RUBRIKY
HLEDAT

2. 4. 1889: Poplach v německém divadle a ruská výprava do Tibetu

Před lety v PrazePražskýDEN.cz • 2. dubna 2019 • 3 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Poplach v německém divadle

V neděli večer provozován byl ve zdejším německém divadle Brachvoglův »Narcis«. V pátém jednání spuštěn na jeviště veliký plynový lustr, jehož roury byly však nedbale připevněny. Ucbázející plyn z nenadání se vzňal a mohutné plameny vyšlehly ke stropu. Obecenstva zmocnil se postrach, kdo mohl pádil ke dvéřím, aby se zachránil. U některých východů nastala velká tlačenice. Nehoda tato byla ihned zatažením plynového kohoutku odstraněno, rozvážnějším mužům podařilo se polekané obecensta záhy utišiti tak, že opětně svá místa zaujalo a představení mohlo se bez překážky ukončiti. – Národní listy, 2. 4. 1889

Z Petrohradu

Výprava do Tibetu je rozpočtena na dvě leta a pojede po Chvalinském moři a zakaspické dráze, přes město Karakalu, navštíví hrob Převalského na břehu jezera Issyk-Kulu, půjde přes Kašgarii k úpatí tibetských hor, kamž hodlá doraziti letos v červenci. Tam v oase Nija zřídí se hlavní stan, kamž se bude vraceti na zimu po letním cestování. Letos v letě podniknou cestovatelé velkou výpravu hlavně k jihu od hlavního stanu a na přesrok v letě projdou hořejší část Tibetu směrem východním blíže k temeništi Modré řeky a jezera Lobnoru. V zimě letos s počátkem r. 1890 hodlají cestovatelé vykonati vykopávky, neboť v tamnějších místech bývala za starověku znamenitá města. Koncem r. 1890. výprava vrátí se do Ruska. Cílem cesty je také proniknouti do Cblasu, budhistické svatyně, kde zdržuje se Dalaj Lama, nejvyšší hlava budhistického duchovenstva. Dosažení tohoto cíle jest ostatně velmi nesnadný podnik, neboť budhistické duchovenstvo bedlivě ochraňuje svou svatyni před Evropany. K naučným úlohám výpravy patří tlakoměrné a hvězdářské ustanovení místa v neprozkoumaných dosud krajinách Tibetu, místopisné snímky (Pěvcovem), přírodnické, zemězpytné práce, rozkopávky (Bogdanovičem), sbírání národopisného materialu. Tibetská výprava jest uspořádána na podnět a spolupůsobení » Zeměpisné společnosti ruské« a hojně obdařena carem. Náklad na ni je vypočtěn na 70.000 rublů. – Národní listy, 2. 4. 1889

[related-post id=“18640″]

Zrušené vypovězení z obce

Knihovní ve výslužbě p. Ignác Merker zdržoval se v obci Mašově asi 15 let, byl majitelem pozemků a platil řádně veškeré daně. Chování jeho bylo bezúhonné, pan Merker nesouhlasil často s usnešením místní obecní rady nejednou proti usnešením její protestoval, ba pobádal i jiné občany, aby proti usnešením obecní rady protestovali. Když pak v této záležitosti předvolán byl na obecní úřad, aby se zodpovídal, urazil prý hrubě pana starostu. Vzhledem k tomu usneslo se obecní zastupitelstvo, aby p. Merker byl z obce vypovězen, poněvadž svým zlomyslným jednáním podkopává autoritu starosty a celé obecní rady. Z tohoto usnešení odvolal se p. Merker k okresnímu hejtmanství, k místodržitelství a k ministerstvu vnitra, které rozhodnutí zastupitelstva mašovského zrušilo a vyhovělo odvolání p. Merkra. Místní rada hnala při až do krajnosti a odvolala se k správnímu soudu, který vynesl rozsudek, že obci nepřísluší právo, příslušníka svého vypovídati. Spor vyžadoval značného nákladu, jejž poplatníci musí uhraditi. – Národní listy, 2. 4. 1889

