Hranice 37 stupňů už nemusí platit. Průměrná teplota člověka se snižuje

MagazínIvana Kratochvílová7. prosince 20202 minuty čtení

Foto: Pixabay.com

Zvýšená teplota je jedním z neklamných znamení, že se naše tělo potýká s nemocí. Obecně zažitá hranice 37 stupňů Celsia už přitom nemusí platit. Stanovena byla již před 150 lety a od té doby se průměrná teplota lidského těla podstatně snížila.

Hodnotu průměrné normální teploty 37 stupňů Celsia stanovil roku 1851 německý lékař Carl Reinhold August Wunderlich na základě měření v podpaží asi 25 tisíc pacientů. Nutno dodat, že už tehdy byla předmětem mnoha polemik. Nová studie vědců ze Stanfordské univerzity v USA nyní tvrdí, že lidské tělo se od té doby výrazně ochladilo. 

Američtí výzkumníci porovnali přes 675 tisíc vzorků měření teploty, zahrnující období od americké občanské války až po současnost. Celkem shromáždili měření za 157 let, pocházející od 197 různých ročníků narození.

Ukázalo se, že muži narození na začátku 19. století měli teplotu v průměru o 0,59 °C vyšší, než je teplota dnešních mužů. U žen se průměrná teplota od 90. let 19. století do současnosti snížila o 0,32 stupně Celsia. Každých 10 let se tak průměrná teplota snižuje zhruba o tři setiny stupně.

Jak je to možné?

Odborníci si pokles průměrné teploty vysvětlují úbytkem chronických infekcí a zánětů v populaci. V minulosti jich bylo lidské tělo plné díky neléčeným drobným zraněním, zkaženým zubům nebo jako důsledek nadměrné fyzické aktivity spojené s nedostatkem odpočinku. Pokrok v medicíně i změna životního stylu ale způsobují, že zánětů už není tolik a organismus tak nic nenutí bojovat proti nim vyšší teplotou.

„Změnilo se prostředí, v němž žijeme, včetně teploty v našich domovech, našeho vystavení mikroorganismům a včetně potravin, ke kterým máme přístup,“ uvedla pro web Science Alert vědkyně Julie Parsonnetová.

Jaká je tedy normální teplota

Za normální dnes lékaři stále považují teplotu v rozmezí od 36,0 do 36,9 °C. Vždy ale záleží na konkrétním jedinci, denní době, a především na místě, kde se teplota měří. Pokud si měříte teplotu v podpaží, normální průměrná teplota by se měla pohybovat v rozmezí od 35,2 do 36,7 °C.

Normální rozmezí teplot podle místa měření

  • Rektum – 36,2–37,7 °C
  • Ústní dutina – 35,7–37,3 °C
  • Podpaží – 35,2–36,7 °C
  • Ucho – 35,8–36,9 °C
  • Čelo – 35,8–36,9 °C

Nepřehlédněte

Spalničky útočí stále častěji. Hrozí i oslepnutí, lidé ale riziko podceňují • Řada lidí považuje spalničky za onemocnění, které patří do historie a je dávno vyřešené. A přesto se s nimi stále znovu setkáváme a možná si i zvykáme na opakovaná hlášení výskytu onemocnění spalničkami v řadě evropských zemí a nepřikládáme jim žádný větší význam. Vymoženosti moderní doby v nás mnohdy vyvolávají pocit neohroženosti a jistoty toho, že máme vše pod kontrolou. Jenže ono to tak vždy není.

Očkování je spolehlivou ochranou proti spalničkám.

Klíšťová encefalitida bývá zpočátku nenápadná. Nakazit se můžete i z mléka • Lékaři zaznamenali během prvního pololetí o 25 % více případů nákazy klíšťovou encefalitidou než ve stejném období v loňském roce. Podle statistiky ISIN (Informační systém infekčních nemocí) se nemocí nakazilo do června celkem už 158 lidí. V prvním pololetí loňského roku to přitom bylo jen 119 případů.

