RUBRIKY
HLEDAT

Co všechno zahrnuje preventivní prohlídka u praktického lékaře

LifestyleTereza Běhalová • 17. února 2019 • 2 minuty čtení

Foto: Archiv

Češi nechodí na preventivní prohlídky. Přestože jsou pravidelné návštěvy praktického lékaře s přibývajícím věkem stále důležitější, podle průzkumů je ignoruje až 60 % dospělé populace. Mnozí lidé přiznávají, že lékaře nenavštěvují hlavně ze strachu, co je při prohlídce čeká.

Praktický lékař pacienty na preventivní prohlídky sám od sebe nezve, termíny si proto musí každý pohlídat sám. Nárok na preventivní prohlídku má každý pojištěnec jednou za dva roky (nejméně po uplynutí 23 měsíců). Absolvovat by ji měli i ti, kteří nepociťují žádné zdravotní problémy. Včasným odhalením příznaků některých nemocí lze předejít mnohem závážnějším komplikacím v budoucnu.

Co prohlídka zahrnuje

Preventivní prohlídka je komplexní vyšetření. Praktický lékař nejprve doplní vaši anamnézu. U rodinné anamnézy se zeptá na kardiovaskulární, plicní a nádorová onemocnění v rodině, poruchu metabolizmu tuků a výskyt hypertenze či diabetu. Z očkovacího průkazu dále provede kontrolu očkování, například proti tetanu.

Následuje fyzikální vyšetření. Lékař poklepem a poslechem zkontroluje srdce a plíce, pohmatem štítnou žlázu a stav žil a tepen na dolních končetinách. Dále změří krevní tlak a zjistí index tělesné hmotnosti BMI. Orientačně by měl vyšetřit rovněž zrak a sluch. Součástí preventivní prohlídky je dále vyšetření moči diagnostickým papírkem.

Nedílnou součástí je zhodnocení rizik z hlediska rodinné, pracovní i osobní anamnézy. Lékař by se vás měl zeptat na váš životní styl a případné zdravotní obtíže, kterými trpíte. Při pozitivní rodinné anamnéze se u mužů provádí klinické vyšetření varlat, u žen klinické vyšetření prsu.

Při preventivní prohlídce v 18, 30, 40, 50 a 60 letech je povinné vyšetření krve kvůli cholesterolu a glykémii. Ve 40 letech a dále každé čtyři roky se provádí vyšetření EKG. Od 45 let mají pacienti nárok na bezplatné pravidelné screeningové testy, které mohou odhalit výskyt onkologických onemocnění v raném stadiu.

Vstoupit do diskuze

Nepřehlédněte

Chipsy, hranolky, káva, chléb i sušenky. Tady všude číhá nebezpečná rakovinotvorná látka • Milujete smažené pokrmy z brambor? Možná ani netušíte, že jejich častou konzumací se vystavujete riziku vzniku rakoviny. Za všechno může látka zvaná akrylamid. Špatná zpráva je, že se mu téměř není možné vyhnout. Naštěstí ale můžeme snížit jeho množství v potravě na minimum.

Alergie, nebo koronavirus? Příznaky mohou být podobné • Začal duben a to je první kritický měsíc pro alergiky. Ve vzduchu se postupně zvyšuje koncetrace pylů nejrůznějších trav a stromů. V době koronavirové pandemie mohou být lidé trpící alergií z této situace znepokojeni. Projevy obou nemocí jsou totiž velice podobné.

Zažeňte špatnou náladu. I v karanténě můžete prožívat štěstí • Pandemie koronaviru opět zahnala většinu lidí do domácí izolace. Současná situace představuje velký nápor na psychiku. Není přitom výjimkou, že se s ní těžce vyrovnávají i jinak odolní jedinci. Co dělat, abyste se doma nezbláznili?

Bramborový salát jako časovaná bomba. Pozor na hrášek, vejce i uzeniny • Vánoce a konec roku si snad nikdo nedokáže představit bez bramborového salátu, chlebíčků a jednohubek u silvestrovských oslav. Mnoho pochutin chystáme do zásoby a obvykle je jíme i několik dnů, jako třeba bramborový salát. Ovšem pozor! V řadě potravin číhají zákeřné mikroorganismy, které nás mohou hodně potrápit a způsobit nákazu.