Vstoupit do diskuze

Nepřehlédněte

4. 11. 1868: V Praze řádí zlodějka, která okrádá malé děti • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

13. 2. 1890: Rekonstrukce hostince, oheň v písárně a pokusy o sebevraždu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

21. 8. 1890: Nebezpečné koupání, ztracená holčička a utonulý učeň • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Unikátní protiatomový bunkr Folimanka se o víkendu opět otevře pro návštěvníky • Jeden z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města Prahy se v sobotu 13. července 2019 opět otevře pro veřejnost. Unikátní prostory si zájemci budou moci prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

6. 8. 1890: Řádění uličníků, utonulý mladík a nová vinárna v centru Prahy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Staroměstská radnice znovu otevírá a láká na poloviční vstupné • V pondělí 11. května v 11 hodin se po dvouměsíční pauze znovu otevře Staroměstská radnice. Na všechny druhy vstupného platí až do dovolání sleva 50 procent. Od 25. května navíc budou zájemci moci po předchozí objednávce využít komentovaných prohlídek objektu.

Staroměstská radnice v Praze patří mezi vyhledávání cíle turistů.

7. 9. 1868: Drzý zloděj ukradl ženě psa. Vymlouval se, že je velkým milovníkem zvířat • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Praha 2 si připomene 600 let od první pražské defenestrace • V úterý 30. července si Pražané připomenou první pražskou defenestraci, vyhození katolických konšelů Nového Města zastánci husitských ideí v čele s Janem Želivským a Janem Žižkou z oken Novoměstské radnice. Tuto gotickou stavbu si budou moci zájemci prohlédnout bez vstupného. Na Karlově náměstí pak Praha 2 nabídne husitské ležení, dobové tržiště a zábavní program, který vyvrcholí přímo ukázkou defenestrace v 18 hodin.

Olgu Hepnarovou museli k popravě dovléct násilím. Před 46 lety zabíjela náklaďákem na tramvajové zastávce • Připadala si jako otloukánek, jemuž okolí nerozumí a páchá na něm příkoří. Přesně před 46 lety, 10. července 1973, si Olga Hepnarová (†23) půjčila nákladní auto a na jedné z pražských ulic najela do davu lidí čekajících na tramvaj. Výsledkem hrůzného činu bylo 8 mrtvých a 12 zraněných. Za masovou vraždu soud Hepnarové uložil nejvyšší trest. V březnu 1975 byla jako poslední žena v Československu popravena.

