Evžen Korec: Centrální stavební úřad prospěje městským částem

ZprávyEvžen Korec2. září 20193 minuty čtení

Foto: Archiv

Jeden úřad místo současných 22. To je plán, o kterém se stále častěji v hlavním městě mluví. Jde o zřízení centralizovaného stavebního úřadu, který by rozhodoval o velkých a složitějších stavbách. Například by pod něj spadaly všechny stavby s více než 60 byty. Zbylé místní stavební úřady by získaly více prostoru řešit menší stavby významné hlavně z lokálního hlediska. Vznik nového úřadu je jedním z nejrychlejších způsobů, jak odblokovat zaseknuté povolování staveb, kvůli kterému mimo jiné výrazně zdražují nové byty.

Centrální stavební úřad, po němž volám už léta, umožní například soustředit největší odborníky na jednom místě. To je výhodné zvlášť v současné době jednotlivé stavební úřady, kterých je jen v Praze neuvěřitelných 22, jen horko těžko shání odborníky a místa odborných referentů zůstávají dlouhou dobu prázdná. O složitých stavbách tak často musí rozhodovat úředníci, kteří až dosud povolovali třeba jen výstavbu plotu či zahradní kůlny. Není divu, že jejich rozhodnutí často provází spousta nedostatků, kvůli kterým je nadřízený magistrátní odbor vrací zpět k přepracování.

Považuji proto za nesmyslné, aby v každé městské části museli sedět špičkoví stavební úředníci zběhlí v povolování velkých staveb. Zcela jistě bude postačovat centralizovaný stavební úřad, který by koncentroval odborníky s největší praxí v povolování staveb. Pokud by složitější stavby povoloval centrální úřad, jistě by podobných administrativních chyb ubylo. A personálně poddimenzované místní stavební úřady by měly dostatek času na povolování drobnějších věcí, které jsou podstatné z místního hlediska, ale celoměstský dopad nemají velký. Je to podobné jako ve zdravotnictví, kde drobné a jednoduché zákroky provádí regionální nemocnice a na komplikované operace míří pacient do nadregionálního specializovaného centra.

Věc, která může tento plán ohrozit, je potvrzením mé dlouholeté kritiky. Zásadně proti záměru, který prosazuje i ministerstvo pro místní rozvoj, jsou místní samosprávy. Ty se bojí, že přijdou o vliv na „své“ stavební úřady. De facto tím jen potvrzují to, že mnohdy i přes deklarovanou nezávislost stavebních úřadů určuje jejich agendu vedení dané obce. Úředníci stavebních úřadů jsou sice bráni jako představitelé státní správy, ale zcela nesmyslně je zaměstnává obecní úřad. Jako takoví jsou přitom závislí na tajemníkovi, který rozhoduje o jejich odměnách. Tajemníka přitom jmenuje starosta, takže jeho vliv na zaměstnance stavebního úřadu, kteří často sídlí přímo v prostorách radnice, je více než zřejmý. Nejen pomocí finančního tlaku tak dokáže lokální politik přinutit stavební úřad rozhodovat tak, jak vedení obce potřebuje. Dochází tak často k tomu, že úřad stavbu nepovolí jen proto, že s ní nesouhlasí starosta, který si na boji proti nové výstavbě vybudoval svou politickou kariéru.

Ostatně už i soudy opakovaně tuto systémovou podjatost řešily a její existenci potvrdily tím, že přesunuly územní řízení z místně příslušného stavebního úřadu do jiného kraje. To však jen více zdržuje už tak nekonečný povolovací proces.

Centralizovaný stavební úřad by byl více odstřihnut od zájmů lokálních politiků a mohl by rozhodovat na základě odborných kritérií, například souladu stavebního záměru s platným územním plánem. Radnice by tak přišly o významný nástroj vlivu, kterým často investory vydíraly.

Doufám však, že zodpovědní politici tyto krátkodobé a neudržitelné zájmy různých lokálních politických uskupení nevyslyší a že při jejich rozhodování převáží odborné argumenty. Urychlit výstavbu nejen bytových projektů, ale také klíčové infrastruktury či veřejných budov je totiž nutným předpokladem pro další rozvoj celého města.

Autor je generální ředitel a předseda představenstva společnosti EKOSPOL a. s.

Nepřehlédněte

Počet obyvatel Prahy nadále roste. Bydlení bude ještě větší problém, myslí si Evžen Korec • České hlavní město zůstává i nadále nejatraktivnější adresou pro bydlení. Jen loni se Praha podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) rozrostla o 15 645 lidí, z toho 12 890 tvoří přírůstek stěhováním z ciziny a jiných regionů.

