Elegantní semetrika Růžena Šlemrová. Život slavné herečky je zahalen tajemstvím

3. února 2020 ∙ 15:29
Kristián Vích
Noblesní a elegantní. Taková byla Růžena Šlemrová.
Noblesní a elegantní. Taková byla Růžena Šlemrová. ∙ Foto: Archiv

Růžena Šlemrová zanechala v prvorepublikové kinematografii nesmazatelnou stopu, přestože se většinou musela spokojit jen s vedlejšími rolemi. Nejčastěji ztvárňovala komické postavy vážených dam z lepší společnosti v honosných róbách a drahých špercích. O skutečném životě této výrazné herečky toho ale paradoxně víme jen velmi málo.

Narodila v roce 1886 v Plzni jako Růžena Machová a už od dětství se věnovala divadlu. V roce 1909 se stala členkou vinohradského divadla, kde vytrvala až do roku 1948. První zkušenosti s natáčením získala už v éře němého filmu – v roce 1914 si zahrála v krátkometrážní komedii Noční děs.

Od nástupu zvukových filmů ve třicátých letech až do května 1945 účinkovala ve více než šedesáti snímcích. Jejími nejčastějšími rolemi byly nejrůznější ubreptané dámy z lepší společnosti, semetriky, ale i tetinky a matinky, které se buď snaží zabránit sňatku svých dětí, nebo je naopak chtějí dovléct k oltáři co možná nejdříve.

Život zahalený tajemstvím

Zatímco mnohým jiným prvorepublikovým hvězdám se nevyhýbaly nejrůznější skandály a excesy, Růžena Šlemrová si své soukromí pečlivě střežila. A nebo nejspíš jen nežila tak bohémským životem, jako některé mladší kolegyně.

Jejím manželem byl Robert Šlemr, člen správní rady společnosti A-B, která vlastnila filmové ateliéry v Hostivaři. Bydleli na Vinohradech a dovolenou každoročně trávili v Silači na Slovensku. Přestože šlo tedy nejspíš o harmonické soužití, děti nikdy neměli.

Vlasta Buriana a Růžena Šlemrová ve filmu Anton Špelec, ostrostřelec (1932).

Kariéru ukončila po válce

Růžena Šlemrová už zůstane v dějinách českého filmu navždy zapsaná jako velmi výrazná představitelka vedlejších rolí. Jedinou hlavní roli si zahrála v roce 1939 ve filmu Paní Morálka kráčí městem, kde ale svým skvělým výkonem zcela zastínila ostatní herecké kolegy.

Pamatovat si ji už navždy budeme třeba jako paní Šmalfusovou z Mužů v ofsajdu, paní Muknšnáblovou z Otce Kondelíka a ženicha Vejvary nebo třeba paní Kahounovou z Valentina Dobrotivého.

I po válce si zahrála v několika filmech. Objevila se například po boku Jaroslava Marvana v komedii Dovolená s Andělem (1952). Její poslední Muž v povětří (1955) byl zároveň i předposledním filmem legendárního Vlasty Buriana. Zemřela v roce 1962 ve věku 75 let.

Růžena Šlemrová a Jaroslav Marvan v komedii Dovolená s Andělem (1952).

Most přes kanál La Manche. Nerealizovaný plán z 19. století

V roce 2018 přišel Boris Johnson, tehdy ještě jako britský ministr zahraničí, s myšlenkou na stavbu mostu přes kanál La Manche. Spojení Francie a Velké Británie železničním tunelem podle něj nestačí. Podobné plány se přitom objevovaly již na konci předminulého století. Přečtěte si, jak o něm psaly dobové Národní listy v dubnu 1891. Nový most O mostu přes průplav La Manche oznamují se následující podrobnosti: Následkem nového měření v průplavu […]

Britští muži dávali najevo své bohatství podivnou úpravou nehtů

Pokud si říkáte, že žijeme ve zvráceném světě sociálních sítí, kde řada lidí nemá žádnou soudnost, možná vás překvapí článek z roku 1901. Národní listy přinesly zprávu o zvláštní módě, která se rozšířila mezi bohatými britskými muži. Nejnovější móda anglických gigrlat Nejnovější nesmysl, jenž se ujal mezi šviháky v anglické společnosti, jest, dáti si střihati nehty na rukou ve tvaru obráceného velkého V. Jeden z pěstitelů tohoto módního bláznovství, jenž […]

Jak nenápadně zjistit skutečný věk ženy? Zkuste rady našich předků

Tázat se dámy na její skutečný věk je i v dnešní době považováno za poněkud nezdvořilé. A nejinak tomu bylo už v dobách našich předků. Národní listy otiskly v dubnu roku 1901 článek, který zvědavým mužům nabízí řešení. Zároveň ale jeho autor dodává, že ne vždy to bude fungovat. Choulostivá otázka Italský humoristický list »It Mondo che ride« předložil svým čtenářům následující otázku o cenu: Kterak možno od dámy zvěděti […]

Neobvyklý trest za šíření pomluv o ostatních rodinách

Na rodinnou čest a dobrou pověst naši předci velmi dbali. Čas od času se ovšem objevil někdo, kdo se rozhodl šířit o ostatních z nejrůznějších důvodů pomluvy a klepy. O jednom podobném případu přinesly zprávu Národní listy v dubnu 1891. Poněkud překvapivé je, jak celá záležitost dopadla. Zvláštní trest za pomluvu V jedné obci v Anhaltsku byly četné rodiny neustále znepokojovány anonymními dopisy, jejichž obsah ve mnohých případech toho druhu, […]

Klobásy z hovězí kůže před soudem. Řešilo se, zda jsou protizákonné

Dvojí kvalita potravin byla tématem i pro naše předky. Roku 1891 přinesly Národní listy zprávu o soudním procesu, který řešil, zda uzenářské výrobky mohou obsahovat hovězí kůži. Přečtěte si, jaký verdikt nakonec padl. Klobásy z hovězí kůže »Hovězí kůže spracovaná do klobásů může být považována za zcela znamenitou potravinu pro lid, zejména je-li cena takovéto klobásy přiměřená.« Tento posudek prohlášen byl dobrým zdáním trestního soudce v Dortmundě v přelíčení proti […]

X Zavřít