Hranice 37 stupňů už nemusí platit. Průměrná teplota člověka se snižuje

MagazínIvana Kratochvílová7. prosince 20202 minuty čtení

Foto: Pixabay.com

Zvýšená teplota je jedním z neklamných znamení, že se naše tělo potýká s nemocí. Obecně zažitá hranice 37 stupňů Celsia už přitom nemusí platit. Stanovena byla již před 150 lety a od té doby se průměrná teplota lidského těla podstatně snížila.

Hodnotu průměrné normální teploty 37 stupňů Celsia stanovil roku 1851 německý lékař Carl Reinhold August Wunderlich na základě měření v podpaží asi 25 tisíc pacientů. Nutno dodat, že už tehdy byla předmětem mnoha polemik. Nová studie vědců ze Stanfordské univerzity v USA nyní tvrdí, že lidské tělo se od té doby výrazně ochladilo. 

Američtí výzkumníci porovnali přes 675 tisíc vzorků měření teploty, zahrnující období od americké občanské války až po současnost. Celkem shromáždili měření za 157 let, pocházející od 197 různých ročníků narození.

Ukázalo se, že muži narození na začátku 19. století měli teplotu v průměru o 0,59 °C vyšší, než je teplota dnešních mužů. U žen se průměrná teplota od 90. let 19. století do současnosti snížila o 0,32 stupně Celsia. Každých 10 let se tak průměrná teplota snižuje zhruba o tři setiny stupně.

Jak je to možné?

Odborníci si pokles průměrné teploty vysvětlují úbytkem chronických infekcí a zánětů v populaci. V minulosti jich bylo lidské tělo plné díky neléčeným drobným zraněním, zkaženým zubům nebo jako důsledek nadměrné fyzické aktivity spojené s nedostatkem odpočinku. Pokrok v medicíně i změna životního stylu ale způsobují, že zánětů už není tolik a organismus tak nic nenutí bojovat proti nim vyšší teplotou.

„Změnilo se prostředí, v němž žijeme, včetně teploty v našich domovech, našeho vystavení mikroorganismům a včetně potravin, ke kterým máme přístup,“ uvedla pro web Science Alert vědkyně Julie Parsonnetová.

Jaká je tedy normální teplota

Za normální dnes lékaři stále považují teplotu v rozmezí od 36,0 do 36,9 °C. Vždy ale záleží na konkrétním jedinci, denní době, a především na místě, kde se teplota měří. Pokud si měříte teplotu v podpaží, normální průměrná teplota by se měla pohybovat v rozmezí od 35,2 do 36,7 °C.

Normální rozmezí teplot podle místa měření

  • Rektum – 36,2–37,7 °C
  • Ústní dutina – 35,7–37,3 °C
  • Podpaží – 35,2–36,7 °C
  • Ucho – 35,8–36,9 °C
  • Čelo – 35,8–36,9 °C

Nepřehlédněte

Bolest kloubů nemusíte léčit jen syntetickými látkami. Existují i alternativní způsoby • Bolavé klouby trápí drtivou většinu seniorů, nevyhýbají se však ani mladším ročníkům. A zdravotníci často varují, že kvůli stále se snižující fyzické aktivitě dětí a mladých bude v budoucnu hůř. Prevencí kloubových onemocnění je zejména správná životospráva – udržování si zdravé váhy a vhodný pohyb. Pokud vás i tak tyto obtíže dostihnou, nemusíte se pro úlevu obracet jen na syntetické prostředky. Bolavým kloubům dlouhodobě pomůže i voda obohacená o molekulární vodík, kryoterapie nebo třeba jóga.

Časté chyby při sprchování, kterými škodíte vaší pokožce • Zahodit oblečení, vkročit do sprchového koutu, otočit kohoutkem, namydlit se od hlavy až k patě a poté všechno spláchnout teplou vodou. Sprchování je činnost, kterou provádíme každý den. Možná kroutíte hlavou, co by se na tak rutinních úkonech dalo pokazit. Překvapivě toho není málo.

Sprcha osvěží tělo i mysl.

Rakovina plic zpočátku nebolí. Příznaky lidé často řeší až v pokročilém stádiu • Tisíce dobrovolníků ve žlutých tričkách po celém Česku dnes vyrazily do ulic prodávat tradiční žluté květy měsíčku lékařského se stužkou meruňkové barvy. Hlavním tématem 23. ročníku veřejné sbírky Český den proti rakovině jsou nádorová onemocnění plic.

Léčivá síla kaštanů. Podzimní zamyšlení Terezy Běhalové • Měla jsem to štěstí, že jsem zažila svoji prababičku. Hodně mě toho naučila, ale na některé věci jsem postupem času zapomněla. Letos při jedné z podzimních procházek se mi však něco znovu vybavilo. A to přesně ve chvíli, kdy jsem procházela pod jírovcem.