Evžen Korec: Pražskou bytovou krizi může zmírnit spojení územního a stavebního řízení • Pět i více let trvá v Praze příprava většího rezidenčního projektu. I kvůli tomu nyní hlavní město prožívá největší bytovou krizi za poslední desetiletí. Ministerstvo pro místní rozvoj sice připravuje nový stavební zákon, který by zaseknutý povolovací proces odblokoval, nicméně jeho účinnost je zatím v nedohlednu. Přesto od loňského roku existuje možnost, jak povolování urychlit. Jde o takzvané spojené územní a stavební řízení, které slučuje dva kroky do jednoho.

V Praze se loni začalo stavět 5 tisíc bytů. Magistrát chce výstavbu ještě více podpořit • Z výsledků stavebnictví za jedenáct měsíců roku 2019, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), vyplývá, že v tomto období byla v Praze zahájena výstavba celkem 4 969 bytů v nových bytových domech. Celkově by tak za minulý rok mělo být zahájeno více jak 5 000 bytů. To je dvojnásobek oproti roku 2018 a současně je to nejvyšší počet zahájených bytů v Praze od roku 2008. I přesto, že se jedná o zlepšení, do budoucna by hlavní město chtělo, aby ročně vznikalo minimálně 6 000 bytů.

Krize ukázala, že solidní dlouhodobý nájemník se vyplatí více než ukřičení turisté • Vidina vysokých výdělků přiměla v minulosti spoustu majitelů bytů hlavně v historických částech měst k tomu, aby nabídli své nemovitosti ke krátkodobému ubytování pro turisty. Ti byli ochotní platit za pár nocí tolik, co jiní nájemníci za celý měsíc. Kromě jednotlivců, kteří si tímto způsobem přivydělávali a vylepšovali rodinný rozpočet, se na vysoké výnosy z krátkodobých pronájmů vrhla i spousta firem. Využívali obrovské poptávky po tomto typu ubytování. Ta však nyní ze dne na den náhle skončila a zlatonosná řeka vyschla.

Evžen Korec: Stavebnictví loni rostlo. Dařilo se i bytové výstavbě • České stavebnictví má za sebou úspěšný rok 2019, byť na jeho konci trochu zpomalilo. Celkem ale stavební produkce v loňském roce meziročně vzrostla o 2,3 procenta. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). O jedno procento stoupl počet zaměstnanců v oboru a jejich plat se zvýšil o 6,1 procenta. Počet stavebních zakázek uzavřených velkými firmami klesl o 5,2 procenta na 60 763, jejich hodnota však vzrostla o 5,3 procenta na 248,5 miliardy korun. Dalších 19,4 tisíce zakázek za celkem 168,4 miliardy korun měly firmy uzavřeny ke konci roku 2019.

Developeři v Praze prodali loni nejméně bytů za posledních šest let • Prodej nových bytů v Praze loni meziročně klesl o 16 procent, developeři během dvanácti měsíců prodali jen 4530 bytů. Jedná se o nejhorší výsledek od roku 2012, kdy se prodalo 4014 nových bytů.

Ceny nájmů prudce rostou, Praha patří mezi 20 nejdražších měst Evropy • Praha se zařadila mezi dvacítku měst Evropy s nejdražším nájemným. V celoevropském žebříčku poskočilo naše hlavní město meziročně o rekordních 13 příček.

Evžen Korec: Stát se chystá lidem nenápadně zdražit bydlení • Vytápět bytové domy pomocí plynu prostřednictvím společných domovních kotelen je levnější, protože se za plyn spotřebovaný pro výrobu tepla nemusí platit spotřební daň. Toto zvýhodnění by ale nyní mělo zmizet. Ministerstvo financí chce osvobození od daně domovním kotelnám odebrat. Vytápění bytů v bytových domech by tak skokově zdražilo o několik procent. Hlouběji do kapsy by si podle odhadů muselo sáhnout na 400 tisíc domácností.

KOMENTÁŘ: Daň z nabytí nemovitosti je nemorální a měla by se zrušit • Daň z nabytí nemovitosti je nemorální, tvrdí část senátorů. Senát proto dolní komoře českého parlamentu navrhl, aby tuto daň zcela zrušila. Jsem jednoznačně pro, protože tato zbytečná čtyřprocentní daň zásadním způsobem zvyšuje náklady na pořízení vlastního bydlení. Stejně jako každoročně placená daň z nemovitosti by měla z českého daňového systému zcela zmizet.