Další výzkum potvrdil, že káva ovlivňuje délku života • Pokud patříte mezi milovníky kávy, pak rozhodně musíte vědět o nejnovější studii vědců, jejíž závěry zveřejnil odborný časopis The Annals of Internal Medicine. Zkoumalo se, jaký vliv má pravidelné pití kávy na riziko předčasného úmrtí. A potvrdil se poznatek, který přinesly podobné vědecké práce již v minulosti.

Léto se naposledy vrátí. Meteorologové slibují tropické teploty • Srpen se sice překulil do druhé poloviny, ale to neznamená, že léto řeklo své poslední slovo. I když teploměr v těchto dnech ukazuje přes den maximálně 24 stupňů, podle meteorologů ještě budeme mít příležitost užít si dosyta tropické teploty. I když pro tento rok už to nejspíš bude naposledy.

Změny čichu mohou signalizovat nástup vážných nemocí • Základní smysly zrak, sluch, čich, chuť a hmat většinou považujeme za automatickou samozřejmost. Jejich důležitost si často uvědomíme až v okamžiku, kdy o některý z nich přijdeme. Snad každého člověka někdy postihne dočasné zhoršení čichu při rýmě. Když ale tento stav přetrvává a nepředcházelo mu žádné onemocnění dýchacích cest, může to být první známka vážných neurodegenerativních změn.

Ztráta čichu může být známkou nemoci.

Petřínská rozhledna bude mimořádně svítit červeně • Jedna z pražských dominant – Petřínská rozhledna – se v sobotu v noci zahalí do červené barvy. Praha se tak chce připojit ke Světovému dni dárců kostní dřeně, který letos připadá na 15. září.

Předávkování vitamínem A může mít fatální následky. V ohrožení jsou hlavně kosti • V oblasti zdravého stravování platí víc než kdekoli jinde, že všeho moc škodí. Příkladem může být nadměrná konzumace a následné předávkování vitamínem A. Ten sice potřebujeme ke správnému fungování našeho těla, ale podle vědců ve velkém množství hodně škodí.

Předávkování vitamínem A může mít fatální následky.

Duševní zdraví v dospělosti nemusí záviset jen na šťastném dětství • Prožití šťastného dětství ještě nemusí být zárukou, že se u člověka v budoucnu nerozvinou duševní problémy. Dokonce i u těch, kteří mají hodně pozitivních zkušeností z raného dětství, se mohou v dospělosti vyskytnout úzkosti a deprese.

Senioři mají z chřipky strach, ale očkování přesto podceňují • Z chřipky máme respekt, mohla by nám podkopat zdraví a navždy omezit kvalitu našeho života, přiznávají senioři žijící v metropoli. Strach mají zejména z toho, že by se už nedostali zpět do původní kondice a nemohli se věnovat svým koníčkům. Přesto o očkování uvažuje jen málo z nich. Zkušenost se silnou chřipkou má sedm z deseti Pražanů v důchodovém věku. Čtvrtina ji měla za poslední roky dokonce více než třikrát. Ukazuje to průzkum, který dělala agentura ppm factum pro společnost Sanofi.

Správně zvolený sport může prodloužit život až o deset let • Vědci již dávno potvrdili, že pohyb ve formě pravidelně prováděného sportu zpomaluje procesy stárnutí a prodlužuje délku života. Závisí ale dlouhověkost i na tom, jakou fyzickou aktivitu člověk provozuje? Nové důkazy ukazují, že zřejmě ano.

Kiwi je napěchované zdravím. Jeden druh můžete pěstovat i na zahradě • Kdo by neznal zelené kiwi?! To, které běžně nakupujeme v našich obchodech, s hnědou chlupatou slupkou a zelenou dužinou, jsou plody, jejichž předkem je aktidinie lahodná (Acitidinia deliciosa). Tohle ovoce má svůj původ v Číně, avšak v průběhu let se začalo pěstovat po celém světě. Roste na popínavých dřevinách a z jednoho dospělého stromku či keře se údajně sklidí kolem 200 kg plodů.

Lobotomie mozku. Drastická lékařská metoda dělala z lidí mrzáky • Když se řekne lobotomie, představíme si drastický lékařský úkon. Během třicátých až osmdesátých let minulého století ji podstoupily desítky tisíc lidí po celém světě. Při tomto operativním neurochirurgickém zákroku jsou přerušena nervová vlákna spojující mozkový lalok s ostatními částmi mozku. Část pacientů se sice zbavila duševních nemocí, většinu z nich ale kontroverzní metoda nadosmrti zmrzačila. Odkud se lobotomie vzala a jaké drastické následky způsobovala?

