OBRAZEM: Metro A slaví výročí. Pražanům slouží přesně 40 let. V mnoha ohledech je unikátní

Pražské zajímavostiKristián Vích12. srpna 20183 minuty čtení

Foto: Dopravní podnik hl. m. Prahy

Přesně před 40 lety začala Pražanům sloužit nová linka metra A. Stavba začala v roce 1973 a slavnostní otevření prvního úseku mezi stanicemi Leninova (dnes Dejvická) a Náměstí Míru proběhlo 12. srpna 1978.

Byla to tehdy velká sláva. Výstavba metra měla velkou politickou i společenskou prioritu, slavnostního přestřižení pásky se zúčastnil sám prezident ČSSR Gustáv Husák. A dělníci už v té době pracovali na stavbě dalších částí.

Rozšiřování

V den uvedení do provozu byla linka metra A dlouhá 4,7 km a měla 7 stanic. V roce 1980 přibyly stanice Jiřího z Poděbrad, Flora a Želivského. V červenci 1987 byl otevřen třetí úsek do stanice Strašnická a v roce 1990 přibyla stanice Skalka.

Další prodloužení na severovýchod o stanici Depo Hostivař s využitím existující spojky do depa proběhlo v roce 2006. Nejnovější úsek z Dejvické do Motola byl otevřen v dubnu 2015.

V současné době má linka A 17 stanic, celková délka je 17,13 km a vlaková souprava ji projede přibližně za půl hodiny. Hlasatelkou linky je už od jejího zprovoznění Světlana Lavičková.

Na trase A metro poprvé překonalo vodní překážku v podobě Vltavy. První podchod pražského metra pod Vltavou se nachází v hloubce 14 metrů pod dnem řeky. Na trase je také téměř 190metrový úsek s největším povoleným sklonem 40 promile, a to mezi stanicemi Náměstí Míru a Muzeum.

Stanice prvního úseku jsou unikátní

Nejstarší stanice metra A mají většinou jen jediný výstup, ačkoliv byly navrženy tak, aby bylo možné v případě potřeby druhý dobudovat. Původní plány počítaly s dostavbou v 90. letech, ale nakonec se od nich ustoupilo. Například nejhlouběji položená stanice v celé síti pražského metra – Náměstí Míru (53 m pod povrchem) – by teoreticky mohla mít výstup na Vinohradské třídě.

[related-post id=“11776″]

Interiéry stanic působí tak trochu exkluzivně a tajemně. Podíl na tom má důmyslně navržený způsob zacházení se světelnými zdroji a vhodný výběr použitých materiálů na obklady stěn spolu s celkovým barevným laděním. Cestování linkou I. A mělo mj. symbolizovat, že se cestující pohybuje pod historickým centrem města.

Ikonické hliníkové obložení stanic metra A navrhl hlavní architekt pražského metra Jaroslav Otruba. Střídání dutých a vypouklých desek mělo za cíl tříštit zvukové vlny od podvozků projíždějících souprav. Základní barva celé linky je zlatavá champagne. Barevné ztvárnění navrhl grafik Jiří Rathouský.

Na výzdobě se nešetřilo

Pokud cestující projede všechny stanice, může se pokochat pohledem na desítky uměleckých děl a architektonických výtvarných prvků. Z metra se stala galerie tehdejšího umění. Může za to obrovský společenský význam stavby za předchozího režimu a dobový stavební zákon, který u veřejných staveb nařizoval vynaložit až čtyři procenta z rozpočtu na výzdobu.

[related-post id=“11202″]

Jezdily jen čtyři vagóny

V době, kdy začalo metro na trase A pravidelně jezdit, nebyl nápor na dopravu v metropoli tak velký jako dnes. Proto stačilo, že soupravy měly jen čtyři vagony.

Před čtyřiceti lety to vypadalo jinak i v kabině strojvedoucího. Nikdy nejezdil sám, ale s pomocníkem. Ten hlídal, jestli jsou zavřeny všechny dveře, a také další zdánlivé „drobnosti“, které už má v dnešní době na starosti počítač.

Nástupiště stanic se podobala spíš železničním zastávkám. Každé měli na starosti dozorčí v hnědé uniformě s plácačkou, kteří vlaky odbavovali. Ve špičce, kdy soupravy jezdily každé tři čtyři minuty, proto měli poměrně dost náročnou službu.

