Špenát chrání před projevem stáří. Tajemství chuti je v přípravě

LifestyleIvana Kratochvílová10. září 20202 minuty čtení

Foto: Pixabay.com

Snad každý zná animované příběhy o námořníku Pepkovi, který se před každým náročným úkolem posílil konzervou špenátu. Tato listová zelenina má skutečně velmi prospěšné účinky na lidské zdraví. A když se dobře připraví, může i skvěle chutnat.

V listech špenátu najdeme velké množsví látek a minerálů, které jsou nezbytné pro správné fungování organismu. Pokud tedy tato zelenina nepatří zrovna mezi vaše nejoblíbenější druhy, přesvědčíme vás, že byste měli přehodnotit postoj.

Význam pro kosti

Špenát je bohatým zdrojem vitamínu K, který hraje důležitou roli při produkci proteinu zvaného osteokalcin. Ten je odpovědný za stabilizaci vápníku v kostech. Kromě toho špenát obsahuje i samotný vápník, vitamín D, vlákninu, hořčík a draslík. Všechny tyto živiny jsou pro zdraví kostí rovněž důležité.

Zdravé oči i pokožka

Špenát obsahuje i velké množství různých karotenoidů a vitamínu A. Ten napomá udržovat normální stav pokožky i očí. Navíc funguje jako antioxidant, podporuje imunitu a chrání vlasové folikuly před poškozením volnými radikály, čímž zabraňuje vypadávání vlasů.

Srdce vám za špenát poděkuje

Vitamín C ve špenátu rovněž prospívá pokožce, protože zabraňuje vzniku vrásek. Navíc chrání i před kardiovaskulárními chorobami. Tyto účinky umocňuje i lutein, který chrání tepny a přispívá ke snížení rizika infarktu.

[related-post id=“30105″]

Více energie

Pravidelná konzumace špenátu zvyšuje hladinu hořčíku v těle. Ten je důležitý k tomu, abyste se cítili plní síly a energie. Špenát je navíc i bohatým zdrojem kyseliny listové, která při trávení pomáhá ze ostatní stravy získávat využitelnou energii.

Jak ho připravit

Nejlepší možností je konzumovat špenát za syrova. Pokud ho přimícháte do salátu, nepřijdete o drahocenné živiny. Šetrným způsobem přípravy je i dušení. Takto připravený špenát se pak skvěle hodí jako příloha k masům. Pokud chuti špenátu nemůžete přijít na jméno, zkuste k němu přidat muškátový oříšek, sušená rajčata, kari koření, balkánský sýr nebo zeleninový vývar. Uvidíte, že takto vám špenát určitě zachutná!

Nepřehlédněte

Veterinární kontrola v tržnici Sapa odhalila desítky kilogramů závadných potravin • Inspektoři Státní veterinární správy společně s Policií ČR kontrolovali prodejce živočišných produktů v areálu SAPA v Praze–Libuši. Při jedné z kontrol zjistili, že prodejce skladoval a prodával více než 80 kilogramů potravin neznámého původu.

Dožijete se vysokého věku? Zjistit to můžete už v mládí • Snad každý z nás by se chtěl ve zdraví dožít vysokého věku. Délka života závisí na genetických faktorech, ale ovlivnit ji může i životospráva a celkový způsob života. Zjistit, zda budete žít dlouho, přitom můžeme už v poměrně mladém věku.

Spalničky útočí stále častěji. Hrozí i oslepnutí, lidé ale riziko podceňují • Řada lidí považuje spalničky za onemocnění, které patří do historie a je dávno vyřešené. A přesto se s nimi stále znovu setkáváme a možná si i zvykáme na opakovaná hlášení výskytu onemocnění spalničkami v řadě evropských zemí a nepřikládáme jim žádný větší význam. Vymoženosti moderní doby v nás mnohdy vyvolávají pocit neohroženosti a jistoty toho, že máme vše pod kontrolou. Jenže ono to tak vždy není.

Očkování je spolehlivou ochranou proti spalničkám.

Likvidace tuku po smažení má svá pravidla. Někteří je stále nedodržují • K vánočním svátkům neodmyslitelně patří smažený kapr. Najdeme ho na štědrovečerní tabuli drtivé většiny českých rodin. Ne všichni už ale správně zlikvidují použitý tuk.

Nemocné ledviny má každý desátý. Poznat příznaky bývá obtížné • Ledviny jsou mimořádně důležitý orgán. Jejich význam připomíná i každoroční Světový den ledvin, který se letos konal 11. března. Kampaň upozorňuje na alarmující skutečnost – přibližně 10 až 15 procent populace trpí nějakou formou onemocnění ledvin.