Některým pacientům lobotomie údajně pomohla. Vlevo je snímek ženy před zákrokem, vpravo stejná žena o nějaký čas později.

Odběrové místo na Mariánském náměstí provádí PCR testy ze slin • Na Mariánském náměstí v Praze 1 bylo otevřeno nové odběrové místo. Testovat se zde mohou lidé jak pomocí antigenní metody, tak i formou PCR testu neinvazivní metodou odběrem vzorku ze slin.

Změňte melodii budíku. Bude se vám lépe vstávat a stoupne výkonnost, tvrdí australští vědci • Problémy s ranním vstáváním trápí velkou část populace. Mnozí zvládnou jen s obtížemi vylézt z postele, a některé dokonce neprobere ani dlouhé a opakované zvonění budíku. Na vině je řada faktorů, ale podle vědců je důležitá i melodie, kterou si pro své probuzení zvolíme.

Bolest kloubů nemusíte léčit jen syntetickými látkami. Existují i alternativní způsoby • Bolavé klouby trápí drtivou většinu seniorů, nevyhýbají se však ani mladším ročníkům. A zdravotníci často varují, že kvůli stále se snižující fyzické aktivitě dětí a mladých bude v budoucnu hůř. Prevencí kloubových onemocnění je zejména správná životospráva – udržování si zdravé váhy a vhodný pohyb. Pokud vás i tak tyto obtíže dostihnou, nemusíte se pro úlevu obracet jen na syntetické prostředky. Bolavým kloubům dlouhodobě pomůže i voda obohacená o molekulární vodík, kryoterapie nebo třeba jóga.

Chřipka zabila v Praze už deset lidí. Hygienici radí, jak onemocnění předcházet • Na území hlavního města Prahy se situace hlášených onemocnění chřipkou v uplynulém týdnu téměř nezměnila. Ve věkové skupině školních dětí a mladých dospělých (6–14 let a 15–24 let) a také ve skupině 60+ došlo k mírnému vzestupu počtu hlášených onemocnění, v ostatních věkových skupinách nemocnost naopak klesla. Významně klesl podíl onemocnění chřipkou vůči onemocnění ostatními respiračními viry. Za letošní chřipkovou sezónu má Hygienická stanice hlavního města Prahy dosud hlášeno 30 těžkých průběhů chřipky s nutností hospitalizace nemocných na ARO a JIP a bohužel i 10 úmrtí. Ohroženi jsou především senioři „Hospitalizaci si vyžádalo onemocnění u dětí do 14 let v 6 případech, u dospělých do 59 let v 6 případech a v 18 případech u dospělých nad 60 let věku. Úmrtí byla zaznamenána 1 x ve věku do 59 let a 9 x ve věku nad 60 let,“ sdělila ředitelka protiepidemického odboru Hygienické stanice hlavního města Prahy MUDr. Zdeňka Jágrová. [related-post id="6207"] Chřipka není viróza „Na rozdíl od běžné virózy vás u chřipky zaskočí její rychlý nástup – náhle nemůžete udělat ani krok, příšerně vás bolí klouby a teplota je nad 38 stupni C. Ostatní příznaky chřipky jsou podobné viróze. Chřipka je jedním z nejčastějších lidských onemocnění, ale nikdy by se neměla podceňovat. Za loňskou chřipkovou sezónu zemřelo jen v Praze 29 osob," říká šéf pražských hygieniků Jan Jarolímek. [related-post id="6255"] Jak se nenakazit? Hygienici doporučují vyhýbat se místům s větší koncentrací lidí. Důlěžité je dodržování základních pravidel, jako je kýchání do kapesníku nebo mytí rukou po jízdě hromadnou dopravou. Od běžné virózy se chřipka odlišuje rychlým nástupem, bolestí kloubů a horečkou nad 38 stupňů.

Chřipkové onemocnění ohrožuje nejvíce seniory.

Jeden typ krevní skupiny možná snižuje pravděpodobnost Alzheimerovy choroby • Víte, kterou krevní skupinu máte? Podle vědeckých výzkumů to vypadá, že právě typ krve má možná vliv na kondici mozku v pozdějším věku. Nositelé určité krevní skupiny také mají údajně více šedé mozkové hmoty a těší se delšímu duševnímu zdraví.