18. 1. 1868: Rvačka dvou žen v kavárně skončila zatčením jedné z nich • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Petřínská rozhledna v plamenech. U tragédie zasahovali stateční pražští hasiči • Chybělo málo a jedna z dominant Prahy – Petřínská rozhledna – už nemusela stát. Ocelový kolos se dostal v roce 1938 do velkého nebezpečí. Bez včasného zásahu hasičů mohlo dojít k narušení statiky. Ohroženy byly také desítky lidských životů. Je 5. července 1938 a všichni Pražané jsou na nohou. Vrcholí totiž jubilejní X. všesokolský slet. Cvičení Sokolů na vyprodaném strahovském stadionu sleduje kromě jiných i prezident Edvard Beneš s manželkou Hanou. Krátce po 15. hodině je na cvičišti přestávka. Diváky i cvičence náhle překvapí hustý černý kouř, který se valí z vrcholu nedaleké Petřínské rozhledny. Zakrátko vyšlehávají plameny. Tohle zřejmě není součást programu, dochází všem přítomným na tribunách. Lidé zůstali klidní Následkem elektrického zkratu propuká v kabině výtahu požár. Naneštěstí se uvnitř zrovna nenachází žádní cestující. Zhruba 80 lidí na ochozu rozhledny se ale právě kochá výhledem na Prahu. Začíná hra o čas. Je potřeba je dostat rychle do bezpečí. Všichni zakrátko s neuvěřitelnou ukázněností schází po schodech dolů. Majitel restaurace pod věží si mne ruce, vypadá to na velkou tržbu. Hosté si u stolů zřizují hlavní stan a sledují práci pražských požárníků, kteří na místo doráží vzápětí. Z ústřední stanice jsou tu dvě družstva. Na výpomoc přispěchali také členové střešovické pobočky. [related-post id="12157"] Složitý zákrok Hašení požáru komplikuje šedesátimetrová výška a hustý kouř, přes který není téměř nic vidět. Stateční hasiči Verner a Šiška pronikají vikýřem na střechu rozhledny. Zjišťují, že právě tudy se oheň nebezpečně šíří. Plameny proskakují pod oplechování střechy a začínají pohlcovat dřevěnou konstrukci zastřešení. Příruční hasící přístroje nezabírají, a proto jsou nasazeny hadice. Výkonné čerpadlo napojené na hydrant tlačí vodu k místu požáru. Plameny jsou tak silné, že hasiči musí nejprve ustoupit. Po přemístění útočného proudu se však živel daří utlumit a následně zcela zlikvidovat. [related-post id="12057"] Pocta zachráncům Celá akce netrvá ani 40 minut. Na protějším břehu Vltavy vše pozorují stovky Pražanů s dalekohledy. Na strahovském stadionu končí přestávka. Potlesk při nástupu cvičenců nyní nepatří jen jim, ale i zachráncům pražské dominanty. Prezident Beneš se nechává velice pečlivě informovat o průběhu požáru a nešetří chválou a uznáním hasičské práce.

Požár Petřínské rozhledny (fotomontáž).

20. 4. 1868: Hledala štěstí v Praze, ale bída ji dohnala k sebevraždě • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Nebezpečná mýlka Manželka vyrábitele inkoustu v domě č. 689-I. v Králodvorské ulici bydlící, chtěla předevčírem večer rodině své připraviti punš. Sáhla do skříně, kdež vedle sebe stály dvě láhve stejné barvy i velkosti a podoby. Majíc ji za láhev s punčovinou okusila a požila něco z jedné, sklesla však jak zadušena k zemi. Vzalať místo pravé láhve nádobku s vodou čpavou (salmiakem). Že dostalo se ubohé brzké pomoci lékařské, bezpochyby zdráva vyvázne z nehody. – Národní listy, 20. 4. 1868 Pokus sebevraždy 0 samovraždu pokusila se včera po půlnoci neznámá ženština. Stála již na zábradlí můstku žofínského, kdy v pravý čas za šaty zachycena a s nemalou obtíží, jelikož tělo již přes zábradlí kleslo, na můstek vytažena. Vyznala se, že přišla z venkova do Prahy výživy poctivé si hledat a když té nenašla, že nejkrutší bída donutila ji k činu tomu; zachranitel a přítomní z ustrnutí ji obdarovali a propustili. – Národní listy, 20. 4. 1868 [related-post id="9545"] Divadelní staveniště Na staveništi pro velké národní divadlo jeví se nyní velmi čilý život. Přibližuje se kvapem doba slavnostní k položení základního kamene. Dělnický personál byl tam v poslední době značně rozmnožen a jest s velké části zaměstnán pumpováním vody, která v hloubce čtyř sáhů ve vykopané půdě se ještě objevuje. K základům v průčelí klade se ještě stavba betonová. Po celý den přihlížejí četní zástupové diváků na počáteční práci velkolepé budovy. –Pražský denník, 20. 4. 1868 Nehoda na řece Nehoda zastíhla předevčírem dopoledne několik plavců na Vltavě blíže Libně. Mocným proudem rozvodněné řeky stržena byla totiž loď v jezích ke břehu a značně utrpěla. Jeden z plavců násilným otřesením lodě těžce se při pádu v obličeji poranil. –Pražský denník, 20. 4. 1868

2. 1. 1869: Zima zatím nedorazila. V Praze panuje neobvykle teplé počasí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

