Přesčasy v zaměstnání mohou zabíjet. Češi se v tomto ohledu vydali správným směrem

29. července 2019 ∙ 00:38
Tereza Běhalová
Foto: Archiv

Přestože celosvětové statistiky ukazují, že se práce přesčas týká stovek milionů lidí (podle dat Mezinárodní organizace práce pracuje více než 48 hodin týdně 22 % lidí), čeští zaměstnanci ve třetím čtvrtletí loňského roku odpracovali nejméně přesčasů za posledních pět let. Sestupný trend podílu práce navíc je lidskému zdraví prospěšný. Práce přesčas totiž dle výzkumů zvyšuje riziko mozkové mrtvice, zhoršuje mentální zdraví a přispívá k nezdravému životnímu stylu i menší spokojenosti lidí v práci, a tudíž i menší pracovní produktivitě.

Česká republika v poslední době zažívá rekordně nízkou nezaměstnanost a zejména technicky zaměřené firmy mají stále větší potíže obsazovat volné pozice.

„Tato situace nahrává zaměstnancům, kteří tak mohou prosazovat zlepšení pracovních podmínek. Vedle výše platu se nejčastěji jedná o rovnováhu mezi pracovním a osobním životem, takzvanou work-life balance. Především mladší ročníky totiž nejsou ochotny trávit v práci více času, než je nutné,“ upozorňuje personalistka Gabriela Kodenková ze společnosti Talentica.cz zaměřující se na nábor technicky zaměřených pracovníků.

A podle statistik se lidem omezovat práci přesčas daří. Dle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) se ve třetím čtvrtletí loňského roku muselo pracovat přesčas jen 8,6 procenta zaměstnanců, což je vůbec nejnižší číslo od roku 2014, kdy ČSÚ začal tuto statistiku vést. V roce 2017 to bylo pro srovnání necelých 10 procent lidí.

Příliš práce škodí

Celosvětové statistiky ukazují, že práce přesčas se stále týká stovek milionů lidí. Dle dat Mezinárodní organizace práce z roku 2018 pracuje více než 48 hodin týdně 22 procent světové pracující populace. Kritická je situace hlavně v Japonsku, kde je intenzivní práce kulturně zakořeněnou normou. Podle japonské vládní studie z roku 2016 téměř čtvrtina tamních společností požaduje po svých zaměstnancích odpracovat každý měsíc více než 80 hodin přesčasů.

Negativní vliv práce přesčas na lidské zdraví a psychiku dokumentují četné vědecké studie. Nedávný průzkum francouzských odborníků mezi 143 tisíci respondenty například prokázal, že u lidí pracujících více než 10 hodin denně nejméně padesátkrát do roka bylo o 29 procent vyšší riziko, že je postihne mozková mrtvice. Největší riziko poté hrozilo lidem ve věku pod 50 let na úřednických či jiných kancelářských pozicích. K obdobným závěrům přitom již v roce 2015 dospěla studie publikovaná v britském odborném medicínském žurnálu The Lancet, jež efekty přesčasů zkoumala na 600 tisících lidech. Jiné průzkumy poté našly souvislost mezi prací přesčas a horším psychickým zdravím, nižší kvalitou spánku, i vyšší pravděpodobností rozvoje nezdravých návyků jako kouření, nadměrné konzumace alkoholu či přibírání na váze.

Proč se zaměstnanci ničí?

To, že řada lidí pracuje déle, než jim zákon ukládá, nelze podle odborníků připisovat na vrub pouze požadavkům zaměstnavatelů. Mnoho lidí si jednoduše svou práci často nosí i domů, neboť ji nestíhají dokončit v určeném čase. Rostou také počty workoholiků, zejména těch, kteří jsou závislí na práci z finančních důvodů.

