Některé firmy začínají nabízet sdílené pracovní pozice. Přináší to výhody i nevýhody

LifestylePražskýDEN.cz21. června 20194 minuty čtení

Foto: Archiv

Trend sdílení pracovních míst je na vzestupu. Zaměstnancům přináší možnost lépe sladit práci s volným časem a rodinou, zaměstnavatelům pomáhá udržet si talentované pracovníky. Jaké výhody a nevýhody pro obě strany se s ním pojí?

V době současné rekordně nízké nezaměstnanosti se české firmy usilovně snaží udržet si talentované pracovníky a nalákat nové, aby obsadily volná pracovní místa. Těch bylo v květnu 2019 zhruba 364 000, zatímco uchazečů o zaměstnání jen asi 200 600. Vedle zvyšování platů a náborových odměn se tak ke slovu čím dál víc dostává rozšiřující se nabídka firemních benefitů, ale také zkrácených úvazků, případně dalších alternativních forem pracovního poměru.

Jedním ze sílících trendů je rovněž takzvaný job sharing, tedy sdílené pracovní místo. V praxi funguje tak, že se o jedno pracovní místo dělí dva a více zaměstnanců. Ti sdílí náplň práce a podle odpracované doby si poměrově rozdělí jednu výplatu. Dle dat projektu Fleximetr nabízelo k roku 2015 v České republice job sharing jen kolem 7 procent firem, v zahraničí však byl tento trend silnější – v Německu to bylo 20 procent společností, ve Velké Británii dokonce 50 procent.

Koncept sdílených pracovních míst již dorazil i do tuzemského zákoníku práce, počítá s ním totiž jeho novela, která vejde v platnost 1. července letošního roku. Odborníci již poukázali na to, že novinka sice nabídne zaměstnancům větší flexibilitu, firmám ale může přinést více administrativy bez ušetření nákladů. Jaké další výhody i úskalí job sharing skýtá?

Lepší work-life balance pro zaměstnance, nižší fluktuace pro firmy

Jak již bylo řečeno, sdílení pracovního místa je další možností, jak vyjít vstříc zaměstnancům, kteří touží po větší flexibilitě, většinou v zájmu vyvážení pracovního a osobního života či zvládání rodinných povinností jako péče o malé děti nebo staré rodiče.

„Rovnováha práce a volného času je obzvláště důležitá pro mladší generace pracovníků, především pak mileniály, kteří již tvoří více než polovinu pracující populace. S lepší work-life balance přicházejí výhody pro firmy i zaměstnance: vyšší produktivita, vyšší spokojenost v práci či méně stresu,“ říká Jiří Jemelka, ředitel společnosti, která poskytuje revitalizace a interim management malým a středním podnikům.

Nabídkou sdíleného pracovního místa si tak firmy mohou udržet talentované pracovníky, kteří by jinak právě například z důvodu nezvládání rovnováhy mezi prací a osobním životem mohli chtít dát výpověď. Rovněž takto mohou přitáhnout pozornost uchazečů, jež hledají kratší pracovní úvazky, kupříkladu matek na rodičovské dovolené nebo s malými dětmi. Nespornou výhodou může být i samotný fakt, že pro jednu sadu pracovních úkolů zaměstnavatelé získají hned dva „mozky“, dvě osobnosti, které se vzájemně mohou doplňovat a vyvažovat své slabé stránky.

V neposlední řadě pak job sharing firmám usnadňuje takové situace, jako je náhlá nemoc pracovníka nebo plánování dovolených. Během dané doby zkrátka může druhou polovinu práce zastat jen jeden partner na sdíleném pracovním místě, samozřejmě s adekvátní kompenzací.

[related-post id=“13827″]

Stěžejní je lidský faktor

Nyní ovšem k úskalím sdílených pracovních míst. V prvé řadě si je nutné uvědomit, že úspěch tohoto konceptu stojí i padá na tom, jak spolu dokážou lidé dělící se o jedno pracovní místo, vycházet a spolupracovat.