Ceny bytů v Praze dál rostou. Od loňska se zvedly skoro o 10 procent • Zdražování na pražském rezidenčním trhu pokračuje, průměrná cena nových bytů v nabídkách developerů od začátku roku vzrostla o osm procent na 92 917 korun za metr čtvereční. Naopak rozloha průměrného nabízeného bytu nepatrně klesla na 69,09 metru čtverečního. Za průměrný byt tak zájemce musí zaplatit 6,4 milionu korun. Ještě před půl rokem by za stejný byt zaplatil o půl milionu korun méně. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti EKOSPOL, která pražský rezidenční trh monitoruje už jedenáct let. „Na konci loňského roku dosahovala průměrná cena nových bytů v nabídkách pražských developerů 85 653 korun za metr čtvereční. O čtvrt roku později průměrná cena vzrostla na 91 897 korun za metr čtvereční. Tempo růstu tak o něco zpomalilo, ale trend zdražování stále neskočil,“ podotýká hlavní analytik developerské společnosti EKOSPOL Matyáš Hančl. Nejvyšší ceny zůstávají tradičně v nejužším centru, kde cena za metr čtvereční významně překračuje stotisícovou hranici. „Konkrétně v Praze 1 se nové byty nabízí za průměrných 166 792 korun za metr čtvereční a Praze 2 za 157 595 korun za metr čtvereční. Vysoké ceny jsou také v Praze 8 (112 695 korun za metr čtvereční) a vůbec poprvé překročily průměrné ceny stotisícovou hranici také v Praze 3 (108 058 korun za metr čtvereční),“ přibližuje nabídkové ceny analytik Hančl. Tyto ceny přitom nezahrnují příplatky za sklep a garážová či parkovací stání, které developeři často kvůli optickému snížení ceny evidují zvlášť. Naopak cenově nejdostupnější byty jsou v okrajovějších částech Praha 9 (82 112 korun za metr čtvereční), Praha 10 (83 011 korun za metr čtvereční) a Praha 4 (86 862 korun za metr čtvereční). I zde však, s výjimkou Prahy 10, ceny v porovnání s předchozím čtvrtletím výrazně vzrostly. [related-post id="10347"] Bude hůř Přestože se růst cen mírně zpomalil, jejich zlevňování nás v nejbližších měsících nečeká. „Růst cen způsobuje extrémní nedostatek nových bytů na trhu, který bude bohužel přetrvávat i v následujícím období. Poptávku po nových bytech navíc v létě krátkodobě zvýší rozhodnutí České národní banky (ČNB) od října ještě více zpřísnit podmínky pro získání hypotéky. Zájemci o vlastní bydlení pořízené na hypotéku tak budou chtít uzavřít smlouvy na poslední chvíli ještě za výhodnějších podmínek, což může tlačit na další růst cen nových bytů,“ tvrdí Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva dlouhodobého lídra developerské výstavby v ČR EKOSPOLU. Podle něj by mohly nové byty v Praze do konce roku zdražit i o více než pět procent. „Sázky na to, že by byty v brzké budoucnosti zlevnily, jsou liché. Naopak otálení s případnou koupí jen zasekne větší sekeru do rodinných financí. Vždyť na začátku roku byla průměrná cena nového bytu o půl milionu korun nižší, než je nyní. A stejné to bude i za půl roku. Za nový byt zájemce na konci letošního roku zaplatí až o stovky tisíc korun více,“ předpovídá Korec. Z nedávno zveřejněné statistiky EKOSPOLU vyplynulo, že se v Praze během prvního pololetí letošního roku prodalo celkem 2452 nových bytů za 16,5 miliardy korun. Z hlediska počtu jde o meziroční pětinový pokles.

Pronájem nebytových prostor bude mít nová pravidla • Praha připravila nové znění vzorových podmínek výběrových řízení na pronájem nebytových prostor ve vlastnictví hlavního města. Jejich součástí jsou i smlouvy na dobu určitou a neurčitou. Nabídky podané ve výběrových řízení se budou nově hodnotit podle několika kritérií tak, aby pronájmy nebyly jen pro turistické prodejny, ale sloužily i Pražanům.

Praha v budoucnu neposkytne pronájem obchodům s kýčovitým zbožím.

Nové byty v Praze vznikají hlavně v bytových domech • Hlavní město sice přišlo o pozici lídra bytové výstavby, kterou už před časem převzal Středočeský kraj, přesto v jednom ukazateli stále s přehledem dominuje. V Praze se stále postaví nejvíce nových bytů v rámci bytových domů, všude jinde s výjimkou Plzeňského kraje se více staví rodinné domy. Je to logické, protože v hlavním městě jsou stavební pozemky s přehledem nejdražší. Tyto vyšší pořizovací náklady se v bytovém domě s více byty lépe rozloží mezi více kupujících. S větší rezidenční výstavbou také na mnoha místech hlavního města počítá i platný územní plán. Naopak v menších městech se bytové domy staví jen výjimečně.

