdila studie • Životy dětí z rozvedených rodin se značně liší od těch, jejichž rodiče stále žijí spolu. Zdaleka přitom nejde jen o praktickou stránku věci, jako je například oddělené trávení času s každým rodičem zvlášť. Nová vědecká studie potvrdila, že následky rozvodu si děti přenáší i do dospělosti a do svých vztahů.

Která hudba nejvíce podporuje tvořivost? Vědci říkají, že našli odpověď • Řada lidí si při práci pouští muziku. Někdo dává přednost písním s vokálním doprovodem, jiní volí spíše instrumentální skladby nebo vážnou hudbu. Která možnost je ale nejlepší pro podporu kreativity? Odpověď vědců vás možná překvapí.

Dívka poslouchající hudbu