V Praze se objevily podivné oranžové židle. Varují před závažnou nemocí • Na různých místech metropole se v těchto dnech objevily oranžové židle upozorňující na závažné onemocnění srdce. Veřejnost seznamují s chronickým srdečním selháním, kterým trpí 26 milionů lidí na celém světě. Dle prognóz bude toto číslo v roce 2030 o 25 % vyšší. Největším rizikem nemoci je její nenápadný rozvoj. Proto atypické oranžové židle, které poukazují na příznaky, jež by si laik s diagnózou srdečního selhání běžně nespojil. Hlavní funkcí srdce je udržovat krevní oběh a zásobovat tak všechny naše orgány kyslíkem a živinami. Při srdečním selhání nezvládá srdce svou úlohu plnit a orgány nejsou dostatečně prokrvené. To se projevuje řadou specifických příznaků, s nimiž už se setkalo více než 200 tisíc Čechů, kteří tímto onemocněním trpí. Podle statistik se chronické srdeční selhání rozvine u každého pátého nad 40 let. Čím dříve si změny ve svém životě uvědomí a navštíví svého lékaře, tím lépe. Chronické srdeční selhání má sice horší prognózu než některé běžné druhy rakoviny, je ale možné jej díky moderním způsobům léčby kontrolovat a nemocný může i přes svou diagnózu vést kvalitní život. [related-post id="11046"] Oteklé kotníky jako varovný signál Oranžové židle, které upozorňují na specifické příznaky chronického srdečního selhání, potkají lidé tento měsíc na různých místech Prahy. Zejména tam, kde je potřeba vyvinout větší fyzickou námahu, například výšlapem do schodů. Právě díky nim mohou lidé zjistit, že se jejich zdravotní stav změnil. Srdeční selhání se totiž mimo jiné vyznačuje nadměrnou únavou, nejprve při zátěži, později i v klidu. Pokud vám schody ve vašem okolí nikdy problém nedělaly a v krátkém čase se stanou naprosto unavující záležitostí, může to poukazovat na problém. Dalším z příznaků jsou oteklé kotníky a dolní končetiny. I na ně specifickým designem židle upozorňují. Nehledejte proto za příčinou otoků jen teplé počasí, dlouhé sezení v kanceláři či cestování. Pro umístění židlí byla vybrána taková místa, kde se zadýchá i zdravý člověk. Cílem je připomenout další z příznaků srdečního onemocnění, nadměrnou dušnost. [related-post id="10935"] 15 židlí po celé Praze Celkem 15 židlí se během června objevilo na 14 místech po celé Praze. Do osvětového projektu se zapojilo sedm městských částí (Praha 2, Praha 3, Praha 4, Praha 7, Praha 11, Praha 13 a Praha 15). Například v Praze 13 se oranžová židle objevila před budovou radnice na Slunečním náměstí. Záštitu nad projektem převzal Magistrát hlavního města Prahy, udělil ji radní pro zdravotnictví Ing. Radek Lacko. „Jsme velice rádi, že můžeme tento osvětový projekt podpořit. Věříme, že tak naši občané budou zajímavou cestou informováni o příznacích tohoto závažného onemocnění,“ okomentoval akci starosta městské části Praha 13 David Vodrážka. Oranžové židle můžete potkat také v Riegrových sadech, na Parukářce nebo u stanic metra Budějovická a Vltavská. [related-post id="10989"] Vše začíná nenápadně Srdce máme jen jedno, je proto důležité mu pozorně naslouchat a vnímat jeho na první pohled nepodstatné signály včas. Řadí se mezi ně dušnost, otoky nohou a kotníků, nárůst váhy, únava, nechuť k jídlu, nadměrné bušení srdce a vyšší frekvence močení. Jsou-li lidé již diagnostikováni, měli by se o svou léčbu zajímat a se svým lékařem otevřeně mluvit. Více informací o srdečním selhání včetně tipů, jak na život s tímto onemocněním, najdete na www.rukunasrdce.cz.

Délku a kvalitu života může ovlivnit váš pejsek • Patříte mezi majitele čtyřnohého miláčka? Podle vědců si můžete gratulovat. Pejsek v domácnosti totiž pozitivně ovlivňuje délku a kvalitu vašeho života. Tento fakt má přitom jednoduché vysvětlení.

Jak přežít vedro v Evropě: Doporučení pro aktivity a opatření v tropickém počasí • Evropa se nyní potýká s intenzivní vlnou veder, která přináší extrémně vysoké teploty. V některých částech kontinentu teploměry dosahují až neuvěřitelných 40 °C. Česká republika není výjimkou, a tak je důležité vědět, jak se člověk může vypořádat s takovým tropickým počasím.