Metro jako válečný úkryt

Trasa A byla na rozdíl od nejstaršího „céčka“ zahrnuta do plánu ochranného systému metra. V případě válečného ohrožení měly stanice sloužit jako kryt, každá se dala neprodyšně uzavřít lidé by v ní v bezpečí vydrželi nejméně 72 hodin.

Kam dál?

V současné době je veškerá pozornost směřována na projekt výstavby linky D. Dalšího rozšíření se proto linka A jen tak nedočká. Zamýšlené prodloužení na ruzyňské letiště, či případná odbočka na Zahradní Město, je hudbou daleké budoucnosti.

Nepřehlédněte

1. 4. 1889: Studenti stále neobdrželi zakoupené podobizny císaře pána • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

13. 11. 1868: Sotva mladíka propustili z káznice, už zase páchá neplechy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

„Jízdenku mi sežral pes!“ Tramvaj Vymlouvačka vyjíždí do ulic Prahy • Tramvaj inspirovaná reálnými výmluvami černých pasažérů, které nasbírali revizoři pražského dopravního podniku. To je Vymlouvačka. Spolu s kreslenými komiksy upozorní, že nemá smysl se hloupě vymlouvat, když jízdné v pražské hromadné dopravě stojí v průměru jen 10 korun denně. Vymlouvačka vyjíždí na koleje v rámci dlouhodobé kampaně Nejedeš načerno?, kterou připravuje hlavní město společně s Dopravním podnikem hl. m. Prahy (DPP) a organizací ROPID. Ve skutečnosti jde o dvě tramvaje. S jednou z nich se cestující setkají zpravidla na lince číslo 17, s druhou na lince číslo 13. „Roční kupon na pražskou hromadnou dopravu dnes stojí jen 3 650 korun, to je v průměru 10 korun denně,“ říká Jaroslav Mach z odboru rozvoje a financování dopravy Magistrátu hlavního města Prahy a dodává: „Vymlouvačku jsme vytvořili opravdu na základě reálných výmluv černých pasažérů, jen některé jsme museli trošku zjemnit, aby byly vůbec publikovatelné. Věřím, že se lidé nad výmluvami na Vymlouvačce a ve speciálních komiksech pobaví. Nejspíš budou nad některými z nich kroutit hlavami, ale odráží to každodenní realitu.“ [gallery columns="1" size="full" ids="10674"] Zájem o roční kupony roste Cestující si v pražské MHD roční kupony oblíbili. Loni si jich poprvé zakoupili přes 300 tisíc, tedy o cca 28 tisíc více než v roce 2016. Přesná čísla říkají, že loni si roční kupon pro pražskou MHD zakoupilo celkem 311 349 cestujících. Pro srovnání, předloni to bylo 283 804 cestujících, v roce 2015 celkem 265 189. K většímu zájmu o roční kupony přispívá i kampaň Nejedeš načerno? s opatřením tzv. pokuty za půlku. Už od 23. října 2017 si černí pasažéři mohou snížit pokutu o polovinu v případě, že si koupí roční kupon za 3 650 korun. Opatření je motivuje, aby se z nich stali platící cestující. [related-post id="8098"] „Pokutu za půlku od začátku kampaně už využilo 2 902 černých pasažérů. Snížili si pokutu jen na 400 korun a stali se z nich roční předplatitelé pražské hromadné dopravy. Tržby z těchto kuponů tak přesáhly už 10,5 milionu korun,“ přibližuje vedoucí odboru Přepravní kontrola DPP Pavel Kurka a dodává: „Jen za loňský rok jsme ve spojích Pražské integrované dopravy přistihli 273 741 cestujících bez platného jízdního dokladu. Od začátku letošního roku do konce dubna jich bylo přes devadesát tisíc.“ [gallery size="full" columns="1" ids="10675"] Komiksy i další Akce revizor „Hlavní rolí Vymlouvačky není jen pobavit, ale především upozornit na to, že při ceně 10 korun denně cestování načerno za žádné výmluvy a trapné situace nestojí. Proto vznikla i série komiksů, které upozorňují na hloupé chování těch, co cestují bez jízdenky,“ říká náměstek ředitele ROPID Martin Šubrt. „Vymlouvačka zapadá do celé kampaně Nejedeš načerno?, v rámci které se už cestující setkávají na řadě tramvají a autobusů se samolepkami, které je upozorňují, aby si nezapomněli označit jízdenku. Ke kampani patří také předem ohlašované Akce revizor. O těch se dozvědí lidé dopředu na stránkách Nejedesnacerno.cz.“ Akce revizor upozorňují na dny, kdy opravdu není dobrý nápad jezdit načerno, protože revizorů je na některých místech mnohem více než obvykle. Před prázdninami se uskuteční předem ohlášené Akce revizor 7., 19. a 20. června. Děti pak při kontrolách od revizorů dostávají dětské lístky, aby si je mohly označit stejně jako dospělí a učily se tak odmala správným návykům.

