Hranice 37 stupňů už nemusí platit. Průměrná teplota člověka se snižuje

MagazínIvana Kratochvílová7. prosince 20202 minuty čtení

Foto: Pixabay.com

Zvýšená teplota je jedním z neklamných znamení, že se naše tělo potýká s nemocí. Obecně zažitá hranice 37 stupňů Celsia už přitom nemusí platit. Stanovena byla již před 150 lety a od té doby se průměrná teplota lidského těla podstatně snížila.

Hodnotu průměrné normální teploty 37 stupňů Celsia stanovil roku 1851 německý lékař Carl Reinhold August Wunderlich na základě měření v podpaží asi 25 tisíc pacientů. Nutno dodat, že už tehdy byla předmětem mnoha polemik. Nová studie vědců ze Stanfordské univerzity v USA nyní tvrdí, že lidské tělo se od té doby výrazně ochladilo. 

Američtí výzkumníci porovnali přes 675 tisíc vzorků měření teploty, zahrnující období od americké občanské války až po současnost. Celkem shromáždili měření za 157 let, pocházející od 197 různých ročníků narození.

Ukázalo se, že muži narození na začátku 19. století měli teplotu v průměru o 0,59 °C vyšší, než je teplota dnešních mužů. U žen se průměrná teplota od 90. let 19. století do současnosti snížila o 0,32 stupně Celsia. Každých 10 let se tak průměrná teplota snižuje zhruba o tři setiny stupně.

Jak je to možné?

Odborníci si pokles průměrné teploty vysvětlují úbytkem chronických infekcí a zánětů v populaci. V minulosti jich bylo lidské tělo plné díky neléčeným drobným zraněním, zkaženým zubům nebo jako důsledek nadměrné fyzické aktivity spojené s nedostatkem odpočinku. Pokrok v medicíně i změna životního stylu ale způsobují, že zánětů už není tolik a organismus tak nic nenutí bojovat proti nim vyšší teplotou.

„Změnilo se prostředí, v němž žijeme, včetně teploty v našich domovech, našeho vystavení mikroorganismům a včetně potravin, ke kterým máme přístup,“ uvedla pro web Science Alert vědkyně Julie Parsonnetová.

Jaká je tedy normální teplota

Za normální dnes lékaři stále považují teplotu v rozmezí od 36,0 do 36,9 °C. Vždy ale záleží na konkrétním jedinci, denní době, a především na místě, kde se teplota měří. Pokud si měříte teplotu v podpaží, normální průměrná teplota by se měla pohybovat v rozmezí od 35,2 do 36,7 °C.

Normální rozmezí teplot podle místa měření

  • Rektum – 36,2–37,7 °C
  • Ústní dutina – 35,7–37,3 °C
  • Podpaží – 35,2–36,7 °C
  • Ucho – 35,8–36,9 °C
  • Čelo – 35,8–36,9 °C

Nepřehlédněte

Klíšťata útočí. Chraňte se dřív, než si vás najdou a bude pozdě • Vypadá to, že počasí se konečně umoudřilo. V příštích dnech nás čekají příjemné teploty, a tak mnozí vyrazí na vycházky do přírody. Stejně jako každý rok tam však můžeme narazit na parazita, který dokáže hodně zkomplikovat život.

Zázračné účinky kysaného zelí znali už staří Řekové a Římané. Vitamínová bomba ochrání i před zákeřnou nemocí • S nástupem chladného podzimního počasí začínají lidé častěji stonat. Způsobují to zejména výkyvy teplot, na které není náš organismus během letních měsíců zvyklý. Jak tedy tělu dodat tu správnou podporu?

Jíst naklíčenou řeřichu se vyplatí. Přináší řadu zdravotních benefitů • Řeřicha je rychle rostoucí bylinka, jejíž původní domovinou je pravděpodobně oblast Blízkého východu. Indové i Evropané ji znali již před mnoha staletími. Oblibu si získala pro svou jedinečnou chuť, ale i díky vysokému obsahu zdraví prospěšných látek.