Rychlé usnutí do dvou minut. Zkuste metodu amerických vojáků • Máte problémy s usínáním? Převalujete se dlouhé desítky minut v posteli, přestože byste už nejraději byli v říši sladkých snů? Možná vám pomůže usínací technika, kterou údajně využívají vojáci americké armády.

Na Ukrajině mají lepší zeleninu než u nás. Farmářskou tržnici okupují překupníci, říká šéfkuchař David • Radek David patří mezi českou kulinářskou elitu. Jako jeden z prvních špičkových šéfkuchařů objel celou řadu českých farem a implementoval jejich produkty do svých slavných restaurací La Veranda a Babiččina zahrada v Praze. Nově se stará ještě o The Bistro v Londýnské ulici. Serveru PražskýDEN.cz poskytl exkluzivní rozhovor. Na pražské gastronomické scéně se pohybujete přes dvacet let. Prošel jste kuchyní hotelu Hilton, hotelem Adria, restauracemi Kampa Park, Rybí trh, Alcron. Všechno jsou to známé pražské podniky, které ve své době udávaly trendy. Jak se v průběhu posledních dvaceti let změnila pražská gastronomická scéna? Hodně moc. Spousta kluků odjela do zahraničí, kde se učili u ještě větších kluků. Pak se vrátili a přinesli nový vítr. Za druhé – díky sociálním sítím je možnost nakouknout do každé hospody, co vaří. Lze taky objednávat knihy ze světa a jezdit na stáže. I já se každoročně jezdím učit. Hlavně do Londýna, který je pro mě nejvíc inspirativní. Pak třeba do Provence, kde jsem měl možnost působit v restauraci La Chassagnette, která má svoji vlastní zahradu. Každé ráno tam zahradnice sklidí to, co je nejvíc zralé. Přivezou to do kuchyně na dvoukoláku a kuchaři z toho vaří. Byl jsem i v Piemonte v restauraci Violetta, kde jsem vařil se sedmdesátiletou babičkou. V Londýně jsem prošel restaurace Dinner by Heston Blumethal, Marcus, Story, Typing Room, Pied a Terre, Alyn Williams, L'Autre Pied, Ametsa with Arzak Instruction, The Ledbury, Latium… Není škoda, že tu nikdo nezvedá slávu prvorepublikových podniků typu lahůdkářství Jana Paukerta, hotelu Šroubek, či původního Alcronu? Takovou tu starou, sice těžší, ale klasickou českou kuchyni? Občas se tu objeví pokus. Ale brzo zanikne. Paukert tak chvilku fungoval. Alcron funguje, ale na moderní bázi. Nedávno otevřeli Myšáka. Já si ještě pamatuji rybárnu Vaňha, ale i buffet Koruna. Je jiná doba, jiné nároky a jiné stravovací zvyklosti. [gallery size="full" columns="1" ids="12110"] V poslední době v Praze rostou jako houby po dešti fast casual bistra. Je to trend, který lze pozorovat i v dalších velkých městech Evropy? Jak si vybrat dobré bistro na večeři? Máte nějaký tip na dobré bistro v Praze, kam i vy sám rád zajdete? Bohužel na to nemám čas. Pokud nejsem v našich restauracích La Veranda, Babiččina zahrada a The Bistro, tak jsem na Ukrajině v Kyjevě, kde máme další restaurace a kam jezdím šestkrát až sedmkrát ročně měnit jídelní lístky. A pokud nejsem ani tam, tak jsem na stáži nebo s majitelem a týmem lidí na výletě za poznáváním jiného regionu, originální chuti tamních jídel. Vaše restaurace La Veranda a Babiččina zahrada patří ke stálicím pražské gastronomie. Co u vás na menu zákazníci najdou? Za prvé – nejsou moje. Jelikož jsem executive chef, tak to znamená, že jsem šéfkuchař pro všechny restaurace. Jídelní lístek se mění často podle sezóny. V Babiččině zahradě je to asi deset jídel, které neměníme. Například hovězí tatarák, který meleme přímo u stolu, kulajdu, přes noc pomalu pečenou kachnu, svíčkovou, ale i dukátové buchtičky nebo