„Nedostatek odpočinku na úkor práce však nejen poškozuje lidské fyzické a psychické zdraví, ale vede i k větší nespokojenosti v práci a zvýšené míře stresu. Tyto jevy pak dále ovlivňují výkonnost pracovníků, ti nestíhají plnit své úkoly v pracovní době a pracují přesčas nebo doma. Dostávají se tak do začarovaného kruhu,“ varuje Gabriela Kodenková s tím, že naučit se najít rovnováhu mezi prací a osobním životem musejí především lidé sami, avšak pomocnou ruku by jim měli být ochotni podat i jejich zaměstnavatelé.

„Firmy by měly své zaměstnance podporovat v tom, aby si udržovali zdravou work-life balance. Neměly by trvat na práci přesčas, není-li to bezpodmínečně nutné, a měly by pracovníkům zajistit takové podmínky, aby své úkoly zvládali v předepsané pracovní době. Tedy například zlepšit komunikaci, aby nedocházelo k prostojům kvůli nejasnému zadání, redukovat porady na nezbytnou míru a kupříkladu také omezit přístup zaměstnanců k různým ‚zabijákům času‘, jako je třeba internet,“ dodává Kodenková.

Jak správně dýchat. Jednoduchý návod vám může změnit život

Dýchání nás provází od narození až do smrti. Je to proces, bez kterého bychom jen sotva přežili. Pouze díky němu může krev zásobovat organismus životně důležitým kyslíkem. Podle odborníků přitom velká část lidí dýchá špatně. To pak může souviset s různými zdravotními komplikacemi. Co tedy při dýchání dělat lépe? Jednou z nejčastějších chyb je povrchní, mělké dýchání. K němu dochází nejčastěji ve stresových situacích, ale často se ho dopouštíme s […]

Stane se Alžběta II. nejdéle vládnoucí panovnicí historie?

Svět se za posledních sedm dekád neuvěřitelně proměnil. Jedna jistota ale stále zůstává. Na britském trůně neochvějně sedí královna Alžběta II. Od počátku její vlády uplynulo letos v únoru 69 let. Je to neuvěřitelný výkon. Už dávno neplatí, že nejdéle vládnoucí panovnicí Británie byla královna Viktorie. Ta stála v čele britského impéria „pouze“ 63 let a 216 dní. Alžbětě II. nyní zbývá jen několik měsíců, aby trumfla Lichtenštejnského panovníka Jana […]

Srdeční selhání se týká stovek tisíc Čechů. A po pandemii jich bude ještě víc, očekávají lékaři

Obezita, vysoký krevní tlak, cukrovka nebo vysoká hladina cholesterolu jsou rizikové faktory srdečního selhání. Toto onemocnění se týká stále většího počtu lidí v Česku. Podle odborníků se již blížíme 300 tisícům nemocných se stanovenou diagnózou. „I přesto, že u nás délka života před vypuknutím pandemie měla tendenci k prodlužování, nedařilo se nám prodloužit délku života lidí ve zdraví. Léta strávená s nemocí jsou nejčastěji na vrub srdečním onemocněním a mezi […]

Změna času opět zamává s biorytmem. Konec střídání v nedohlednu

Už za pár dní si opět budeme muset zvykat na letní čas. V noci ze soboty na neděli se ručičky hodinek posunou o hodinu dopředu, takže víkend bude tentokrát kratší. Později se bude rozednívat a později také stmívat. Letos se měl čas měnit naposledy. Už před dvěma lety europoslanci schválili zrušení střídání času v celé Evropské unii. Z ekonomického hlediska to již nedává smysl. Střídání času nejenže nepřináší úspory elektrické […]

Brzy můžeme být za vodou, říká Jaroslav Flegr. Je ale nutná jedna podmínka

Evoluční biolog a parazitolog Jaroslav Flegr často na sociálních sítích komentuje situaci kolem koronavirové pandemie. Část lidí mu za jeho názory tleská, další by byli nejraději, kdyby mlčel. Pravdou je, že ve svých predikcích epidemického vývoje se často trefil, ale i spletl. V sobotu profesor Flegr zveřejnil na Facebooku další příspěvek. V něm naznačuje, co se bude dít v následujících dnech. „Meteorologové hlásí – příští týden se definitivně oteplí. Já […]

X Zavřít