„Pro firmy může být poměrně těžké mezi zájemci o job sharing najít lidi, kteří jsou dokonale kompatibilní. Nejen, že si musí sednout lidsky, ale měli by ideálně mít i co nejpodobnější úroveň schopností. Ano, bylo sice řečeno, že se mohou doplňovat ve svých slabých stránkách, ale pro situace, kdy jeden musí zastat i práci druhého, je rozhodně vhodnější, aby oba ovládali všechny potřebné dovednosti. Je též potřeba vyhnout se situacím, kdy jeden z partnerů například bude neustále na úkor druhého dostávat za úkol postarat se o lehčí položky z náplně práce, protože nebude schopen či ochoten naučit se zvládat ty těžší. To snadno může přerůst v hádky a nespokojenost,“ varuje Jiří Jemelka a dodává, že sdílené pracovní místo je zjednodušeně řečeno vždy otázkou kompromisu. Žádný z pracovních partnerů proto nemůže očekávat, že bude vždy po jeho.

Další problémy mohou nastat v situacích, kdy splnění úkolu vyžaduje, aby někdo práci vedl a zodpovídal za výsledky. Tyto situace je tak nutné hned v začátcích spolupráce nebo plnění jednotlivých úkolů nejlépe smluvně nastavit. Důležitá je také vzájemná komunikace mezi pracovními partnery – oba by vždy měli mít k dispozici totožné informace, jinak může dojít ke zbytečným nedorozuměním a chybám, jejichž náprava stojí čas, úsilí i peníze. 

Nepřehlédněte

Jak napsat dobrý životopis: Klíčové tipy pro získání pozornosti zaměstnavatele • Sepsat dobrý životopis je zásadním krokem k získání zaměstnání vašich snů. V životopisu se prezentujete jako profesionál a potenciální aktivum pro zaměstnavatele. Správně sestavený životopis může poskytnout silný první dojem a otevřít dveře k rozhovoru o práci. Zde je několik klíčových tipů, které vám pomohou napsat životopis, jenž si získá pozornost a zvýší vaše šance na úspěch.

Dobrý zaměstnavatel si váží svých lidí. Pracujete ve správné firmě? • Dávno pryč jsou doby, kdy si zaměstnavatelé mohli vybírat z desítek uchazečů o práci. Karta se obrátila a firmy se nyní musí hodně snažit, aby své pracovníky udržely. Jak ale poznat, že si vás zaměstnavatel skutečně váží?

Práce z domova bude brzy standardem, i když firmy se tomu zatím brání • Jakkoliv se české firmy prozatím konceptu home-office a práce odkudkoliv poměrně brání, odborníci z oblasti businessu předpovídají, že se vzdálená práce brzy stane mainstreamovou záležitostí. Potvrzuje to i nejnovější výzkum, podle kterého pracuje zcela na dálku již 18 % zaměstnanců. Experti se shodují, že díky tomu se zvyšuje produktivita zaměstnanců i celková kvalita jejich práce.

Přesčasy v zaměstnání mohou zabíjet. Češi se v tomto ohledu vydali správným směrem • Přestože celosvětové statistiky ukazují, že se práce přesčas týká stovek milionů lidí (podle dat Mezinárodní organizace práce pracuje více než 48 hodin týdně 22 % lidí), čeští zaměstnanci ve třetím čtvrtletí loňského roku odpracovali nejméně přesčasů za posledních pět let. Sestupný trend podílu práce navíc je lidskému zdraví prospěšný. Práce přesčas totiž dle výzkumů zvyšuje riziko mozkové mrtvice, zhoršuje mentální zdraví a přispívá k nezdravému životnímu stylu i menší spokojenosti lidí v práci, a tudíž i menší pracovní produktivitě.

Sexismus na pracovišti zažívá polovina žen v technickém odvětví • Drahoušku, uděláš nám kafe? Na holku to není špatné. Ty máš zase své dny, že se tak mračíš? Tyto fráze slýchává od svých kolegů většina zaměstnankyň na technických pozicích. Ačkoliv v technických i vědeckých oborech pracuje čím dál více žen, 53 procent z nich se setkává s narážkami, že tato „chlapská“ práce není nic pro ně.

Sebevraždy podle profesí. Kdo chce ukončit život nejčastěji? • Lidé vykonávající určité profese mohou být více ohroženi rizikem případné sebevraždy. Ukázala to analýza, kterou si nechala vypracovat americká vláda kvůli vzrůstajícímu počtu sebevražd v zemi.

Bára (32): Kolaps mě naučil změnit přístup k životu. Člověk musí myslet nejdřív sám na sebe • Dlouhodobý stres a nepřiměřené nároky mohou po čase vést až k celkovému vyčerpání a kolapsu. Své o tom ví asistentka Bára (32), která se nejdřív musela dostat na úplné dno, aby pak mohla úspěšně otočit kormidlem života a vydat se lepší cestou.