27. 1. 1889: Muže v Austrálii sežral žralok. Kolemjdoucí jen přihlíželi • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

10. 5. 1868: V Praze se už prodávají první letošní třešně. Jsou ale příšerně drahé • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Výbuch plynu V pátek v 7 hodin večer chtěl laborant v p. Dittrichově lékárně v Ostruhové ulici otočiti kohoutek u roury vodovodní, pročež sehnul se ku dlažbě a odhodil prkno, kterým roury ku kašně vedoucí jsou přikryty; když pak po rouře sáhl, vzňal se, poněvadž měl s sebou rozžatou svíčku, v celé prostoře svítivý plyn, který byl ze sousední plynové roury uprchl, i popálil jej v obličeji a na prsou. První pomoci dostalo se starci tomuto v lékárně a pak donešen jest do svého bytu. – Pražský denník, 10. 5. 1868 Synagoga je téměř hotová Nová synagoga v dušní ulici jest, co se zevnitřní stavby tyče, zúplna již dodělána. Lešení kol stavby jest také již odstraněno, čímž volný pohled na krásnou tuto budovu se jeví. Nyní se velmi pilně pracuje na upravení jejího vnitřku, tak že v několika nedělích bude zcela dohotovena. Stavba její stála 80.000 zl. – Pražský denník, 10. 5. 1868 První letošní třešně v Praze První letošní třešně bylo už včerejšího dne v Praze lze spatřiti a sice za sklem v krámech některých zdejších cukrářů a lahůdkářů. Nejprvnější toto letní ovoce vábilo mnoho diváků. Třešně tyto byly sem přivezeny z Terstu a vynikaly nejen svou úplnou zralostí, ale i drahotou, an jedna 5 kr. stála. Novinka tato tudíž arciť jen stůl boháče zdobiti mohla. – Pražský denník, 10. 5. 1868 [related-post id="9941"] Špatný žert Jistý krejčí, jenž před Strahovskou branou bydlí, přišel ve středu večer k jedné uzenářce na Karlovu náměstí i ukradl tam tobolku s 12 zl. v stříbrných šestákách. Anto uzenářka věděla, kde zloděj bydlí, číhala si naň ve čtvrtek ráno v Strahovské bráně. Zloděj skutečně přišel, spatřiv ale uzenářku šel k ní a doručil ji tobolku, řka, že si to jen zažertoval. Poněvadž se ale polovice šestáků nedostávalo, dala uzenářka nejapného žertovníka zatknouti. – Pražský denník, 10. 5. 1868 Karlínský občan zaplatil opravu sochy Suchu sv. Jana Nep. v Karlíně u silnice před invalidovnou stojící a valně sešlou dal v těchto dnech jistý Karlínský občan na svůj náklad důkladné opraviti. Dále byla mříže kol sochy obnovena a zahrádka při ní ozdobně vysázena. – Pražský denník, 10. 5. 1868

3. 7. 1890: Praha pošle věnec na hrob polského básníka Mickiewicze • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

13. 4. 1889: Nezdařený útěk z vězení a velocipedy pro děti v městském parku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

10. 2. 1890: Karneval na ledě, potyčka v Panské ulici a nádražní statistika • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

9. 9. 1868: Dva lidi v jeden den postihla přímo na ulici padoucí nemoc • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Výstava Sluneční králové prodloužena až do června • Národní muzeum vyjednalo prodloužení světové výstavy Sluneční králové. Jakmile to epidemická situace dovolí, budou moci návštěvníci obdivovat artefakty nevyčíslitelné hodnoty až do začátku června 2021. Jedinečnost výstavy, jejíž pojistná hodnota je 1 miliarda Kč, podtrhuje fakt, že ještě nikdy nebylo z Egypta do zahraničí zapůjčeno takové množství významných artefaktů.

Výstava Sluneční králové
Zprávy Krimi Zajímavosti Kam vyrazit Magazín Počasí Horoskop Bizár