plněné knedlíky. V La Verandě se mění vždy skoro celý jídelní lístek. Zůstávají jen dvě položky – náš legendární tatarák a čokoládový fondánt s malinami. Zbytek je vždy dle toho, co je v dané sezóně nejlepší. [gallery size="full" columns="1" ids="12113"] Posledním přírůstkem do rodiny vašch restaurací je právě The Bistro v Londýnské ulici. Jak vzniká vůbec takový koncept bistra? A jak to děláte, že máte hned od otevření plno? V tuto chvíli jsou to silná slova. Pravda je taková, že hned po otevření se tam všichni nahrnuli. Nyní pořád pracujeme s polednem. Přemýšlíme, jak přilákat lidi na zajímavé jídlo, protože v minulosti byla v místě jiná restaurace, která fungovala pouze na večeře. Náš slogan je „More taste“, jelikož nabízíme malé snacky, mezze. Pak máme malou nabídku jídel, kterou každý týden měníme. [gallery size="full" columns="1" ids="12111"] Mimo pražských podniků máte ještě osm restaurací Fajna Familia na Ukrajině. Dá se srovnávat Praha a Kyjev? V čem se pražská gastronomická scéna liší od té kyjevské? Může český šéfkuchař na Ukrajině uspět? Může, ale musí trochu sklopit hlavu. Lidé jsou tam jiní. Teprve nyní se tam začínají otevírat menší podniky s rozmanitější gastronomií. Za druhé – na Ukrajině mají v sezóně mnohem lepší zeleninu než my. Nepotrpí si na žádný excesy, ale mají rádi dobré jídlo. Nemusí být tolik kreativní, ale musí být hezky a zajímavě naservírované. Jak to všechno stíháte? Praha, Kyjev, stáže, rodina a děti? Je to plánování. Jsou měsíce, kdy rozjíždím čtyři menu ve čtyřech různých konceptech. Ale pak jsou měsíce, kdy se to snažím rodině a dětem vynahradit. [gallery size="full" columns="1" ids="12112"] Byl jste jeden z prvních v Praze, který začal spolupracovat s malými farmáři. Co říkáte na rozmach farmářských trhů? Máte nějaké oblíbené? Ano. A je to dobře. Ale pořád je to nic. Po 30 letech od revoluce nemáme nic. Máme nekvalitní zeleninu v krámech. Podívejte se, v Kyjevě je skoro pět miliónů obyvatel a je tam přes padesát tržišť, možná ještě víc, které fungují každý den. Koupíte tam ryby, maso, koření, ovoce a zeleninu, mléčné výrobky, uzeniny, vejce, med... A Praha má jeden a půl miliónů obyvatel a jedno tržiště – jedna hala a v ní pár farmářů, zbytek jsou překupníci. Funguje od pondělí do soboty. Náplavky, kulaťáky a farmářské trhy jednou, dvakrát za týden to nespasí. Je to škoda, protože na Ukrajině jsou lidé zvyklí nakupovat a vybírat to nejlepší, aby pak doma uvařili to nejlepší jídlo. I přes nabitý program si stále najdete čas na řadu kuchařských kurzů. Máte v nabídce i něco pro opravdové Pražany odkojené Vltavou? To nemám. Školím u Romana Vaňka v Prakulu, v Gourmet Academy, v nádherném obchodě Potten & Pannen a v Zemědělském muzeu, kde je krásná kuchyně. Všude učím něco jiného. Takže u Romana třeba zeleninová jídla, králíka nebo piemontskou kuchyni, v Gourmet academy menu pro požitkáře, v Zemědělském muzeu „Nedělní oběd“, „Babiččiny recepty“. A jakmile začne sezóna, tak chřest. [gallery size="full" columns="1" ids="12119"] Kdybyste měl jmenovat někoho z vašich kuchařských kolegů v Praze, ke komu byste zašel na snídani, oběd a večeři? Na snídani do Café Savoy za Lukášem Frenclem. Na oběd s rodinou jednoznačně do Babiččiny zahrady na kachničku, a kdyby ke kolegovi, tak do SIA za Jirkou Štiftem. Na večeři s přáteli do Zas a znovu za Petrem Hajným, případně do Noi, Sasazu. Na poslední jídlo před smrtí do Grand Cru za Honzíkem Punčochářem.