Vinohradská vodárna sloužila svému účelu jen do 60. let minulého století • Seznamte se s jednou z nejkrásnějších staveb ve městě! Vinohradská vodárenská věž byla postavena v roce 1882 v novorenesančním slohu podle projektu architekta Antonína Turka.

Vinohradská vodárna sloužila svému účelu přesně 80 let.

LTE pokrývá další dvě stanice metra. Do konce roku jich přibude ještě 11 • Dvacátou osmou a dvacátou devátou stanicí pražského metra pokrytou signálem vysokorychlostní sítě LTE jsou Českomoravská na lince B a Hradčanská na lince A včetně přilehlých tunelů. V následujících dnech je doplní ještě Dejvická. Díky tomu budou moci cestující využívat mobilní a datové služby v LTE kvalitě nepřerušovaně v celém úseku linky A od Nemocnice Motol až po Muzeum.

Navážeme kontakt s Marťany? Lidé v 19. století věřili, že jednou se to podaří • Jsme ve vesmíru sami? Otázka, která lidstvu nedá spát už stovky let. Řešili ji i lidé na konci 19. století. V červenci 1891 Národní listy otiskly zajímavý příspěvek o tom, co si myslel francouzský astronom, přírodovědec a spisovatel Camille Flammarion.

31. 5. 1890: Zbytečný poplach kvůli ohni v obchodě na Karlově náměstí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Nová výstava připomíná hrdinství českého národa během Pražského povstání • Uplynulo 78 let od atentátu na Reinharda Heydricha. Tento čin byl zásadní pro uznání československé exilové vlády a pro obnovení Československa v roce 1945. Češi však během válečných let prokázali své hrdinství i při mnoha jiných událostech. S jednou z nich se můžete nově seznámit i v Národním muzeu.

Tramvajová vozovna v Kobylisích slaví 80 let od zahájení provozu • Již 80 let funguje tramvajová vozovna v pražských Kobylisích. Provoz zahájila 30. dubna 1939. Svojí kapacitou (200 motorových vozů) nahradila v té době bezmála čtyřicetiletou vozovnu Centrála, která se nacházela v areálu holešovické elektrárny. Ta měla kapacitu jen 90 vozů a její budovu naléhavě pro svoji potřebu potřebovala elektrárenská část Elektrických podniků hlavního města Prahy.

Interiér vozovny Kobylisy v prvním období provozu.

20. 1. 1868: Vyšší škola dívčí v Praze chystá zavedení výuky tance • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Státní symboly, jak je možná neznáte. Startuje nová výstava v Národním muzeu • Státní symboly reprezentují naši republiku, vycházejí z jejích tradic, historie a kultury. Národní muzeum připravilo jako první výstavu po ukončení nouzového stavu výstavu Symboly. Ta se věnuje všem státním symbolům České republiky, ukazuje jejich původ, zajímavosti jejich vzniku a zejména pak jejich proměnu od roku 1918 po současnost.

9. 3. 1890: Operace mozku, pronájem dětských hrobů a úmrtí známého sochaře • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Aktivisté zahájili stavbu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí • Akademický sochař Petr Váňa a jeho spolupracovníci ve středu dopoledne na Staroměstském náměstí odkryli dlažební kostky v místě, kde v minulosti stával Mariánský sloup. Tvrdí, že tímto krokem zahájili jeho obnovu. Na výrobě kopie dávno zničené památky pracují přes dvacet let.

Nová pražská lanovka za miliardu korun spojí Podbabu s Bohnicemi • V Praze by mohla do několika let vzniknout nová lanovka, která propojí Podbabu se ZOO a s Bohnicemi. Návrh má podporu hlavního města i radnic Prahy 6 a Prahy 8. První cestující by mohli svézt mezi lety 2023 a 2024. Cesta z Dejvic do Bohnic se zkrátí skoro o půl hodiny, samotná stavba lanové dráhy by měla trvat přibližně rok. Půjde o nejtišší a nejekologičtější dopravní prostředek, který by mohl začít vozit cestující v rámci systému Pražské integrované dopravy.

Vizualizace nové pražské lanovky.