Sázení slunečnic v Kateřinské zahradě připomene závažnou chorobu • Desítky žlutých květů zasadí ve čtvrtek 18. června v Praze pacienti s roztroušenou sklerózou, jejich blízcí a příznivci. Akce má upozornit na chronickou nemoc, která postihuje nervový systém a jíž v Česku trpí zhruba 20 tisíc lidí.

Lepší než prášky. Granátové jablko překvapuje účinky na lidské zdraví • Seriózní výzkumy vědců z celého světa ukazují, že pravidelná konzumace semen granátového jablka má velmi pozitivní vliv na mužskou potenci. Zázračné ovoce je ale prospěšné i z mnoha dalších důvodů. Pomáhá například snižovat cholesterol, chrání před rakovinou a tělu dodává přirozenou energii.

Další výzkum potvrdil, že káva ovlivňuje délku života • Pokud patříte mezi milovníky kávy, pak rozhodně musíte vědět o nejnovější studii vědců, jejíž závěry zveřejnil odborný časopis The Annals of Internal Medicine. Zkoumalo se, jaký vliv má pravidelné pití kávy na riziko předčasného úmrtí. A potvrdil se poznatek, který přinesly podobné vědecké práce již v minulosti.

Lékaři z Motola loni transplantovali srdce pěti dětským pacientům • Lékaři Dětského kardiocentra FN Motol provedli v loňském roce celkem pět transplantací srdce – třem chlapcům a dvěma dívkám. Jedná se o rekordní počet transplantací uskutečněných během jednoho roku, a to za posledních deset let. Od roku 2013, kdy MZ ČR schválilo Dětské kardiocentrum jako transplantační centrum pro srdce u dětí, zde bylo provedeno celkem 17 transplantací. 

Transplantaci srdci loni úspěšně zvládla i pětiletá Adélka.

Ledviny jsou mimořádně důležité. Dopřejte jim odpovídající péči • Ledviny jsou natolik důležitý orgán, že byl 11. březen vyhlášen jako jejich světový den. Co vlastně v našem těle dělají? A jak se o ně správně starat, aby spolehlivě fungovaly co nejdéle?

Zázračná jarní cibulka. Chrání před chorobami a v kuchyni má široké využití • Jarní cibulka je považována za královnu kuchyně. Je to vlastně mladá cibule, která je sbírána ještě předtím, než zcela dozraje. Neplatí u ní, že pokud ji sklidíme dříve, bude nevhodná ke konzumaci. Je tomu totiž přesně naopak.

Ghí a přepuštěné máslo. Proč jsou zdravé a v čem se od sebe liší • V receptech především indické kuchyně můžete často narazit na surovinu zvanou ghí. Jedná se vlastně o přepuštěné máslo, které znaly už naše prababičky. Avšak toto tvrzení není úplně přesné. Obě suroviny se totiž od sebe liší.

