Začala tradiční Matějská pouť. Její historie sahá hluboko do minulosti

Jednou z atrakcí Matějské poutě je i obří ruské kolo. Foto: Výstaviště Praha ∙

Na Výstavišti v pražských Holešovicích v sobotu odstartovala Matějská pouť, první jarní akce podobného typu a rozsahu v Evropě. Návštěvníky letos láká na více než 100 atrakcí z Čech, Holandska i dalších států Evropy. Součástí jsou i farmářské trhy nebo bavorská restaurace.

Milovníci pouťové zábavy se konečně dočkali. V Holešovicích jsou pro ně od soboty přichystány nejrůznější kolotoče, dvě obří kola, italská bobová dráha, centrifuga, strašidelný zámek, dům smíchu, střelnice, houpací lodě, skákací hrady nebo klasická staročeská lochneska.

Kromě toho si mohou návštěvníci zahrát paintball, ochutnat speciality bavorské kuchyně nebo nakoupit na farmářských trzích. Letos poprvé se Matějská pouť musí obejít bez horské dráhy, která na pražském Výstavišti stála desítky let.

[related-post id=“10338″]

Matějská pouť letos potrvá do 22 dubna. Otevřeno je od úterý do pátku od 13 do 21 hodin, o víkendech a svátcích od 10 do 22 hodin. Vstupné v sobotu a neděli je 30 Kč, v ostatní dny zdarma. Děti do 120 cm mají vstup zdarma. Vstupné na jednotlivé atrakce se pohybuje v rozmezí od 70 do 150 korun.

Staletá historie

První záznam o konání poutí ke kostelu sv. Matěje je z roku 1595, kdy papež Klement VIII. vyhlásil na žádost tehdejšího pražského probošta Jiřího Bartholda Pontana z Breitenberka plnomocné odpustky pro poutníky do zdejšího kostela. Od té doby se s výjimkou krátkého období po bitvě na Bílé hoře rozvíjela tradice velkých svatomatějských poutí. Letos je to tedy úctyhodných 424 let.

K proslulosti svatomatějských poutí významně přispěla skutečnost, že se jedná o první jarní pouť v Praze. Poutní křížová cesta ke kostelu s dvanácti kapličkami začínala poblíž nynější stanice metra Hradčanská.

Vzhledem k posunu charakteru pouti od náboženského k zábavnímu a zvýšení počtu účastníků, jimž už zdaleka nepostačovalo prostranství před budovou fary, se stánky a pouťové atrakce postupně přesunuly do nižších úseků poutní cesty, zejména pak na dnešní Vítězné náměstí. V období první republiky se této pouti účastnilo přibližně čtvrt miliónu lidí.

Místo konání se často měnilo

Kvůli výstavbě dalších budov ČVUT v Dejvicích byla zábavní část matějské pouti přesunuta. Roku 1960 se konala na Letné, později i v Modřanech a na Břevnově. Od roku 1963 či 1964 byla přesunuta do tehdejšího Parku kultury a oddechu Julia Fučíka v Bubenči (nynější Výstaviště) a nabyla masových rozměrů. V devadesátých letech se počet účastníků přiblížil jednomu miliónu, poté ale klesal a ustálil na současných 700 tisíc návštěvníků.

Křesťanská pouť až v květnu

Kvůli přesunu svátku svatého Matěje podle českého liturgického kalendáře z 24. února na 14. května se nyní Svatomatějská pouť v kostele svatého Matěje slaví v odlišném termínu než matějská pouť na Výstavišti.