Sázení slunečnic v Kateřinské zahradě připomene závažnou chorobu • Desítky žlutých květů zasadí ve čtvrtek 18. června v Praze pacienti s roztroušenou sklerózou, jejich blízcí a příznivci. Akce má upozornit na chronickou nemoc, která postihuje nervový systém a jíž v Česku trpí zhruba 20 tisíc lidí.

Zmírňuje kocovinu, osvěžuje dech a zlepšuje náladu aneb Co všechno dokáže obyčejná voda • 22. března si lidé po celém světě připomínají Světový den vody. Tato životodárná tekutina si zaslouží nejen náš obdiv, ale především to, abychom ji v dostatečné míře denně konzumovali. Pozitivních účinků na náš organismus má celou dlouhou řadu, a to zejména tehdy, když ji pijeme čistou a kvalitní. V Česku je sice kvalita kohoutkové vody na velmi dobré úrovni, přesto se při každodenním pití vyplatí investovat do přístrojů na její filtraci. V následujícím článku jsme pro vás vybrali několik příkladů pozitivních účinků pití vody, o nichž jste možná ještě neslyšeli.

Dialýza ve Střešovicích pomáhá pacientům již od roku 1972 • Střešovické dialyzační středisko slaví v letošním roce desáté výročí pod hlavičkou celosvětové sítě středisek Fresenius NephroCare. Navštěvuje jej pravidelně více než 30 pacientů a každý měsíc zde provedou až 400 hemodialyzačních výkonů. Pacienti s onemocněním a selháním ledvin se zde léčí již od roku 1972, kdy zde byla provedena první dialýza a jelikož bylo středisko součástí vojenské nemocnice, velmi brzy byla vyzkoušena i první polní dialýza a dialýza provedená v dopravním prostředku. Dialyzační středisko naleznete v pavilonu A8 Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) v Praze 6 a nejprve bylo součástí III. Interního oddělení ÚVN, později pak Interní kliniky 1. LF UK a ÚVN. V roce 2008 bylo pracoviště převzato stávajícím provozovatelem, společností Fresenius Medical Care, a zařadilo se tak do mezinárodní sítě dialyzačních středisek NephroCare. Středisko disponuje celkovou kapacitou 10 lůžek a je vybaveno nejmodernějšími dialyzačními monitory, které umožňují pokročilou a bezpečnou léčbu tzv. HighVolumeHDF (vysokoobjemovou hemodiafiltraci). Na středisku se provádí očišťování krve jak pacientům chronicky dialýzovaným, tak i akutním pacientům hospitalizovaným v ÚVN. Je zde vybudována moderní úpravna vody, která připravuje ultračistou vodu pro dialýzu. Pacienti mají také k dispozici klinickou psycholožku, sociální pracovnici a nutriční specialistky.

Virus HIV s příchodem koronaviru nezmizel. Počty nakažených rostou • Ve stínů současné pandemie koronaviru se ocitnul virus HIV, dříve rovněž obávaný strašák. Počty nakažených přitom také neustále rostou. Upozornit na to chce nová kampaň neziskové organizace Loono „Zůstaň negativní“.

Ukládáte ovoce a zeleninu do mrazáku? Vědci zkoumali, jak to ovlivní výživové hodnoty • Zamrazování je jedním z tradičních způsobů uchovávání potravin. Do mrazáku můžeme na později uschovat téměř cokoliv – od masa přes pečivo až po sezónní ovoce a zeleninu. Co ale mráz s potravinami udělá? Je možné, že dojde ke snížení výživových hodnot?

Maliny jsou jedním z nejčastějších druhů ovoce, které lidé uchovávají v mrazáku.

Exotické superpotraviny dokáží s tělem zázraky. Proč byste je měli vyzkoušet? • Příroda nám nadělila několik tzv. superpotravin, které obsahují obrovské množství látek prospěšných pro zdraví. Mnozí je označují za potraviny budoucnosti. O tom, že mají zázračné účinky, se ale vědělo už před mnoha tisíci lety. Řada z nich se běžně vyskytuje u nás, některé ale mají původ v exotických zemích.

Superpotraviny jsou dnes dostupné pro každého.

Milovníci voňavých bylinek si přijdou na své v Národním zemědělském muzeu na Letné • Muzejní dvůr Národního zemědělského muzea provoní poslední dubnovou sobotu bylinky. Třetí ročník Bylinkového dne nabídne burzu bylinkového sortimentu, ale i bohatý doprovodný program.