Ghí a přepuštěné máslo

Krvelačná klíšťata v Praze útočí! Jsou mimořádně aktivní. Jak s nimi správně zatočit? • Nádherné počasí v těchto dnech láká mnoho lidí k vycházkám do přírody. Kromě hezkého zážitku si ale můžete domů přinést i závažnou nemoc. Pražští hygienici vyzývají ke zvýšené obezřetnosti při pobytu v přírodě. Aktivita klíšťat je aktuálně nadprůměrná a riziko přisátí tím pádem velmi vysoké. Klíšťata mohou přenášet nejrůznější infekce na člověka, nejčastěji Lymeskou nemoc borreliózu a Klíšťovou encefalitidu. Obě nemoci se v nemalé míře vyskytují i mezi Pražany.  Výskyt encefalitidy meziročně stoupá (174 případů v roce 2017), počet nemocných borreliózou je nadále vysoký (62 případů v roce 2017). Jak se chránit? Do lesa si oblékejte dlouhé nohavice i rukávy – nejlépe světlé barvy, na kterých je možné lezoucí klíště líp odhalit. Vždy používejte repelent. Klíště po těle leze až několik desítek minut, než si najde vhodné místo k přisátí. Vždy po návratu z lesa důkladně prohlédněte celé tělo a klíště co nejdříve odstraňte. Oblast s přisátým klíštětem vydezinfikujte a poté vyviklejte. Existují komerčně vyráběné sady včetně pinzety k odstranění klíšťat, které lze zakoupit v lékárnách. [related-post id="10456"] Lymeská nemoc Způsobují ji bakterie komplexu Borrelia burgdorferi, kterou přenáší až každé třetí klíště. V Česku je každoročně hlášeno okolo 4.500 případů Lymeské nemoci. První příznaky onemocnění přicházejí cca po 1–2 týdnech od přisátí klíštěte, projevují se jako nespecifické chřipkové příznaky (únava, malátnost bolesti hlavy, kloubů…). U části pacientů se kolem místa přisátí klíštěte vytvoří typická borreliová skvrna. Ve 20–30 % nákaz bohužel nemusí být pozorovány žádné příznaky v první fázi onemocnění a Lymeská nemoc tak přechází do dalších, hůře léčitelných stádií, jejichž projevy zahrnují chronické záněty kůže, záněty kloubů a šlach, infekce centrálního nervového systému (neuroborelióza) či napadení srdce nebo očí. Proti borrelióze neexistuje očkování, pro úspěšnou léčbu onemocnění je nejdůležitější včasná diagnóza a okamžité zahájení léčby antibiotiky. [related-post id="10666"] Klíšťová encefalitida V Česku postihne ročně přibližně 500–800 lidí. Onemocnění klíšťovou encefalitidou není časté, může však probíhat pod obrazem závažné neuroinfekce a zejména u osob starších může dojít k nevratným neurologickým poškozením. Ojediněle dochází i k úmrtím. Onemocnění, ke kterým u nás dochází, jsou zbytečná, protože se jim dá předejít očkováním. Počet očkovaných je v Česku nízký na rozdíl od okolních zemí zejména Rakouska, kde je vyšší než 80% a výskyt onemocnění se zde výrazně snížil. Kromě zdravotních obtíží, které po prodělání onemocnění mohou nastat (bolesti hlavy, nesoustředěnost, poruchy spánku, závratě), je třeba počítat u osob ekonomicky aktivních i se ztrátou na výdělku. Zdrojem nákazy jsou volně žijící savci (myšovití hlodavci i vysoká zvěř). Jedná se o nákazu s tzv. přírodní ohniskovostí, kdy člověk se nakazí v oblasti, kde mezi hlodavci i vysokou zvěří nákaza přetrvává, klíště se nakazí a nákazu může dále přenášet při sání na lidech i domácích mazlíčcích. Můžeme se pak nakazit při přisátí klíštěte, k nákaze však může dojít i v případě, pokud při odstraňování klíšťat domácím zvířatům lidé nepoužívají potřebné ochranné pomůcky. Infikovaná mohou být všechna stadia klíšťat tj. larvy, nymfy i dospělci.

Mango v jídelníčku by nemělo chybět. Vaše tělo za něj poděkuje • Lahodné tropické ovoce pocházející pravděpodobně z indického subkontinentu je mimořádně bohaté na živiny a minerály, které potřebujeme ke správnému fungování organismu. Často bývá dokonce označováno za superovoce. V čem konkrétně je tedy tak pozoruhodné?

Srdeční procházková trasa vede Riegrovými sady. Upozorňuje na závažné onemocnění • Srdeční selhání postihne každého pátého člověka staršího 40 let. Na závažnost tohoto onemocnění upozorňují již třetím rokem Srdeční procházkové trasy a jedna z nich je nyní i v Praze. Vybízí k pravidelnému pohybu, který je jedním z doporučovaných režimových opatření nejenom u srdečního selhání. Zároveň zdůrazňuje také důležitost pravidelných návštěv lékaře a dodržování správného režimu při léčbě.

Na oči číhají po čtyřicítce nejrůznější nástrahy • Ačkoli lékaři dnes už dokážou téměř zázraky, stejně je vždycky lepší problémy se zrakem nemít. Pro ochranu svého zraku přitom můžeme leccos udělat sami. Základem je nepodceňovat prevenci. Zejména pak po 40. roce života, kdy i naše oči začínají postupně stárnout a mohou se objevovat různá oční onemocnění, některá i velmi vážná. 

Chřipka se od běžného nachlazení liší. Jak ji poznat a úspěšně vyléčit? • Chřipková onemocnění mnoho lidí podceňuje, i když na chřipku a komplikace, které způsobuje, u nás ročně zemřou zhruba dva tisíce lidí. „Každý si rád počte o ničivých infektech typu Eboly, píší se o nich romány. Ebola ale zabíjí své oběti v počtu desetitisíců, zatímco chřipka v počtech statisíců,“ upozorňuje MUDr. Silvie Knoppová, vedoucí lékařka se specializací pediatrie z kliniky Canadian Medical.

Kiwi je napěchované zdravím. Jeden druh můžete pěstovat i na zahradě • Kdo by neznal zelené kiwi?! To, které běžně nakupujeme v našich obchodech, s hnědou chlupatou slupkou a zelenou dužinou, jsou plody, jejichž předkem je aktidinie lahodná (Acitidinia deliciosa). Tohle ovoce má svůj původ v Číně, avšak v průběhu let se začalo pěstovat po celém světě. Roste na popínavých dřevinách a z jednoho dospělého stromku či keře se údajně sklidí kolem 200 kg plodů.