4. 5. 1890: Rozjezd jara v Praze, vystoupení beduínů a vlakem přejetá žena • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

21. 10. 1868: Pražanům bude představen Singerův šicí stroj pro domácnosti • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

31. 7. 1890: Spor o židovský hřbitov a upozornění pro cestovatele • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Ve všech pražských tramvajích bude brzy možné platit kartou. DPP začal s instalací terminálů • Ve všech pražských tramvajích bude brzy možné zakoupit jednorázovou jízdenku za pomoci bezkontaktní platební karty. Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) v těchto dnech do souprav instaluje platební terminály. Všechny tramvaje jimi mají být osazeny nejpozději do konce dubna.

Druhý Jaroslav Hašek zemřel tragicky a příliš mladý. Před smrtí si napsal dojemný epitaf • Osud se s ním vůbec nemazlil. Přesně před 120 lety se narodil český spisovatel a básník Jiří Haussmann, kterého mnozí označovali za druhého nejvýznamnějšího satirika své doby po Jaroslavu Haškovi. Tvorbou navazoval na Karla Havlíčka Borovského, ale měl hodně společného i s Jiřím Wolkerem.

3. 4. 1868: Do Ameriky nakonec nejeli. Měli falešné peníze • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Nedojeli do Ameriky Do Prahy přijela včera ráno z Podmokel venkovská rodina sedmi osob, která nedávno byla od Pacova vystěhovala se do Ameriky; v Bremách ale ji pokalo to neštěstí, že byla stovka, kterou platit chtěli, nepravá a tudíž neplatná, coz mělo za následek, že vystěhovalci museli nechat Ameriku Amerikou vrátit se domů. – Pražský denník, 3. 4. 1868 Samovražda Včera v poledne střelil se v domě č. p. 1069-II. na Poříčí důstojnický sluha Ant. Adamec, jistého setníka od pěšího pluku arcivévody Karla z bambitky do prsou a dopraven bez sebe do nemocnice vojenské. Z listu od něho zanechaného lze souditi, že dohnala ho ku kroku tomu láska nešťastná, jelikož pro vázanost vojenskou ovšem nebyl s to „proměněním stavu” uskutečniti obapolné vřelé přání. Dotčený pan setník má se svými sluhy zvláštní osud. Je to v krátké době již druhý sluha vojenský, co se v službě jeho zbavil života. – Národní listy, 3. 4. 1868 Laciný host Do jistého hostince na náměstí Václavském přišel včera z rána slušně oděný host, žádaje pokoj „na celý rok.” Že žádosti jeho nebylo lze vyhověti, usadil se v hostinci, a vypiv 8 sklenic piva, snědl k tomu trojí jídlo a zahrál si též kulečník, kterýžto účet celkem 1 zl. 86 kr. obnášel. Když pak sklepník viděl, s jakým ptáčkem se setkal a tento k brzkému odchodu se měl, odstranil se do průjezdu, a ejhle, za chvilku vyhrnul se host, utíkaje. Leč sklepník ho zachytil a do hostince zpět vedl, žádaje na něm zaplacení. Tu ustrnuli se hosté nad zbloudilcem a zaplatili účet jeh, načež tento se odklídil. – Národní listy, 3. 4. 1868 [related-post id="8681"] Operace pro chudé Do ústavu slepců na Hradčanech připuštěni budou bezplatně také letos a sice v neděli 17. května chudí lidé, kteří mají bělmo na očích a rádi by byli uzdraveni. Kdo se chtějí podrobit operaci oční, nechť se o den dříve, tedy na sv. Jana Nep. dostaví k lékaři p. dr. Hasnerovi v č. 995 na Františkovu nábřeží neb k řediteli ústavu, šl. Ottnenkronovi a druhého dne do ústavu samého na Hradčanech č. 104. – Pražský denník, 3. 4. 1868 Žebračka Sběh lidu spůsobily včera v poledne dvě potulující se zenštiny na Poříčí. Potloukaly se tam po domích žebrotou, an jedna paní, u níž jedna ze ženštin žebrala, pohřešila peníze, kteréž na stolku ležeti měla. Krádeží touto byla v podezření žebračka, i běžela hned za ní a šťastně ji dohonila. Tulačka však zapírala, že by jaké peníze byla vzala a teprvé když viděla zástup lidu se shromažďovati, vstoupila do domu, kde se dala od okradené prohledati. Ta však u žebračky nenašla mimo několik krejcarů žádných jiných peněz, načež zebračku na svobodu propustila. – Pražský denník, 3. 4. 1868