Češi průměrně vyhodí potraviny za víc než 4 600 korun ročně. A některé skupiny ještě víc. Z průzkumu mezi více než tisícovkou respondentů vyplývá, že nejčastěji plýtvají mladí lidé ve věku 18 až 26 let. Přes 52 % z nich přiznává, že jídlo vyhazují alespoň jednou týdně. U starších generací je to citelně méně – například ve skupině 54–65 let takto odpovědělo jen 16 % lidí. Každodenní vyhazování potravin se ale týká naprostého minima, i když i zde vévodí nejmladší věková skupina.
Zajímavý je však i pohled na finanční dopady. Nejvíce peněz totiž ztrácí lidé mezi 36 a 44 lety – v průměru více než 6 000 korun ročně. Ačkoliv neplýtvají tak často jako mladší ročníky, utrácí víc a žijí ve větších domácnostech, kde zkrátka vzniká více odpadu. „Je to skupina, která si může dovolit nakupovat víc, ale častěji taky neodhadne množství, které skutečně spotřebuje,“ říká Jakub Henni z platformy Nesnězeno.
A proč jídlo končí v koši?
Nejčastěji se prostě zkazí (62 % případů) nebo projde datem spotřeby (33 %). Čtvrtina lidí nakoupí víc, než dokáže sníst. A dalších 16 % přiznává, že jim jídlo jednoduše nechutnalo. Mezi časté důvody patří i špatné plánování nebo neznalost, co udělat se zbytky.
Skutečný rozsah plýtvání ale může být ještě větší, než lidé uvádějí. Výzkum Mendelovy univerzity ukázal, že studenti vyhodí až o 43 % víc jídla, než si sami myslí. A to není málo.
V Česku tak každý rok končí v odpadu až 420 000 tun potravin – to je asi 38 kilogramů na osobu. V celé EU je to téměř 59 milionů tun. Iniciativy jako Nesnězeno nebo Munch pomáhají plýtvání snižovat tím, že propojují zákazníky s podniky, které nabízejí nespotřebované jídlo za nižší cenu. Jen v Česku už takto zachránily přes 4 miliony porcí.
10 tipů, jak neplýtvat jídlem
1. Plánujte s rozumem, ne s chutěmi
Než vyrazíte do obchodu, napište si, co opravdu potřebujete – a držte se toho. Impulzivní nákup pěti jogurtů v akci sice vypadá lákavě, ale kdo je sní?
2. Nakupujte méně, ale častěji
Velké nákupy jednou týdně často končí tím, že se půlka zkazí. Menší nákup obden vás donutí být praktičtější a víc přemýšlet, co doma opravdu chybí.
3. Důvěřujte svým smyslům, ne jen datu
Datum minimální trvanlivosti není výbušný odpočet. Vajíčka, jogurty nebo sýry bývají v pořádku i několik dní po. Zkuste očichat, ochutnat, podívat se. Stačí trocha pozornosti.
4. Naučte se milovat zbytky
Dva brambory, kus papriky, půlka sýra? Ideální základ na rychlé jídlo. Stačí být trochu kreativní. Zbytky nejsou odpad, ale výzva.
5. Zamrazujte s rozumem
Pečivo, uvařená rýže nebo polévka – to všechno jde snadno zmrazit. V mrazáku vám jídlo počká týdny. Jen si napište, co tam dáváte, ať to za půl roku nepřekvapí i vás.
6. Mějte lednici pod kontrolou
Jednou týdně zkontrolujte, co se tam schovává. Občas najdete poklad i hřích. A možná díky tomu zvládnete „lednicový výprodejový oběd“, který zachrání pár potravin i vaši peněženku.
7. Nenechte hlad řídit vaše rozhodnutí
Když jdete do obchodu hladoví, všechno vypadá jako skvělý nápad. A pak doma zjistíte, že jste koupili věci, které nemáte šanci sníst. Dejte si malou svačinu – a až pak vyrážejte na nákup.
8. Vařte míň, ne víc
Zvlášť pokud žijete sami nebo ve dvou, přizpůsobte množství porcí. Porce pro čtyři jsou sice pohodlné, ale třetí ohřátý oběd už nechutná tak dobře a čtvrtý často končí v koši.
9. Naučte se pár receptů na „co dům dal“
Zachránit se dá téměř všechno – zelenina na krém, zbylé těstoviny na zapékaný koláč, ovoce do smoothie nebo muffinu. Stačí mít pár záchranných receptů v záloze.
10. Uvědomte si cenu – nejen tu finanční
Každý vyhozený rohlík znamená i zbytečně spotřebovanou vodu, energii a práci lidí, kteří ho vyrobili. Když si tohle připomenete, třeba se vám bude chtít plýtvat o trochu míň.