Smíchov, Letňany, Vysočany. Tady Pražané nejvíce kupují nové byty • Zájemci o nové bydlení v hlavním městě stále preferují dvě městské části – Prahu 9 a 5. Právě zde se dlouhodobě prodává nejvíce nových bytů a nejinak tomu je i letos. Třetí místo s odstupem drží Praha 10. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti EKOSPOL, která pražský rezidenční trh monitoruje. Z pražských lokalit jsou nejvyhledávanější Smíchov, Letňany či Vysočany. V Praze se během prvního čtvrtletí letošního roku prodalo celkem 1160 nových bytů. „Z toho se 301 bytů nacházelo na území Prahy 9 a 257 bytů bylo v Praze 5. Tyto dvě městské části tak obhájily své pozice s minulého čtvrtletí. Na třetím místě s odstupem zůstala Praha 10 se 186 prodanými byty. Největší zájem je letos o stále atraktivnější Smíchov, kde si zájemci během prvních třech měsíců letošního roku pořídili 138 nových bytů,“ přibližuje prodejní statistiky analytik společnosti EKOSPOL Matyáš Hančl. Mimo hlavní zájem kupujících zůstávají centrální části Praha 1 a 2, kde se celkem prodalo 30 nových bytů. Jde o úplně stejné číslo, jako v posledním čtvrtletí loňského roku. „Statistiky prodaných bytů nejlépe ukazují, o jaké lokality je mezi kupujícími největší zájem. Lidé dlouhodobě upřednostňují místa s dostatkem zeleně, plnou občanskou vybaveností a skvělou dopravní dostupností. To všechno jim mohou nabídnout pouze projekty v širším centru a okrajovějších částech Prahy. Naopak nejužší centrum některé z těchto benefitů většinou nenabízí. Pokud k tomu přidáme výrazně vyšší cenu bytů v centru, je důvod nezájmu o tyto lokality jasný,“ podotýká Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva dlouhodobého lídra developerské výstavby v ČR EKOSPOLU. [related-post id="5620"] Podle něj by proto měl z reálné poptávky po nových bytech vycházet také připravovaný Metropolitní plán, který v představené podobě jde spíše opačným směrem. „Rekultivace opuštěných a zanedbaných brownfieldů je správným krokem, horší už je to s deklarovaným zahušťováním už tak přetíženého centra města. Prodejní statistiky jasně dokazují, že lidé centrum nevyhledávají a raději bydlí o něco dále, avšak uprostřed či blízko zeleně. Metropolitní plán by to měl vzít v potaz a připravit dostatek vhodných pozemků v lokalitách, kde lidé opravdu chtějí bydlet,“ apeluje Korec. Data dostupných bytů doplňují prodejní statistiky, které EKOSPOL zveřejnil v minulých týdnech. Podle nich se v prvním čtvrtletí letošního roku prodalo v hlavním městě celkem 1160 nových bytů, což bylo meziročně o čtvrtinu méně. Šlo o druhé nejhorší čtvrtletí za posledních pět let. Počet dostupných bytů se už šesté čtvrtletí v řadě pohyboval kolem kritické třítisícové hranice. [related-post id="9027"]