Přibývá dětí s cukrovkou. Za posledních 20 let se jejich počet ztrojnásobil • Stále více dětí onemocní diabetem 1. typu, jehož léčba je možná za pomocí inzulínu. Jen ve FN Motol byla od začátku roku cukrovka zjištěna u 30 pacientů. Příčiny tohoto trendu, se kterým se potýká i mnoho dalších zemí v Evropě, se dosud nepodařilo uspokojivě objasnit. Podle jedné z možných hypotéz (tzv. hygienická hypotéza) se tak děje z toho důvodu, že v kojeneckém a batolecím věku se dítě nedostává do styku s běžnými patogeny, které se přirozeně vyskytují v jeho okolí. V současné době existují nepřímé důkazy, že pokud se imunitní systém v raném věku nesetkává s běžnými infekty, může selhat ve své hlavní roli rozpoznávání mezi vlastním a cizím a způsobit následně některé z autoimunitních onemocnění, jako je například diabetes 1. typu. „Čistota za každou cenu a neúměrný strach, aby se dítě něčím nenakazilo, pak pro něj mohou mít zcela opačný efekt,“ říká prof. MUDr. Zdeněk Šumník, Ph.D., vedoucí lékař Diabetologického centra Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol. Diabetes neboli cukrovka v současné době postihuje přibližně každé pětisté české dítě. Nejčastějším typem je diabetes 1. typu, což je autoimunitní, na obezitě nezávislé onemocnění, které vyžaduje celoživotní léčbu inzulínem. To, že se cukrovka objevuje již v raném věku, představuje pro malého pacienta do budoucna opravdu závažný problém. Přibývá totiž těch, kteří prožijí prakticky celý život s diabetem, neobejdou se bez pravidelné aplikace inzulínu a je u nich větší pravděpodobnost pozdních komplikací, z nichž nejobávanější je postižení ledvin, očí a nervů. [related-post id="11244"] Zamezit rozvoji těchto závažných komplikací lze prostřednictvím dlouhodobého udržování hladiny krevního cukru v takové výši, aby co nejpřesněji kopírovala hodnoty zdravého člověka. To je však v praxi extrémně složité, protože diabetes 1. typu je u dětí velmi labilní. „Dochází k tomu, že krevní cukr často kolísá bez zjevných příčin a rodiče dětí musí reagovat na okamžitou situaci přidáním dávky inzulínu v případě vzestupu, nebo naopak dodáním rychlých cukrů při rychlém poklesu glykémie. Proto byli někteří rodiče nuceni měřit svým dětem krevní cukr glukometrem i 15x denně, což pro celou rodinu představovalo významnou zátěž organizační i psychickou,“ říká profesor Šumník. Tuto situaci se lékařům daří postupně účinně zlepšovat. Díky technologickému pokroku i částečné úhradě zdravotních pojišťoven se stále více v léčbě diabetu 1. typu uplatňují tzv. kontinuální monitory glykémie. Jde o malé přístroje, které měří koncentraci glukózy v těle pomocí senzoru zavedeného podkožně, a které pravidelně informují své nositele o aktuálních hodnotách. Údaje je možné přenést přes mobilní telefon k rodičům, kteří jsou informováni o aktuálním vývoji a mohou v případě potřeby včas zasáhnout. Systém má v sobě také zabudované alarmy, které dítě s diabetem upozorní, že se jeho krevní cukr dostává mimo doporučené rozmezí. Pokud je senzor navíc spojen s inzulínovou pumpou, může do určité míry automaticky ovládat dávkování inzulínu. [related-post id="11202"] Přesná klíčová data o léčbě českých diabetických dětí poskytuje národní registr dětského diabetu ČENDA, který byl spuštěn v roce 2013. Z jeho dat vyplývá, že za posledních 5 let se zlepšila kontrola diabetu u dětí natolik, že riziko vzniku pozdních komplikací pokleslo o více než 30 %. Klíčové parametry získané z registru ČENDA ukazují vynikající kvalitu péče a kontrolu diabetu zcela srovnatelnou s nejlepšími světovými centry. Nikoli náhodou bylo absolutně nejlepšího výsledku dosaženo v roce 2017, kdy se do praxe začaly zavádět kontinuální monitory glykémie. Na základě analýz je tak nezpochybnitelné, že tato nová technologie má na zlepšujícím se trendu významný podíl. Přestože zkušenost s touto technologií mělo dosud pouze 40 % českých dětí s diabetem 1. typu, z nichž přibližně 15 % ji využívá trvale, zlepšení u nich bylo zcela zásadní, skokové. To ukazuje na velký potenciál této metody při dalším zlepšování prognózy dětí s diabetem 1. typu.
Zprávy Krimi Zajímavosti Kam vyrazit Magazín Počasí Horoskop Bizár