Bramborový salát před sto lety Češi skoro neznali. Odkud se vzal?

MagazínIvana Kratochvílová • 26. listopadu 2020 • 2 minuty čtení

Bramborový salát patří k symbolům tradičních českých Vánoc.

Foto: Archiv

Vánoce bez bramborového salátu si většina z nás nedokáže představit. Ještě před 100 lety byste přitom tuto pochoutku hledali na naší vánoční tabuli marně. Odkud se vlastně vzal? A proč ho Češi začali jíst?

Dnes již klasický bramborový salát s majonézou a kořenovou zeleninou ještě před 100 lety většina Čechů neznala. Ve svých kuchařkách ho nezmiňuje ani legendární Magdalena Dobromila Rettigová.

Cestu na český sváteční stůl si začal razit až ve 20. letech 20. století. Do Československa se dostal pravděpodobně díky našim legionářům, kteří si recepturu oblíbili v Rusku. Tamní bramborový salát se velmi podobá tomu našemu a podává se tradičně na Silvestra. Za jeho vynálezce je považován jistý belgický kuchař, který vařil členům ruské šlechty.

[related-post id=“36481″]

Větší rozmach bramborového salátu v českých zemích nastává v dobách protektorátu. Suroviny na jeho přípravu totiž patřily mezi nemnoho těch, které se většinou daly bez větších problémů sehnat. Tehdy se ale ještě většinou připravovala jeho odlehčená varianta bez majonézy. Ta se do salátu vrátila až po válce a učinila z něj luxusní pochoutku.

Bramborový salát se pak postupně za několik desítek let zabydlel. Ke štědrovečerní večeři si ho dopřává 9 z 10 Čechů. A přestože každý rodina má většinou svůj zaručený recept na ten nejlepší salát, všichni se shodneme, že bez něj by to nebyly ty pravé Vánoce.

Vstoupit do diskuze

bramborový salát brambory historie jídlo Vánoce

Nepřehlédněte

11. 11. 1889: Nemilé následky žárlivosti a vymyšlené přepadení v Libni • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Zita Kabátová sklízela jednu ránu za druhou. Díky optimismu se ale dožila vysokého věku • Už navždy bude patřit k nejvýraznějším herečkám naší kinematografie. Narodila se v roce 1913 v Praze na Malé Straně a zemřela v roce 2012. Dožila se tedy úctyhodných 99 let. A jak je známo, i v pokročilém věku byla velice svěží a čilá. Možná i proto, že si dokázala udržovat svůj pověstný smysl pro humor, optimismus a nadhled, přestože život jí do cesty postavil nejednu těžkou zkoušku.

Zita Kabátová byla jednou z nejkrásnějších prvorepublikových hereček.

9. 6. 1890: Muž v hostinci neoprávněně rozdával časopisy. Zatkla ho policie • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Duch se snažil zachránit syna. Nevysvětlitelný případ z počátku minulého století • Existují věci mezi nebem a zemí. Řada lidí občas prožije něco, co se nedá rozumně vysvětlit. Jak dokládá dobový novinový článek z roku 1902, nejedná se o nic nového. Mrazivý zážitek potkal i jednoho švýcarského lékaře.

Jmelí má magickou moc a zázračné léčivé účinky, ale jen za určitých podmínek • Jmelí zavěšené v domácnosti patří k tradičním vánočním zvykům. Od nepaměti je tato rostlina považována za magickou a lidé jí připisují zázračnou moc. Kromě toho má však i prokazatelné léčebné účinky.

IKEA začala prodávat bezmasé kuličky. Chce snížit uhlíkovou stopu • Nábytkářský gigant IKEA nabízí od 1. srpna ve svých restauracích veganskou variantu ikonických kuliček. Nové bezmasé kuličky mají ve srovnání s tradičními masovými pouze 4% klimatickou stopu.

4. 11. 1868: V Praze řádí zlodějka, která okrádá malé děti • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

25. 3. 1890: Nový vynález, umělecká výstava a popálený hnanec • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Sezóna jahod vrcholí. Na co si dát pozor při nákupu? • Na konci května začaly dozrávat první české jahody a právě nyní jejich sezóna vrcholí. V Česku patří toto ovoce mezi nejoblíbenější, každý Čech ročně zkonzumuje kolem 2,5 kila jahod. Poptávka je převážně po jahodách vypěstovaných v tuzemsku. Poznat ale českou jahodu od té dovezené je v podstatě nemožné.

České děti odmítají smaženého kapra. Přednost dávají jiným pokrmům • Smažený kapr v trojobalu s bramborovým salátem je sice stále nejčastějším českým štědrovečerním pokrmem, ovšem nastupující generace už má chuťové preference poněkud jiné.

Mramorová dáma z Karlova náměstí vypráví svůj příběh • Praha je plná soch, které připomínají významné osobnosti naší historie. Možná už jste poznali ženu na fotografii. Znáte ale i její životní příběh? Zkusili jsme s ní chvilku pobýt. A při té příležitosti se zeptali, co se jí právě v těchto dnech honí hlavou.

Jíst naklíčenou řeřichu se vyplatí. Přináší řadu zdravotních benefitů • Řeřicha je rychle rostoucí bylinka, jejíž původní domovinou je pravděpodobně oblast Blízkého východu. Indové i Evropané ji znali již před mnoha staletími. Oblibu si získala pro svou jedinečnou chuť, ale i díky vysokému obsahu zdraví prospěšných látek.

Kubistický klenot v srdci Prahy. Dům U Černé Matky Boží má zajímavý příběh • Kubistický šperk v centru Prahy byl postaven před více než 100 lety. Dům U Černé Matky Boží je úplně jiný než okolní historická zástavba, přesto je ale natolik krásný, že k ní skvěle ladí. Víte, jakou má historii? Vydejme se společně na malou historickou exkurzi!

Dům U Černé Matky Boží.

27. 1. 1868: Na cestě do Ameriky zemřelo na mor přes 100 lidí • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Solíme příliš. Doporučenou denní dávku většina Čechů překračuje • „Mám tě ráda jako sůl,“ prohlásila Maruška před svým otcem králem a se zlou se potázala. Opravdu je sůl nad zlato? Ano i ne. Její nedostatek je pro zdraví stejně škodlivý jako nadbytek.

Praha už našla vánoční strom pro Staroměstské náměstí • Vánoční strom pro letošní advent přijede do Prahy opět z Libereckého kraje. Staroměstské náměstí ozdobí po dobu vánočních trhů urostlý smrk, který vyrostl na soukromém pozemku ve městě Semily na dosah Českého ráje, Krkonoš a Jizerských hor. Strom vzešel z rekordních dvaačtyřiceti tipů od veřejnosti.

16. 8. 1890: Falešní doktoři, přejetý chlapec a pád ze skály • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

5. 3. 1890: Rekonstrukce mostu císaře Františka a sebevražda v Bubenči • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

5. 5. 1889: Přednáška Františka Křižíka a tragický konec jedné lásky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

8. 8. 1890: Nebezpečné vyhrožování, rostoucí hladina Vltavy a hříčka přírody • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.