Rychlá a vydatná polévka z červené řepy. Blahodárný zimní elixír prospěje organismu i peněžence • V posledních dnech sice v Česku panuje nezvykle teplé počasí, ale to se už velmi brzy změní. Meteorologové předpovídají nástup studené fronty. A to znamená, že dny budou opět nevlídné a sychravé. Naštěstí se můžeme zahřát vydatným krémem z červené řepy a dodat tak tělu pořádnou dávku zdravých látek.

Jablko denně dokáže divy. Proč nesmí chybět ve vašem jídelníčku • Říká se, že když sníme alespoň jedno jablko denně, můžeme se vyhnout návštěvě doktora. Jsou ale zdravotní benefity jablek skutečně tak zázračné? Na co všechno v našem těle působí?

Jablko denně dokáže zázraky

Rychlé usnutí do dvou minut. Zkuste metodu amerických vojáků • Máte problémy s usínáním? Převalujete se dlouhé desítky minut v posteli, přestože byste už nejraději byli v říši sladkých snů? Možná vám pomůže usínací technika, kterou údajně využívají vojáci americké armády.

Tajemství stoletých lidí není zase tak záhadné. Musíte ale dodržovat všechny zásady • Věčný život je snem mnoha lidí, ale co kdybychom vám řekli, že existuje sedm jednoduchých věcí, které vás mohou přiblížit k této metě? Ano, je to možné! Zde jsou tipy, které byste měli začít praktikovat hned teď, abyste se mohli dožít neuvěřitelných 100 let plných zdraví a radosti.

Hygienici varují před smrtícím pneumokokem a doporučují očkování • Hygienická stanice hlavního města Prahy doporučuje veřejnosti preventivní očkování proti onemocněním, jejichž původcem může být bakterie Streptococcus pneumoniae.

Nejúčinnější ochranou proti nebezpečným bakteriím je očkování.

Nepříjemná noční nemoc může způsobit nenávratné poškození zubů • Slyšeli jste už někdy o nemoci zvané bruxismus? Projevuje se skřípáním nebo zatínáním zubů během spánku a pacientům může způsobit obrovské škody. Jaké jsou příznaky a možnosti léčby?

Klíšťová encefalitida bývá zpočátku nenápadná. Nakazit se můžete i z mléka • Lékaři zaznamenali během prvního pololetí o 25 % více případů nákazy klíšťovou encefalitidou než ve stejném období v loňském roce. Podle statistiky ISIN (Informační systém infekčních nemocí) se nemocí nakazilo do června celkem už 158 lidí. V prvním pololetí loňského roku to přitom bylo jen 119 případů.

Klíšťová encefalitida

Jedlá soda má široké uplatnění v domácnosti i při zdravotních obtížích • Jedlou sodu neboli sodu bikarbonu známe zřejmě všichni a značná část populace využívá její vlastnosti v mnoha směrech. Pojďme se podívat, jaké má soda účinky a v kterých případech je vhodné ji použít v domácnosti.

Jóga pro duši: Jak cvičení jógy ovlivňuje naši mysl • Jóga, dávná praxe, která pochází z Indie, představuje komplexní systém cvičení pro tělo a mysl. Mnoho lidí se k ní obrací pro zlepšení flexibility, síly nebo vytrvalosti. Nicméně v posledních letech se objevuje stále více důkazů o tom, že jóga nabízí mnohem více než jen fyzické benefity. Dokáže harmonizovat tělo a mysl, působit jako silný nástroj pro zvládání stresu a dokonce podporovat duševní pohodu. Tak jak tedy cvičení jógy ovlivňuje naši mysl?

Počet nakažených virózou a chřipkou v Praze roste, o epidemii ale ještě nejde • V Praze postupně narůstá počet nemocných akutními respiračními infekcemi (ARI). Nemocnost se zvyšovala i v průběhu druhého kalendářního týdne roku 2018, tj. v období od 8. do 14. ledna. Tento vývoj však byl Hygienickou stanicí hlavního města Prahy očekáván.

Na rozdíl od běžné virózy vás u chřipky zaskočí její rychlý nástup.