Klíšťová encefalitida

Praha otevře velkokapacitní očkovací centrum až pro 1 000 lidí denně • Hlavní město plánuje v dubnu otevření vlastního velkokapacitního očkovacího centra. Umístěno bude v Kongresovém centru na Vyšehradě a jeho denní kapacita bude 200 až 1 000 naočkovaných osob.

Operace tepny bez řezu skalpelem. Homolka drží světové prvenství v robotické cévní chirurgii • Pět až sedm malých vpichů namísto podélného řezu celé břišní stěny. Pacienti s výdutí nebo jiným závažným postižením břišní aorty či pánevních tepen nemusí podstupovat otevřenou operaci. Stačí jen miniinvazivní robotický zákrok.

Nedostatek hořčíku nepodceňujte. Tělo si o něj samo řekne • Aby naše tělo správně fungovalo, potřebuje k tomu celou řadu látek a minerálů. Jedním z nejdůležitějších je hořčík. Na jeho nedostatek vás může upozornit hned několik symptomů.

Vyznejte se v sójových omáčkách. Některé mohou být zdraví škodlivé • Po sójové omáčce v kuchyni obvykle sáhneme, když potřebujeme zvýraznit chuť připravovaného jídla. Zatímco přírodně fermentované sójové omáčky jsou pro naše zdraví prospěšné, průmyslově vyráběné mohou naopak uškodit. Čím se oba tyto druhy liší?

Jak přežít vedro v Evropě: Doporučení pro aktivity a opatření v tropickém počasí • Evropa se nyní potýká s intenzivní vlnou veder, která přináší extrémně vysoké teploty. V některých částech kontinentu teploměry dosahují až neuvěřitelných 40 °C. Česká republika není výjimkou, a tak je důležité vědět, jak se člověk může vypořádat s takovým tropickým počasím.

Roztočů se nezbavíte snadno. Čističky vzduchu ani vysavače příliš nefungují, říká odborník • Zdálo by se, že zima je pro většinu alergiků nejpříznivější částí roku, protože se nemusí vyrovnávat s pylovými alergeny. Jenže to není úplně pravda. V tomto ročním období trávíme více času ve vnitřních prostorách. Mnoho lidí kvůli tomu trpí alergiemi způsobenými roztoči a domácími mazlíčky.

Roztoči jsou jednou z nejčastějších příčin alergií.

Solíme příliš. Doporučenou denní dávku většina Čechů překračuje • „Mám tě ráda jako sůl,“ prohlásila Maruška před svým otcem králem a se zlou se potázala. Opravdu je sůl nad zlato? Ano i ne. Její nedostatek je pro zdraví stejně škodlivý jako nadbytek.

Světová zdravotnická organizace varuje před vlivem obrazovek na děti • Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala doporučení týkající se denního režimu u dětí mladších pěti let. Jde o vůbec první takové doporučení, které WHO oficiálně publikovala. Doporučení obsahují například radu, aby v prvních dvou letech života dítě nevysedávalo před televizní obrazovkou či nehrálo počítačové hry, v dalších třech letech by dle názoru WHO takové aktivity neměly zabírat více než hodinu denně. WHO naopak vyzdvihuje význam pohybu a kvalitního spánku pro zdravý vývoj těch nejmladších.

Emocionální upíři zpočátku vypadají jako příjemní lidé. Naučte se je odhalit • Udržovat vztahy s druhými lidmi patří mezi nejzákladnější lidské potřeby. Vědci potvrzují, že kvalitní sociální vazby utužují zdraví, prodlužují život a jsme díky nim celkově šťastnější. Problém ale nastává, když se ve vašem okolí objeví jeden nebo více tzv. emocionálních upírů.