Nebezpečná plíseň v domácnosti se podepisuje na našem zdraví • Plísně v domácnosti poškozují nejen náš majetek, ale i fyzické zdraví. Zákeřné houby se přitom často usazují v našich domovech zcela nepozorovaně. Jejich přítomnost řada lidí odhalí až poté, co je začnou trápit zdánlivě nevysvětlitelné zdravotní problémy.

Vánočka z bramborového těsta. Úsporný válečný recept našich prababiček • Vánočka patří mezi nejoblíbenějších vánoční pečivo. Na sladkém bochánku z kynutého těsta si pochutnávali už naši dávní předci. Ve středověku bývala ve středoevropském regionu neodmyslitelnou součástí štědrovečerní večeře.

Vybrat správný olivový olej není žádná věda. Víme, na co si dát pozor • Olivový olej patří mezi nejzdravější suroviny na světě a v posledních letech se úspěšně zabydlel i v českých kuchyních. Výrobci na trhu nabízejí desítky nejrůznějších variant, které se liší nejen cenou a obalem, ale i kvalitou. Poradíme vám, jak se v nich správně zorientovat.

Alergie na chlad trápí hlavně ženy. Nepodceňujte prevenci • V zimních měsících přibývá lidí, kterým se na rukách a obličeji objevuje svědivá vyrážka. Pokud používáte stále stejnou kosmetiku i prací prostředek, nikdy jste netrpěli intolerancí na vybrané druhy potravin, ale přesto je vaše pokožka v těchto místech suchá, zarudlá a oteklá, možná se u vás projevila alergie na chlad.

Jídelníček Čechů se za posledních třicet let výrazně proměnil • Češi si v posledních třiceti letech více oblíbili obiloviny, luštěniny, zeleninu a ovoce. Poklesla naopak spotřeba konzumního mléka, masa, brambor a cukru. V roce 2018 činila spotřeba potravin, včetně potravinových ztrát a odpadů, 789,7 kg na obyvatele, což je o 17,4 kg méně než v roce 1989. Data zveřejnil Český statistický úřad.

Paměť potřebuje každodenní trénink • Všichni si přejeme zůstat co nejdéle mladí nejen fyzicky, ale také duševně. Důležitou roli v našem životě hraje paměť. Díky dobré paměti si snadněji osvojujeme nové informace, déle uchováme ty, které jsme už nabyli, a budeme si lépe vybavovat ty, které v dané chvíli potřebujeme.

Lidský mozek.

Stolice říká mnohé o našem zdraví aneb Vážně i nevážně o lidském vyměšování • I když se o tom veřejně moc nemluví, pravidelné vyprazdňování je pro člověka velmi důležité a může hodně prozradit o vašem zdravotním stavu. Zní to sice zvláštně, ale až třetina lidí podle průzkumu lékařů vůbec nemá představu o tom, jak vypadá normální exkrement. Lidé si také nesprávným vyprazdňováním zadělávají na řadu zdravotních problémů. Co všechno o vás může vaše stolice prozradit?

Nezdravou zálibu ve sladkém si nemusíte vyčítat. Podle vědců za ni mohou geny • Velká část lidí si nedokáže odříct sladké pokrmy. Začíná to už ráno při snídani sladkým pečivem, pokračuje po obědě dortíkem ke kávě. V průběhu odpoledne pak do sebe řada z nás doslova „láduje“ nejrůznější sladké tyčinky, čokolády, bonbóny a další podobné pamlsky. Pokud se v tomto popisu alespoň částečně poznáváte a nezdravé mlsání se vám vymyká z rukou, vědci pro vás mají dobrou zprávu. Vlastně za to ani nemůžete.

Také jíte sladké ve velkém?

Dokonale upečené brambory? Tajemství tkví ve výběru oleje • Máte chuť na vydatnou večeři, ale lednice je prázdná a vy nechcete strávit dlouhé desítky minut nakupováním a následnou přípravou? Řešením mohou být obyčejné pečené brambory, které nejspíš máte ve spíži. Jak ale udělat, aby chutnaly naprosto luxusně?

Bruschetta Pomodoro: Přípitek na italskou jednoduchost • V srdci bohaté italské kulinářské tradice se skrývá předkrm, který oslavuje lásku této země k jednoduchosti, čerstvosti a chutným surovinám. Bruschetta Pomodoro je lahodná směs rajčat, česneku, bazalky a olivového oleje podávaná na křupavém opečeném chlebu. Zakousnout se do tohoto klasického pokrmu je jako vydat se na cestu po sluncem zalitém italském venkově.

Jste nadprůměrně inteligentní? Poznat to můžete i bez IQ testu • Říká se, že Bůh nadělil každému podle svého uvážení. Platí to pochopitelně i o inteligenci, jíž ne každý člověk oplývá stejnou mírou. Inteligence je definována jako rozumová schopnost logicky přemýšlet, řešit nově vzniklé nebo obtížné situace, učit se ze zkušeností či se přizpůsobit novým okolnostem. Jak ale poznat, že je někdo nadprůměrně inteligentní?

Jak jste na tom s inteligencí?

Chuť jako nejdůležitější smysl. Funguje už před narozením a zásadně se mění s věkem • Jediný lidský smysl, při jehož absenci můžeme snadno zemřít, i když si to vůbec neuvědomujeme. V průběhu života se mění a může nás pořádně potrápit. Není to zrak, ani sluch, které vás asi napadnou jako první.

Jsou zelené banány zdravější než žluté? Vědci znají odpověď • Banány patří právem mezi nejoblíbenější druhy ovoce. Kromě skvělé chuti se vyznačují i řadou pozitivních účinků na organismus. Lidé se ovšem nemohou shodnout na jedné věci. Je lepší jíst banány ještě nazelenalé, nebo naopak přezrálé? Vědci našli odpověď.