2. 4. 1889: Poplach v německém divadle a ruská výprava do Tibetu

2. dubna 2019 ∙ 00:01
PražskýDEN.cz
Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Poplach v německém divadle

V neděli večer provozován byl ve zdejším německém divadle Brachvoglův »Narcis«. V pátém jednání spuštěn na jeviště veliký plynový lustr, jehož roury byly však nedbale připevněny. Ucbázející plyn z nenadání se vzňal a mohutné plameny vyšlehly ke stropu. Obecenstva zmocnil se postrach, kdo mohl pádil ke dvéřím, aby se zachránil. U některých východů nastala velká tlačenice. Nehoda tato byla ihned zatažením plynového kohoutku odstraněno, rozvážnějším mužům podařilo se polekané obecensta záhy utišiti tak, že opětně svá místa zaujalo a představení mohlo se bez překážky ukončiti. – Národní listy, 2. 4. 1889

Z Petrohradu

Výprava do Tibetu je rozpočtena na dvě leta a pojede po Chvalinském moři a zakaspické dráze, přes město Karakalu, navštíví hrob Převalského na břehu jezera Issyk-Kulu, půjde přes Kašgarii k úpatí tibetských hor, kamž hodlá doraziti letos v červenci. Tam v oase Nija zřídí se hlavní stan, kamž se bude vraceti na zimu po letním cestování. Letos v letě podniknou cestovatelé velkou výpravu hlavně k jihu od hlavního stanu a na přesrok v letě projdou hořejší část Tibetu směrem východním blíže k temeništi Modré řeky a jezera Lobnoru. V zimě letos s počátkem r. 1890 hodlají cestovatelé vykonati vykopávky, neboť v tamnějších místech bývala za starověku znamenitá města. Koncem r. 1890. výprava vrátí se do Ruska. Cílem cesty je také proniknouti do Cblasu, budhistické svatyně, kde zdržuje se Dalaj Lama, nejvyšší hlava budhistického duchovenstva. Dosažení tohoto cíle jest ostatně velmi nesnadný podnik, neboť budhistické duchovenstvo bedlivě ochraňuje svou svatyni před Evropany. K naučným úlohám výpravy patří tlakoměrné a hvězdářské ustanovení místa v neprozkoumaných dosud krajinách Tibetu, místopisné snímky (Pěvcovem), přírodnické, zemězpytné práce, rozkopávky (Bogdanovičem), sbírání národopisného materialu. Tibetská výprava jest uspořádána na podnět a spolupůsobení » Zeměpisné společnosti ruské« a hojně obdařena carem. Náklad na ni je vypočtěn na 70.000 rublů. – Národní listy, 2. 4. 1889

Zrušené vypovězení z obce

Knihovní ve výslužbě p. Ignác Merker zdržoval se v obci Mašově asi 15 let, byl majitelem pozemků a platil řádně veškeré daně. Chování jeho bylo bezúhonné, pan Merker nesouhlasil často s usnešením místní obecní rady nejednou proti usnešením její protestoval, ba pobádal i jiné občany, aby proti usnešením obecní rady protestovali. Když pak v této záležitosti předvolán byl na obecní úřad, aby se zodpovídal, urazil prý hrubě pana starostu. Vzhledem k tomu usneslo se obecní zastupitelstvo, aby p. Merker byl z obce vypovězen, poněvadž svým zlomyslným jednáním podkopává autoritu starosty a celé obecní rady. Z tohoto usnešení odvolal se p. Merker k okresnímu hejtmanství, k místodržitelství a k ministerstvu vnitra, které rozhodnutí zastupitelstva mašovského zrušilo a vyhovělo odvolání p. Merkra. Místní rada hnala při až do krajnosti a odvolala se k správnímu soudu, který vynesl rozsudek, že obci nepřísluší právo, příslušníka svého vypovídati. Spor vyžadoval značného nákladu, jejž poplatníci musí uhraditi. – Národní listy, 2. 4. 1889

X Zavřít