Rakovina sítnice postihuje nejmenší děti. Lékaři z Motola zkusili revoluční léčbu • Zcela nový způsob aplikace cytostatika poprvé v ČR použili lékaři FN Motol při léčbě 3leté Elenky s nádorovým onemocněním sítnice. Jedná se o přímou injekční aplikaci cytostatik do oka pacienta, která umožňuje docílit ve sklivci dostatečné koncentrace léku a zvyšuje tak pravděpodobnost úspěšného vyléčení. Dosud byla tato metoda dostupná pouze v několika zahraničních centrech a nyní se dostává i k českým pacientům.

„Zdravější“ alternativy cigaret? Odborníci bijí na poplach a požadují přísnější regulaci • Na následky kouření zemře ročně v Česku kolem 18 tisíc lidí, tedy zhruba jedno okresní město. Řada spotřebitelů přešla v poslední době na alternativy běžných cigaret – především zahřívaný tabák a e-cigarety založené na principu vaporizace tekutých náplní. Odborníci ale varují, že tyto produkty rozhodně nejsou tak neškodné, jak se často jejich výrobci snaží prezentovat.

Alternativní kouření

Ghí a přepuštěné máslo. Proč jsou zdravé a v čem se od sebe liší • V receptech především indické kuchyně můžete často narazit na surovinu zvanou ghí. Jedná se vlastně o přepuštěné máslo, které znaly už naše prababičky. Avšak toto tvrzení není úplně přesné. Obě suroviny se totiž od sebe liší.

Ghí a přepuštěné máslo

Paměť potřebuje každodenní trénink • Všichni si přejeme zůstat co nejdéle mladí nejen fyzicky, ale také duševně. Důležitou roli v našem životě hraje paměť. Díky dobré paměti si snadněji osvojujeme nové informace, déle uchováme ty, které jsme už nabyli, a budeme si lépe vybavovat ty, které v dané chvíli potřebujeme.

Lidský mozek.

Zázračná jarní cibulka. Chrání před chorobami a v kuchyni má široké využití • Jarní cibulka je považována za královnu kuchyně. Je to vlastně mladá cibule, která je sbírána ještě předtím, než zcela dozraje. Neplatí u ní, že pokud ji sklidíme dříve, bude nevhodná ke konzumaci. Je tomu totiž přesně naopak.

Cyklisté podceňují zásady bezpečnosti. V Česku jich loni zemřelo téměř 40. Na co si dát pozor? • Jarní počasí tradičně láká cyklisty k prvním vyjížďkám na kole. Po zimě je ale potřeba jízdní kolo důkladně zkontrolovat a oživit si také základní bezpečnostní pravidla jízdy po cyklostezkách a veřejných komunikacích. Odborníci upozorňují, že obezřetnost je rozhodně na místě. Jen v loňském roce zahynulo na českých silnicích 38 cyklistů. O rok dříve to bylo ještě o 8 víc.

Nejčastější mýty o lidském mozku, kterým někteří stále věří • Staří Egypťané považovali za sídlo inteligence srdce. Lékaři v antickém Řecku ale později zjistili, že skutečné řídící centrum člověka se nachází v mozku. V dnešní době o tom již nelze pochybovat. Schopnosti, které má tento rosolovitý orgán, jsou až neskutečné. Přesto se však o něm mezi lidmi šíří několik mýtů, které se nezakládají na pravdě.

Lidský mozek.

Nedostatek hořčíku dokáže potrápit. Některé potraviny obtíže hravě zaženou • Hořčík je nesmírně důležitý minerál pro správné fungování organismu. Podílí se na stovkách chemických reakcí a pomáhá udržovat naše celkové zdraví. Tělo dospělého člověka obsahuje přibližně 25 gramů hořčíku, přičemž 50 až 60 % se nachází v kostech a zbytek v měkkých tkáních.

Proč se blonďaté dětské vlasy v dospělosti většinou změní na tmavé • Mnoho lidí má v dětství zcela jinou barvu vlasů než v dospělosti. Stalo se to i vám nebo vašim dětem? Řeč není o procesu šedivění, kdy ustává tvorba barvicího pigmentu, ale o případech, kdy se zářivě blonďatá dětská hlavička během dospívání změní na tmavě hnědou. Víte, proč k tomu dochází?