Lidé po čtyřicítce by měli pracovat jen 3 dny v týdnu, potvrdili vědci • Líbil by se vám třídenní pracovní týden? Vědci potvrdili, že příliš práce zhoršuje výkon mozku – vytrácí se schopnost racionálního uvažování, slábne paměť a člověk celkově duševně strádá. Dočkáme se v dohledné době prodloužení víkendu alespoň o jeden den?

Příliš práce podle vědců škodí. A mají to potvrzené seriózním výzkumem.

Která hudba nejvíce podporuje tvořivost? Vědci říkají, že našli odpověď • Řada lidí si při práci pouští muziku. Někdo dává přednost písním s vokálním doprovodem, jiní volí spíše instrumentální skladby nebo vážnou hudbu. Která možnost je ale nejlepší pro podporu kreativity? Odpověď vědců vás možná překvapí.

Dívka poslouchající hudbu

Dopravní podnik shání řidiče tramvají. Nabízí poměrně slušné peníze • Dopravní podnik hl. m. Prahy se podobně jako mnoho dalších firem v Praze a celé republice potýká s nedostatkem pracovních sil.

Prodloužené víkendy v roce 2021. Kdo si vezme dovolenou, užije si jich hned několik • Pandemie koronaviru v roce 2020 zamíchala s našimi životy. Mnoho zaměstnanců si muselo kvůli omezením udělat neplánované volno. Jaká bude situace v roce 2021 je zatím ve hvězdách. S jistotou ale už víme, na které dny připadnou státní svátky.

Robotizace ohrožuje část českých zaměstnanců. Bez rekvalifikace se v budoucnu neuplatní • Zhruba šest procent českých zaměstnanců bude muset v důsledku postupující automatizace a robotizace průmyslu podstoupit rekvalifikaci nebo získat nové dovednosti, jestliže chtějí odvrátit riziko ztráty zaměstnání. Stejně ohroženi jsou podle letošní zprávy OECD i pracovníci ve Slovinsku, o něco méně pak v Koreji, Polsku a Itálii. Pro udržení konkurenceschopnosti české ekonomiky tak bude v nejbližší době klíčové přijít s efektivním konceptem vzdělávání zaměstnanců.

Závislost na práci snižuje kvalitu života. Jak poznat workoholika? • Téměř polovina lidí se považuje za workoholiky, ovšem zhruba 30 % z nich přiznává, že jejich závislost na práci má na svědomí potřeba vydělat dostatek peněz. Takové jsou výsledky nejnovější studie agentury OnePoll. Jedním z hlavních znaků workoholismu je například i nedostatečné čerpání dovolené. V tomto ohledu jsou ohroženi i čeští zaměstnanci, z nichž si více než pětina nevybírá ani polovinu zákonem stanovené dovolené.

Stále nestíháte? Naučte se efektivně plánovat svůj den • „Nestíhám! Mám málo času!“ Jak často touto odpovědí odbýváte ostatní, anebo si těmito slovy jen tak pro sebe povzdychnete? U mnohých je tomu tak téměř každý den. Nenechte se uštvat dobou a povinnostmi. Čas nelze natáhnout, ubíhá neúprosně každému z nás. Ale můžeme ho alespoň trochu ošidit a vyzrát nad ním tak, že si své běžné aktivity chytře rozvrhneme. A ještě se nám k nim občas vejdou některé činnosti mimořádné.

Proč mladí lidé nevydrží dlouho v jednom zaměstnání? Job-hopping se stává fenoménem dneška • Job-hopping neboli časté střídání zaměstnání se stává fenoménem, a to zejména mezi mladšími ročníky. Téměř polovina lidí míní, že je zcela v pořádku najít si nové místo již po roce a zhruba pětina považuje za nerealistické, aby u jedné firmy zůstali déle než dva roky. Mezi významné příčiny job-hoppingu patří především frustrace a nuda. Firmy by se tedy měly usilovně snažit udržet své zaměstnance motivované a zapojené.