Pronajímáte byt přes Airbnb? Město od vás bude chtít poplatky • Na „sdílené“ ubytování dopadne v brzké době poplatková povinnost bez rozdílu oproti hotelům a penzionům. Ministerstvo financí předložilo do připomínkového řízení návrh novely zákona o místních poplatcích. O její přípravu se v souvislosti s řešením problematiky „sdíleného“ ubytování zasadilo hlavní město Praha, jehož zástupci se aktivně účastnili jednání s Ministerstvem financí a Ministerstvem pro místní rozvoj. Nyní existují dva tzv. ubytovací poplatky, jednak poplatek za rekreační a lázeňský pobyt a jednak poplatek z ubytovací kapacity. Pouze první z nich se však uplatňuje na sdílené ubytování, což je spíše dílem náhody než záměrem zákonodárce, který v době vzniku předpisů s něčím jako sdílené ubytování nepočítal. „Nynější stav neodůvodněně zvýhodňuje „sdílené“ ubytování oproti hotelům a ubírá finance městské pokladně,“ uvádí radní hl. m. Prahy Jan Wolf. Novela sjednocuje oba poplatky v jediný, který dopadne i na „sdílené“ ubytování. Novela rovněž počítá s navýšením maximální výše poplatků s ohledem na současné cenové hladiny z 21 Kč na 50 Kč. Narovnání podmínek Současný boom sdíleného ubytování přináší Praze řadu problémů, ať už jde o zvýšení cen a nedostupnost bydlení pro Pražany či narušení charakteru obytných zón. Vedení Prahy věří, že narovnání podmínek hotelového a „sdíleného“ ubytování, a zejména pak důsledné vyžadování plnění veškerých povinností, může mít samo o sobě ve vztahu ke „sdílenému“ ubytování regulační efekt. Omezení neopodstatněné výhodnosti poskytování „sdíleného“ ubytování může přispět k utlumení boomu na vyváženější úroveň. Přijetí novely zákona o místních poplatcích je dle radního Wolfa pouze jedním z kroků k úspěšnému vyřešení problémů týkajících se „sdíleného“ ubytování. „Dále intenzivně usilujeme o tři legislativní změny. Jednak chceme, aby stát mohl získávat informace od zprostředkovatelů „sdíleného“ ubytování o provedených transakcích, což je klíčové pro kontrolu tohoto podnikání a jeho vyvedení ze zóny šedé ekonomiky. Dále chceme, aby obcím bylo umožněno vybírat ubytovací poplatek hromadně prostřednictvím zprostředkovatelů „sdíleného“ ubytování a regulovat sdílené ubytování na svém území,“ dodává radní Wolf.

S řešením bydlení pomůže Pražanům nové kontaktní místo • Pražský magistrát otevřel kontaktní místo pro občany, kteří potřebují pomoc či radu při řešení své bytové situace. Kvůli koronavirové pandemii bude zatím fungovat v omezeném režimu.

Tomášková: Nový stavební zákon může pomoci zvýšit dostupnost bydlení v hlavním městě • Začarovaný kruh, ve kterém se doposud stavebníci a investoři výstavby pohybovali, by mohl konečně nahradit transparentní a přehledný proces, který je standardem prakticky ve všech vyspělých zemích. Vládou schválený věcný záměr nového stavebního zákona totiž může po 20 letech přinést radikální zkrácení povolovacího procesu, který se dnes například u bytového domu v Praze protáhl na více než 10 let. Pokud Parlament ČR v polovině příštího roku paragrafové znění schválí, měly by se stavby od roku 2021 povolovat mnohem rychleji. Platilo by totiž pravidlo: povolení za 60 dnů a do jednoho roku i s přezkumem. To by snad konečně znamenalo zásadní rozpohybování podřimující bytové výstavby, jejíž deficit z posledních několika let způsobil dnešní omezenou dostupnost bydlení zejména ve velkých městech.

Praha drží v rámci bytové výstavby jedno prvenství • Střední Čechy v posledních letech převzaly post lídra bytové výstavby, když předstihly dříve nedosažitelnou Prahu. Hlavní město však trpí extrémně pomalým povolováním nových staveb a kvůli zastaralému územnímu plánu také nedostatkem pozemků vhodných k rezidenční výstavbě. Proto o svou první příčku přišlo. V jednom ohledu však Praha stále dominuje – zdaleka nejvíce nových bytů zde vzniká v rámci větších bytových domů. Naopak v ostatních krajích dominuje výstavba rodinných domů.

KOMENTÁŘ: Na hypotéku se prodá každý druhý nový byt • Enormně vysoký zájem o hypotéky neutlumila ani probíhající koronavirová krize, což dokládá i rekordní objem hypoték poskytnutý v loňském roce komerčními bankami. Ani loňský rok nic nezměnil na dlouhodobém trendu, že si nový byt na hypotéku pořizuje polovina z kupujících. U některých projektů však podíl klientů s hypotékou dosahuje až 60 procent.

Praha je 82. nejdražším městem světa. Od loňska výrazně poskočila • Analytická společnost Economist Inteligence Unit zveřejnila svůj každoroční žebříček nejdražších měst světa. Praha od minulého roku poskočila o 13 pozic nahoru a je tak 82. nejdražším městem na světě.

Praha v žěbříčku meziročně výrazně poskočila nahoru.

V Praze je přes 2400 prázdných obecních bytů, ukázala analýza. Bydlet se v nich ale zatím nebude • Hlavní město provedlo zmapování aktuální stavu obecního bytového fondu. Z analýzy vyplynulo, že magistrát má spolu s městskými částmi ve své správě přes 31 000 bytů, z nichž je aktuálně 7,7 % neobydlených. Analýza zároveň poukázala na to, že obecní bytový fond v Praze je v porovnání s ostatními městy nízký.