Pracujících cizinců přibývá. Průměrně vydělávají stejně jako Češi, někdy i víc • Česká ekonomika musí kvůli nedostatku pracovních sil stále více spoléhat na zaměstnance s cizím státním občanstvím. Jejich podíl přesáhl loňském roce 12 procent. Většinu celkového počtu cizinců u nás tvoří občané Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu. Následují občané Ruska, Polska, Bulharska a Rumunska. V počtu usazených převyšují občané třetích zemí nad občany EU. Data zveřejnil Český statistický úřad.

Jeden zaměstnanec s depresí ubere firmě 32 pracovních dní. Jak pečovat o duševní zdraví svých zaměstnanců? • Na 10. října připadá Světový den duševního zdraví. Tomu dle odborníků svědčí práce, na druhou stranu však samo zaměstnání nebo pracovní prostředí může k psychickým problémům napomáhat. Světová zdravotnická organizace odhaduje, že například depresí trpí celosvětově až 300 milionů lidí, kvůli čemuž přichází světová ekonomika každý rok o 1 bilion dolarů. Jak mohou zaměstnavatelé pomoci ke zlepšení či udržení duševního zdraví svých pracovníků?

Brigádníci si nejvíc vydělají v Praze. Zájemci se ale moc nehrnou • I když zaměstnavatelé začali již koncem dubna nabízet brigádnické pozice na letní měsíce, zájem ze strany uchazečů je malý a nedokáže volná místa pokrýt. Hodinová mzda brigádníků přitom meziročně vzrostla napříč všemi regiony ČR, v Praze v některých případech atakuje 150 Kč za hodinu. Nabídkou brigád se zaměstnavatelé snaží řešit nejen zástup za pracovníky na dovolené, ale obecně nedostatek pracovních sil. Nejvíce brigádnických pozic je k dispozici ve výrobních firmách, obchodech, logistických a zákaznických centrech. „Situaci letos komplikuje velmi nízká nezaměstnanost, která způsobila pokles počtu zájemců o letní brigády a sezónní práce. Dříve totiž často na brigády nastupovali pracovníci, kterým se nedařilo najít práci na hlavní pracovní poměr,“ vysvětluje Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment, a dodává: „Poptávka po brigádách klesá i ze strany českých studentů a důchodců.“ [related-post id="11073"] Největší zájem o brigády mají zahraniční vysokoškolští studenti z Ruska, Ukrajiny či Běloruska, kteří v ČR studují a obvykle zůstávají i přes léto. Nejčastěji se zajímají o brigádnické pozice v administrativě a v zákaznických centrech, kde je nutné hovořit cizími jazyky. „O manuální práci brigádníci moc nestojí, nabízených pozic je přitom v této oblasti nesrovnatelně více a jejich ohodnocení se od administrativy příliš neliší. Když už manuální brigádu vezmou, preferují pozice bez směn, a to i přesto, že například za noční či víkendové směny mohou získat výrazné příplatky,“ říká Jitka Součková. „Menší zájem studentů o manuální brigády je dán také tím, že firmy studentům ve stále větší míře umožňují placené stáže v jimi studovaném oboru. Motivace pro brigádu na dělnické pozici je proto čím dál menší,“ komentuje Jitka Součková. Rozdíly napříč regiony Stejně jako u klasických mezd je i u brigádnických hodinových sazeb možné pozorovat rozdíly napříč jednotlivými regiony, ve všech oblastech ČR však došlo k meziročnímu růstu o více než 10 %. Zároveň je i brigádníkům nabízena celá řada benefitů, jako například docházkový bonus, stravenky či dotované stravování. Na Ostravsku si brigádník běžně vydělá 80-130 Kč, v Brně 90-130 Kč, v Praze dosahují mzdy až ke 150 Kč, na Zlínsku jsou do 110 Kč, na Liberecku do 120 Kč a na Vysočině do 130 Kč za hodinu. Nejvíce pozic je tradičně k dispozici ve výrobě, ať už jde o operátory výroby či skladníky, dále v retailu, kde se jedná o pozice asistentů prodeje či pracovníky, kteří mají na starosti inventury. Velké množství pozic lze nalézt i v zákaznických službách, kde je ovšem důraz kladen na znalost angličtiny, případně i dalšího cizího jazyka. Nezletilí studenti, kteří hledají možnost prázdninového přivýdělku, nachází uplatnění zejména při prodeji zmrzliny či ve stánku s občerstvením, na koupalištích anebo ve výrobě, ovšem jen v nesměnném provozu a v případě jednoduchých manuálních prací.